Odcizení s partnerem po dětech. Máte někdo stejně?

Dej mu přečíst, co jsi sem napsala. Řekla jsi mu narovinu, jak to vnímáš? Ví, že je na odchodu? Co chce on? Jak si představuje další život s vámi? Děti sis nepořídila ty, ale vy dva - máma a táta, to děti potřebují...

Když nebude v práci až do večera, bude vám to finančně stačit? Mamka mi vždy říkala, že buď budu mít chlapa doma nebo budu mít peníze. Měla asi pravdu, oboje fakt obvykle nejde.
Děti chtěl? Obě? Ještě mě napadá, kolik mu je?
Jinak mluvit, mluvit, mluvit. Kniha Pět jazyků lásky je z těch často doporučovaných. Pokud s ním mluvíš, bez obviňování, jen popis svých pocitů, konstatování reality. Můžeš mu načrtnout svou představu, svá přání. Máš ty nějaké své koníčky nebo čekáš jen na to, jakou zábavu ti poskytne on? Pokud ženská není každý večer doma, kolikrát u chlapa stoupne víc v očích. Ono vše souvisí se vším, když budeš mít i ty svůj koníček, budeš spokojenější, to z tebe bude vyzařovat, on si okamžitě všimne, budeš pro něj i víc žádoucí... Stačí 1x za týden, cokoliv, jazykový kurz, cvičení, malování, zkrátka něco, co tě bude bavit.

@klokanka31 on děti chtěl,i tak blízko od sebe,aby byli parťáci...
Pracovně býk vytížený i před dětmi,ale to přijel a vzal mě na jídlo,bo jsme si pustili film,sex byl taky na pořádku skoro na pořádku každého večera,teď je jinak jen to,že máme děti...a teď když má volný víkend,tak radši jede na ty ryby ,aby si prý odpocinul...a ještě jsem zapomněla napsat,že je mezi námi 14lety věkový rozdíl, tak možná už je prostě starej ( má 40 ),ale ty děti jsme chtěli oba a nemůžeme zapomínat na to co je,nebo spíš bylo mezi náma a když jsem na tom chtěla pracovat ( film,povídání na balkoně,tak to odmítl,proto už se nesnažím)😔

@berenika39 já mu to řekla přesně tak,jak jsem to napsala,ale on mi řekl,že chodí do práce a je unavený a že mezi nama je to přece dobrý,že už po té 8 hodině večer je unavený a jak říká on " jsem v eko režimu " .
Vidí budoucnost s námi,on si myslí,že je to vše v pohodě,pro něj se nic nezměnilo po příchodu deti,chodí do práce,o víkendu si vypadne kam chce,tak mu to asi tak nepřijde a já už se s ním nehodám,protože to vše otočí proti mě vždycky...
Jediný,co mě mrzí,tak že ty děti trpí a kolikrát se mi chce brečet,když se mě starší zeptá 10x kde má tatínka 😔 ale když mu to říkám,že těm dětem chybí,tak mi říká,že je unavený a že se jim věnuje dost,což mysli těch 15 minut,co mu čte knížku, bo mu koupi na náměstí zmrzlinu a má splněno..

@zuzkasim to nezáleží na něm dokdy tam bude,záleží na jeho šéfovi 🤷🏻‍♀️ ale to,že chodí do práce mi zase tolik nevadí,to beru, ale spíš ty víkendy, že si radši vybere každý víkend čas pro sebe,než pro děti a pro mě...
Ano,děti chtěl obě...
Je mu 40,mě 26,je mezi námi 14lety rozdíl...
Já jsem začala teď doma cvičit, jednou za 14 dní večer vyrazím s holkama ven, to je ještě doma,ale v sobotu nemůžu,protože to odjíždí on pryč a teď budeme chodit s kamarádkou 3x týdne večer na brusle

Ja bych mu udelala scenu 😅 To by me strasne vytacelo, aby prisel z prace domu, vyvalil si pupek pred bednou, nic nedelal a o vikendu byl taky v tramtarii, misto aby byl se svou rodinou.
Napisu to drsne a taky bych mu to i tak stejne drsne rekla, ze v takovem pripade je jako manzel i tata uplne k hovnu. A jestli takhle hodla pokracovat dal, at ti rovnou posila alimenty, ze se stehujes. Budes na tom uplne stejne jako jsi ted - sama. Akorat s tim rozdilem, ze nebudes muset prat lenochovi spinavy trenky a sbirat po byte smradlavy fusakle a jeste se milostive doprosovat o jeho drahoceny cas.
Nastvala jsem se strasne a to se me to vubec netyka 😬😅

Problémem je podle mě i ten věkový rozdíl, přestože mu ještě není "tolik", lepší to nebude, ba naopak. Ty jsi skutečně mladá, aktivní.
Víkendy bych se snažila rozdělit na jeden den vlastní odpočinek, druhý den rodina.
U práce záleží taky na tom, jestli ho to baví, je tam rád a má to zaplaceno. Nebo ho šéf sdírá z kůže, práce ho nebaví a opravdu potřebuje ten víkend na zregenerování a nabrání sil do dalšího šíleného týdne. Uvažoval o změně nebo je s tím takto spokojen? Kdyby vydělal míň, stačilo by to?
Je fajn, že hledáš i svoje aktivity, to ti prospěje.
Chodíš ty do práce nebo jsi ještě doma? V tom to taky trošku je. Jak ženská chodí do práce, chlap se musí zákonitě začít starat trošku víc, přijde mi, že po počátečních rozpacích se to vyladí, chlap si i víc užije těch dětí. Jak nikdo nebude doma, nebude ani tolik bince, nebudeš muset denně vařit, ty sama si budeš připadat užitečnější.

@exbordelar bohužel to tak je,hádky a scény byly a bylo to zbytečné, on nedělá nic špatného dle něj,potřebuje si odpočinout, ale kde jsou děti a já,to nevím...
Odchod mě napadl několikrát, ale nemam kam s detmi jít a jsem na rodicaku, takže ty finance nejsou,mi finance,tak už s ním nejsem a jak píšeš,tak by to pro mě nebyla žádná změna 🙈

@zuzkasim ty víkendy jsem zkoušela a nic...věnuje nám jedno odpoledne za týden...
Věk je asi problém no,ale to mám žít život,kde se necítím milovaná a chtena? Kde jsem furt sama...
Práce ho baví🙂
Jsem doma,mladší měl teď rok🙈
A chození do práce se děsím,protože to bude vše na mě,bavili jsme se o tom a řekl mi,že oj bude muset chodit do práce a kdyztak si mám říct babičce, ldyz budu něco potřebovat 🙃

No zachrani te prace - nebudes na nem tak financne zavisla a pak se casem muzes postavit na vlastni nohy, kdyz by byl nadale nepouzitelny. A jestli mas moznost, aby ti pohlidala babicka, tak proc ji nevyuzit? Pises, ze nejmladsi ma sotva rok. Vsak nemusis hned na plny uvazek. Pri trose snahy se da najit i neco na par hodin nekolikrat do tydne/mesice. Zalezi na tvych moznostech s hlidanim. Dite si nenasilne zvykne na jine lidi (babicku) a ty pak postupne muzes navysovat uvazek. Aspon nebude pro nej ve trech letech sok, kdyz budes pracovat naplno.
To, co predvadi tvuj muz, je spatne. Sama to vis a citis. Na nektere natvrdle kousky plati neprosit se o milost, ale stavet je pred hotovou vec.
Klidne bych sla doplnovat zbozi do Kauflandu, cokoliv, hlavne at mas i svuj prijem krome rodicaku.

Pobavilo me ze je ve 40 starej…se musim, zeptat chlapa jestli uz se tak citi🙂, neni starej, ale tipla bych si ze kopiruje rodinne usporadani co si odzil jako dite…matka vsechno doma, otec milostive pohlida, nebo si trochu pohraje a jinak se neucastni…

Není možné, aby změnil práci. Manžel to měl podobně. Od rána do večera v práci. Víkendy byl vyřízenej. Změnou práce se to zlepšilo. Nebo ať si zkusí trochu dupnout a nedrit tolik v týdnu. Víkendy bych zkusila dohodnout. Jeden s rodinou akce, druhý jeho. Ale jestli sám nevidí, že je to špatně, tak se to bude měnit těžko. Možná zkus ty sama navštívit poradnu, aby ti pomohli nasměrovat.

@exbordelar to jsem si říkala taky,že počkám až začnu chodit do práce a když to nepůjde,tak fakt s dětmi půjdu 🤷🏻‍♀️ hlídání mám max 1x týdne od tchyně,moje mamka 1x měsíčně a to si vezme jen staršího a když jsem řekla chlapovi,že bych šla dělat noční 2x do týdne, tak mi řekl,že v žádném případě,že dokud nebudu vydělávat stejně, jako on,tak nebudu chodit do práce,když jsem na rodicaku 🤦🏻‍♀️ kdybych vydelavala stejný peníze ( což nemám šanci),tak prý můžu 🥲

@jannym to jsem myslela obrazně a jen na toho svého, vím,že ve 40 pro některé život teprve začíná a jsou aktivní 🙂
To máte pravdu,u nich to doma vážně tak bylo 🙄

@ada22 on z práce neodejde,taky jsem to zkoušela a nic...I s těmi víkendy, řekl mi,že mám být ráda,že nechodí do hospody ( tam chodí v zimě,když nejdou chytat ryby ) a že je s námi v neděli odpo a že to stačí 🙂
Možná bych se mohla zeptat v poradně ( jeho tam nedostanu ),to je taková poslední samce zachránit vztah, jinak nevím a děkuji za radu

A co kdybysobcas jela na ty ryby s nim i s detma? Jak jsou velke? Cca od 2 let by to mohli zvladat, batolit se okolo, pripadne si s nima udelas prochazku kolem rybnika, hned budete mit spolecne zazitky atd. (Ja a prvnim deckem , treba v satku, parkrat jela i za chlapem pracovat, kdyz uz mi doma samotny hrabalo), v tydnu byl furt pryc, ale vikendy vetsinou spolecne, mimo domov i s detma.

No to jsou strasny kecy! Pry, az zacnes vydelavat jako on, tak "muzes". 😵‍💫😵‍💫 Jasne, ze ted, dokud jsou deti male, asi TEZKO muzes vydelavat jako on! To te jenom zmanipuloval a zahnal do kouta, aby jsi "drzela hubu" a dosly ti argumenty. To je naprosto podpasovy argument, ktery absolutne postrada logiku. A on to moc dobre vi.
Pravda je takova, ze pece o male deti je narocna psychicky i fyzicky, je to zkratka pakarna, kdy x veci denne udela clovek uplne zbytecne (napr. prevlikne, decko se okamzite polije, uklidi, decko kramari, atd.), neustale resi nejake knourani, nepohodu, vylomeniny, (ne)spani. A tvuj muz to moc dobre vi a nechce se mu to absolvovat. Mam v okoli par takovych kousku, co to i priznaj, ze se jim to nechce delat, protoze to je umorne, a radeji to nechaji zamerne vsechno na zene.
Ja bych vyuzila to hlidani babicek, i kdyz je to jen jednou dvakrat za mesic. Casem budou hlidat vic.
A parova poradna je dobry nápad. Myslim, ze ji potrebujete jako sul. Vas vztah urcite ma sanci, ale je potreba, abyste se vzajemne pochopili, a abyste se na sebe umeli kouknout i optikou toho druheho. Leccos vam dojde.
Drzim ti palce!

@konidana jeli za ním párkrát,ale říkal,že mu děti furt sahají na pruty a že chce klid, že nechce,aby mu to děti rozbili 🙂

@exbordelar jo,jakmile držím hubu a krok, tak je klid,ale jakmile se ozvu, tak je oheň na střeše a vše svede na mě 🤷🏻‍♀️
Každopádně moc děkuji za názor a povzbuzení 🙏🏻❤️

Holka, vzala sis holt spatnyho chlapa, soucitim s tebou. Taky jsem tuhle partnerskou hruzu zazila v predchozich vztazich (nemeli jsme nastesti deti) a z te hrozne zkusenosti vim, ze nepomuze nic. Absolutnte nic. Jenom odchod. Jak ti tu nekdo radi, ze mate mluvit a mluvit - to jsou s prominutim kecy, protoze mluvit jde pouze s nekym, kdo je ochoten mluvit. Kdyz se ale chlap sekne a mluvit odmita, je kazda rada draha. A kdyz pak navrch prida radoby duchaplny kecy o tom, ze on nedela nic spatne a ze sis nemela porizovat deti (shazuje vinu na tebe a ze sebe snima jakoukoliv zodpovednost), tak je to proste manipulace. Ja takhle ztratila XY let zivota ve vztazich s chlapama, jako je ten tvuj.

...a nezapomen, ze tim, ze s nim zustavas, davas detem do zivota jasny signal, ze tohle je normalni rodinny zivot. Tvuj chlap si tohle chovani zrejme nese ze sve puvodni rodiny a ted to predava vasim detem, u kterych hrozi, ze budou jednou presne takove. Je to blba situace, protoze jedine, co opravdu zafunguje, je odchod, ale chapu, ze zrovna ted to pro tebe neni proveditelne.

...a jak ti tu nekdo radi partnerskou poradnu - v principu to neni spatny napad, ale pochybuju, ze tvuj chlap, ktery podle nej nedela nic spatneho, pujde nadsene do poradny, kde hrozi, ze mu terapeutka 'vynada'. Takze proc by tam chodil, on prece nedela nic spatneho. Poradna je super pro pary, kde OBA maji vuli neco zmenit, ten tvuj se zda, ze nechce menit vubec nic.

@zanett kazdopadbe nejaka ta poradna nebo terapie stoji za zkousku. I kdyby chlap nechtel, tam pro samotnou zenu. Jednak bude mit dalsi cas sama pro sebe i bez deti a druhak se nekdy da prijit na zpusob jak sily v partnerstvi vyrovnat, aby byli oba na stejne urovni, a ne jeden buh a druhy podrizeny, co nic nesmi. Kazde souziti je nekoncici boj😅 Nekdy lehky, jindy tezky, a samozrejmne to nekdy nejde ani vubec....

@zanett prave ze dobra parova poradna neni o tom, ze terapeut jednou z paru vynada, nebo ze urci, kdo je ten hodny a kdo ten zly. Je to o tom, ze jsou partneri oba na stejne urovni a kazdy ma jinou potrebu, ktera neni ani spatna, ani dobra, proste je. A je potreba s temi vzajemnymi potrebami pracovat.
Mluvim z vlastni zkusenosti, taky jsem si driv myslela, ze terapeut mi da za pravdu, ze ja jsem chudacek, kdezto partner je ten hrozny. Neni to tak. Doslo k vzajemnemu pochopeni, i kdyz se to zdalo byt absolutne nemozne. Ale jsme spolu! Ja se naucila si sebe same vazit a zvedlo se mi hodne sebevedomi. A myslim, ze autorka to s tim sebevedomim nema zrovna uplne ok, protoze jinak by si nenechala takto srat na hlavu 🙂 Ale ja jsem byla taky takova. Od te doby, co jsem se naucila se sama za sebe postavit a uvedomit si svou hodnotu, tak se nam s manzelem zije mnohem lepe 🙂

Tenhle model je prostě takový přežitek ve kterém ti ,, naši,, chlapi vyrůstali. Mám o 5 let staršího manžela. V domácnosti i s dcerkou funguje úplně stejně s tím, že o víkendu má fotbal . U nich v rodině se o vše starala máma, táta jako zedník věčně někde pryč a o víkendu samozřejmě svoje aktivity. Přebírají ten vzorec a myslí si, že je to tak v pořádku. Doba se ale změnila. Já se ten zajetý vzorec snažím pomalu měnit, jde to,ale je to dřina. Táta je dobrý, ale prostě jeho pohodlí má přednost. Organizuju mu čas s dcerou hlavně já a pak je rád, že s ní vlastně někde byl. Společný čas taky skoro žádný nemáme. On pak i chvilku funguje, nicméně za pár dní je to všechno ve starých kolejích. Chápu tě.

Věk je jen číslo a 40 není starý. Ano, 14let mezi vámi je dost, ale to je mezi vámi a vy jste do toho i tak šli. Můj manžel má 40 (mně bude 36) a ano, síly nemáme jako před 10/15lety, ale ještě nejsme staří. A tedy, jsme spolu 5 let, rok manželé a dvě těhotnetsví, kdy máme jen jednoho syna. Ale neodcizili jsme se. Je pravda, že to nemáme růžové, jako na začátku, ale dost se na nás podepsalo první těhotenství a stres ve druhém. Ale i tak jsme to ustáli, mluvíme spolu a pracujeme na sobě. On tedy chodí do práce (dělá týden ráno, týden odpoledne). A volný čas je buďto s námi, nebo staví chatu na zahradě (letos tedy zděnou kůlnu). Ale pokud je doma, jsme společně. Věnujeme se synovi společně a večery trávíme vždy spolu u filmu. Ale tak to oba chceme a vyhovuje nám to. Upřímně by mi tvůj chlap nestačil a jsem ten typ, který odejde, pokud není šťastný. Trochu to na mne působí, že ten tvůj chtěl děti jen proto, aby měl v tobě jistotu, že budeš doma a že budeš na něm závislá. A co tvoji rodiče? Nemohla by jsi jít k nim?

S manželem jsme spolu skoro 10 let, máme společně 4 kluky. Je mezi námi 11 let rozdíl. Svého času to mezi námi také nebylo vše dobré, byli jsme ve fázi, kdy už to vypadalo na rozvod. Společně jsme to zvládli. Práce máme oba až nad hlavu. A já si uvědomila, že nemá smysl chlapovi vyčítat, že na mě nemá čas. My se také každý den netulime, každý den si neříkáme, že se milujeme. Hold na to není čas. ALE, čeho jsem si všimla, tak poslední dva roky, je to, že ke mě má můj chlap blíž, než kdy jindy. Už je to taková ta trvalá, upřímná láska. Došli jsme do fáze, kdy jsme vystřízlivěli že zamilovaností, z přehnaných požadavků, a iluzí a tom jak by mělo vše správně vypadat a být. Já si našla koníček, sama jsem se vrhla do šití dětského oblečení. Chlap ve svém volnu maká na baráku. Čas od času jedeme společně na nákupy, nebo na nějaký turistický výlet.
Nejspíš máte krizi, ale ta přejde, když to vydržíte. A věřím, že vás to pak naopak spojí a posílí. Přeji hodně štěstí, hlavně na něj moc netlač, to se pak můžou po***t 😉😊♥️

@marketa1218 Je to spíš o povaze toho chlapa. Manžel vyrůstal v rodině, kde taťka byl klidně týden na montáži a mamka se p vše starala. Nakonec on šel dělat na sebe jako truhlář, našel si milenku a rozvedli se, kdy se po 10letech dali dohromady díky nám dvoum 🤣. A manžel je zcela opačný - neuznává nevěru a chce být s rodinou a věnuje nám všechen čas. A i o syna se postará (neměl problém nikdy přebalit, nakrmit, vykoupat, hrát si). Když jde na ráno, večer syna vykoupe, navečeří, jde ho dát spinkat a poklidí hračky. Já mezitím uklidím kuchyň a udělám večeři, abych mohli být spolu večer. Ze soboty na neděli spí u malého on, abych se mohla vyspat. Občas uvaří, vysaje. Jezdíme na nákupy společně. Pro oba je rodina a manželství na prvním místě.

Podle mě dobrý krok je, že si jdeš za svými koníčky - třeba ty brusle. A fakt pravidelně! To chlapa donutí být s dětmi, zvednout prdel z gauče a nespoléhat, že doma vždycky všechno uděláš ty. A klidně bych si našla nějakou brigádu s tím, že mám potřebu vypadnout mezi lidi. On má potřeby, ale ty máš taky potřeby. Jenom dobře, když zůstane třeba celý den sám doma s dětmi. Třeba zjistí, že to není taková pohodička a trochu přehodnotí svůj přístup. A bonus je pro děti, že budou více s tátou. Prostě tvůj chlap je podle mě pohodlný. Ale ještě bych mu dala šanci. Asi ale musíš trochu přitvrdit.

O věku to není. Manžel má přes 40, je mezi námi o něco větší rozdíl než 14 let a takhle se nechová. Jedno dítě máme, druhé na cestě... moc dobře víme, že s druhým to bude o dost náročnější a chtěli jsme ho oba.

Spíš mi to z úvodního příspěvku připadá jako kdyby od vás utíkal a nechtěl s vámi být. Jediné, co pomůže je komunikace... ale zájem musí být i z jeho strany, aby řekl, co ho trápí, co chce jinak, co se děje.