Neumím být hospodyňka

Hele, ja taky radeji ve volne chvili radsi koukam na film nebo se ucim nejaky jazyk, nez abych hackovala nebo pekla. Vareni a peceni se zlepsuje (a hlavne zrychluje) opakovanim, a takove ty rucni prace, do toho se nenut, jestli mas dceru, tak muzete zkusit neco vyrobit spolu, treba si usijte hracku nebo sukynku az bude vetsi. V dnesni dobe to rozhodne neni nutnost, a abys to mela jako konicka a radost, tak musis vyzkouset, zimni vecery se vylozene nabizi.

@rajecka Tyyy brdo. Slovo od slova, jako.bych to psala ja. Je mi 24 let a take asi mama nemela moc trpelivosti. Ucim se cse az ted a nekdy to u nas vypada dost chaoticky. 🙂 Varit umim take par jidel, pect paradoxne zvladam o neco lepe. Jinak jsem na tom uuuuplne stejne. A jako bonus mam doma pritele, ktery je kuchar a tak mi do vseho mluvi. Jak drzim nuz, jak micham omacku atd. Vzdy se tak nas*ru, ze uz se mi v jeho pritomnosti varit.nechce 🙂 Nic.si z toho nedelejte. Vzdy rikam pritelovi, ze si se mnou zacinal jako s nafintenou fifinou, tak nemuze chtit, aby ze me byla hospodyne 😀 Nektere zeny k tomu nejsou zrozene 🙂

Tak já ti něco napíšu🙂. Já to sice ve svém pokročilém věku umím, ale nedělám to moc právě proto, abych měla volné ruce - měla čas na rodinu, syna, sport, koníčky. Záclony? Nikde v bytě. Žehlička? Co to je? Zašívat ...není co. Tvoření je moje noční můra a pečení nepotřebuju, nejíme nikdo sladké (můžeme, ale nemáme to rádi). Jediné, co mi jde, je vaření - kvůli mm a synovi, a to mě teda baví. Tradice neřešíme, neslavíme, jen tak si prostě žijeme.
Proč to píšu: hlavně se nenech zvyklat, že bys měla dělat to a to a to. To přece není nikde napsáno, že to každá ženská musí dělat,s láskou a dokonale. Strašně moc se mi ulevilo, když jsem se tím přestala zabývat - že musím jako hospodynka udělat tolik věcí.....Někoho to baví a má to rád, někoho ne. Doma máme útulno, čisto, ale to je tak všechno🙂))))))))).
Co to takhle přijmout, jak to je? Ani by mě nenapadlo, že bys byla něco méně jen proto, že nejsi jak z katalogu na ženu v domácnosti🙂.

Zkus, ber to jak to je, máš spoustu času na život!

@berenika39 Presne tak!

@rajecka buď v klidu, moje sestra nikdy nevařila, nepekla a řekla, že se to naučí, až se jí narodí dítě, že času je dost. A světe div se. Skutečně naučila se vařit (celkem dobře a taky jídla točí), domácnost celkem zvládá, ale nikdy to nebude hospodyňka, která bude mít napečené buchty s tvarohem, protože jak sama píšeš peče jen perník ze sáčku. Její dítě absolutně nestrádá. Na knedlíky zajdou k babičce, závin upeče teta a když se chceme sejít zajdeme třeba společně do restaurace. Neláme si s tím hlavu a jsou spokojený všichni. Takže žádný stres 🙂.

Někdo na to prostě není, asi bych se nenutila. Nebo ti jde o to, že bys chtěla být dobrým příkladem dceři? Podle toho co píšeš, tak je ještě malá, do té doby to určitě dopiluješ, v rámci svých možností 🙂
Já osobně vařím a peču strašně ráda, nemám problém ušít něco na stroji nebo uháčkovat, zavařuju kompoty, dělám marmelády... je toho hodně a zase jsem nervozní, když to ošidím. No a vzhledem k tomu, že mám docela dost i jiných koníčků, kteří jsou časově veeeelmě nároční (vysokohorská turistika, horolezectvi atd.), tak někdy nevím, jak to skloubit. Jak zvládnout být vzornou hospodyňkou a akční horalkou v jednom 😀 Jo a je mi taky 29

Není potřeba být hospodynkou, když jsou děti a partner spokojený není co řešit. Ve spoustu věcech pořadí strýček google. Taky to tak dělám.

@semmi mít za muže kuchaře je fakt oříšek. paradoxně když vařím ja tak mi to chutná víc ale nikdy to nahlas neřeknu. protože me svou hrdost a na Nej i polreich kratkej 😃😃

Hihi, přidávám se do party. Já bohužel ani uklízet nezvládám dokonale. To spíš zas ty tradice, ale z úklidu mám mindrák. A nebaví mě. A neumím si v něm najít system. Jenže kterej chlap chce ženu bordelářku?... A tak žiju permanentně s pocitem, že bych měla, ale když začnu, pak to celé připomíná spíš zmatený let črodějnice na porouchaném koštěti.😁

Tak já jsem k tomu taky vedená nebyla, nějak je u nás v rodině tradice, že se děti vychovávají ke vzdělání a taky asi naši neměli tu trpělivost mě něco učit. Když jsem jim chtěla pomáhat, vždy jsem měla umýt nádobí nebo vynést odpadky (bydleli jsme v 11. patře, takže s honěním výtahu výlet se smradlavým košem na 3/4 hodiny). Takže jsem se kuchyni pak už cíleně vyhýbala. Takže taky se tak cítím, že nemám takové ty základní věci zažité, ze začátku vztahu jsme často volali manželově mamince, jak se něco vaří apod. Ta z nás musela mít legraci. Ale zase já se snažím ty věci dělat co nejvíc v pohodě, myslím, že právě ten přístup vše podle receptu atd. je takový ten intelektuální přístup, který pravé hospodyňky nemají. Ty dělají vše od oka a v klidu (a s tichým zalíbením chachá). Získala jsem si už nějaké gryfy, které jsou sic netradiční, ale účinné a hodně věcí mi jde opakováním dobře (jsem třeba velmistr v loupání brambor). Při pečení vyhledávám recepty, které mají max dvě "etapy" (těsto, krém apod.). Pravda je, že jsem tu na koníku našla dost rad na praní, mytí oken apod. Takže moje cesta je dělat věci co nejjednodušeji a efektivně a eliminovat to, co mě nebaví. Pokud chceš napravit aspoň do dalších generací tyto "mezery ve výchově", prostě pouštěj dcerku k vaření, ať ti pomáhá a travte čas společně. Bude na to mít hezké vzpomínky. A i když ji něco nenaučíš stopro dobře, bude to mít ospravedlněné, protože to dělá podle maminky, a to už je ta tradice a legitimizace postupů 🙂.

Berenika39 to vystihla přesně. Proč chtít být jiná? Jsi s rodinou, děláš zázemí dětem a buchta se dá koupit.

@rajecka Kup si knihu "Kucharka nasi vesnice" 🙂 a jak pisou holky vys - opakovani matka moudrosti, nezbyva nez zkouset porad dokola a jednou to prolomis. Ja treba nikdy nemohla delat kynute testo z cerstveho drozdi, vzdy se nepovedlo a mohla jsem s nim zabijet, jak bylo tvrde. Vcera mne ale okolnosti dohnaly a nebylo nazbyt, tak jsem to musela zkusit a svete div se, povedlo se a vsichni chvalili 😀

Jinak take nezehlim - nebavi me to, nezasivam (stejny duvod)-nosim mamce. Zaclony mam a vesela jsem si je sama, na to je nejaky specialni postup?

Na kreativni napady se podivej na Pinterest nebo na Stream na porad Vychytavecky - tam jsou tipy pro deti na tvoreni. Moje starsi dcera to miluje, minule videla jak vyrabeji masky na karneval z filcu a pericek a chtela taky. Ani jednu z uvedenych "surovin" doma nemame, tak jsme proste vzaly papir, nakreslila jsem skrabosku s tvari zviratka, dcera vybarvila, ja vystrihla a prilepila spejli. Maska pekna a dcera nadsena, moc ji to bavilo a chtela dalsi. Uz jich mame 15 a mala furt nema dost 😃😃😃

Tak to já zase vařit a péct umím, ale není na to vůbec čas.. ale co neumím je zaridit pekne a praktický nas byt. Ani já ani muž nejsme zruční a neumíme si věci vyrobit nebo opravit (spíš na to nemáme čas, možná bychom si i poradili nakonec) a já nejsem ochotná kupovat nepěkný nábytek bez duše za těžký prachy..ten s duší je zas naprosto nepraktickéj..takže tady tak valcime půl na půl a všechno máme provizorní..ach jo..takže stejnej problem..

Tak to já taky nejsem a ani nehodlám být hospodyňka. Nejdůležitější je mít ráda svou rodinu a trávit spolu čas, na nažehlené záclony si nikdo nevzpomene. Moje máma vždycky žehlila i pyžama, furt něco dělala úplně zbytečného a pak jí vždycky ruplo nervy a začala na nás ječet, že je jen naše služka apod. To pak nemá cenu 🙂 Já žehličku vezmu do ruky jen v sebeobraně 😀

Myslím že se moc koukáme na TV a její všemožný reklamy, plus FB s happy fotkama nebo třeba i místní alba. Všichni jsou vyvoněný v čisťoučkym bytě právě vytahujou tu nejdokonalejší bábovku z trouby, šikovný dětičky usměvavý si klidně a bezúdržbově tvoří u stolu, výhledem z okna vidíme právě vypletý záhonky s právě pučícíma kvetoucíma kytkama kolem pobíhá vyčesanej labrador. A děti jim spěj celou noc a sexujou obden a milujou se dokud je smrt nerozdělí 😀

Tak ja doma byla vedena k rucnim pracem-no vedena, mamka umela sit, hackovat, plest 🙂)) (totez babicka), ale proste mi to jen ukazala a snaz se sama, takze vsechny veci na panenky jsem si musela vyrobit sama-vcetne domecku (ja jsem rukodelna)......varil u nas tatka-ja to neumela az do 30? (ve 29 jsem se odstehovala do podnajmu, stejne jsem chodila na obedy v praci a o vikendech k nasim), pak jsem nasla sveho muze, ve 30 jsem se k nemu prestehovala-o vikendech varil on 🙂)) ja zacala az s nastupem na materskou 🙂))) a naucila jsem se to-taky tocim furt stejna jidla dokola, navic jsem varila dva roky zlucnikove a to jsem zjednodusila postup vareni, hahaha nic se nesmazila na masle, proste vse se hodilo do vody, nechalo varit a pak se to dochutilo -super jednoduche a zdrave 🙂)) varim tak i po operaci 🙂))) peceni mam v sobe asi po babicce-ta nam pekla buchty-mamka nikdy, az babicka uz na to byla stara, tak zacala, ale to spis uz ja (jo a mamka zacala taky varit na stara kolena a ma to fakt dobre-tatka uz nemuze stat tolik na nohou, tak zacala varit mamka 🙂))) ale diky deteme pecu jen suche buchty -ty maji nejradsi -takze babovky, pernik, a taky to tocim furt dokola-pecu jen jednou tydne 🙂)) cukrovi nepecu-nebavi me to-zadavam mamce a tchyni, pokud chces s detmi nekdy pect-ja si koupim testo treba linecke a jedno odpoledne peceme-deti to bavi 🙂))) a jinak dceri muzes najit pozdeji krouzek rucnich praci -treba se nekde uci sit, hackovat, plest (ja s detmi ve skole vzdy v pracovce drobne rucne sila nebo hackovala).......
zaclony nemam a od te doby co jsem doma tak nezehlim 🙂)) sem tam uklidim a jsem spokojena hahaha
s temi vanocnimi zvyky -udelejte z toho rodinnou seslost -bezte k jedne babicce a tam to vse nachystejte s ni, pomahejte s decrou, synem a pak si to odneste domu 🙂)))

Neumim vysivat, hackovat, plést, šít ani zasivat a prisivst (to naštěstí umí můj muž, vojna ho naučila😉). Pečení není žádné moje velké hoby, repertoár taky nemám extra rozsáhlý a vánoční cukroví pecu společně s maminkou a segrama. Dokonce i štědrovečerní večeři děláme společně a to nemáme kapra 😃. A vsechno mi vyhovuje tak jak je. Přála bych si,abych to tak jednou měla i s našima detma.

@rajecka jo a co se týče zvyklostí tak jsem zavedla nové. Tak nějak jsem si dala dohromady nějaké tradice z různých krajů a bereme je za své. A vybrala jsem samé nenáročné 😃.

@rajecka já také nevyšívám a nevěším záclony, protože je nemáme... místo žehlení máme sušičku, žehlit umím, ale není to můj koníček...

v domácnosti zvládnu co je potřeba, vařím vcelku dobře a někdy velmi ráda, ale trvalo mi to asi 5 let se to naučit a musím říct, že to je díky babičce, která mě k tomu pustila když jsem byla malá (druhá babička to tak neměla a mamince moc vaření nejde)...
takže pokud jste se k domácím pracem moc nedostala, je pochopitelné, že to nejde tak snadno...

jinak mít uvařeno a napečeno bych nepokládala za měřítko toho jestli je doma vše v pořádku... ani to nesouvisí přímo se spokojeností v manželském vztahu apod...

z domácích prací bych za důležité pokládala to vaření - jednak kvůli výživě a druhak kvůli tomu, že "oheň v krbu" to doma prostě nějak zahřeje...

a u vaření je nejdůležitější, aby to člověka bavilo... já podle receptů vařím tak v polovině případů, s věkem zjišťuji, že víc a víc experimentuji a tam teprve začínát a zábava... zkuste se podívat na některé recepty Zdeňka Pohlreicha třeba - velmi často jednoduché a je tam hezky vypíchnuto to co je podstatné - nekomplikovaná jídla, ale kvalitní suroviny (čerstvé koření, libové maso, kvalitní zelenina apod.)....
navíc bych řekla, že to velmi dobře popisuje a jsou u toho i videa...
nebo je možné zapsat se na kurz vaření...

jinak je skvělé pokud se třeba vaření chytí i muž... jednak je to pak flexibilnější, když např. žena není doma kvůli práci nebo je nemocná... druhak manžel víc ocení to vaření... a do třetice je to skvělé pokud máte syna, protože ten se pak naučí také vařit často...

a je dobré vybírat si jednoduché recepty, protože jednoduchý neznamená hloupý nebo nedobrý, vůbec... naopak, mnoho jednoduchých receptů je geniálních, např. prosciutto s melounem 😉 pokud Vás nebaví složité recepty, tak je dobrá právě italská kuchyně často... a nebo některé vegetariánské recepty... kromě toho, že jde často o hodně chutné věci, tak je to i zdravější varianta...
a také rychlejší, což je výborné, protože je potom víc času na rodinu 🙂

zkuste experimentovat, třeba objevíte co Vás v kuchyni baví... u mě to je třeba kuchyně blízkého východu, italská, raw... a zkouším, neinspiruje mě opakovat stejné recepty mnohokrát...

Ahoj 🙂 mne je 25 a kromě vaření a pečení, neb to mě baví, jsem na tom úplně stejně. Rozdíl zřejmě bude, že čím jsem starší, víc mě to láká vše vyzkoušet. Nicméně, jestliže ti to nekomplikuje manželství, tak bych to neřešila. Tím myslím, pokud to manžel vyloženě nevyžaduje nebo ti to nedává jinak "sežrat," pak to bývá problém, ale ani tehdy není řešení to, že ty se budeš do něčeho tlačit 🙂 myslím, že je hezký, že máš nějakou iniciativu se snažit a jak už někdo psal, šla bych na to pomalu, postupně. Dostaneš se, kam se dostaneš, švadlena z tebe třeba nebude, ale možná upečeš dětem krásnej narozeninovej dort 🙂 chce to hlavně zkoušet a vše se dá naučit, když se chce a baví to. Já hodlám letos dělat poprvé adventní věnce, tak do toho pojď se mnou 🙂 je to malej dílčí cíl, byt hned dekorovat nebudu 🙂

@rajecka no, byly doby, kdy sem nebyla schopna ani obalit rizky 🙂 ted teda nejsem taky extra kucharka, taky stridame par jidel dokola a něco vari jen manzel
Ale teda pecu celkem často a rekla bych ze celkem dobre, i dorty, cukroví hodne druhu, ale třeba jsem nikdy nedělala nic kynutyho, proste neumim
Sit neumím vubec, radsi to vyhodim. Ale ted sem nasla supr svadlenu 🙂
Pleteni, háčkování ani nahodou 🙂
A zaclanu jako klasickou mame jednu a veseli jsme ji s manželem na třikrát a vzdy asi 45min a stejne to neni ono 🙂 ted se budou mit okna, tak uvidimr co vymyslime.kdyby nebyls tak dráha, tak uz letela. Jinak zaclony nemame nebo nanejvejs o Úplne obyc z ikei
Nezehlim, jen cca 2za mesic manzelovi košile, polokosile. Zavesy co vesim taky nezehlim 🙂

Otazka je spis,proc se tim trapis?moje mama umela vsecko,bohuzel me nestihla naucit nic,protoze usedla na invaludni vozik ve 40,neschopna sebeobsluhy.nicmene na koho to padlo?na nejstarsi dceru,pece o domacnost,vareni,prani,zehleni...umis si predstavit 3 exoty,kteri studuji navid k pracce aby vyprali?navod k troube,aby upekli?no a ted jo,uvarim,upecu-nedelam to rada.vyperu,nezehlim,uklidim.a co?manzel si me s ti bral.zato umim srovnat stenu a vymalovat nebo polozit podlahu a bavi me to😉jo a prisit neumim ani knoflik!takze proste neres a zij,vsak se mate fajn,dneska uz nemusis byt hospodynkou...

taky nejsem hospodyňka, i když možná s věkem se milimetrovými krůčky trochu zlepšuju, ja mam vše tak napul, napul uklizeno, napul uvařeno, upečeno....prostě taková ta rybářova dcera, učesaná -neučesaná 🙂

@rajecka haha ja to mam uplne stejne... tuhle cast mozku proste nemam. Manzel to kolikrat nechape.. ze se snazim neco delat a vsechno mi u toho pada na zem, vsechno pripalim, jsem strasne nesikovna. Ale narozdil od tebe to neresim.. Proste delam co muzu, varim co zvladnu a nikdy to nebude extremne dobry, ale mam proste jiny prednosti.. kazdej ma neco 🙂

Tak za tuhle diskuzi jsem ráda, protože si tak připadám taky... 🙂
Když jsem bydlela ještě s rodiči, měli jsme velký dům, vždycky v sobotu se nedělalo nic jiného než uklízelo - to byla moje starost, a vařilo -to dělala mamka. Práce, co byly kolem domu byly na taťkovi a bráchovi. No a takhle to probíhalo několik let pořád dokola. Takže co se týče úklidu, praní, žehlení, byla jsem profík, bavilo a baví mě to i teď. Co se týče vaření, mamka mi dávala na starost hlavně takové to loupání brambor, cibule, nakrájení něčeho apod., ale že bych někdy uvařila celý oběd, naložila maso, apod., to ne. No a myslím si, že v tom je zakopaný pes. A hlavně mě to prostě nebaví... Upéct moučník, dezert, to ano, mám i své oblíbené, ale prostě klasické obědy, to fakt nic moc. Vzala jsem si za manžela myslivce, který něco vařit umí, porcuje mi maso (to bych já fakt nezvládla). Takže se víceméně doplňujeme. Máme menší zahrádku, takže už jsem zvládla několikrát marmeládu, okurky teda nezavařuji, ani nic jiného, protože obecně zavařeniny nemáme rádi. Na Vánoce zvládnu perníčky a linecké, které děláme s mamkou dohromady, ale 360 druhů cukroví fakt ne 🙂
Loni jsem dokonce pár druhů objednala a bylo moc dobré a tak nějak jsem si řekla, že to vlastně není špatné, trochu si doma provonět byt a trochu si objednat...
Manžel mi nikdy za to nijak extra nenadával, spíš se někdy zasmějeme, co se mi povedlo 🙂
No, když to tak píšu, byla bych i spokojená, nebýt tchyně. Ta pořád žije v tom, že musím být jednou tak dokonalá jako ona. Ona podle mě dokonalá vážně je, to musím přiznat. Vaří, peče, smaží, neexistuje u nich koupit si snad ani paštiku, kečup, dům mají velký, zvládá vše. Sportuje, vede kurzy aerobiku, spinningu. Běhá, chodí každý den se psem a ještě mají dokonalou zahradu, kde pěstuje snad všechno. No, ale musím teda říct, že je učitelka, práci má přímo v místě bydliště a nikdy nikam nedojížděla. Některé dny je doma už po obědě. Má vlastně 2 měsíce na to, aby si přes léto všechny ty produkty ze zahrádky zavařila atd. A to si ona podle mě vůbec neuvědomuje, že já za prací dojíždím 35 km, chodím i soboty, bývám tam některé dny do večera...
Trochu to vyvrcholilo v srpnu, kdy mi přivezla bedýnku různých jejích produktů, zavařenin, marmelád apod. a podávala mi to se slovy: "Tady máš ty lenivko" a jakože se tomu usmívala. Mě se to docela dotklo, ale neříkala jsem v tu chvíli nic, měli jsme návštěvu a nechtěla jsem před nimi a ona to řekla tak, aby to neslyšeli. Skousla jsem to, ale když odjížděli, zase si neodpustila podobný komentář. Zabouchla jsem za nimi dvěře a vřela ve mně krev. O nic jsem se jí neprosila, všechno jsem odnesla do sklepa, s manželem jsme se pohádali (on nic z toho bohužel neslyšel). Asi o tom přemýšlel, protože tam za pár dní zajel a šíleně jí vynadal.
Od té doby jsme spolu nemluvili, až měl tchán narozeniny, přijeli jsme tam a oznámili jim, že jsem těhotná. Od té doby mi pořád volá, stavuje se na kafe, je jak med a dělá že nic. Nevím, co si myslet.
Mám do budoucna obavy, že pro ni nikdy nebudu dokonalá hospodyňka, ale ani matka, protože nebudu svým dětem možná dělat domací kynuté knedlíky a zavařovat všecko se zahrady.
No, dost jsem se rozepsala, třeba to máte někdo taky tak 😉

Já ráda peču, záclony na oknech mám, oblečení zašívám nebo i poupravím, ale úklid? Au, au.. Tedy ne, že bychom tu žili v nepořádku, ale zejména neustálé navracení věcí na své místo mě jednou zabije 😝 Nejhorší na tom je, že mám pocit, že stačí pár hodin se domácnosti nevěnovat a je tu čurbes jako v tanku.. Vlastně je to docela frustrující, když nad tím tak přemýšlím 😉

Já také nejsem hospodynka...Jako uvarim, to jo...a dá se rict i dobre.Ale pečení me moc nebaví a uprimne už ted se desim pečení vánočniho cukrovi.Nejradeji bych nejaké objednala, ale syn by mi to neodpustil.Tesi se na to, že bude vykrajovat, dcerka samozrejme také...Udelám tak 4druhy a vic ani tuk.Budu tim ale cerná ovce rodiny, protože mamka a vsichni okolo pečou jako o závod.A stejne tak vse okolo....jako mám rada cisto, ozdobeno, atd...Ale pri dvou detech, práci a hlavne toho, že nemám partera, tudiž jsem na deti sama....to proste nejak nedávám a uprimne?ani se mi nechce.Dělám co musim a vic ne..

@alicie_k devce, tchyni Ti nezavdim a myslim, ze po porodu zacnou problemy... res je v klid uz ted... dohodnete se na navstevach urcite predem domluvenych a ne moc casto... tady to nema dobry start. mozna by nemylo spatne si s ni TED (po porodu bude mnohem hur a budes precitlivela a resit uz uplne jine starosti!!) promluvit. v klidu ji rict, ze se Te hodne dotklo, ze Ti rekla lenivka a ze bys ji chtela jen ukazat, ze ona je v jednu doma, ma dva mesice prazdnin a ma za sebou cely zivot praxe. a Ty, ze s domovem jakoby zacinas, praci jsi mela narocnou, i soboty, prazdniny jen dovolena. ze jsi moc rada, ze Ti domaci zavareniny a zeleninu da, ale at od Tebe prozatim nic neceka a ze si budes cenit toho, kdyz Vas necha samotne si vybudovat sve. vcetne vychovy ditete...
drzim palce, ale tady by to vazne chtelo uz neco rict... pokud se pochopite, muzete mit vyhrano a obe z toho tezit 🙂

@rajecka ja ti na to řeknu jedno: no a ze to neumíš? Deti si budou radši pamatovat ze se jim maminka věnuje nez ze ma navareno a napeceno.