Maminky, poraďte, mám ročního prcka. Už když mu bylo 6 měsíců, jsme se s přítelem domluvili, že po svatbě v září zapracujeme na dalším, že to zvládnem. Jenže jsem si našla bezva domácí práci, s mateřskou si přijdu skoro na ty samé peníze jako přítel, jen doma se nic nezměnilo. Veškerá starost o domácnost (včetně menších oprav, které jinde dělají chlapi) i o prcka je na mě. Pokud už mi v práci něco hodně hoří, musím se dožadovat, aby si s malým aspoň dvě hodiny hrál. Nemám nárok ani na nějakou volnou sobotu, protože to by nemohl jít s kamarády na fotbal a do hospody. Je mi jasné, že pokud do téhle situace budeme mít druhé dítě, ztvrdnu doma už úplně. Ne že by mě péče o dítě nebavila, ale znáte to, prostě bych tak jednou za měsíc potřebovala vypnout, jít se pobavit s kamarádkama o něčem jiném než o plínkách a práci. Hlídací babičky nemáme a cizím bych dítě nesvěřila, ale až povyroste, budu ho moct dávat občas ke kamarádce, což bych kojence nemohla.. Přítel ale pořád počítá s tím, že to druhé mimi zkrátka bude a já mu neumím říct, že teď ještě ne. Ošidit to nijak nemůžu. Antikoncepce mi od porodu žádná nesedí, takže používáme kondom a ten mu tajně nenasadím... Co dělat?
ahoj sonije..je mi líto,ale neumím ti poradit nic jinýho,než abys to přesně takhle vysvětlila příteli.Nevím,jestli to vezme,ale vidím to jako jediný řešení.To já mám spíš opačný problém-manžel zatím nechce o druhém ani slyšet☹.
Nebo jedině domluvit se na nějakém kompromisu-prostě bude (daleko) víc pomáhat a třeba by to šlo.Jde přece i o jeho dítě(děti). ☹
Ahojky...sonije, rychle bych mu tyhle nápady utnula...řekni mu to hodně jasně, ať teď s dalším dítkem nepočítá. Když "neumí" pomoct, tak si nemůže myslet, že to takhle bude dál 😲 Nenech se odbýt a buď neústupná 😉 Je to přeci jen tvoje tělo a ty sama si urči, kdy bude na další dítko ten správný čas a nenech se zatlačit do něčeho, co by ti nesedělo 😉
Držím palečky 🙂
To,co radí paseky by snad taky šlo-ale nejdřív bych si s ním přeci jen zkusila promluvit.Nechtělo by se mi chapa nějak šidit a klamat..
Ja by som mu to povedala rovno, že sa na druhé ešte necítim 😉
Tak to bych raději nesouložila, než se muset "schovávat" 😅 přeci má nějakou důstojnost 😲
Ahoj Sonije,
já bych to příteli v klidu řekla. Podle toho, co píšeš, bych já ani ve stejné situaci další dítě nechtěla. Pokud by můj chlap měl pocit, že se nic nezměnilo a choval se tak, že dítě je MOJE povinnost a starost, s ničím nepomáhal a tak, tak bych řekla, že prostě teď další dítě nechci (jestli bych s ním ještě vůbec kdy nějaké chtěla) a hotovo. Pokud spolu máte dítě a jste spolu, tak byste se měli starat oba. U nás funguje to, že oba se staráme o malou v rámci svých možností (tj. manžel s ní ráno vstává v půl šesté, protože jemu to nevadí a já se jí věnuju celý den, kdy on je v práci, večer koupe on, minimálně 4x týdně.), uklízíme taky oba (manža nemá problém s tím, aby vytřel, uklidil koupelnu nebo tak a to sám od sebe) a vařím já, protože mě to moc baví. Prostě se staráme společně a i tak toho mám občas dost asi jako každá jiná maminka. Při představě, že jsem na to sama a do toho další mimi, se mi ježí chlupy na hlavě 😀 ale samozřejmě je to čistě tvoje rozhodnutí. Mojí kamarádce to takto vyhovuje, že má dítě a druhé na cestě a na vše je v podstatě sama. Takže musíš vědět ty, jak to bude fungovat. Držím palce, ať jsi spokojená s rozhodnutím.
No, my jsme o tom už několikrát mluvili, několikrát jsem se i pohádali, týden mi třeba i pomáhal, ptal se, jestli něco nepotřebuju a pak zas ticho po pěšině. Kolikrát uvažuju, jestli si ho vůbec mám brát. Včera mě dorazil, když mi oznámil, že jede do Prahy na fotbal. Tak mu říkám Hm, dobrý. A on na to "To víš, už jsem dlouho nikde nebyl". A já na to, že jsem naposledy byla někde před půl rokem. Jeho odpověď. To je těžký viď, když máš dítě.... Málem jsem ho přizabila.
Sonije, co dělat? Mluvit s ním. Řekla bych, že jádro pudla není jen v tom, že ještě nechceš dalšího potomka, ale hlavně v tom, že v příteli nemáš dostatečnou oporu. Možná si to jen neuvědomuje, možná toho využívá schválně, co já vím, do vztahu vám nevidím. Ale z toho mála, co píšeš, mi nepřipadá košer, pokud on pracuje a pak se chodí bavit, zatímco ty mezitím doma nejen pracuješ, ale taky se zároveň staráš o dítě, uklízíš, vaříš, pereš, vyměňuješ žárovky a spravuješ kapající kohoutky. "Šizením" krémama, jak ti radí paseky, to nespravíš. Musíš na to šikovně, zalichotit mu, jak je šikovný, politovat, že je určitě unavený z práce, to by bylo, aby se nechytil za nos.
Sonije, to bych ho přizabila taky. Pokud to řekl takhle, tak ti vlastně to dítě jakoby "hodil" na krk, vlastně jakoby řekl "je to tvoje dítě, starej se." Tím bych argumentovala. Nemůže po tobě chtít další potomky a pak se elegantně vyvlíknout ze zodpovědnosti k nim.
Gedren,to je fakt.m§j manžel sice prohlašuje,že by klidně na mateřský byl (kdybych vydělávala tolik,co on).Ale silně ho podezřívám,že má za to,že jde jen o celodenní blbnutí a pokec s kamarádkama 😉 🙂 🙂
No ale na ten spermicidní gel se zkusím optat v sexshopu a na pesar gynekologa , než se to nějak vyřeší.. Chtěla jsem děti brzo po sobě, ale ne za takových podmínek. To by mi asi hráblo 😉
Gedren, dobrý nápad. Sonije, co kdybys Adámka nechala třeba aspoň na jedno odpoledne s tátou? Důvod by se snad našel (lékař apod.), hned byste měli lepší základ pro následný rozhovor (bez výčitek a mentorování typu "tak vidíš, jak je to těžký", prostě klidný rozhovor).
To je těžký viď, když máš dítě....???? 😠 😠 😠 😠 tak to já bych ho zabila zcela určitě. Je to snad VAŠE dítě a ne tvoje. Tak to bych do druhýho nešla v žádným případě. Asi to vyznívá dost radikálně, ale i jedno dítě dá dost zabrat, natož dvě, domácnost a práce najednou a pán se bude jen chodit bavit a domů pro čistý prádlo ne? Tak to ani omylem.
Ivee, kde to mám podepsat? 😀
To už se občas stalo, že ho měl na půl dne, když jsem šla k doktorovi nebo po úřadech, jenže to řeší tak, že s ním stráví část dne v obchodě, kde se malej zabaví a pak jede k někomu na návštěvu, kde se o něj vždy někdo postará, takže mu to přijde jako brnkačka. Když není zbytí, přebalí ho, nakrmí, ale třeba uspat ho neumí, takže se z toho vždycky nějak vyvlíkne. Ideální by bylo nechat mu ho týden, aby si zažil všechny vztekací záchvaty, nechuť k večeření, vřískání po koupání nebo když se drží nohy, zatímco potřebuju slít horkou vodu z brambor atd. Jenže týden asi nijak nevymyslím. Hlavně si myslím, že by s tím zase vyčural tím, že by ho nechával třeba ségře, která by ho samozřejmě politovala, že se musí starat.
sonije, ten krem sa vola pharmatex a dostat ho v lekarni za cca 150korun 🙂
na rovinu mu to povedz... nerob žiadne tajné akcie s krémami a neviem čím...
Chlapi sú ješitní a toto by ho teda mohlo riadne nahnevať...
k tej jeho hlaske: ten moj zvykol hovorit, ze ved kde je problem, ked chcem niekde ist, nech dceru vezmem so sebou 😠 tiez dobra rada nad zlato. tiez som ho isla prizabit. prestal s tym, ked som mu ju zacala nechavat pravidelne kazdy piatok a ja som vypadla na cely den 50km daleko 😉
suhlasim s Monkulou.Pekne z cista jasna mu povedat,ze nie si troj na rodenie deti,pokial sa nic vo vasom vztahu nezmeni.Ten "trik" s kremom povazujem za nezrele chovanie,prepac ak som to povedala priliz priamo,ale je to priliz vazna vec na to,aby ste sa o tom nedokazali porozpravat.
Sonije, tak to je jasný, to není natvrdlost, ale vyčůranost. Tak v tom případě je nejvyšší čas na vážný rozhovor, pokud možno v klidném tónu, bez ublíženosti. Buď vstřícná (tj. oceň, že chodí do práce atd., bla bla bla, prostě aby z tvojí strany přišlo i něco pozitivního, bez toho se konstruktivně "vyjednávat" nedá), ale zároveň mu narovinu všechno řekni. Domluvte se na něčem konkrétním (např. jeden celý den a jedno odpoledne týdně volné pro tebe plus nějaké ty drobné věci v domácnosti, co já vím) a pak trvej na tom, na čem jste se dohodli. Jednej rychle, tím spíš, pokud se hodláš na podzim vdávat. Než se vezmete, bylo by vhodné, kdybyste tohle už měli vyřešeno, po svatbě to bude čím dál těžší. (Něco o tom vím, moje matka před svatbou na tohle nemyslela a dnes to je vidět.)
No a teď mi ještě poraďte, jak ho k rozhovoru dokopat. Vždycky když začnu "potřebuju s tebou něco probrat", hned vyjíždí, že co zas mám za problém a že mu pořád melu to samý (Když ono se to samý pořád nevyřešilo, tek se to jinak nedá), pak se pohádáme a on dost často práskne dveřma a je pryč, takže se k ničemu moc nedobereme.. Ach jo..
Hmmm,Sonije,tak to prejednajte napr. vecer ked budete lezat v posteli a bude pokojna atmosfera,hadam z tej postele neutecie 😀
sonije, skus zacat inak, mozno ho priklincujes, ked mu bez okolkov povies, ze mas predsa uz dve deti, jednym z nich je on 😖
gedren, ja neviem, ci sa ten rozhovor podari. ja mam s tym zle skusenosti. chlap mi nejedenkrat pri rozhovore zaspal(!), takze v posteli urcite nie, vo zvysnych pripadoch bud nebol ochotny alebo schopny pochopit, co mu vysvetlujem alebo na druhy den tvrdil, ze si nepamata, co som hovorila.
ak ma sonija doma podobny exemplar, ma to tazke.
ale da sa ho to naucit. mne to sice nejake 3-4 roky trvalo, ale uz normalne komunikujeme 🙂
Sonije, to se ani nedivím, já slyšet tuhle větu, taky bych měla zaječí tendence, protože bych věděla, že to, co mi chce dotyčný sdělit, mi asi bude krapet proti srsti. To je prostě jeho špatný svědomí, on ví, že se chová jako hulvát, ale je mu to pohodlný, no a takový rozhovor s tebou je "hrozbou" pro jeho další bohémský život. 😒 To chce vybrat nějaký pokud možno klidný moment, kdy dítě spí a v televizi zrovna neběží fotbal, a ty "úvodní kecy" typu "miláčku, musíme si promluvit" prostě vynechat. Začít něčím pozitivním, naladit si ho, třeba jak ti pomohl, když si dneska deset minut hrál s Adámkem, žes aspoň stihla udělat to a ono, poptat se, jak to vypadá v práci, jestli byl dneska frmol, následně patřičně politovat, říct něco o svojí práci, že máš uzávěrku tehdy a tehdy... Rozhovor se stočí na téma, které tě zajímá, a můžeš zlehka začít přitlačovat. Pozor, postupně a zlehka, jinak dosáhneš opravdu leda toho, že práskne dveřma a uteče do hospody, ale zároveň jasně.
Připadám si skoro blbě, jak ti tady radím, jako kdyby to bylo strašně jednoduchý. Přitom je mi jasný, že lehký to není, ale je potřeba to zkusit, když to nevyjde, pozměnit taktiku. Držím ti pěsti a rozhodně ti tvoji situaci nezávidím. Přeju ti, abyste brzo dosáhli nějaké aspoň trochu přijatelné dohody. Možná bys měla ze začátku nastavit laťku nároků níž, třeba "jen" si vyjasnit tvůj postoj k hypotetickému druhému těhotenství, postupně přidávat. Držím pěsti, ať se chytí za nos.
ahojky jediný co by mohlo pomoct nějakej spermicidní krém nebo gel nebo něco takovýho. řekla bych že jsi málo vlhká(ooo se červenám) že to potřebuješ, si poradíš nějak. a v tom gelu budou látky , který huběj spermoně a bude. víc neporadím
ještě mi napadl pesar, ale jestli to je i v dnešní době netuším