Manžel a výchova dětí. Podílí se na výchově a péči?

Manzel se stara o dum a zahradu, ale doma vytre, umyje nadobi, obcas uvari. O maleho se umi postarat, prebali, bere ho ven apod. Nekdy jdeme ven spolecne, nekdy jde sam. Treba dnes vstal s malym v sest rano, sli na brusle a ja do deviti dospavala. V noci vstavam ja, jeste kojim, tze manza by ho neuklidnil 😉

Kdyz dostatecnym zpusobem "poprosim" nebo "zavelim" tak udela vse co je potreba🙂🙂. S dcerou si celkem dost hraje, chodil s ni na prochazku s kocarkem, ted chodi o vikendu ven. Kojila jsem do 16 mesicu, spala jsem s malou v pokojicku, v noci nevstaval. Koupal s nama , ted uz najizdime na to, ze jeden den koupe on jeden den ja. Kdyz nejsem doma o malou se postara(to jsou ale vyjimky, ze jsem treba byla jednu noc v nemocnici...). Kdyz jsem doma, tak mala bohuzel casto vyzaduje, abych u ni byla i kdyz tatka by to rad udelal misto me☹. Nanda nadobi do mycky, vynda ho, obcas neco umyje, poklidi vecer hracky, kdyz malou spavam, uklizeni nic moc. Ale mame daleko babicky, takze vlastne nemame moznost jakehokoli odpocinku od male, bud je s ni on nebo ja.

Ahojky,já mám úžasného mužského...🙂 Doma se zvládne postarat o vše...od nádobí po péči o děti...naučil se i přebalovat..🙂 Doma pomáhá a ani nemusím říkat...vidí a udělá...🙂 Ven chodíme chodíme společně i samostatně...ale víc si to užije taťka s Aninkou...je to větší zábava a pro taťku prý relax...🙂 V noci by klidně občas vstal,ale to já nechci,protože vstává každý den ve čtyři ráno...Když si potřebuji odpočinout,vezme Aninku na víkend k babičce....už se prý těší až bude moct jet s oběma...🙂 Jinak,i když přijde unavený z práce,hned se věnuje dětem...přes týden se vidí málo (do práce dojíždí vlakem,vezme to tak tři hodiny času denně) a tak chce využít každou chvilku...🙂

Tak můj manžel je obrovskou oporou, dělá prakticky všechno, krom praní a žehlení. Uklidí, uvaří, když přijde domů z práce (v cca 18hodin), tak se ujímá Elišky, večer se spolu koupou, já jí osuším, namažu, uložím. Víkendy trávíme obvykle společně, Elišce se věnuje, někdy se s ní jde projít sám, někdy vyrazíme všichni. Po narození byla veliký uplakánek, a on mě v tom nenechal, v noci k ní vstával -podával mi jí na kojení, já jí po kojení ukládala zpátky do postýlky, i dnes, když se občas v noci vzbudí, tak k ní vyskočí obvykle on, protože já než se vyhrabu s bříškem, tak on už má vše zařízeno 🙂 Za měsíc čekáme druhé miminko a já jsem celkem klidná, vím, že na to nebudu sama...

U nás super. K malému vstává většinou manžel, už od mala. Ze začátku jsme se střídali, protože do 6 týdnů malý po každém kojení hodinu nespal, i v noci. Teď už vstává většinou manžel, dá dudlík, případně mi ho podá na kojení. Spí totiž na kraji postele, já jsem u okna, mám složité vylézání. Když je doma, je s malým, chodí spolu s kočárkem ven, do obchodu, hrají si, když nejsem unavená, jdeme spolu. Pokud je doma tak přebaluje, koupe a krmí většinou on, chce si malého užít. V domácnosti zvládá vše kromě vaření, ale už občas i to, s mou poradou. Ví, že jsem za celý den s tím naším raubířem dost vyčerpaná, takže když je doma, snaží se abych si odpočala. O víkendech vstanou spolu, maminka si může ještě hodinku pospat, jsem totiž strašný ospalec.

noci už dlouho spíme celé, dříve jsem vstávala já. S domácími pracemi je můj muž na štíru, prakticky řečeno nedělá nic, ale já jsem doma, takže to stíhám a nemám ani touhu,aby mi pomáhal, stejně to vždy udělá blbě. S malou si vcelku hraje, pokud má čas. Upřímně péče o rodinu je spíše na mě, zato se nemusím starat a věci okolo. 🙂

U nás je to tak všechno napůl, i domácí práce 🙂 Manžel je úžasnej táta, někdy si říkám, že to všechno zvládá líp než já 😉 Střídáme se i v noci, jednu noc má chůvičku u postele on a další já 🙂 Teď jsem začala chodit na brigádky, takže se i doma střídáme....

Tak MM je v tomhle směru super, o děti se dokáže s přehledem postarat - vykoupat (se vším všudy), nakrmit, přebalit. Uložit ke spánku zvládne zatím jenom syna, protože dceru kojím a tak při usínání na něj není zvyklá. Když se dcera narodila, tak trochu jsme si děti "rozdělili", já vstávám v noci k dceři a MM k synovi (ten spí ale od 1,5r. celou noc, takže je to více méně jenom v době nemoci - to když je ale potřeba, vstávám samozřejmě i já). A když měl syn před časem období, že vstával v 5 ráno, MM vstával a byl s ním v pokojíčku nebo si šli hrát do obýváku, aby mi nevzbudili malou. Nedávno mě bolely záda, tak vstával i k dceři a nosil mi jí do postele na kojení 🙂
V domácnosti taky pomáhá, když vidí, že je potřeba, tak sám naplní a vyklidí myčku, vynese odpadky, uklidí hračky, dělá věci okolo baráku, občas uvaří a na požádání vyluxuje.
Na procházky chodíme společně, ale pokud potřebuji, vezme děti sám a já si v klídku např. vytřu.

Mam uzasneho muze, takze dela v podstate vsechno od uklizeni, vareni, umyvani nadobi a dokonce i zehleni (obcas). Ukoly nijak zvlast rozdelene nemame, proste co je potreba udelat, tak jeden z nas udela. Se synem jsou uplni partaci, takze kdyz je doma, tak vetsinou ma v peci mladeho a ja bud odpocivam nebo delam veci kolem domacnosti. Mladeho vzdy koupe a pripravuje na spani manzel (je to jejich ritual), uspavani se stridame (posledni dobou spis muz, ja uz nemam vecer silu ho nahanet do postele) a od te doby, co jsem tehotna, tak i v noci vstava k mlademu manzel. Prochazky jak kdy, nekdy spolecne, kdyz se citim ok, nekdy jdou jen sami dva a ja treba doma siju nebo delam jine veci, na ktere potrebuji klid. Asi si ho necham pozlatit 😎

Téda holky, vy se máte 😀 Můj manža nedělá z toho co tu píšete vůbec nic. Nevaří, nádobí nemyje, nevyluxuje, , nenakupuje, malou nevykoupe.... Všechno dělám já 😅 Cca jednou za měsíc vezme malou s sebou do města. 😅 Ale na jeho obranu musím říct, že je hodně pracovně vytíženej, dělá od rána do večera a moc toho nenaspí. taky rekonstruujeme baráček. Já to beru tak, že je to prostě úděl ženských, postarat se o domácnost a děti. Jiné je, když by chlap dělal do tří někde v kanceláři, a pak by vysedával do noci s pivem u telky, to by se mi samozřejmě taky nelíbilo a chtěla bych s domácími pracemi a péčí o děti pomoct 😉

U nas se o malou i domacnost staram ja, manzel vydelava, plati uklizecku. Mame vsemozny ulehcovaky, jako mycka, susicka, automaticka trouba atd, dve auta.....kze mi to ulehcil tim, ze jsme tohle vsechno poridili. Ja se venuju male pres den, chodime na krouzky, aktivity a vsemozne, vecer, pokud prijde vcas ji manzel vykoupe, kdyz ne, koupu ja, o vikendech, pokud nepracuje, travime cas vsichni spolecne a uzivame si spolecne dovolene, na ktere jezdime vicekrat rocne. Takze u nas, manzel je malo doma, ale vynahradi nam to o vikendech a dovolenych a o praci v domacnosti je postarano jinak, my si s malou uzivame 😉
V noci jsem vzdy vstavala ja, preci jen jsem mela moznost dospat pres den s malou, on je v praci a pripadalo by mi to nefer. Nemluvim ovsem o tom, kdyz jsem nemocna treba, to se zaridime podle situace.

S domácností mi manžel nepomáhá (vytře,jen když ho o to požádám,samotného by ho to nenapadlo), ani neví,jak se zapíná pračka,myčka.Všude nechává poházené své věci (špinavá trika,kalhoty). Nejvíc mě dokáže vytočit tím,že nemůže vyhodit roličku od toaletního papíru 😀
Když po něm něco chci,musím ho zvednout od počítače nebo televize 😖
Dřív mi to nevadilo,zvládla jsem všechno sama levou zadní. Ale teď co máme prcka (skoro 4 měsíce), tak nic nestíhám,doma občas nepořádek. Když mu narovinu řeknu,že mi to jeho věčné vysedávání u počítače vadí,urazí se,ale tak na dva dny je klid a pak je to zase nanovo 😢
S prckem mi pomůže - když brečí,uklidní ho. nakrmí (ale musím mu mlíko připravit), přebalí (pokud je jen počůranej,kdyby byl pokaděnej,tak ho v tom snad nechá). ale nevykoupe,sám by na procházku nešel. v noci k němu taky nikdy nevstával

Můj muž dělá na směny, tak jsem zvědavá, jak se "pochlapí" až bude mimi. Ale teď luxuje, obstarává myčku (podezírám ho, že to dělá rád proto, aby mohl "vykloktat" slivovici v ledničce 🙂 ), umývá podlahu, pověsí prádlo, a dělá všechny klasické mužské práce - třeba kolem odpadů v koupelně, čištění akvárka, vynášení koše atd. To vše dělá prosím hezky uvědoměle sám od sebe 😅 😎 !!! Jen vařit ještě neumí :-/

U nás je to tak 50 na 50. Vaření převzal manžel (baví ho to), takže já vařím jenom pro prcka. Žehlení, praní, úklid je na mně (někdy vytře nebo zalije kytky apod.) O malého se starám já, ale když může, pomůže (hraje si s ním, svlékne, koupe, ale já to musím vždy dodělat 😀 Na procházku jdeme většinou společně, ale už podnikli i samostatné akce 🙂
V noci k němu často vstane, pokud není potřeba kojit, uklidní ho. Nefér mi to nepřijde, sice vstává ráno do práce, ale já vstávám dřív a celý den jsem zapřažená taky. On má ještě čas na svoje aktivity a koníčky (turnaje, koncert apod.) a já jsem vázaná na kojené mimčo (dělám to ráda, nestěžuju si, ale beru jako samozřejmost, že pokud je doma, věnuje se malému hodně on). Sice to ze začátku párkrát kříslo, ale když dostal dobrou radu, že teda nemusí chodit třikrát týdně hrát fotbal, když nestíhá a je unavený, najednou zjistil, že vlastně ten čas na malého má a unavený taky tolik není.

My mame dve malinke deti po roce, takze jsme si je tak trochu rozdelili. Dokud bylo jen jedno, vstavala jsem vzdy ja, on nebyl schopen, i kdyz uz se krmilo UM a byla jsem nekdy fakt mrtva a uvitala bych to. Ted ja spim v pokoji s dcerou, on se synem, takze pokud nahodou syn v noci place, resi to manzel, pokud je velika krize, tak oba. S dcerou vstavam jen ja, kojim. Je schopen oba prebalit (ted uz i pokakane, a mame navic latkovky), vykoupat, nakrmit starsiho (jidlo pripravim ja), syna koupe uz jedine manzel 🙂 Dcerunku by moc rad taky, ale ona mu u toho vzdy breci, potvora, a mne ne. Co se deti tyka, nemuzu si stezovat, i kdyz mu to trva dvakrat tak dlouho nez mne. Domacnost je ale na mne, to nedela sam od sebe nic a na pozadani velmi malo. Sam s detmi ven nechodi, byl jednou, kdyz jsem byla v praci. Obcas vezme M. do Manducy, to ho bavi, a jdou pro pivo nebo mamince pro cokoladu 🙂 Uprimne, vztahem k detem a peci o ne me velmi prijemne prekvapil 🙂

Přítel chodí do práce, já se starám o domácnost a děti - nevidím v tom problém....
Jelikož má docela fyzický náročnou práci a je pod tlakem a vždycky chodí na ráno a ještě jede autem, nemyslím, že by bylo ode mě vhodné po něm chtít, aby se budil a staral se o dítě...(to naše už teda většinou spí dobře, pokud nerostou zoubky).
Pochopím, když má někdo dítě postižené nebo dvojčátka a manžel opravdu může v noci pomáhat, ale běžně pracující chlap si myslím nemá příliš důvodu vstávat.

Jsem pro dělení prací na ženské a mužské - já nemíním a ani neumím vyměnit žárovku a on neumí a ani nemusí umět uvařit segedín 😎 .

Ale hlavně je důležité, aby to vyhovovalo oběma - pokud nevyhovuje, je to problém a ten je potřeba řešit.

ahoj,v podstatě mám stejný názor jako romana29.MM se stará jen když je dopoledne doma a já musím vařit,tak ho vyšlu na hřiště ,nebo do města pro chleba(sám moc program vymyslet neumí 😉 )v domácnosti občas ustele,nebo umeje nádobí.toť vše.mě to vyhovuje(zatím,uvidíme co bude až poroste pupík 😎 )

souhlasim s @romana29, manzel chodi do prace, ja mam "na praci" prcka a domacnost 🙂 Jako jo, kdyz mu reknu, vynda nadobi z mycky, uklidi rozhazene hracky, ulozi prcka spat... ale aby varil, zehlil, myl podlahu a tak, tak to ne (ale to ja zas mu ani nerikam, ze jo). S prckem si pohraje, ven by s nim sam asi taky sel, ale to ja jdu zas radej taky, at jsem cela rodina pohromade 🙂 Se vstavanim v noci to mame tak, ze maly spi "na balkone" vedle nasi postele (ne-li primo v nasi posteli), takze kdyz place, tak nas logicky probudi oba, ale dudlika a lahev s vodou podavam jen ja (jeste pred mesicem jsem v noci kojila, takze to jaksi taky za me obstarat manzel nemohl) 🙂 Hm, mozna, az bude nas Honzik vetsi, tak budou mit nejakou spolecnou "chlapskou" zabavu, ze budou spolu chodit sami ven, vic si hrat, kdo vi 😉
Ale hlavne, my mame zatim toho prcka jen jednoho, takze on plus domacnost (maly byt) neni nijak slozite zvladnout, uvidime, az bude deti vic a budem bydlet ve vetsim (oboji se do budoucna planuje) 😉

manžel pomáhá dost a bez řečí, ať už se to týká dcery, nebo domácnosti 😉 . Občas ho o něco poprosím, ale většinou je ochotný a nabídne se sám, nebo to rovnou udělá. Zvlášť když do práce chodíme oba, tak by to asi ani jinak nešlo.

Manžela je v tomhle úžasný. I když samozřejmě chodí do práce,tak když bylo (hlavně ze začátku potřeba), tak ochotně k malé vstal, přinesl mi ji ke kojení...teď jak je malá větší, tak se budí cca 1x za noc, tak to už nevstává - zase chci ať je odpočatý do práce. A co se péče o malou týče - bez problémů a dobrovolně 😅 si s ní hraje, koupe, přebaluje - a když je potřeba, tak jdou sami ven (ale většinou chodíme dohromady, ať jsme aspoň chvilku spolu). 😵

manžel dělá jen v noci, takže k malýmu nikdy nevstával a nevstává, věnuje se mu přes den.....teď má práce dvě, takže ani po něm nic nechci, ale ví že nerada žehlím, tak občas vyžehlí...uklidí, nádobí myje myčka, prádlo pere pračka 😀 a vařit manžel neumí,tak vařím já, ale to mi nevadí

U nás se starám o děti především já,manžel chodí docela dlouho z práce takže si s nima ani nehraje a někdy toho má sám dost,občas ale aspoň uvaří a to nám stačí.Co se týče vycházek tak chodím s dětmi já už jen proto že manžel chodí domu dlouho a o víkendu ho nechám odpočívat když to jde. 🙂

Ja muzu sveho manzela taky jen pochvalit - s peci o deti mi zacal pomahat hned od narozeni prvniho ditete: rad prebalil, vykoupal, pozdeji nakrmil, pohral si, ci vzal malou ven. Delal to rad, ja to nevyzadovala. Kdyz jsem otehotnela s druhym, tak uz byla pomoc i nutna, tehotenstvi jsem nemela lehke, ale manzel mi byl oporou. Vstaval k male, kdyz se nahodou probudila, udelal ji v noci UM apod. Ted mame dve male deti a manzel pomaha dal, jak jen muze. Domacnost mam vetsinou na starost ja, manzel spise obcas sam nakoupi, uvari ci vyzehli. Celkove travime veskery mozny cas spolu 😵

Tak u nás je to tak, že manžel chodí do práce a já se starám o malou a o domácnost. Samozřejmě si s malou hraje občas, né že by se jí nevěnoval. Ale takové věci jako koupání, přebalování dělám já. Na procházku ho nevytáhnu, na to on není. A úklid, vaření (až na nějaké vyjímky 🙂 ) a nakupování dělám já. Manžel je každý den 10hodin v práci. Neudělá si čas ani na oběd, takže chtít po něm, aby ještě uklízel, když přijde domů by byl asi vrchol 😀

my bydlíme na vsi a máme i domácí zvířata.. když jsme bydleli v garsonce v Praze, tak luxoval, vynes koš, uklízel...občas uvařil... teď přijede domů a maže krmit koně, prasata, seká zahrady, nejen tu naši, dělá dříví na zimu, poklízí kolem baráku, opravuje ploty, ohradníky, zajišťuje krmivo pro ten dobyte. já mám na starost králíky a drůbež, ale i to dělá často on... o malou se stará, denně ji vozí do školky, já bych totiž nestihla být včas v práci.často si ji i vezme s sebou do práce, je učitel, takl ji tam svěří paní na úklid, která si ji vezme dom a odpo mi ji přivede do práce. dělá toho hodně, ačkoli ty zvířata si vymyslel sám, takže dobře mu tak 😀 když byla malá mimino, tak jsme bydleli na chatě, dům byl v rekonstrukci, takže z práce jel napřed na barák obstarat koně, něco tam budovat, pak dom, byl doma běžně po desáté večer strhanej jak budik. mně tou dobou ani nenapadlo, že bych po něm chtěla koupání a přebalování, to bych si fakt nedovolila, navíc na přebalování byl dost levej 😀 . já ani neznám nějaké společné kočárkování, na to nebyl nikdy čas, chodila jsem jen já a to do lesa, udrncat malou a pak zas dom do chaty. neznám ani to, že by můj muž po práci ležel na gauči a rozčiloval mně svým nicneděláním, spíš mně vytáčí svým workoholismem. v krajním případě, když už padá na ústa a venku je hnusně, že se nedá cokoli dělat, tak si jde lehnout a prospí odpoledne, ovšem pouze o víkendu, jindy on doma odpoledne není.nebyli jsme letos vůbec nikde, společné chvíle u vody se vejdou do celkem tří hodin, dovolená je u něj sprosté slovo.. takže ten ideál je asi někde uprostřed.

Tak manžel dělá přes týden mimo domov a vrací se nejdřív ve čtvrtek večer, spíš v pátek.... ale podílí se hodně. Jednou týdně spí s malou na gauči, abych se prospala 😵 krmí (zatím z láhve, na lžičku si ještě netroufl, ale čeká ho to 😀 ), přebaluje.... na procházky sám nechodí, spíš jdeme všichni, abychom si sebe navzájem užili 😵 když potřebuju odjet k lékaři, nebo si chci jen zajít nakoupit, zůstane s malou doma.... hodně mi pomáhá i tím, že venčí psa, nebo o víkendech vaří 😵
V noci jinak vstávám já, ale protože malá už v noci nejí, tak ji většinou jen přesuneme k nám do postele a spíme dál, to si ji vezme do náruče a chrní se 😉

když si to tady tak čtu, tak je mi líto, co tu některé píšete, že vám manželé moc nepomáhají.
na druhou stranu jsem ráda, že je vás tolik, co máte - aspoň z toho, co píšete - doma v mužích velkou oporu a pomoc 🙂

já se řadím k té druhé části - můj muž, ač je velmi časově vytížený, nemá vlastně pevnou pracovní dobu, nemá pravidelně volné víkendy, nemůžeme si nic moc plánovat, tak mi se vším pomáhá, celkem i bez toho, abych mu sama říkala.
o malého se stará od malička. v podstatě jsem ho do toho i tlačila, aby se staral hned o novorozeně a nebál se toho. neodháněla jsem ho, když mu něco nešlo, ale naopak jsem ho povzbuzovala. kdybych ho pořád jen sekýrovala, tak by se mi na to později vykašlal, ať si to radši udělám sama.
k malému vstáváme ráno na střídačku ob den, dáme mu najíst, uděláme snídani a vzbudíme toho druhého.

když má manžel volno, což je opravdu dost málo, tak jsme většinou spolu, buď jen tak doma, nebo někam vyrazíme. samozřejmě každý z nás občas potřebuje jít někam sám, bez dítěte a bez partnera, ale to je vždycky po společné dohodě.
od toho se odvíjí i to, že chodíme s malým ven většinou společně, ale když jsem potřebovala, tak šel manžel s eliášem sám, abych si buď odpočala, nebo abych mohla něco doma v klidu udělat. obráceně se to taky párkrát stalo, že jsme nechali manžela doma "vypnout" a šli jsme ven sami na procházku.

kdyby musel jeden z nás z toho každodenního kolotoče na nějaký čas vypadnout, ten druhý by ho byl schopen víceméně plnohodnotně nahradit.

Nám se to samo nastavilo 😉 v prvních osmi týdnech po narození malého, kdy jsem si zlomila nohu. S mimčem zvládal všechno, dělala jsem, co jsem mohla, ale berle a koupání novorozence nějak nešlo dokopy 😖 . Jinak nejsem moc zastánce manžela u žehlícího prkna, doma s jedním prckem nemám problém se o domácnost postarat. Taťka malému dá každou volnou chvíli, tráví spolu čas, jak to jen jde. Je to hodně o věku dítěte, s miminkem není tolik srandy jako s tříleťákem s proříznutou pusou.
U nás asi klasika - já domácnost, manža všechno okolo - auta,opravy v bytě,těžké nákupy a vymýšlení ptákovin s malým...

Já mám na starosti děti a domácnost, manžel chodí do práce, takže mi přijde, že kdyby se měla péče o domácnost dělit 50 na 50, bylo by to vůči němu nefér. V noci vstávám jen 1x na kojení, v tom mě nahradit nemůže. Ráno spím i s dětmi do 8-9 hodin, manžel vstává dřív. Z práce přijíždí nejdřív v pět hodin, někdy i o půl desáté večer. Takže vaření, umývání nádobí, úklid atd. dělám jen já, zato on se zase stará o naše finance, platí poplatky, má na starosti účty, pojištění, auto, věci kolem baráku atd. Když přijde z práce domů, sice přímo nepomáhá, ale celý čas až do večera tráví s námi - věnuje se dětem, jdeme na procházku, večer společně koupeme a uspáváme. Když potřebuji doma něco nutně udělat, jde klidně ven sám se starším synem. A já přiznám, že mi víc vyhovuje, když si vezme na starosti děti a mě nechá čas a prostor na úklid než aby uklízel sám a já pak jen protáčela oči na tím, jak to udělal blbě 🙂.