Které období mateřství bylo nejnáročnější?

Nejnáročnější to pro mě bylo přímo v porodnici - vůbec jsem tam nespala, panoval tam šílený stres a kojící dril, hroutila jsem se z toho a jen nějakým zázrakem mě neodvezli rovnou do Bohnic. Hodně náročné pak bylo i šestinedělí, ale to bylo proto, že jsme se stěhovali a že mi domů neustále lezly nezvané návštěvy a dávaly nevyžádané "rady". Náročné je to i od cca 9. měsíce, když malý leze, staví se o nábytek, vše zkoumá a nemá z ničeho rozum, takže mu nic nevysvětlím. Celkově ale byly na mém mateřství nejnáročnější vždy ty "nemateřské" věci.

První rok - naprostá katastrofa - pořád brečel, nic ho nebavilo, byl nespavec,v noci 10xkojení, přes den kojení max po hodině když byl nemocný tak šílené, řval 48hodin v kuse, až total odpadl.

Nenáviděla jsem toto období, když jsem nevěděla co je špatně. Teď už vím, kdy si vymýšlí, kdy se nudí, kdy na něj něco leze...atd

Nechci tě strašit, protože každé dítko je jiné, tak nejde soudit, jak to bude u vás, ale u nás bylo nejhorší období mezi rokem a rokem a půl, malá začala chodit, ale ještě jí to úplně nešlo, takže jsem za ní pořád běhala, abych ji jistila a to ona strašně nechtěla, všechno chtěla sama, tak se vztekala, navíc se s ní ještě nedalo rozumně domluvit a to bylo pro mne fakt náročný...nechtěla sedět v kočárku, neexistovalo, že by usnula doma, musely jsme vždycky ven a uspávat v kočárku, když jsme cestovali autem strašně řvala v autosedačce atd. - a pak téměř úderem roku a půl se tyhle věci změnily - malá udělala obrovský pokrok a najednou je to super a já si rodičovskou strašně užívám a přijde mi to lepší a lepší 🙂

@verushe20 Tak počkej, až začne chodit, všude šmejdit, lézt, než se otočíš, vytáhe ti kudlu z šuplíku, bude tahat kabely, vyhází kapesníky, rozhrabe hlínu v květináči, začne se vztekat, že nechce na nočník, že nechce čepici, nechce jít spát ... a to je jen začátek. Pro mě první rok, kdy mimino jen leží, později sedí a pak leze byla největší pohoda z celého dětství za 10 let. 🙂

Já tedy nevím, ale pro mě nejhorší období bylo až po těch dvou letech, období vzdoru ze mě udělalo poloviční alkoholičku 😀 😀 😀 Teď ho začíná mít i druhé dítko, zatím probíhá klidněji než u prvního dítka, tak ťuk ťuk, ať mu to vydrží 😀 První rok byl největší pohoda, takže si užívej, že to zvládáte na jedničku, bude hůř - už brzyyyy 😎 😀 😀 😀

Každé období má něco, ale zpětně bych řekla, že to nejnáročnější ještě nebylo 🙂 pokaždé může být hůř 🙂

Nejnáročnější zcela jistě první tři měsíce, potom do jednoho roku a čím je starší, tím je to daleko větší pohodička, teďˇ, když už celkem mluví je to nejlepší, spoustu věcí si řekneme, dohodneme se, teď jsem nejspokojenější 🙂 Já ale skoro nevím co je to období vzdoru, jasně, že někdy trucuje, nebo brečí, když něco nedostane, ale to je normální, nic extrémního, zatím je to docela rozumnej kluk 🙂

@mandala Mně ani to zvídavé období kdy neustále něco vyndaval a tahal nevadilo, zase s ním už byla legrace, ale to období po porodu, kdy jsem byla unavená a on pořád jen a jen řval a já nevěděla co mu schází, bylo nejhorší. Dáváte mu za celou tu dobu nejvíce ze sebe a on Vám to prakticky nevrací, to na tom bylo asi nejvíce vyčerpávající...

Každé dítě je jiné. Děs byla porodnice, utekla sem o den dřív, pak nejak fungovaly hormony, ale od 2-4 byly nejhorší večery se stále se opakujicimi 2hodinovymi řevy-koliky a vstávání ve 4 ráno-byl nespavec. Za to přes den docela v pohodě.

Nejnáročnější pro mě bylo období,když měl malý koliky to přešlo od 3 měsíců. A pak než začal sám chodit do té doby vyžadoval neustálou pozornost.tak od toho roka už to je super 🙂

U prvního dítě bylo asi nejhorší období přímo v porodnici.. pak v šestinedělí (to jsme taky strávili v nemocnici na jipce). U druhého ještě vůbec 🙂 Uvidíme

@verushe20 U nás asi teď tj.těch 15 měsíců..šestinedělí naprosto pohodový,od 3 měsíců usínal sám v postýlce do minut..Spánek od 18:30 do 8:00..A na 14 měsících to začlo..stoličky,v noci se budí,někdy je i hodinu vzhůru,nechce usínat sám,přes den se vzteká..no mam z něj dost..a takový zlatý dítě to bylo..😀 já doufám,že to brzy přejde..

U nás bylo nejnáročnější období tak od 4 do 5 let. Byl jako puberťák, teď už je to trošku lepší, i když občas mám pocit, že se mnou nemluví pětileťák, ale tak 12 letý kluk 🙂 Až přijde ta pravá puberta, budem aspoň připravení 😀 Z období do dvou let si na nic náročného nevzpomínám, to byla pohodička, teď u dcery taky 🙂

Nejhorší byl první rok. Bolesti těla (hl. kvůli CS, kojení a nošení miminka), nezdar v kojení, pláč a vztekání miminka, koliky, totální fyzická a psychická vyčerpanost, pocit selhání na vícero frontách (včetně řešení vzhledu a váhy), péče prakticky 24/7 a jako bonus náročné profesní zkoušky. Nemůžu říct, že bych si sáhla na dno. Na to prostě nebyl čas a prostor. Dodnes si v sobě nesu trpkou vzpomínku na to období, přestože se teď snažím si vybavovat už jen to hezké 🙂 na příští mateřství s miminkem se ale těším a doufám v něj, protože už vím, co a jak, mnoho věcí jsem si v sobě srovnala a netíží mě žádné zkoušky. Ponaučení pro ostatní: nebuďte na sebe tak přísné, nebo vás to zničí. Aneb nechtějte být dokonalou matkou, manželkou, milenkou, hospodyní a přitom nevypadnout z oboru.

@verushe20 mám pocit, že čím je dítě starší, tím víc vyčerpávající to všechno je. Novorozeně stačilo nakojit, nechat krknout a člověk měl zase na čtyři hodiny havaj. Roční cérečka krom hodiny a půl poobědního šlofíka vyžaduje pozornost od rána do večera a bez ostychu přiznávám, že mě to nebaví, jsem z ní unavená, otrávená a absolutně bez energie a chuti do života.

Pro mně byla krize konec 3.roku doma. Tzn děti 3 a 1 rok. Kdybych se na rodičáku nevyměnila s manželem, tak jsem v Bohnicích. Nebo na krchově. Fakt. Hodně mi pomohla psycholožka a to, že jsem nastoupila do práce.

Jasně máte pravdu někdy je to náročnější.. všechno se točí kolem miminka... ale stejně ji miluju.. občas zajdem s kamarády na vínko posedet a tak, člověk si na chvíli odpočine. Ale stejně se na malou večer těším až se k ní přitulím 🙂

@mon_88017 Ježiš já jsem tak ráda, že to někdo napsal za mě! Sama bych se styděla, ale takhle se pod to jen podepsat je takový jednodušší, to si nepřijdu jako tak strašná matka 😀
Mám to stejně, a to jsem si myslela, že ubrečený novorozenec je děsná věc! Ale na druhou stranu kam ho člověk položil, tam ho našel, mohl si dojít na záchod, aniž by za 2 minuty našel dítě lízt riskantně někde po hůrách, a nemusel na každý den vymýšlet nějakou haute cuisine z oblasti příkrmů 🙂

Pro mě bylo noční můrou šestinedělí - hormony, problémy s kojením, potom s odsávačkou u prsa, krmení z láhve, pocit selhání a neschopnosti, nevyspalá...
Pak už to šlo k lepšímu. 🙂

Bude to znít pateticky ale prostě to tak mám. Nejhorší a nejnáročnější období zažívám kdykoli jsou moje děti nemocný. Nebejvá to vůbec často a vlastně nikdy nic vážnýho (ťuk ťuk) neměly, o to víc se z toho vždycky orosim a dlouho oklepávám. Ta bezmoc, to je nejvíc vyčerpávající pocit co znám.

kde jsou ty časy, kdy bývaly koliky a pláč z hladu 😒 🙂 pro mě je nejhorší období od roku a třičtvrtě do teď tj. 2 a 2měsíce! Vážně to začínám nedávat... Už se nechce tulit jako miminko a snaží se za každou cenu dosáhnout svého. Je vybíravá v jídle a odmlouvá... venku jakmile se nejde podle ní, začne se vztekat a lehat si na zem, ale do kočárku moc nechce!! Přestala si říkat na nočník a počůrává se (po měsíci totálně bez plen) Uspávání je na 2 hodiny a musím s ní být v pokoji jinak jsou hysteráky... takže za mě je nejhorší období teď, chce dělat všechno sama, snaží se prosadit svou, ale ještě moc nechápe když se rozčílím.....

@brouzdalka proč styděla, dyk to tak prostě je 😀 Já si teď svoje dítě nejvíc užívám v momentě, kdy si ho manžel odveze a jsou celý odpoledne u babičky 😀

@mon_88017 Jo tak babičkovej den je super věc! Jako mně by ani nevadilo být s ním doma, ale kdybych k němu vyfasovala ještě otroka, který by za ním běhal a hlídal ho, aby si zas nerozbil hlavu apod. 🙂

@brouzdalka a eště lepší je babičkovskej víkend, když hlídá moje máma, se člověk dostane aj na to pivo mezi lidi, co minimálně ze začátku vydávaj trochu smysluplnější zvuky než ham, brm a nene 😀

Zatim jsem pocit ze je to narocne nemela..

@mon_88017
@brouzdalka Ženy, děkuji, že jste to napsaly, i já se podepisuju, za pár dní to bude šest let, co jsem na mateřské "dovolené" a někdy mi z toho začíná pěkně šibat. 😝 😀 Už se těším do práce mezi dospělí lidi, budu muset navštívit kurzy českého jazyka, abych se zase naučila česky a ne hatmatilsky 😀 A ano, někdy jsem tak vycucnutá, že nemám vůbec energii odpovídat na jejich dotazy nebo si hrát 😉 I matky mají své dny 😀

@mon_88017 Jé, my říkáme úplně to stejné, vlastně ještě táta, řeknu - řekni máma a on táta. 😀 Přidávám se holky k vám do klubu, do ted jsem si to mateřství užívala, ted mě z toho občas hrabe a už mě to občas fakt neba. ☹

Pro mě bylo nejhorší období 14-19 měsíců. Syn se pořád vztekal, přišlo mi že ví co chce, neumí nám to zdělit a je z toho frustrovaný. Kolem dvou let se hodně rozmluvil a je to super, hodně toho chápe takže na spoustě věcech se domluvíme a nevzteká se skoro vůbec. Už je to malý parťák 🙂

@mandala psycholog mi říkal, že fakt, že to člověka nebaví, je úplně v pořádku, takže z toho neměj nejmenších výčitek 😀 Mateřská láska je prostě forma stockholmskýho syndromu a s tim se nedá dělat nic 😉