Kde spí Váš manžel/přítel, když je miminko malé?

Spali jsme společně v ložnici s manželem jako dřív - dcery měli malé postýlky na mojí straně u manželské postele obě... Přebalovala jsem v ložnici, kolikrát jsem nechala malou spát pak po přebalení v naší velké posteli. Kojila jsem je v posteli a když holky usly uprostřed - mezi mnou a manželem, tak jsem do něj i žďuchla, aby věděl, že tam spí a nezalehl jí... Občas se i stalo, že vstal k malé muž, přebalil jí a dal jí na kojení - a když jsem (obě) kojit přestala, začal k nim vstávat stejně, jako jsem k nim vstávala já... Rozhodně jsem se nijak nesnažila chodit po špičkách, abych muže nevzbudila, prostě jsem normálně fungovala...

My jsme bojovali s kojením, takže většinu noci jsem přikládala, zkoušela kojit, krmila a odsávala. Manžel jezdí do práce autem, takže jsem ho "vyhodila" do obýváku - vyspal se, odpočinul si a já jsem nemusela na nikoho brát ohled a mohli jsme s malým fungovat podle potřeby. Manžel se do ložnice vrátil, když byly malému tři měsíce - už jsme měli režim a já jsem to měla " v ruce". 🙂

mi máme už pokojíček, tak já spím s malým tam a manžel v ložnici sám.. ať se vyspí a já si na malého aspoň více zvyknu .. máme všichni svůj "klid" 😀

ahoj holky, my to dělali tak, že jsme spali spolu, malej byl hodný, ale přebalovat jsem chodila do obyváku 🙂

Společně, dítě má oba rodiče a nechápu, proč bych měla dělat z manžela skleníkovou kytičku, která musí mít svůj klid.
Náročnou práci má, denně jezdí autem také, ale dítě je snad nás obou, ne?

S manzelem od prichodu z porodnice oba v loznici, mala cca 50 cm od nasi postele ve svoji mini. Na kojeni a prebal v noci do obyvaku, kde ma prebalovak. Ani jeden neresime ze se vzbudime diky male. Muz me nejednou v noci zastoupil kdyz jsem byla unavena. Udelal ji misto mat.mleka sunar, prebalil atd a zpet uspal a ulozil k nam vedle nas do loznice dal spinkat. Co je plne na um, tak se v noci postaral kdo byl min ko 🙂 no a ted pres noc se mala uz nebudi a kdyz naaahodou ano, tak scenar stejny jako od zacatku, anebo se postarame oba 😅 i kdyz ma manzel narocnou praci vzhledem k postaveni, tak mi neskonale pomaha a rad se stara, nejednou o obe 😵 a tak fungujeme stale, pred porodem, po porodu az dodnes. Male je 4,5 mesice, je nas obou, starame se oba 🙂 a nikdy! neprobehlo cokoliv typu - nerus, starej se, aj. apod. co tady casto vidavam/citavam.
A naprosto souhlasim s @laurital.

společně s námi, většinu chlapů opravdu nevzbudí brečící miminko🙂

Zvlášť. Jsem přesvědčena o tom, že by manžela jinak vyhodili z práce, pro nevyspani by nefungoval. Po půl roce šly děti do pokojíčku a manžel do ložnice.

My spíme všichni v ložnici, taky jsem ze začátku měla tendenci chodit kojit do obýváku vedle. Al potom, co manžel ani kolikrát nezaregistroval, že jsme vstávaly, tak jsem to přestala řešit. Prostě když spí, tak spí 🙂

Společně, až do doby, kdy šel malý do svého pokoje, cca v 8m. Manžel i pomohl, když bylo třeba, ale obvykle jsem svítila jen malou lampičkou, kojila v posteli, kid. Je to individuální, hlavně by se na uspořádání měli dohodnout oba - souhlasit s tím, aby z toho nebyl konflikt - manžel odstrčený nebo maminka nepochopená☹

My sme spali všichni v ložnici. Ale synátor už od narození spal celou noc (od půlnoci do šesti a pak se to prodlužovalo). Teď čekáme dvojčata tak pak uvidíme. Manžel se musí vyspat do práce, tak by holt spal s malým v pokojíku kdyby prckové moc zlobili...

Spali jsme všichni spolu v ložnici, malá ve své postýlce. Přebalovat jsem chodila do pokojíku, kde byl přebalovák, jinak vše ostatní v ložnici.

když se narodil syn, tak jsme spali společně....když se narodila dcerka, tak manžel začal spát se synem v pokojíčku (jinak syn v noci chodil a budil všechny, že se bojí atd.) a já spím s dcerkou v ložnici....a asi to tak už zůstane, protože dcerka narozdíl od tatínka v noci nechrápe 😀 😀 😀 😀

u nás to máme celé převrácené, manžel spí většinou přes den (pracuje na 3 směny a často je na nočnínebo ponocuje po odpolední) a já s malým spíme v noci. Pokud je doma a ponocuje (manžel), tak i sám přebaluje, klidně pořád (ale mě rozčiluje, že by si s malým i hrál a je to na dýl a nechci, aby malej pak po nocích měl navyklý, že bude vzhůru a bude vyžadovat hraní, takže spíš pomáhá a já to diriguju, pokud přebaluje sám, popoháním ho, musím, noc není na hraní). Zavolám ho nebo přijde pomáhat sám. Když spí přes den v ložnici, tak ho nebudím a přebaluju v kuchyni na stole (přenesu si podložku a vše potřebné). někdy i v ložnici na komodě a holt, když je řev, tak je řev. Pokud jde na ranní, chce spát s námi v ložnici, ale já nechci, hrozně chrápe, tak ho vyhodím do obýváku, tam si rozloží sedačku. Chrápání ale slyším i přes dveře. Neím jak to budeme dělat dál ☹

S námi v ložnici. (kde taky jinde v jednopokojovém bytě, že 😀 ). Má lehčí spaní než já, tak ho malý většinou probudil dřív, takže v noci to fungovalo tak, že ho přebalil a podal na kojení. Ale synek už mala spával v noci dobře, od půl roku vstával jen jednou a od osmi měsíců spí (až na vyjímky) celu noc.

Tak jak to tak čtu, tak většinou taťkové spali v ložnici s mimčem. U nás to teda bylo tak, že se taťka odstěhoval na gauč do obýváku. A spí tam do teď, malému jsou dva roky. Mám pocit, že mu to ale vyhovuje. Potřebuje k usínání televizi, kterou v ložnici nemáme a tak si o obýváku čučí do noci. Odstěhoval se proto, že dojíždí dost daleko do práce, tak aby byl ráno za volantem vyspalý...

společně v ložnici, ani nás nenapadlo, že bychom spali odděleně, když jsem krmila prcky, tak v obýváku, nebo když krmí teď manžel, když se kluci náhodou vzbudí v noci, tak jde taky do obýváku

Manžel spí s námi v ložnici a když malej vyvádí, odejdu s ním do obýváku 🙂 a pak ho odnesu spícího zpátky do ložnice 🙂

spíme společně v pokoji od narození malý i jsem jí přebalovala v tom pokoji i kojila atd...ted spí snáma i v posteli a přítel někdy spí tak tvrdě,že jí ani neslyší brečet 🙂

S 1.synkem do jeho 8.měsíců jsme spali všichni v ložnici(manžel k němu nikdy nevstával-vše jsem si obstarávala sama v ložnici).Pak se mu začaly klubat stoličky a když mě neprobudil on,probudil mě manžel svým chrápáním 😀 Takže se dobrovolně odstěhoval do obýváku a do ložnice se vrátil,když jsme synkovi dodělali pokojíček-tam jsem s ním spala já do doby,než se nám narodilo další dítě.Pak jsme se s manželem prohodili a já se s tím menším odstěhovala do ložnice.Před půlrokem jsme předělali byt,klukům jsme z obýváku udělali děcák,kde s nimi spí manžel a já v kuchyni,protože vstávám ve 3:40 do práce a to bych je zbytečně budila.Když mám paragraf nebo dovolenou,spím s dětmi já.Oba kluci jsou totiž cestovatelé a padají občas z postele.Starší se to odnaučil ve 4.letech,tak teď jen čekáme,kdy se to odnaučí ten mladší 😀
Nijak nás to neomezuje v plnění manželských poviností a myslím si,že každý by si to měl uzpůsobit podle toho,jak mu to vyhovuje a ne podle toho,co tomu říká okolí.Děti jsou malé opravdu krátkou dobu,takže nám nedělá problém se jim přizpůsobit 🙂

Manžel spí v obýváku, protože ráno vstává až na několikáté zazvonění budíku a vzbudil by mi děti. Až budou obě cácorky ve svých pokojíčcích, tak se snad manžel vrátí do ložnice. Zatím se do obýváku stěhoval u obou dětí a myslím, že je to lepší pro obě strany, protože se nerušíme navzájem.

Půl roku jsme spali všichni tři společně a pak my s manželem v ložnici a dcera v pokojíčku. Oddělené spaní jsme nechtěli. A to samé plánujeme s druhým dítětem.

@jenny.kay já jsem ubec nepostřehla, že už to máš za sebou, to jsem to ale ostuda!!!! tak tedy po dvou měsících gratulace 😀 , jak to zvládáš?

a k tématu-
teď už spíme s manželem v ložnici a syn ve svém pokojíčku (18m), ale když bylo potřeba, tak jsem spala já u malého nebo on a jsme domluveni i po porodu, že já budu spát s menším kvůli krmení v ložnici a manžel u staršího, občas se ještě v noci budí kvůli dudlíku nebo tak a taky aby se vyspal, když vstává třeba na ranní, takže bude zase odděleno

S manželem jsme spali normálně v ložnici, ale když se malý probudil, tak jsem odcházela do obýváku nakojit a pak přebalit, v obýváku mám přebalovací pultík a všechno potřebné... pak jsem maličkého uložila a zpět odešla do obýváku odsávat mlíčko. Ale co manžel říkal, že je to všechno v noci tak slyšet, že je v podstatě jedno, jestli jsem v ložnici a nebo v obýváku.

Společně všichni čtyři v jedné posteli 🙂 V noci kojim 1x + 1x nad ránem. Jen vyndam prso, malý se nají a spime dál.

když se syn narodil, tak měl maličký pokojíček bez dveří hned naproti mé postele v ložnici, takže my spali spolu a syn ve svém pokojíčku ve své postýlce, přebalovák byl taky tam, ale světlo šlo i do naší ložnice. přítel má tvrdé spaní, tomu je jedno, i když si rozsvítím lampičku u postele a nebo vstane a pomůže, když je potřeba. jako třeba po očkování, kdy dítko zvracela, mělo horečky apod. teď čekáme druhé, z pokojíčku je šatna, takže postýlku budu mít u své strany postele, snad budu i kojit, tak to bude pohodlnější a přebalování teprve budu řešit. nějak to dopadne. každopádně přítel z ložnice jistě neodejde. fakt naše vstávání buď zasklí a nebo tedy vstane taky.

První syn spával s námi v ložnici cca prvních 6 měsíců, od té doby sám v pokojíčku. Muž vždy spával s námi, ve vstávání k malému jsme se střídali.
U dcery spal muž taky s námi, starší syn v dětském pokoji, jednu dobu pak spával se synem v pokoji a já v ložnici s dcerou, když mu "zalehla" 😀 a moc se roztahovala. Cca od osmi měsíců spí dcera s bráškou v dětském pokoji a jen, když jsem na noční v práci, spí syn s tatínkem, užívají si "chlapskou" pohodu a syn aspoň spí dýl, protože ho sestřička ráno nebudí. Malá totiž vstává už mezi 5 a 6 a syn až mezi 7 a 9.
O obě děti se muž staral a stará stejně jako já, většinou vstává v noci on, protože chodím do práce, ale vesměs se střídáme, když jsem doma a nepracuju zrovna.

spali jsme všichni společně v ložnici, zezačátku manžel pomáhal v noci s krmením, poté, co jsme začali normálně kojit, tak už nevstával...spí tvrdě, takže ho dítě nebudilo. Teď naopak občas muž spí v obýváku (když musí vstávat brzy), aby nebudil ráno dítě...to má lehké spaní 🙂.

spím s malou v posteli v ložnici někdy k nám zaleze starší, manžel v pracovně jelikož má jak fyzicky tak psychicky náročnou práci musí být fit, a já nehodlám kvůli přebalování nebo kojení cestovat s mimčem po domě někdy i 3x za noc, sice je to jeho dítě ale to neznamená že musí firma zkrachovat 😀