Ahoj maminky jste taky tak unavení na RD jako já?
Náš syn Honzík (10 m) je hrozně hodnej ale ten stereotip a nemoc jít sama nikam a poslouchat přítele jak je děsně unavený z práce.... Jsem z té mateřské vyčerpaná, unavená, vyšťavená...
Někdy si říkám jestli nejsem mladá na děti nebo že už si nikdy nic neužiju nikam se nepodívám nezajdu se sama projít abych načerpala energii... Máte to taky takhle? 😔
To víš že jo. Já se utěšuju že to za pár let bude uplně jinak a ještě budu vzpomínat... A taky mám jeden večer v týdnu pro sebe, vypadnu ven za kamarádama a odreaguju se trochu.
@terezka000 Taky jsem vyčerpaný, ale jsem na ní sám. Dcera má 2 roky a 4 měsíce. Maminka jí před půl rokem tragicky zahynula.
@alkuska Tak to já si dovolit nemužu, muj přítel by syna sám nepřebalil hnusí se mu to 😀 a proto já nemužu takhle jet nikam a hlavně mi děláme rekonstrukci podkroví tak že jsem s malým v obýváku celé dny a ono být celé dny v jedné místnosti když venku mrzne je dost na hlavu.
@mrav Opravdu? 😨 Tak to je mi líto ale tak malá má babičku nebo ne?
víš co si myslim? že nejsi vyčerpaná z toho že jsi na RD (ještě píšeš, že kluk je hodnej), ale z toho, že neumíš vnímat to pěkný co máš. Fakt. Nezlob se na mě,jestli to bude znít jako moralizování, ale doprčic- zdravá matka, zdravý dítě, máte kde bydlet, co jíst, tak se raduj z každýho dne kdy jste spolu a hledej to krásný. A jako že toho je fakt moc. Co by za to dalo 90 procent matek na týhle planete, aby byly samy zdravý, měly zdravý děti nebo měly co jíst a kde složit hlavu bez toho, aby se bály že je a jejich děti v noci přijde někdo vykuchat nebo nestihnou rychle utéct do krytu... Nebo matky co tráví měsíce a měsíce s dětma v nemocnici... 😒 opravdu... zkus popřemejšlet a bejt vděčná za to co máš, každej den, protože toho fakt neni málo.
@terezka000 Má, ale bydlí trošku dál, asi 100 km od nás. Nejblíž má tetu v protější vesnici. Nejvíc je se mnou, od září by měla nastoupit do školky.
@terezka000 jo mám to tak... Od 5mesicu malyho makám, sháním chuvi, řeším ex, peníze, bydlení.. Večer někdy padám na hubu
@terezka000 Já myslím, že by to chtělo trošku změnit myšlení a přístupu. Jak už tu někdo psal - máš zdravé dítě, muže, máte se dobře. Chápu, že rodičák může být někdy ubíjející, ale zas pokud je malý bezproblémový, můžeš si to nastavit, jak ty chceš. Já třeba ani na rodičáku netrpím tím, že bych se nikam nedostala. Jasně, skoro všude chodím s dcerou, ale doma nedřepíme, chodíme plavat, do mateřského centra, na procházky, na návštěvy... Teď je to blbý, je hodně zima, tak je člověk hodně doma, ale jakmile se teploty přehoupnou nad nulu nebo aspoň blíž k nule, můžete vyrážet na procházky a vůbec kamkoliv. Já jsem třeba občas dělala i to, že když bylo hezky, dceru jsem uspala v kočárku, sedla jsem si na zahrádku kavárny, dala si nějakou mňamku a u toho četla knížku. Chce to, najít si to svoje. A s přítelem bych si promluvila, že bys taky potřebovala trošku času pro sebe, že to nedáváš. Co se přebalování týká, tak jednou za týden by se snad přemoci mohl, ne? Chápu, že se mu to hnusí, pokakaná plínka není nic krásného a voňavého, ale ty to dělat musíš pořád a nikoho nezajímá, jestli je ti to příjemné, je to prostě potřeba. Přítel by se nad tímhle měl zamyslet a dát ti aspoň jeden večer v týdnu. Ať si třeba vezme roušku, aby to necítil 🙂
hnusí přebalování? Zatímco my ženský na to máme patent a hrozně nás to baví. Stereotyp je ubijející. Manžel má naštěstí pochopení a čas od času mě vystřídá. Jsem potom nabitá novou energií. Pokud přítel nefunguje, co třeba babička nebo kamarádka? Syna miluju, ale čas od času potřebuju vyvenčit, být sama a třeba jen poslouchat ticho 🙂.
@hanih Děkuju, ano každej má to svoje ale taky záleží jaké má kdo na co finance a popravdě rodičák zas tak velký není a hlavně chtěla bych si přečíst knížku nebo skládat básničky dřív sem to dělala a hodně mě to bavilo ale ted od te doby co máme malého nemám vubec chut a inspiraci.... Je to jako bych to nebyla já jako bych byla byla najatá na uklízení, vaření a starání se o syna. Přítel mi pomáhá neříkám že ne krom toho přebalování :D ale taký dělá rekonstrukci našeho podkrovního bytu tak že už na nějaké volno není čas...
@odula Děkuju za Váš názor ale vy to vidíte jinak, já to vidím jinak... Kdyby jste byla mnou měla byste jiný názor ale za zlý Vám to nemá... No nebudu tu psát čím vším sem si prošla a proto to uzavřu... Každá máme svuj život a každá jsme jiná a cítíme to jinak tak mi nevnucujte prosím to jak to mají matky v Sírii nebo co jste to popsala za tragedii, Díky. 🙂
@terezka000 co jsem zase začala číst a našla si na to čas - třeba když malej spí, je mi mnohem líp. Urvi si aspoň pár minut denně a bude to zase o něco veselejší.
Takhle zpětně mi tyhle stesky přijdou strašně vtipný. Taky jsem si s jedním v malém bytě občas posteskla. Teď se dvěma náročnýma, s prací ve volných chvílích a po nocích, s barákem a zahrádkou, se sama sebe ptám: "Proč jsem si to doprčic neužívala víc?!!!" Fakt, nakopala bych se. I když jsem se snažila vytěžit maximum, už nikdy ten skvělej čas s jedním dítětem nevrátím. Ale to je nepřenosná zkušenost.
@terezka000 Chce to popřemýšlet a najít si něco, co tě bude nabíjet. Chápu, že peníze nejsou, ale zas ne na všechno jsou potřeba. A na nějaké aktivity s dětmi třeba přispívají i zdravotní pojišťovny (i když záleží o co jde a na pojišťovně, někdy je ten příspěvek spíš symbolický), například plavání, pohybové kurzy. Co se týká úklidu apod., já jsem se naučila to nehrotit. Samozřejmě, že špínu doma nemáme, uvařeno taky je, ale třeba manžel už je zvyklý, že si někdy musí pro čisté trenky nebo tričko dojít do sklepa a sundat si je ze sušáku, nebo že si (případně i mě a dceři) někdy musí večeři ohřát sám a hrnec s talířem si vyndat z myčky, apod., vzorově naklizeno taky nemáme... Ale stíhám se věnovat dceři, urvu si nějaký čas i pro sebe a jsem mnohem víc v pohodě, než kdyby tu bylo všechno jak ze žurnálu, prádlo nažehlené, polštáře na sedačce vyrovnané, hračky úhledně poskládané na polici a já nevím co ještě. A přítel chodí jen do práce a pak pracuje na rekonstrukci? On si někam nevyrazí? Třeba s kamarádem na pivo? Pokud ne, pak chápu, že se ti volný večer bude vymáhat těžko, i když občas by to taky šlo, ale pokud si on sem tam někam vyrazí, měla bys mít stejnou možnost.
@terezka000 Ještě mě tak napadá - zkus se radovat z maličkostí. Prožívej třeba každý, byť maličký, úspěch syna, dej si něco dobrého na zub, zakoukej se ráno na pár vteřin na krásný východ slunce, nebo večer na západ apod. Mě v tomhle dost pomáhá právě manžel. Chodí na nákupy a každou chvíli mi přiveze něco mimo nákupní seznam. Posledně to třeba byly maliny, předtím zas oříšková čokoláda, jesenka, mandle v čokoládě apod., prostě drobnosti, které mě potěší. Myslím, že kdyby to nedělal on, dělala bych to sama 😀 A ještě jsem doma zavedla jednu věc - dvakrát do týdne mám osobní volno v koupelně, kdy provedu nejen pravidelnou denní hygienu, ale i něco navíc. Dám si masku na obličej, na vlasy, provedu různé zkrášlovací procedury, nebo se jen naložím do vany. Manžel si zatím hraje s dcerou, užijou si svoji chvilku dcery a otce, a já mám zaas chvilku relaxu, který navíc přispívá i k tomu, že se cítím hezky a upraveně ještě pár dní potom 😀
@terezka000 teda promin, ale co je to za vymysl, ze se mu prebalovani hnusi??!! Tohle nechapu fakt :( v tom bude ten problem, ze partner nefunguje..ja jsem naprosto spokojena, manzel se stara naprosto plnohodnotne a rad, takze ja si muzu dat v klidu vanu, precist casak, jit na kafe..tak by to melo byt, miminko je preci obou ne? 🙂 v prve rade bych si s nim o tom promluvila, chce nechce, at taky pecuje a tobe poskytne i nejaky cas pro sebe..
@mrav ses fak statecnej chlap
@hanih Moc děkuju 🙂 dost věcí co jste mi tu napsala jsou k zamyšlení tak že nad tím budu přemýšlet a rozhodně si udělám svuj seznam poviností a třeba tam bude pár minut k odpočinku a nalakování nehtíků 😀 Každopádně ještě jednou moc děkuju otevřela jste mi oči.
@fiedlermonika Chce to systém, já, hned když vstanu, tak uvařím oběd. Malá se zatím dívá na televizi, miluje Tulíka. Pak jdeme ven, do aktivit jako pohybové hry. Po obědě chodí spát a já jsem rád, když si taky odpočinu. Odpoledne zas jdem ven. Poslední dny byly náročné , ven se v těchto mrazech moc nedalo. Peru jednou týdně, uklízím,když je čas a nálada.
Jak tu frazi nemam rada, tak v tomto pripade fakt plati: jaky si to udelas, takovy to mas. Myslim, ze tyhle pocity ma nekdy kazda matka, nikdy neni vzdycky stoprocentne stastny, ale je dulezite se tomu nepoddavat a proste si to nastavit tak, abys byla spokojena. Promluv si s pritelem a proste si to nastavte tak, abys aspon jednou za cas mohla byt sama, ono je to opravdu dulezite, aby clovek mohl nacerpat energii na dalsi fungovani.
Plus teda s jednim ditetem, pokud neni nejakym zpusobem narocne, se da podnikat spousta veci stejne jako predtim, je mi jasne, ze se ti to nezda, ale jako matka dvou deti opravdu mohu potvrdit 🙂 Se dvema, nedejboze vice uz je to narocnejsi, ale celkove je to proste primarne o tom, jak se zena nastavi (opet, pokud ty deti nejsou nejakym zpusobem narocne).
A neves hlavu, brzo uz bude zase jaro a bude to uplne jine, ted s tim pocasim je to taky na palici, zima uz je dlouha. Kazdopadne mysli na to, ze stara znama pravda je, ze proto, aby byla stastna rodina, je primarni, aby byla spokojena matka, od toho se odviji vsichni ostatni a zkus se prestat litovat a prenastavit si hlavu a taky to, jak to mate nastavene doma 🙂
@terezka000 A odkud jsi? Nejlepší je chodit společně ven s kočárky a pokecat 🙂 Mně hrozně pomáhá ocenění od partnera - on by si nedovolil říct, že je vyčerpanej z práce, naopak říká, že práce je brnkačka oproti celodenní péči o mimčo.
Opravdu doporučuju najít si aspoň 1x v týdnu čas zajít na kafe s kámoškou a 1x v týdnu si zajít třeba zacvičit. Bude ti pak skvěle. To přebalování se chlap musí naučit, prostě musí 🙂 O tom bych se s ním vůbec nebavila, je to taky rodič, tak jakýpak copak. Můj chlap se taky tvářil různě, ale naučil se všechno! Takže hlavu vzhůru a zkus trochu zapojit okolí do péče o dítě a sama si vyraž na nákupy, na kafe, prostě někam pryč!
@terezka000 Můžu se zeptat, kolik ti je? Protože to téma vypadá jako založený někým, kdo si představoval mateřství jako prima selfíčko s miminkem na instagramu. Jestli máš hodný dítě a jsi na mateřský deset měsíců, z čeho jsi unavená, vyšťavená, blá blá? Ty se prostě jen nudíš a se*e tě, že musíš sedět doma na zadku s dítětem. Že je to někdy (dost často) nuda, tu víme všechny, ale s tím se tak nějak počítá. Vem do ruky knížku, najdi si kamarádku se stejně starým dítětem, cokoliv. Ale tohle fňuk fňuk mi přijde, že mladá holka vlastně zjistila, že to dítě není tak čupr zábava, jak to nejdřív vypadalo...
@mrav mela jsem kamarada, ktery mel v peci taky dcerku od malinka, taky to zvladal, jemu teda partnerka odesla za jinym, ale pro chlapa zahul a to nemel uz ani prarodice, kteri by mu vypomohli, s hlidanim atd......takze je videt ze i chlapy dokazou zvladnout peci o dite skvele.....
Ještě dodám, že mě fascinujou tyhle rady jak zvládnout něco, co je úplně normální. Jak to ty naše mámy asi přežily. Kdo ví. Jdu založit diskusi, jak mám zvládnout cestu do práce. Jedu totiž dvacet pět kilometrů a mrzne, tak budu muset asi škrábat sklo. Jsem úplně vyšťavená už předem. Sorryjako... 🙄
@terezka000 myslim, ze nas je tady vic 😊
@terezka000 no já ti to nevnucuju, vůbec ne. Jsem ráda, za tvoji docela vstřícnou odpověď, uvědomuju si, že jsem byla docela striktní a nejsem si jistá, jestli to bylo legitimní. Ale co jsem napsala za tím si stojím, protože to je težce vydobytá osobní zkušenost. Taky jsem padala na hubu a byla z toho zničená (měla jsem tedy extra dráždivé první dítko, navíc alergika, zahraničí, žádné babičky, žádná sociální sít). Pak se ale stalo v mým životě pár věcí (včetně smrti mojí kamarádky, matky dvou malých dětí a smrti dítěte jedné mojí známé na leukemii), která mě opravdu přiměla zamyslet se nad tím co mám. Takže i když padám na hubu dál, a někdy si sahám na svoje osobní dno, tak jsem za to fakt ráda, protože tu jsem a MUZU si na to pomyslný "dno" (který je ve skutečnosti houby dno) sáhnout, protože mám dvě ruce, dvě nohy, nic mě nebolí a děti okolo mě běhaj a vřeští a jsou zdravý... A fakt ani nemusím tlačit matky v Syrii, to je extrém. chápu že zkušenost je nepředatelná. Ale to, že člověk se má radovat z konkrétního dne a z toho co má a koho má okolo sebe, to je prostě fakt. Strašně moc ti přeju abys našla radost ze života, kterej teď máš, i když se ti to zdá těžký nebo nevíš jak z toho. A tohle myslim upřímně a bez moralizování, protože život je fakt jenom jeden a dny letí jak vítr - to tvrdím jako matka 8 letýho syna (toho kterej byl dráždivej a alergik. myslíš že si vzpomenu na to jak jsem padala na hubu? ne. Jediný co mě mrzí je, že jsem si neužila na plno to, když byl prtavej a neresili jsme vlastně žádný problémy ;) ) tak jo, měj se opravdu krásně a drž se 😘
Někdy tady ty schyzy taky mám... 🙄