Jak zvládáte miminko a starost o domácí mazlíčky? U pejsků je to hlavně v paneláku asi venčení. A jak nového člena chlupáči přijali? Já mám 6ti letou fenku pudla domácí i venkovní kočky. Celé těhotenství jsem poslouchala, jak čuba bude žárlit, že kočky jsou nebezpečné pro těhotné. Což samozřejmě je pravda pokud s kočkou přijdete poprvé do styku až v těhotenství, jelikož mám kocoura už 8 let, tak jsem toxoplazmózu prodělala, ani o tom nevím, někdy když byl kotě, a jelikož jsem z vesnice a koťata jsme měli místo panenek, možná dřív.
No a výsledek- Peggyna je chůva- hlídá, kontroluje, prostě úžasná ségra.
A kocourům je to ubrečené, smradlavé jedno a radši se nepřibližují. Jen prázdná postýlka, či kočár je nej místo ke spaní, takže jediný problém jsou chlupy a občas ťapičky.
S venčením mám zatím výhodu, že bydlíme v domku a jen otevřu dveře. Až se přestěhujeme do patra bude to horší, běhání nahoru a dolů....
když jsme přijeli z porodnice Peg si malou očuchala a nikiho k ní nepustila, ze začátku byla trochu nervní když malá brečela a štěkala na nás že ji ubližujeme 🙂 první den ležela u postýlky a jak se tam něco šustlo hned kontrolovala. Při kojení ležela u mně na křesle že jsem ani nemusela mít kojící polštář 😀
My máme kočku a trochu se bojím, aby se nechtěla k miminku tulit - aby jako nelezla do postýlky/košíku. Protože to by se hodně špatně hlídalo. Máte s tím někdo problém?
Já mám doma dva hafany a kočku, a naše prvátko čekáme v únoru, tak jsem na ně taky zvědavá. Hlavně nejmladší fenečka je strašnej rozmazlenec a pořád si mě nárokuje, tak se trochu bojím jak to zvládne :D Ale pokud u nás byly cizí děti tak byla vždycky suprová, 10 ti měsíční holčičce od kamarádky dělala opěradlo a hlídala jí aby nespadla na záda :D
no nedoporučuju kočku někam umisťovat, jsou to citlivá stvoření a změny špatně snášejí, raději bych to řešila síťkou přes postýlku, hlavně nekřičet, nevyhánět, každý pozitivní kontakt odměňovat, jak u koček tak u psů
my to měli podobné jako aifka. Máme šestiletýho voříška, takovýho žárlivku, tak jsem měla trochu vítr z toho, jak přijme malou. Ale po návratu z porodnice jsem se šla nejdřív přivítat já a pak jsem teprve vzala malou do bytu, položila jí na zem a nechala ho, aby si jí očuchal. Ze začátku štěkal při každým jejím zabrečení, ale za pár dní si zvykl. Když k ní chtěl přijít, nebránila jsem mu a nechala ho si čuchnout. Je fakt, že když já se starala o malou, musel se mu věnovat přítel, aby jako věděl, že se na něj nekašle. Už je to dva a půl roku od porodu a jsou to nejlepší kámoši. Pesan sice dělá, že ho občas štve, ale jakmile na malou zvýším hlas, už je u mě a kouká tím pohledem jako " hele, klidni, ta je tu se mnou " 🙂
Jooo, tak to jsem sama zvedava 🙂 mam 4-letyho psa Ridgebacka, neskutecnyho zavislaka 🙂