...Že neohlášené návštěvy opravdu NE? Holky, už mi z toho fakt pomalu hrabe. V dobách minulých jsme s rodiči od sebe bydleli cca deset minut a dostat je na návštěvu byl téměř nadlidský výkon. Jedině o tak o narozeninách, svátku, nebo o Vánocích či Velikonocích. Rodiče se pak odstěhovali a já také. Viděli jsme se třeba jednou, či dvakrát do měsíce. Vrátila jsem se, koupila jsem větší byt, oni bydlí cca na stejném místě, ve výsledku to k sobě nemáme deset minut, ale dvacet, či pětadvacet. Dnes jsem s nimi mluvila po telefonu, - máma se ptá, nestavíte se? Tak jí povídám, že určitě ne, že dělám to a ono a že jsme tam byli v úterý a určitě k nim nebudu lítat třikrát, nebo dvakrát týdně. Ten telefon proběhl ve dvě odpoledne. Ve čtyři klepání na dveře. Volání mám na ně zdarma, ten telefon s tímto operátorem nechávají standartně doma, což mi nevadí, protože mám i nějaké volné minuty na jiné operátory a telefon jim tudíž vůbec nezvedám a volám zpět. Nedokážou pochopit, že nám to vadí. Máme svůj život, přátele atd., jenže oni prostě přišli. Normálně jsem dneska podotkla už, - no to si děláte srandu....!? ... to jste nemohli říct, že se k nám chystáte...? - písnička již omletá,- my jsme to nevěděli, šli jsme na procházku. Táta mezi dveřma uraženě podotkl, že zase můžou jít zpátky. Chápete to? To, že jsme měli návštěvu a oni tady, nebo jeden z nich, - nic neřeší. Dát jim to najevo nejspíš taky ne. Už nevím, co s nimi. Jedeme z obchodu, bylo to asi půl roku zpátky, volá mami... kdepak jste? Já jsem u vás za dveřmi.... , ale nepoučitelní. Samozřejmě, doma komunikujeme, je zima, tak se i svítí, auto u baráku, takže zapřít se nejde, ale jak jim vysvětlit to, že když se je chystáme navštívit my, tak se hlásíme a oni na to kašlou? Jsou to pro mne a nejen pro mne, velice vážené osoby, ale všechno má své meze... . Náznak asi nepomáhá, jak je vidět
naféra. Naši dodržují tyhle zásady, ale na druhou stranu se ptají, zda je ten chlapeček opravdu postižený nebo jen špatně vychovaný. A ta holčička, není pomalá, když se s nimi moc nebaví? Mají to v sobě, nenaděláme nic 🙂
Pokud to nepůjde vysvětlit po dobrém, nastavila bych režim " nemám čas". Kdykoliv se objeví za dveřmi, říct Nemám čas, zrovna se chystame ven, mám sraz s kamaradkou, musím nakoupit, zařídit to a to, čekam navštěvu... Měli jste zavolat že se stavite. Prostě pokud se nehlásí dopředu, ani je nepustit dovnitř a omluvit se, že teď prostě něco mám...
Tak na tohle si mě předpřipravila tchýně už na začátku vztahu s manželem... 😀 Vyprávěla mi, že její kamarádka má snachu, která jí řekla, že se má před návštěvou ohlásit. Prý je to vrchol drzosti a že prý si svého syna může navštívit kdy bude chtít.... A bylo.. Teď si vůbec netroufnu jí o něco takového požádat já a máme neohlášené návštěvy pořád 😀
taky jsem to řešila... je to marné.. :(
@elinkav tak ja bych ji rekla ze vrchol nevychovanosti je chodit k nekomu neohlasene, ano jde za synem ale on tam nebydli sam. Prece neni nic tak hrozneho rict, nezlobte se ale my obcas proste mame svuj program nebo nejsme doma a prece nepojedete upne zbytecne, nebo nebudete cekat pred dverma nez se vratime.
Tak já bych asi před kýmkoli kdo chodí neohlasene na návštěvy prohodila, že " kamaradcina tchyne chodí neohlasene a ze to je vrchol neomalenosti" a snad by jim to došlo, příp bych neotvirala nebo je nechala u dveří dlouho čekat a návštěvu bych se pokusila brzy ukončit, treba bych se zvedla z křesla a začala naferovku uklízet, sla bych si umýt vlasy...😉
Nebo nenabidla nic na pití 😉
S tím mám bohaté zkušenosti 😀 Můj táta a manželův děda si k nám jezdili kdy se jim zachtělo (každý zvlášť). Opakovaně jsem je prosila, ať před návštěvou zavolají nebo aspoň pošlou sms. Nebylo to nic platné. Můj táta to nakonec pochopil, když jsem mu to asi 3x zopakovala hodně rázně. S manželovým dědou se to nakonec vyřešilo tak, že přijel neohlášeně doprostřed mé hádky s manželem, kdy jsme se hádali kvůli jeho rodině. Dědek ode mě dostal takovou sodu, prý s ním v životě nikdo takhle nevymetl. 😎 Teď je dědek dva roky uražený a čeká, až se mu omluvím 😀 (Podotýkám, že ty neohlášené návštěvy štvaly i manžela, jen to neuměl důrazně říct a jedná se o osobu, která svým svévolným bezohledným chování terorizuje celou rodinu). Takže u nás to šlo jedině po zlém. (pozn. jako "dědek" se označuje i on sám) Kdyby ta návštěva přišla v míru, chtěla si v klidu posedět a nebyly problémy, tak bych to asi tolik neřešila, ale můj táta měl talent trefit se do doby, kdy vařím 3-4 jídla a on do toho chtěl mou asistenci typu "najdi mi provázek, dělám v garáži s dětmi to a to" nebo "jdu teď pokácet tenhle strom" 😅 , přičemž jsem ho o nic takového nežádala ani jsem mu nedovolila hospodařit v manželových věcech. Děda zase naopak jezdil "řešit"..., takže u nás to po dobrém opravdu nešlo. 😖
Souhlasím s @kaalla. Okamžité bych neco jako mela. Hele nezlobte se, ale za 15 minut mam sraz s kamarádkou. Je promiňte, ale zrovna jedeme k doktorovi. A kdybyste zrovna někde byli, tak bych se co nejvíc zdržela. Je, sorry, ale pomáhám kámošce s tím a tím, nevím, kdy se vratim. A ono by je to přešlo jezdit na blind. 😉
Souhlasím s @kaalla. Okamžité bych neco jako mela. Hele nezlobte se, ale za 15 minut mam sraz s kamarádkou. Je promiňte, ale zrovna jedeme k doktorovi. A kdybyste zrovna někde byli, tak bych se co nejvíc zdržela. Je, sorry, ale pomáhám kámošce s tím a tím, nevím, kdy se vratim. A nebo bych proste neotevřela a nebrala bych telefon. Ono by je to přešlo jezdit na blind. 😉
@magdalenax v některých případech s tím nic nenaděláš a každá rada je marná. Oni to přece "myslí dobře" a nakonec jsi ty za hlupáka., U nás pokud se nepohádáme, tak bohužel. Pak máme chvilku klid a pomalu se to vrátí do starých kolejí 😢
@magdalenax Dobrý den, to je tezka situace. Vysvětlení nefunguje, tak bych se (vždy pri neohlasene návštěvě) venovala jiné činnosti. Klidně začít vytírát a bĕdovat: "to je škoda, že jste nezavolali, ted se vám nemůžu věnovat..". A uplne je ignorovat🙂
Nebo byt zrovna na odchodu: "to je škoda, že jste nezavolali, jdeme za pul hodiny pryc.."
Pokud je nevycvici tohle, zrušila bych zvonek (s vysvětlením, že jí budí deti, když spí a každý návštěvník má dnes stejne mobil). Kamarádka to tak vyresila. I kdyby se dotrmaceli k baráku a pak zavolali, dají se ignorovat ("sorry,mela jsem vypnuté zvonění"). Párkrát to zkusí a bude klid.
Jo a hlavně nedávat vlastni klice!🙂
vzpomínám si, že dědek si na mě jednou dokonce počkal - dvě hodiny čekal na zahradě až se vrátím domů 😀
@lenka5731 Tak rodiče snad klíč od jejich/vaší domácnosti nemají, ne? Nebo jak jako, že vlezou do baráku?? To snad je zaklad. A když mi zvoní za dveřmi, tak jim prostě řeknu, nezlobte se, ale za 15 minut odcházím a nebo naopak, že čekám návštěvu. A mužu zrovna dělat co chci, nepředpokládám, že by me násilím překonali, aby se podívali, co zrovna dělám. 😀 Ale samozřejmě, že nic nefunguje na 100 procent. Proto je třeba to zkusit ale, když nefunguje normální belosska domluva.
@magdalenax pokud jsou to tvoji rodiče, tak prostě na férovku, normálně říct, že ti to vadí, že je máš ráda, ráda je uvidíš, ale že máte taky svůj život, své plány a v době mobilních telefonl, jde vše domluvit předem. TEČKA!!! Měli by to pochopit a respektovat.
@brokovich tak nebudu se zamykat, když děti vycházejí 10x za hodinu z domu na zahradu a zpátky. Zvonek nemáme, klíče taky nemají. Když je někdo dotěrný debil, nenaděláš s tím celkem nic. Dědek si vedle mě třeba sedl, když jsem na zahradě plela jahody nebo štípala dřevo. A to jsem se s ním opravdu nějak nepárala. Poslat pryč ho nepomáhalo, tak jsem ho nakonec jednou doslova vynesla a bylo.
Já bych je klidně nechala vejít do bytu a dál se věnovala úklidu, vaření........... a řekla bych že je škoda že se neohlásili, že na ně nemám čas. Myslím že by je to brzo přešlo.
Naši bydlí 90km daleko, takže tohle mi nehrozí 😀 tchánovci sice blíž, ale já na rovinu říkám všem, že neohlášené návštěvy absolutně nenávidím i kdyby mi za dveřma stála nejmilovanější osoba a já neměla co na práci. Ne a ne a ne ... Strašně mi to vadí a všichni to o mně vědí, tak se o to ani nepokoušejí 😀
@magdalenax S manželovými rodiči jsme řešili něco podobného a štvalo nás to oba. Já si samozřejmě nic říct netroufla, ale manžel se s tím moc nepáral. Když přišli neohlášeně a zazvonili, šel jim otevřít, ale už je nepustil dál, takže se párkrát takhle bavili na chodbě, než jeho maminka pochopila, že to takto nepůjde. Také ji vždy řekl, že teď nemá čas, má práci, ale základem bylo, že ji prostě nepustil dál a řekl jí, ať příště zavolá.
Ale je to hodně o nátuře jednotlivých lidí. Já jsem vděčná za mého muže, který si umí svou rodinu srovnat, takže já takové věci řešit nemusím. Na druhou stranu taky oba víme, že kdybychom řekli jeho mamince něco hodně přímo, tak se akorát urazí a rozpláče, že je to nevděčný syn...
@magdalenax Dobrý den, povím vám to zase z druhé strany...naši bydlí taky kousek, otec chodíval kolem našeho baráku, tak se taky občas zastavil...měli jsme komplikované vztahy tak jsem nevěděla s jakou náladou přichází, ale vždy jsem mu nabídla kafe pokud jsem opravdu někam odjížděla..nepíšete důvod proč vám to tak moc vadí, že přichází neohlášení...nyní se občas podívám z okna nebo čekám kdy neohlášeně zazvoní a já uslyším jak z dálky volá na psiska..bohužel otec loni náhle umřel, takže žádná neohlášená návštěva nehrozí...jak bych za ni byla ráda...! toť k vašemu "problému"....
@darinka84 mrzí mě, co se ti stalo, ale tenhle argument neslušné chování neomlouvá...Zakladatelká má v rodině vztahy dobré a jenom chce, aby rodiče předem zavolali. Taky předem volám, když jedu k našim na návštěvu...Myslím, že není těžké pochopit, proč můžou nečekané návštěvy přijít nevhod.
@izzybickerstaff
@brokovich ono to tak starší generace asi má..dříve nebyly mobily, na návštěvy se chodilo neohlášeně a problém v tom nebyl..co si aspoň pamatuji z dětství..a co vím z naší rodiny tak dovolat se tchánovcům na mobil se rovná zázraku.oni to neberou jako neslušný argument, prostě to tak mají nastavené a možná vůbec nerozumí tomu, že by to někomu vadilo..proto se možná leckteří i urazí, když jim dítě řekně že jde nevhod...nerozumí tomu. dneska chceme mít vše nalajnované, potvrzené...jen jsem chtěla poskytnout pohled z druhé strany.každý to má prostě jinak..mě to nikdy ani nenapadlo že by se měl někdo hlásit.
@darinka84 nevím no, to je podobné jako vlastnictví klíčů. Já mám sice klice od bytu rodičů, ale nikdy by me nenapadlo si sama odemknout a vejít, pokud bychom se tak nedomluvili (zalití kytek, když jsou na dovolené apod.) Když jedu na návštěvu, ohlásím se, ale určitě si sama neodemknu a nevejdu. Vim ale, že někteří rodičové a tchanovci se takto chovaj a vlezou kamoskam do baráku a ony jsou třeba zrovna ve vaně. To je pak radosti. Tak to zas jen druhý extrém. 🙂
@magdalenax jedině "naférovku", jinak to asi nepochopí. nastavit si nějaké hranice či pravidla a promluvit si o tom v klidu spolu, všichni.