Jak vyjít s mužem?
Ahoj holky,
máme chlapečka starého tři měsíce, je úžasný, zdravý, krásný, asi jako každé dítě pro svou mámu. Mám problém s manželem. Jsme spolu 4 roky, dítě bylo chtěné, manžel malého miluje. Když jsem chodila do práce bylo všechno fajn, v těhotenství taky. Po porodu mi doma s ničím nepomůže, říká mi, že jsem doma, co on by za to dal, pořád mi nadává, že mám v baráku bordel, nic nezvládám, jsem pomalá. Denně mu vařím. Vyžádal si i večeře. Dobře, dělám i to, starám se o prcka, domácnost se vším všudy. Přijdu si, že jsem pro něj už jen služka. Jako by pořád zkoušel, kam až může zajít. Nerada se hádám, ale taky si nechci nechat skákat po hlavě. Nespím s ním, nemám na to chuť, nechce se mi. Vím, že je to chyba. Nějak už nevím, kde a jak začít. Nemám v sobě intrikování, ale přijde mi, že chlapi nás ženské k tomu nutí. Kolikrát mi řekne tolik škaredých věcí, pak mi řekne, že byl v afektu, že se omlouvá. Nechci působit dojmem ubrečené chudinky. Zastávala jsem v zaměstnání vedoucí funkci, měla jsem na starosti padesát lidí. Rozhodně si nemylím, že bych byla neschopná, jak on mi předhazuje. Po máhám mu s jeho firmou. Je fakt, že mi hormony tzv. "zatemňují" mozek, ano, mám plnou hlavu našeho syna a hodně věcí se nepamatuju. Už nějak moc nevím, jak s tím bojovat. Žijeme jen jednou, člověku se povede přivést na svět krásné, zdravé dítě, je na to hrdý, každý den s radostí sleduju, jaké pokroky náš chlapeček dělá, raduju se z toho, ale jen co manžel přijde z práce, tak se děsím, co zas bude špatně, co jsem zase neudělala. Někdy to dokážu přejít a zasmát se tomu, ale někdy mě to zase dostane na kolena a brečím v koutě zlomená jak indiánský šíp. Mohl by mi někdo poradit, jak se s tím vším poprat?
Kdyz neco takoveho ctu, je mi smutno. Pan manzel si evidentne nevazi co ma. Tezko se radi, ale mel by zkusit sam, co obnasi celodenni pece o dite. Pokud je to jen trochu mozne, nechte ho den-dva. Muj muz to zkusil a byl moc rad, ze se mohl vratit do prace s tim, ze mi ti fakt nezavidi... A nenechte se! Nejstw nikoho sluzka!
ano, nad tím jsem uvažovala, nechat ho samotného s malým, ale na to jsem slaboch zaplavený hormonama a láskou k prckovi, plně kojíme, tak vím, že by mi to manžel dal totálně sežrat. Nicméně jsem se dokopala aspoň k tomu, abych zorganizovala třídní sraz, muži jsem nahlásila termín a jeho péči o syna na celé odpoledne či večer. Tohle jsem schopna ustát a ukočírovat. Asi ve třech týdnech věku syna na mě manžel ječel, že mi ho sebere a už ho neuvidím. Matky chápou, co to s ženskou udělá.
Taky je mi z toho smutno, že můj "skvělý" muž ve mě vidí služku, kam se poděl ten bezva chlap, kterého jsem si vzala ....
@ala884 Já bych se ho zeptala, jak si to přesně představuje, že bude probíhat tvůj den, jak si představuje, že bude probíhat ten jeho, a proč to vidí zrovna takto a kolik času si myslí, že jednotlivé činnosti zaberou. Řekni mu, že nejsi spokojená, že máš pocit, že jsi pro něho jen služka, a zeptej se ho, jak tě doopravdy vnímá. Pokud to jde, tak ho určitě nech doma s malým celý den, mléko se dá i odstříkat. Asi opravdu netuší, co péče o dítě znamená, a má pocit, že se flákáš, zatímco on pracuje.
kajulinek - debat u nás pár už proběhlo, nicméně máš dobrý nápad pobavit se o jeho představách. To víš, že si myslí, že se flákám 🙂
hanule61 - to nevím ..... možná by zapojil svoji mámu, ale ta je spíš na mé straně
Asi bych mu rekla, ze prace kucharky je prace na plny uvazek, prace uklizecky je prace na plny uvazek, a prace chuvy je prace na plny uvazek, a ze neni v tvych silach za 9hodin udelat tri prace. A ze pokud si to on chce zkusit, rada mu nechas dite, pokud kojis, tak se budes vracet na kojeni a jinak budes cely den mimo domov, a budes se tesit na to, co ti dobreho uvari.
Proste az prijde z prace tak si sedni do kresla a hod nohy na stul a jestli bude mit kecy tak ho posli do haje.. nenech si to libit.
@ala884 no, přesně tohle jsem měla doma taky, v dcerky třech měsících jsem poslouchala, že už se válím doma doma dost dlouho a ať si najdu chůvu a jdu do práce. Podotýkám, že nemám žádnou práci či kvalifikaci, abych nad tím mohla uvažovat. A pod vlivem hormonů, místo abych ho rovnou poslala do p...., jsem nad tím ještě uvažovala, byla jsem na tom docela špatně. Nemáš žádný zatemněný mozek, máš malinké miminko a příroda to tak zařídila, je to čerstvé a nové. Teď je dcerce 14 měsíců, pořád cítím problém, že pracuje jen on, přitom mi ani nepřispívá na dítě, to je na dýl. Celkově mi přijde, že chlapi zapomínají být chlapi.
A pokud prijde s tim, zes neco neudelala, rekla bych mu 'ano neudelala, starala jsem se misto toho o nase dite.' Byl s tebou manzel po porodu doma? Manzel si vzal 14 dni dovolenou a kdyz videl, kolik je kolem ditete prace, jeste mi sam rikal, at si jdu lehnout a domacnost neresim... Nebo o vikendech, nevidi, co vsechno delas?? Prijde mi to fakt hrozny, jak se k tobe chova :(
@msimankova to mi taky předhazoval moje dvě kamarádky, které ještě na mateřské chodí do práce, ale ony mají po ruce babičky, které pohlídají, uvaří a ožehlí, umyjí okna, naše tchýně je daleko a ještě chodí do práce. Řekla jsem mu, že jsem si domluvila brigádu na soboty, jestli bude hlídat prcka, řekl mi, že se unáhlil. Jsem už z toho unavená, vystresovaná. Je to hrozné, ale fakt jsem ráda, když je v práci a ne doma. Jak se s tím pereš ty? U nás taky všechno táhnu já z mateřské. Když si postěžuju, tak zaplatí nějaký nákup, ale nic moc. S tím chlapstvím máš pravdu.
@karlajasmine bývala jsem drsná a pragmatická, co jsem doma s prckem, jsem úplně jiná, víc ženštější, něžnější a bohužel zranitelnější, sama sebe nepoznávám. Asi bych v těch našich debatách měla být tvrdší, je to hrozné, dřív jsem z našich dohadovaček vycházela jako vítěz, teď mi to nějak nejde, hned začnu brečet. Můj táta mi říká, ať si z těch jeho keců nic nedělám, ale někdy to prostě nejde.
Doma se mnou nebyl, podniká a zákazníci nepočkají.
O víkendech vidí, co všechno dělám a říká mi, ať si odpočinu, pak ale zase poslouchám, jaký tu máme bordel. Přišel k nám jeho kamarád a řekl, že by doma chtěl mít takový bordel, jak máme my. Vždycky je upečený nějaký koláč.
Asi si ty jeho řeči nesmím tak brát, ale já ho pak zase neberu jako chlapa a nejde mi s ním spát.
Možná hloupá otázka, ale k čemu Vám vubec takový "chlap", co jen komanduje, nic mu není dost dobre a ještě všechno tahnete samy je? Pravděpodobně se ukázalo, co v něm je, zjistil, ze Vas ma jistou a takhle to pan tvorstva dává najevo. At si jde za lepsim, myslím, ze by se hodne rychle vrátil s prosikem.
@kacenecka_24 to si taky myslím, že by se rychle vrátil. Děsí mě, že je víc žen, co prožívají něco podobného a ještě daleko horšího. Moje sestra to měla se svým mužem ještě horší. Připravovala jsem na to svého muže ještě v těhotenství, že se bojím toho, že se změní, dušoval se, že ne, že se na prcka těší, bude mi pomáhat, bla, bla, bla, ..... Pod přívalem hormonů je to těžké, dřív bych s ním zametla jinak.
Když tahnes celou domácnost finančně ty, jsi vystresovana ze svyho chlapa, kterej te doma sikanuje, už s nim ani nespis...proč se s nim trapis? Vždyť bez něj můžeš byt sama, nepomáhá ti, ani finančně, nepotrebujes ho... Akorát se nicis ☹
@prostejina znám víc holek, které to měly podobně, říkám si, že je to pro nás oba nová situace, chtěla bych to nějak vyřešit. Vždycky jsem ze vztahů utíkala, už se mi nechce jen tak utéct.
@ala884 já nevím, nova situace...OK, ale takhle se k tobě chovat prostě nemá, je to ponižující a sprostý. Zkusila sis s nim fakt v klidu promluvit? Říct, co te trápí, ze te jeho chování mrzí?
@ala884 snad si to uvědomí, bohužel se bojím, ze jiny, nez prakticky priklad jako nechat ho s prckem samotneho (coz chapu, ze je pro matku tak maleho miminka tezke, az nepredatavitelne) je k ničemu. Ono se lehko rádi, co bys měla udělat, ale těžko říct, jak bych se v takové situaci zachovala ja. Manzel tyto sklony taky mel ale v daleko mensi mire, která sice byla unosna, ale i to bylo náročné.
Kdyz uz je toho moc, tak vyjedu na prvni naslapnuti, ja bych ho poslala v hadce nekam, vycetla mu vsechno spatny, rekla mu jak neschopny je on, ze svoji frustraci (zrejme z prace), at si vyliva na nekom jinym, ze vyhrozovat sebranim ditete muze jen bezmozek a totalni chudak a vysvetlila mu, ze pokud si to v hlave nesrovna a nevrati se do normalu, tak je to konec. Dite nedite... u nas se periodicky opakuje situace, kdy se mnou chlap ma pocit, ze muze jednat jak s hadrem, ale porad teda "kvalit" tveho muze nedosahuje, vzdycky to utnu v zacatku, posledně jsem mu poslala seznam partnerských poradcu s tim, at si vybere a pokud to resit s poradcem nemini, tak je to on, kdo kazi vztah. Tak k poradci jsme nesli, ale zacal se zase chovat slusne. Cekam, ze za pul roku se to bude zase opakovat... vzdycky se to potrebuje vyhrotit a musim "buchnout", aby me zacal vnimat a pak se to teprve srovna. V klidu to s nim nejde, to ma pocit, ze muze zkouset, co vydrzim, v tomto mi ten tvuj prijde podobny...
@ala884 nedavam to moc dobre. Dcerce bude 14 mesicu, a za tu dobu se udaly veci, ktere mi ke spolecne budoucnosti nejdou. Hlavne se ustalily hormony a nejsem uz tak zranitelna - takze nakonec mne to posililo.
@ala884 ted jeste ctu o tvem utikani ze vztahu - mam to uplne stejne. Chtela jsem to zkusit, vydrzet, ale zas ze sebe nebudu delat hadr kvuli nejakemu cernemu svedomi z minulosti, to se resi jinak...
@ala884 ahoj mam to doma dost podobny. Bohuzel. Casto premyslim proc to dela. Maleho jsme chteli a cekali na nej predlouhe 3 roky. Podstoupila jsem kde co. Taky mam zajimavou praci v managementu zahranicni firmy. Kvuli malemu jsem,ale rada zustala doma s nim, i kdyz se to ve me casto pere, ze mi neco chybi. Jsem hodne akcni a vytizena.sefovala jsem cely cesky divizi 150 lidi. 🙂 ted jsem jenom mama. Manzel je programator takze diagnoza sama🙂 ale to me netrapi. Spis me trapi, ze malymu se temer nevenuje a me doma nepomuze nic na zahrade po velkem premlouvani. Jsou dny,kdy se na nej podiva a ani si ho za cely vikend nestihne pochovat. O vikendech se preci nepracuje a jen se flaka od niceho k nicemu nebo vypadnout na cely den do prirody. Nevim proc ho chtel a je mi toho prcka tak lito. Jak kdyz mu dava za vinu, ze je na druhy koleji. Stoji nad kocarkem ruku na klice maly rve jak tygr a on mu nepoda ani dudlik... to se mi fakt otvira kudla v kapse🙂 jsem na matersky takze je nejaky strop, oproti platu je to samozrejme min, ale neresim to. Rodicak asi 11 tisic. Manzel mi na malyho urcil 3000 abych nemela prehrsel. Pritom kazda vime kolik toho mrne jenom proji ,kdyz mu clovek chce doprat neco relativne zdravejsiho. Podle me me chce dotlacit abych na nem byla zavisla a citove me vydira. Barak je muj a zaplaceny, musela jsem fakt tvde pracovat, uspory taky nejake mam. Manzel taky neni zadna chudinka ma na byt v Praze. Nekdy na me steka jako pes. Kdyz necham lzicku ve drezu tak je tak drzy, ze mi klidne rekne, ze po me zase myl nadobi. To mu varim a ma full servis. Uklizino mame porad a stejne dokaze byt tak zly. Nechapu to, ale zlomit se nenecham. Nekdy me vytoci tak, ze jsem nejradsi, kdyz ho nevidim a je pryc. Pak prijde jak kdyz se nechumeli a ceka, ze mu budu skakat radosti kolem krku. Jenze ten hnus mam v sobe a nedokazu to hned prekousnout. Nechci brat malymu tatu, ale nejsem uplne presvedcena, ze to dusevne vydrzim. Takze nejsi v tom sama🙂 drz se
S mym manzelem teda takove trable nebyly, to by mi asi hrablo, ale opravdu navrhuju, jak uz nekdo psal, at si to zkusi jeden den i s uklidem, varenim atd. Muzes mleko odstrikat (idealne pokud si muzes pujcit odstrikavacku tak ji pak vzit i s sebou, at ti "neprasknou" prsa) Ja musela dodelavat skolu, a ve 3 mesicich jela poprve pryc - v 5 rano odjezd, kolem 6 vecer navrat. Od te doby manzel uz nic nerekl, dokoncr dodal, ze je to narocny. A to mel navareno a vyprany, poskladany pliny (mam latkovky). Vztahy to nevyresi, ale treba te vic pochopi
@kacenecka_24 toho se velmi bojim, ze by mel byt s malym sam. Chudak by se uplakal. Snad k tomu nebude muset dojit. Chova ho 5 min a maly vyvadi asi to citi, ze tata neni v pohode. Rady typu nechat jo vyrvat mi dava taky. Je to o nervy.ale naucila jsem se spostu veci neresit a je mi lip🙂
Jako bych příspěvek psala já..Když jsem neměla děti nevadilo mi ze mě chlap řídí organizuje mi život ale teď máme dítě a čekáme druhé moje priority se změnily no jeho ne.porad by mě nejraději řídil ukoluje mě co mám a co nemám dělat a když to není po jeho dělá peklo dusno.k tomu si pořídil dobytek aby mohl na hube frajerit před chlapama v hospodě ze je taky ,,baca,, a není schopný jim dát ani vodu ani žrát jen jim všechno kupuje a starám se já!k tomu si pořídil na podzim psa a pritahnul ho do domu i přes můj zákaz!věděla jsem ze po něm neuklidi!tak jak jsem řekla!každý den běham s vysavačem a hadrem vytiram špinavé stopy Bo mu není schopný utřít tlapy a vysavam chlupy které jsou snad už i v ledničce!! To nemluvím o tom ze s nim jezdí celé dny v autě a neuklizi tam tal si tu pojizdnou infekci s roztoci dokážete představit...:/
Holky to je hrůza, když to tu čtu! Prosím vás všechny, co máte tyhle problémy - hlavně se vzdejte myšlenky, že to "musíte vydržet". To nevede k ničemu, jedině zkazíte vašemu dítěti celý život. Ne dětství, ale fakt život. Vím o čem mluvím.
Situace se sama nevyřeší, je potřeba jednat. Za takový vztah nesou odpověnost oba dva - ten, který se chová hnusně, i ten, který to akceptuje. Pro vdané je tu zákon o rodině, který mluví naprosto jasně:
Zákon o rodině č. 94/1963 Sb.,
§ 19
(1) O uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.
(2) Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti.
(3) Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud.
Je potřeba rázně jednat, bohužel ze zkušeností vím, že nějaké pokusy o rozumnou domluvu jsou k ničemu. Tito pánové většinou bývají dost srabi, takže co platí je na ně nastoupit s jasnými požadavky. A pokud se začnou stavět na zadní, tak není o co stát.
Holky uprimne si myslim, ze zaklad je nebat se rict na plnou hubu to, co mate na srdci. A nebat se reakce vasich muzu. Bojite se, ze oni vam neco vyctou, vy jim reknete, co si o tom myslite, a oni se nastvou? Nebo ceho vlastne? Pokud se nastvou, no a? Tak se pak zase zklidni a alespon popremysli o tom, co jste jim rekli. Bojite se, ze vam vlepi par facek? Jen at to udelaji, aspon budete mit duvod je opustit. Prijde mi, ze zivot je fakt moc kratky na to, nechat se nekym ponizovat. Co to je za bordel, vy se jim starate o domacnost a o deti a oni maji pocit, ze delate neco menecenneho? Fakt mi nejde do hlavy, proc tohle snasite. A nemyslim tim, ze je mate hned opustit, ale proc se neozvat? Kdyz byly malymu tri mesice a me se podarilo udelat pres den cely uklid, tak jsem na sebe byla pysna. Kdyby se me manzel jeste ptal, kde je vecere, asi bych se uprimne zasmala. Kdyz mel obcas tendenci mi rikat, ze doma je na zemi bordel, rekla jsem mu, ze vi, kde je vysavac, at si ho poda.
Je to fakt hodne o tom, co si nechate libit. Jestli se budete chovat jako sluzky, tak se k vam budou chovat i chlapi. Kdyz muze chlap rict ''Ja si potrebuju odpocnout'' a vyvalit se na gauci, proc byste to nemohly udelat vy? Vim, ze je to neprijemny, kdyz se clovek boji konfliktu a boji se se ozvat, ale kdyz mi na mym chlapovi neco vadi, tak se zeptam sama sebe, jestli je lepsi to v sobe dusit a pak ho zacit pomalu ale jiste nenavidet a poslat tim cely vztah driv nebo pozdeji do kytek, nebo jestli se hecnout a rict mu presne to, co mam na srdci stylem, ze si za tim stojim, s tim, ze vim, ze z toho vznikne konflikt ale zaroven vim, ze me bude chlap respektovat za to, ze jsem se ozvala a ze si to vezme k srdci.
A kdyby mi nechtel dat penize ze sve vyplaty na neco pro nase dite? Jako sorry, ale na to bych mu rekla, ze jeho vyplata jsou i moje penize (jak dle zakonu o manzelstvi tak dle logiky, ze jsem doma, staram se o jeho dite a tim padem nemohu do prace), tak ze ho o penize nezadam ale oznamuju mu, ze mi posle tolik a tolik pro dite.
Je to fakt hodne o tom, jak se chovate vy. Ja na svym chlapovi vidim, ze me miluje a ze me respektuje, aspon 4 noci ze sedmi prijde manzel z prace a zacne nam varit veceri a jde koupat maleho, bere to jako samozrejmost. Odpocinek si delime rovnym dilem. Kdyz jemu neco vadi na me, tak mi to rekne. Kdyz me neco vadi na nem, tak mu to reknu. A nebojim se se s nim pohadat, protoze to vzdycky nas vztah akorat posune dopredu a zjistim, jak jsem s nim stastna a jak si ho vazim.
Jednou jsem cetla, ze zaklad pro stastny vztah s muzem je ''nebat se, ze ho ztratim''. Proste byt sama sebou za kazdou cenu, stat si za tim, co mi vnitrne pripada spravne, a pokud je to ten pravy, tak bude jedine rad, ze je se sebevedomou zenskou. V zadnem pripade se chlapovi neprizpusobovat, protoze se ''neceho bojim''. Takovych zen si chlapi bohuzel nevazi.
@karlajasmine No, tak přesně jsem to ve svém příspěvku nad tvým myslela, ale ty jsi to napsala daleko líp a polopaticky 🙂
A ještě dodám, od doby co se narodil syn manžel sám od sebe nakupuje a vaří, a první půlrok i pral a vyvařoval flaštičky a dělal mlíko (kojila jsem jen částečně). První rok jsme měli doma opravdu bordel, prostě jsem neuklízela, protože jsem byla vyřízená. Manžel neřekl ani půl slova, naopak - snažil se poklidit sám, v rámci svých možností a schopností.
Můj muž mi sice nikdy nic neřekl, ale bylo na něm vidět, že si myslí to samé - jsem doma, jen se flákám... Vyspávám přes den (ne asi, když v noci vstávám s dítětem a kojím), úklid není dokonalý (nebudu uklízet zatímco dítě řve - prostě NE) a jíst dvakrát to samé jídlo ho taky nebavilo. Celé se to změnilo, když bylo první dceři 7 měsíců a já skončila z minuty na minutu hospitalizovaná na interně s akutním zánětem slinivky. On byl na ošetřovačce doma. Nemusel nic :D Jídlo si nosil ze závodky, dcera měla skleničky... Po týdnu v nemocnici mě vítala domácnost "v plamenech", bordel, on ani dcera skoro neměli co na sebe, všude hračky a do kuchyně jsem odmítla vlézt :D No a taky manžel s velkou kytkou a pokorou, protože mu to celé došlo. Vřele doporučuju všem, kdo má taky doma prudiče (ne ten pobyt v nemocnici teda!!), protože to je to jediné co zabírá...
@karlajasmine Lépe by to nenapsal ani manželský poradce.
Absolutní souhlas. ..každý jde tak daleko -kam ho až ten druhý pustí. ..většinou lidi mlčí -ptz nemají rádi konflikty -ale otevřená výměna názorů je jediná možnost. ..držím palce.
@karlajasmine ja se mu rozhodne neprizpusobuji a taky se nebojim ozvat. Bohuzel muj muz ma sve predstavy a pres to nejede vlak. Ale po celodenni sichte fakt nemam chut se dohadovat o kravinach. Chci mit klid. Bere ho to obcas nekdy mu rikam jestli neni v prechodu. Zjistila jsem, ze nez se s nim hadat a udelat mu radost, ze vic ho nastvu kdyz ho vynecham. Jo taky jsem zjistila, ze kdyz nema dostatek sexu, tak prudi🙂
píšete, cituji: říká mi, že jsem doma, co on by za to dal. Tak ho nechte s malým o víkendu o samotě se vším všudy a Vy si zajeďte někam na wellness s kamarádkou a po příjezdu si vyžádejte teplou večeři. Věřím, že si pak manžela dokonale vychutnáte. Chlap si totiž dokáže vynutit tolik, kolik mu až dovolíte.