Dvě děti krátce po sobě. Zvládli jste to v pohodě?

Kruci, smazala se mi odpověď 🤦

@hezz17 to je super, světýlko naděje do budoucna 😁 tak já počítám, že ty 2 roky tam ten rozdíl plus mínus bude..

První náročnej, neodlozitelnej, urvanej, kozomut 😂 druhej trošku min náročnej, kočár jsem ani nezkoušela, byl taky nosící, ale zase byl usmevavej, a velký bonus vidím v tom, že v noci se nakojil, pustil se, otočil a spal. Starší potřeboval mít prso v puse nejlépe celou noc. Měla jsem je oba u sebe v posteli. Asi tak, když byli malý bylo to min náročné než je to někdy teď, kdy už jsou velký, a mají ke všemu spoustu řečí a komentářů 😅 dokonce jsme si i často po O, všichni zdrimli. Rozdíl je 18m.

@rejalin Pridavam sa 🙂 rozdiel 21 mesiacov. Dcerku som snad do 1,5 roka uspavala v nositku, potom hned vylozit do postielky, inak rev. Pri sebemensom zbiku hned hore. Dlhsi pobyt v nositku..rev, kocik rev :D od cca 3 mesiacov sa odmietla kojit inak ako v leze...nechodili sme prakticky nikam.. Max na prechadzky v okoli, vlastne premyslam ako som to prezila. No ale ked mala 9 mesiacov zacali sme sa snazit o druhe, rozdiel name 21 mesiacov. Narodil sa syn... od porodnice, hned prvu noc, dieta sa nakojilo, polozila som a spalo... pre mna zazrak nevidany :D zostalo mu to doteraz, miluje kocik, nositko, zaspinka sam, usmievave kludne dieta. Dcera prve noci v porodnici prerevala. Kazde dieta ma uplne inu povahu a bolo to vidno ozaj od prvych dni 🙂 ja som nerobila nic inak 🙂

Rozdíl 15m, neplánovaně. Mladší má teď 4m. Nejhorší je snad za náma. U nás spíš naopak: mladší o dost náročnější, nespaci dítě. Taky jsem na ně často sama dny i noci. Rodinu ani Nikoho na pomoc tu nemám, přítel bývá často pracovně pryč. U nás ještě komplikace v tom, že starší je nemocnej a mj ještě nechodí a bůhví kdy bude. Takže tak no. Začátek prisernej, od 3m lepší, ale nijak si to neužívám. Podle mě je nejhorší, že tu mladší okrádám o čas a pozornost, kterou jsem jako miminku věnovala tomu staršímu.
Osobně bych nikdy dobrovolně do tak malého rozdílu nesla. Naprostý minimum bych viděla 2roky. Ideálně až tak 4 roky, kdy ten starší už chodí do školky a zvládne základní sebeobsluhu. A je bez plen.
Ale je spousta maminek, co si to pochvaluje. 🙂

@sajul "kozomut" je super 😁 to si musím zapamatovat!

@llenka1 malý až do 7m spal přes den jenom na mně, jakmile jsem ho položila, tak byl řev. Miminko, co miluje kočárek a co se položí a spí zní parádně 🙂

Mame dva kluky s rozdilem 21 mesicu, z toho prvni narocnak... ten zacatek byl prekvapive v pohode, sama jsem se divila, jak rychle si to vschno sedlo. Masakr to byl az tak od pul roku mladsiho do jeho cca roka a pul 😉. Jak se zacal maly pohybovat a delat si naroky na hracky, byla to celkem divocina... Ale pozdeji si uz uzasne vyhrali, jedine problemy vyplyvaji ze stretu povah (velky hysterka + maly provokater).

Ja mam rozdil rok a pul 3x, prvni a treti za odmenu, prostredni narocna, ale zvladli jsme to, a jsme radi, ze je mame 😍

@me_druhe_ja máš to náročné, seš dobrá, že to zvládáš takhle sama.
U nás je to podobné s tím hlídáním, všichni jsou daleko. Já se takhle spíš bojím, abych nešidila o pozornost toho staršího. Manžel je po úrazu míchy na vozíku a na zprostředkování těch aktivních zážitků budu vždycky prostě já, takže bych se bála, že kdyby byl syn starší, tak bych s ním nemohla toho tolik podnikat, ptz bych měla malé mimčo. Kdežto takhle pak od určitého věku už si to umím představit spíš, že jdu s nima oběma.. ale třeba to jsou jen mě naivní představy.

@monaluza hysterka vs provokatér, takhle mám své mladší sourozence. Momentálně je jim 14 a 12 a pořád je to s nima někdy hrůza 😁

@treasurka 😍🙂

Dva roky jsou dobrý rozdíl...Za odměnu bych c. 2 úplně nenazvala🙂, ale je super, že už umím kojit, nemusím takový ty základní věci googlovat a přemýšlet, jestli to a to je normální, už proběhl ten přerod v matku - přijala jsem, že holt to mimino chce byt se mnou a nebude to jako za bájných času našich maminek 🙂 Ze prostě tyhle věci už běží automaticky a to mateřství je takový rychlejší, sice nemam na mimi tolik času jako na prvního, ale ani ho tolik nepotřebuju.

Máme rozdíl 17 měsíců a pak 2 roky od mladší. Nejmladšímu jsou teda 3 týdny, takže tam nemůžu ještě úplně hodnotit, takže hlavně o starších - nemůžu si vůbec stěžovat. My jsme teda ani jedno miminko neměli extra náročné, ale kontaktní jsou dost a kojila jsem vždy i ještě jako těhotná. Čas od času hlídání máme, ale není to nějak pravidelně a hlavně jsem děti na hlídání začala dávat až někdy po 1,5 roce věku. Nejstarší do skolky teprve půjde po prázdninách.

Jinak je to všechno šrumec, člověk se za den nezastaví, ale zároveň je to moc krásné. Děti na sebe hezky reagují, starší jsou teď skoro jako dvojčátka, mají podobné zájmy, dá se s nima kupu věcí podnikat,...

Za mě osobně jsou menší věkové rozdíly lepší než když jsou děti od sebe třeba 3 a více let. Ale zase maminky, které mají vetis rozdíl ti vychválí zase to 😉

@rejalin Na to je právě lepší mít děti blízko, dvouletak ještě nic extra nepotřebuje. Kdybych měla dítě teď, tak nejstarsi už chce jezdit na kole, lyžovat, už chce mít nějaký program, nestačí mu se vrtat v písku na hřišti. To bych sama s miminkem nedala, malé dítě to omezení, dokud mimi nevyroste, nevnímá tolik nebo vůbec. Zase je to náročnější, že i tomu staršími je pořád potřeba pomáhat, ale stran sladění zájmu je malý rozdíl šikovný.

Pardon, blbě ctu. Souhlasím, u nas odpovídá tvým představám🙂

Máme rozdíly 13m a 18m. A podle mě to, jak moc náročné to je, hodně závisí i na tom, jak moc to člověk plánoval. My jsme děti takhle chtěli, tušili jsme, co nás čeká, takže jsme s tím počítali a je to fajn. Občas masakr, ale nestěžujeme si a neměnili bychom 🙂 Být to neplánovaně, kdy se člověk musí nejdřív vyrovnat s tím, že bude mít další dítě , a pak ještě s tím, že tak brzy, tak možná mluvím jinak 😀
U nás totiž platí, že každé další dítě je ještě větší šílenec, než ty předchozí... 🙈😀

@rejalin Osobní zkušenost nemám, ale kolegyně ano (rozdíl cca 18 měsíců?) a podle ní první dva, tři roky mazec (obě těhotenství riziková), ale jakmile kluci povyrostli, už si dost vystačili sami a jsou z nich super parťáci 😊 I veškeré výlety a dovolené plánovali v podstatě pro stejný věk. Teď jsou kluci dospělí a i oni říkají, že to bylo super. Jo, a manžela měla v té době na montážích, hlídací babička max přes prázdniny 😉 Ale kolegyně je živel, já bych to asi nedala 😂

@madbetka souhlasim. My jsme těch 17 a 24 měsíců rozdíly taky chtěli. Respektive řekli jsme si, že když bychom čekali, jak na prvního, tak máme ještě rezervu, a když by se zadarilo hned, tak to zvládneme. A ono se zadarilo rychle 😊
Jinak u nás je každé další dítě větší nespavec. První nespal v noci do roku, druhá do cca 1r9m a nejmladší se uvidí, ale dnešní noc byla teda výživná 🙈😁.

Ještě pro zakladatelku mě napadá, že u nás bylo nejnáročnější období od cca 7 měsíců mladší, kdy se začala plazit a stoupat si. Do té doby byla poměrně bezúdržbová, ale pak mi vždy dolezla k nohám, visela na nich a jecela, že chce nahoru, aby viděla, co dělám. Ale pak si to zase docela rychle sedlo. Další pokrok pak byl, když se rozmluvila a začal jí rozumět i starší. Od té doby je to s nima zase o něco jednodušší - dost věcí si domluví mezi sebou a mě už tolik nepotřebují.

@rejalin mama rozdil 22m. Prvni nespici nerizena strela, druhy prvni 3 mesice defakto prospal. Kolem pul roku mladsiho zaclo peklo ktere trvalo dokud starsi nesla do skoly ( byla jsem na ne po 4 dny v tydnu 24h sama) . Ale jinak to je super🤣

@rejalin mám rozdíl 16 měsíci, první syn nenáročný, druhý nenáročný ale více kontaktní. První 2 roky byly super, teď čím starší tim horší a náročnější 😂 ale kromě neustálého praní o hračky a řevu, si spolu vyhrají a bez sebe nedají ani ránu..

@rejalin já mám první dva s rozdílem 22 měsíců. Starší Adhd,ale projevilo se to víc až když už byl mladší na světě. Druhý ležící samostatné miminko rozhodně nebyl, takže první rok dva byl mazec. Naštěstí mi pomáhala babička. Pak od těch 2,5-4 to bylo lepší, začaly výhody, měli stejný režim, zájmy, dělali stejné věci..takže takový tandem. To si myslím,že by bylo fajn pro tebe. Teď mám třetí po 7 letech a už spousta věcí nejde dělat společně,každý už jsou jinde. Takže se občas radši dělíme,starší jsou dost u babičky nebo už sami.
Nebo počkat až bude starší ve školce. Moji teda první rok dva byli víc doma než ve školce, často nemocní. Ale když to vyjde,tak je fajn,že máš čas dopoledne na mladší, když spí vyuzijes čas nebo si odpočineš, cestou ze školky rovnou s mladším na hřiště..
Jako každý rozdíl má svoje no.

@rejalin Máme rozdíl 13 měsíců. Nemůžu říct, jestli první dítě bylo náročnější, spíš já byla víc ve stresu, všechno jsem řešila. S druhým už nebyl čas ani síla přemýšlet nad prkotinami 😀 Jinak já si ten malý věkový rozdíl nemůžu vynachválit 🙂 Souhlasím taky s tím, co píše @madbetka U nás to bylo plánované a byli jsme nastaveni tak, že to prostě bude super, ne že to bude horor, jak nás strašilo okolí (zpravidla ti, kteří děti takhle brzy po sobě sami nemají). Neříkám, že to nikdy nebylo těžké, bylo, a někdy pořád je, ale jsem opravdu ráda, že jsme s druhým dítětem nečekali 🙂

@felixfelicis je pravda, že v to také doufám, že už nebudu tolik vyplašená atd, jako u prvního 🙂 a také to, že u malého jsem počítala s tím, že to bude složité, ale ta realita mě stejně srazila jak tunový náklaďák, tak teď už by to nemusela být taková rána 😁

@emillyhk to si také říkám, že pak bude fajn.. pokud to přežiji 😁

@tynka9 no já s prckem dělám ještě pořád všechno v náručí, takže určitě jsem si dala za cíl, že se pořádně naučím vázat šátek 🙂

@konidana ty jo, to u nás prospal první dva týdny.. a pak už ne 🙈

@arielka222 já mám mladší sourozence (14 a 12) a ten řev je pořád 🤦😁

@andelka já jsem zvažovala, jestli s tím nepočkat, až bude starší ve školce. Ale pak se právě bojím, jak bych zvládla to sladění těch zájmů 🤷 bohužel ty babičky zatím moc nefungují, jedna má svůj život a z té druhé má zatím syn šílenou hrůzu a přitom ona by tak chtěla, ale nemůže k němu blíž jak na metr 🤦

@jaja01k na tom pozitivním nastavení chci právě zapracovat 🙂 u nás jsou ty negativní reakce (respektive náznaky, ptz o tom našem rozhodnutí nikdo ještě neví) skoro ze všech stran, takže to moc nepomáhá. U malého mi prvních 6m přišlo jako horor, až teď si to dost sedlo a začínám si to užívat. Tak jsem moc ráda, že mi tohle všechno píšete 🙂

@rejalin no každý rozdíl má něco. Zas ale zabavit tříleté a mít prcka v šátku jde. Já jsem kluky vyzvedávala ze školy s malým v šátku. Ale třeba kroužky byly problém. Ještě nemohl chodit mladší sám. A mimco se kojilo a spalo dost nepravidelně. A v zimě co s ním hodinu,než skončí trénink? Takže to pomáhala babička a já měla s mimcem pohodu. Já ten stres blbě snáším, být někde na čas, budit mimco, přesouvat ho, řešit ty prostoje..Zas to dítko skolkove už je maličko samostatné,třeba na hřišti, nemusíš mu úplně být za zadkem, můžeš kojit..Můj starší byl torpédo, navíc do 4 let nemluvil, takže komunikace blbá..ale zas jak už jim byly ty 2 a 4 tak to začalo být fajn. Aktivity měli stejné. Režim stejný. Ale hlídat je musel člověk pořád,mít oči všude, předvídat a být chobotnice. 😁 A bylo fajn, že v tom věku neměl starší kroužky, do školky toho moc nenachodil,takže jsme měli dost volný režim, žádné povinnosti..

Jinak mě nejvíc baví období tak 10 - 20 měsíců. 🙂

První dva jsou 19m od sebe a bylo to super. Už jim je 11 a skoro 10, pořád jsou parťáci. U nás se to sešlo skvěle a nikdy jsem nelitovala. Teď mezi čtyřkou a pětkou bude 2,5 roku, akorát čtyřka je hodně opožděná, teď ve dvou je v některých oblastech pod rokem. To bude teprve jízda 🙂 Ale zvládneme to. Řeči okolí si nijak neberu, pro někoho je problém všecko, jiní jsou stále nad věcí. Všecko má svoje plusy a mínusy, i ty věkové rozdíly 😉

@rejalin Na okolí prdte, oni vám děti vychovávat nebudou, ono se pokaždé najde něco, na co se dá remcat. Vy víte, co chcete a proč to chcete, a to je hlavní. Ten přístup dělá hrozne moc. Pro mě bylo první dítě mega darda, teď u třetího se mi rada situaci opakuje a já si říkám, co jsem jako resila 🙂 Jako náročný to je, hodně náročný. Ale je to nejlepší varianta jak pro nás, tak pro naše děti.

@rejalin rozdil 16 mesicu, dcerka akcni, porad beha, vsude vleze, proste dite na neustale hlidani. Maly je uplne super miminko, jako by vedel, ze maminka potrebuje odpocinout, uklidit, zajit do skolky pro statsi sestru a s tou starsi sestrou litat jeste po krouzcich🤣🙈. Jsem na ty 3 deti sama. Manzel pracuje kazdy den tak do 4 a doma je kolem 5... Prostredni se nevenuji , tak jak bych uplne chtela ale kazdy den trenujeme vkladacky, zviratka, cteme knizky... to je asi jedine negativum. Nestacim se ji stopro venovat. Jinak se to da vse pekne stihat, velky pomocnik je nositko😁!!!!

Ted maji pekny vztah, prostredni malemu dava pusinky, porad se ho snazi zakryvat. Myslim, ze i do budoucna to bude super a ze zachvilku budou velci partaci❤.

Mezi nejstarším a prostředním je 21 měsíců. Nejstarší byl náročné miminko (nyní má diagnostikovaný AS), prostřední byl dost uječený (nyní má problémy s pozorností). Nejmladší je od prostředního 26 měsíců (ten je "jen" sebevrah a blázen, ale zdravý :D). Bylo a je to na jednu stranu psycho. Člověk má pocit, že se nevyhrabe z toho nespaní a těch plín a věčného nedorozumění a vzdoru a takových těch věcí... Taky cestování MHD bylo náročné, když byli všichni tři malí... I když u mě je to i tím, že mám děti sama na krku prakticky 24/7, takže o to větší je to vyčerpání. Taky to mělo nevýhody, které dnes už částečně opadly (třeba rodičák se nyní snad už dá vyčerpat při narození dalšího dítěte nebo co).
Na druhou stranu to mělo a má spoustu výhod. Mají společné kamarády, spolu si dost vyhrají a rozumí si, můžeme navštěvovat společně různé sportovní, zájmové a kulturní akce, kroužky apod. Nestává se moc často, že je někdo na něco už moc velký nebo malý. Jsou zvyklí být spolu a pomáhat si. Nikdy to nespadlo k tomu, že by starší sourozenec měl nějaké velké povinnosti navíc kvůli mladšímu, takže se necítí kvůli tomu znevýhodněn. V případě nouze když někomu dojde nějaké oblečení, půjčí si od bráchy... :D. Baví je často (byť ne vždy) podobné věci, knihy, hry... a není to povahou (jsou vlastně úplně jiní, ani vzhledově nejsou jako bráchové). Dokážou se spolu zabavit, pomoci si, třeba i s učením. Chodí spát ve stejnou dobu, mají společný pokoj, kde mají všichni věci tak nějak společně. Taky jsem na to tehdy měla sílu, všechno jsem si pamatovala ještě co a jak - s porodem, péčí o miminko, psychomotorický vývoj... být do delší dobu, tak si to budu muset asi znovu projít. Jsem ráda, že mám to mrněcí období "za sebou" najednou a taky že jsem v klidu mohla dát miminkovské věci pryč. Věci po klucích nemusím nijak dlouho schovávat až do toho někdo "doroste". Když někdo něco pořídí, ať už hadry nebo hračku, vždycky se trefí do něčí velikosti nebo něčího vkusu, protože tam je rozptyl toho věku a velikostí "tak akorát" (je tam rozptyl, ale ne moc velký). A takhle by se dalo pokračovat. Pro mě super třeba i teď při vzdělávání nebo při lockdownu - jak jsou zvyklí být spolu, spolu se učit, můžou dělat podobné věci... nebo se pořídí nějaká vzdělávací hra nebo předplatné a využijí to klidně aspoň dva z nich nebo všichni tři.
Za mě velká spokojenost, že jsem je měla takhle po sobě.

@rejalin já jsem nedávno poznala maminku, která má 4 děti a mezi nejmladším a nejstarším jsou 4 roky rozdíl. Mě málem vypadli oči z důlků 😄 a ta si to hrozně chválí, říkala, že více méně můžou dělat všechno spolu, i když občas se už na 2 party dělí, ale že se nemůže dočkat, až se ten věkový rozdíl šetře a oni budou moct dělat všechno jako jedna parta, aniž by mladší sourozenci znevýhodňovali ty starší. Že to právě nechtěla, aby musela řešit, že starší už chtějí na kolo, na lyže, na akční dovču, ale museli by řešit, že to nejde kvůli malému sourozenci. Pak se ptala, jak jsme na tom my s dalším sourozencem, dceři je 20 měsíců a přesvědčovala mě, že se nemám bát a mám do toho jít, že prý budu ráda za to 😀

@cherie24 no, to budeme právě řešit. Vloni jsme byli na dovolené s dětmi 15,10,8 a 18 měsíců. Šlo to v pohodě, protože nejmladší byl ještě v kočárku. Teď jedeme jen se třemi,ale jsem zvědavá,jak to budeme dělat. Prcek houby co ujde, rozhodně ne tam kam chceme,v kočárku vydrží jen když má něco k jídlu v ruce a na hrbu ho nosit je mazec, už jsme postarší rodiče holt 😳 Asi se budeme častěji dělit.

@andelka no tam to máte docela velký skok 🙂 my jsme to měli jako děti dost podobné. Já jsem se sourozenci o 7 a 15 let a vím, že to takhle rozhodně nechci. Mamka to prý myslela tak, aby na nás měla dost času a užila si nás. Ale například rodinné dovolené jsem nesnášela. Já jsem vždy chtěla dělat něco akčního, ale kvůli malému bráchovi to nešlo, takže jsem se celou dovču nudila a záviděla spolužákům jejich zážitky. Moje mamka se ale dělit nechtěla, když rodinná dovolená, tak prostě všichni pořád spolu. Pak vždycky soptěla, byla uražená a nadávala, že už s náma nikam jezdit nebude, protože máme pořád s něčím problémy 🙄 s takovými rozdíly bych se nebála aspoň třeba jen některé dny udělat program odděleně. Ať třeba váš manžel vezme ty starší na něco zajímavého, akčního, ať nejsou otrávení z mladšího sourozence 🙂