Co se změnilo narozením děťátka pro tatínky?
Zajímalo by mě, co se změnilo narozením děťátka pro vaše partnery - tatínky. My máme desetiměsíčního syna, je kouzelný, mám z něj ohromnou radost. Takže je jasné, že se mi změnil život, dřív jsem chodila do práce, z práce domů a tak pořád dokola, v práci přesčasy, člověk žil jen pro víkendy, nyní je to jiná dimenze, já si vychutnávám, že jsem doma. No ale je asi jasné, že matkám se život změní v pozitivním slova smyslu, ale jak se to změní pro tatínky? Já mám pocit, že u mého přítele, otce našeho dítěte se nic moc narozením syna nezměnilo.....O všední dny chodí do práce, z práce, večer přijde unavený, je u tv zpráv či u PC, ale jako pohraje si pěkně s malým, to ano, ale tím to končí. Já pak za chvíli připravuji koupel, syna beru do koupelny, kde ho myji, přebaluji, čistím zuby, oblékám, - takže přítel je sám v obýváku - většinou u tv, když pak vyjdeme z koupelny, tak ještě na noc nakojím, pak zase zmizíme do ložnice, kde synka uspávám, zpívám ukolébavky, pak jdu do obýváku až tak v půl deváté a to již většinou syn již usíná. Tak zas až pak jsem s přítelem. Přítel spí odděleně, aby se vyspal do práce, spí tak ale i o víkendech a jindy. No to jsou všední dny, nyní měl 14 dní dovolené, Silvestra trávil jinde 2 dny, a během 14 dnů šel asi 4x sám na výlet na půl dne či s kamarády. Říká, že potřebuje být chvíli sám a jít na nějaký pořádný výlet do terénu, kde není možné, aby projel kočárek. S námi s kočárkem do ulic mezi domy ho to nebaví, ale musím říct, že tedy teď během dovolené s námi byl asi 3x, což je dost pokrok, od narození synka byl s námi s kočárkem tak 6x celkem, sám s kočárkem nebyl vůbec. Synka nepřebaluje, neuspává, nepřevlíká, nekoupe, nekrmí a to ani když měl teď tu dovolenou. Ostatně já sama bych asi třeba z toho koupání, kdyby dělal byla nervozní, když to nedělal (nechtěl) od začátku, tak nyní bych mu stála za zadkem a říkala ať to dělá tak či tak a prostě sama nejlíp vím, jak vše udělat. No ale on by ani nechtěl, nebavilo by ho to - např. to koupání. Jediné, co tedy dělá, že si s malým pohraje (to teď více než když byl novonarozenec). Ale i za to jsem ráda, že např. teď když měl dovolenou hráli si a já mohla např. vytřít, umýt koupelnu bez odbíhání k synkovi a tudíž jsem to měla dříve hotové než když je přítel v práci. No prostě když to shrnu, mám pocit, že přítelovi se život skoro vůbec nezměnil, v čem taky. Jen tím, že si občas s malým po práci o všední dny pohraje, o dovolené si tedy hrají o trochu víc. Ale to je vše. Ríká, že má náročnou práci, tak ale to jsou všední dny. Má sedavé zaměstnání, tak se potřebuje prý hýbat, takže si na půl dne jde do lesa terénu na výlet, kam jak říká by to stejně s kočárkem nešlo, pak mi vypráví kde byl, jaké to tam je pěkné a ukazuje na mapě. Když se ozve nějaký kamarád, tak jde s ním např. o tom víkendu na půl dne (to tedy není samo každý víkend, ale 2x do měsíce jo nebo jde sám) a to třeba i když malému rostou zuby a je plačtiví, na to řekne, že "no vždyď mu stejně nepomůžu" - já říkám, no to ne přímo, ale nepřímo tím, že ho chlácholíš jo, i když stejně to chlácholení umím já - maminka, tatínek je na hraní, blbnutí, takže když synka něco bolí, tak to spíš maminka. Ještě jako bezdětní jsme na výlety chodili spolu. Já jako matka si neumím představit že bych synka např. když mu rostou zuby nechala tatínkovi a řekla, že potřebuji být chvíli - na půl dne sama a projít se - po Vánocích se musím hýbat a mít fyzičku, tak hlídej ty. Ale prostě chlapi to tak mají, nemají takové pouto k dítěti a klidně i 4 dny za sebou zmízí na půldenní výlet, když má dovolenou, dle jeho slov přeci nemůžu furt sedět doma. Jak to máte vy?
jo jo, jako blbnutí s malým ho celkem ted baví, to jo, ale vlastně mě nenapadá žádné omezení, že by se ted něčeho pro rodinu vzdal tím, že má dítě. přitom mi říká, jak mi závidí, že já nemusím chodit do práce a jsem doma. Přitom ale jeho to doma nebaví, hned jak je aspon trochu lepsí počasí musí jít ven. takže je to tak, že my pořád doma (ale samo že s malým chodím ven tak na hodku je ted v zimě skoro každý den venku ale právě mezi ty baráky a to přítele nebaví) a on pořád pryč, at už práce nebo výlet či sklenička se svobodnými sousedy či kamarády., když je doma, tak Pc a tv nebo si čte atd. takže to se po chvíli začne doma nudit, to já mám pořád co dělat, krmím syna, tu přebaluju, tu koupu, tu dávám pitíčko, tu mlíčko, tu čistím nosánek atd atd. no jenom když jsme šli výjimečně všichni ven, tak on si jen vezme kalhoty a bundu a diví se, jak mi to dlouho trvá, já ale musím vypravit malého, nakrmit, přebalit, ted v zimě oblékání, fusak a pak teprve jsme hotoví, jak jsme přišli tak zase svlékám malého, vařím ovocnou svačinku, zatímco přítel už většinou opět na pc, takže dá se říci, že se přítel doma nudí. taky je blbé, že má kamarády většinou svobodné a bezdětné, takže třeba ted o té dovolené byl s jedním svobodným nezadaným kamarádem 3 dny po sobě, na tom Silvestru taky žádný z jeho kamarádů nebyl otcem, jen on.....když moje mamka jde na hodku jezdit s malým v kočárku, já jdu rychle uklízet nebo vařit malému oběd až se vrátí a přítel šel tuhle na výlet sám....
@feedoo můj manžel je táta k pohledání, do péče o kluky se zapojil ještě, když jsme byli v porodnici na neonatologii, už vlastně na JIPce chtěl klokánkovat. tehdy si práci zařídil tak, aby stihl odpolední koupání, ještě že máme dvě děti, smály se sestřičky, že bychom se jinak poprali 😀 co jsem doma, tak vše jedeme spolu, od začátku přebaluje, vstává ke klukům o víkendech, někdy i v týdnu, koupe te´d většinou sám, krmíme dohromady. prostě vše. sám sice s kočárkem nevyrazí, ale já mu kluky klidně můžu nechat půl den, a vím, že jsou v nejlepších rukou 🙂 do hospody jde tak jednou za měsíc, z práce chodí rovnou domů, protože jeho koníček jsme prý my 🙂 ale někdy jeho hlídání vypadá, že se natáhne na gauč, pustí filmík a kluky na dálku usměrňuje 😀 tak má možná trošku zkreslené představy o té mojí dovolené 😉
@vecernice aha, tak to když čtu, tak mě to samozřejmě mrzí, jak je to u nás. I když si se synem chvíli pěkně hraje, to jo, ( i když pak ho dá do ohrádky a také usměrňuje na dálku a já mezi tím můžu se věnovat domácnosti, kterou mimochodem dělám taky jenom já), v noci k malému nikdy nevstal i když byl novonarozenec a to spával v noci špatně, spal jinde s tím že má chatrný spánek a já tehdá byla tak unavená, že jsem jednou přes den omdlela a měla teplotu a vezli mě na pohotovost, nic mi pak nebylo, jen prostě únava, ani pak s námi nespal. Ale malý za chvíli pak už začal spát téměř celou noc, takže v pohodě a já se krásně vyspím. Malý je vůbec moc hodný, jen já prostě jsem nějak moc nevydržela, holt jsem nějaká křehká 🙂
@feedoo ono když je vše na tobě, včetně domácnosti, tak je to pořádný zápřah!
a někteří chlapi prostě najdou k děcku cestu, až když je z něj pořádný parťák na blbnutí a začne víc chodit, běhat. já mám doma výjimku, s domácností pomáhá, někdy uvaří, ale hlavně se ke klukům strašně má, ale on prostě je takovej od přírody. a ložnici sdílíme spolu stále, ač vstáváme jeden či druhý k dětem, ty jsou od počátku ve svém pokojíčku přes chodbu, ale tohle jsme probrali a shodli se ještě před děckama. tak držím palce, a´t se víc zapojuje, ať ty můžeš víc vydechnout 🙂
@feedoo promiň.. ale četla jsi si to po sobě ????? vždyt to co píšeš je hrozné !!! NIKDY bych nedovolila abych měla s manželem takovýto vztah kdy on si žije svůj život a já s děckem zase jiný.... a když si náhodou najde 2x do týdne 20 minut tak je svátek..... možná to bude znít drsně ale chybu bych viděla i na tvé straně a to že jsi mu dovolila aby se takto choval. kdyby jsi ho hned od začátku zapojila do chodu domácnosti a péče o syna a nejen o něj ale i o tebe tak by se toto nestalo... jak může říct že ho nebaví koupat, krmit, chlácholit vlastní dítě !!! to nechápu !!!
my to máme doma tak že manžel už od narození malé dělá vše co dělám já.. tzn. krmí, přebaluje, jezdí kočárkem, když je třeba zajde s ní k doktorce, v noci k ní stává když jí slyší dřív než já... mají spolu "rituál" že každý večer koupe tatínek a to už od malička.. dřív jsem mu pomáhala ale poslední 3 měsíce jim připravím jen pyžámko a osušku a zbytek je na něm.. ale hlavně ON TO DĚLÁ RÁD !!! když jsem unavená vezme si jí na celý den a já si jdu po nákupech nebo spím to samé funguje naopak... např. včera byl ve svém pokoji a hrá si hry odpo na PC potřeboval se odreagovat a pak spal a já s malou jsme si hrály v přízemí..
neznám rozdělování na ženské a mužskíé práce... když je třeba posekám trávu a on třeba vyžehlí , malá spí tak 3-4 noci v měsíci u tchýně takže chodíme do kina, divadla, na večeři nebo jen tak proválíme den v pyžamu..ale nikdy bych nedokázala žít v takovém vztahu jako máš ty.... OMLOUVAM SE ZA UPRIMNOST... ale já to tak cítím a mám..
@feedoo taky si myslím, že bys přítele měla trochu zapojit, takhle to vypadá, že to je jen nějaký spolubydlící. ať třeba začne koupáním syna, občas udělá večeři, výlety můžete absolvovat s krosnou nebo manducou a můžete jet všichni! přebalovat a oblíkat taky nebude problém, dítě už není jak ta panenka v porodnici. rozhodně si spolu popovídejte. mimochodem měla bys mít i čas pro sebe. co takhle si jednou v týdnu udělat volný večer, zajít na kosmetiku, ke kámošce, sportovat a ať si to přítel s malým užije. nelíbí se mi oddělené ložnice... kdy to skončí? u nás to ani nikdy nezačalo, manžel má dobré spaní, vždy se na chvíli vzbudil, když malý plakal o mlíčko, a hned zas zabral. jsem tomu ráda, protože to nijak zvlášť neohrozilo náš partnerský život. držím palce, ať se pustíš do změny!!!
Můj muž se taky bránil péči o malou. S kočárkem do města nebo jak blbec jezdit po louce, to prý ani náhodou. To že jsem já každý den hodiny a hodiny drandila s kočárem po louce abych vyvenčila našeho loveckého hafana mu nic neříkalo. Byla to ale moje chyba, že sem mu dovolila. Koupila jsem manducu, připla malou, připla psa, zvedla manžela a šlo se společně na výlet nebo do lesa. Párkrát jsem ho už dokonce vyšoupla jen s nima a byla doma SAMA!
@feedoo ahoj, kdyz sme zjistili ze sem tehotna, tak to bylo nadseni. vydrzelo to jen do porodu. pak sem nechapala co se deje, nechtel uz pomahat, nechtel koupat a malou si pochoval jenom obcas. ale pak se to zmenilo. prestala sem blaznit ze vsude musi bejt dokonale uklizeno, ze musim kazdy den varit a ze mala je na prvnim miste. zkus parkrat prestat delat porad dokola to samy, sednout si s manzelem a ukazat mu, ze ze si tam i pro nej. pak se mi zacal zase zapojovat a maly se venoval mnohem vic. nekdy je to fakt jenom o jesitnosti chlapu
@aneta0707 dobře sis poradila
Vzpomínám na svého tátu, jak prohazoval směny, aby nás mohl jako malinké koupat apod., lásku nám nevyznával nebo tak, ale zbožňoval nás a strašně moc se nám věnoval. Já na něj s láskou vzpomínám, i když to byl občas choler a tvrdá palice, jako táta byl hodně aktivní a nebylo mu šumák, co s námi je. Naopak, extrémně mě hlídal v pubertě apod. Prudilo mě to, ale vím, že to dělal, protože měl o mě starost. Přeji si pro svou Šarlotku taky láskyplného pečlivého tatínka a myslím, že jsem ho našla. Uvidíme, až se malinká narodí, ale už teď je z ní pos.. a tříměsíční neteřinku mu musíme brát z náruče, jinak by s ní blbnul a tulil se do soudného dne 🙂. Neříkám, že je to dokonalý chlap (ten fakt neexistuje), ale pokud rozdělíš svou pozornost mezi dítě a chlapa, mělo by se to začít samo vyrovnávat. Všichni potřebujeme pocit, že jsme pro někoho důležití a milovaní. Který člen vztahu tohle nechápe, tam se to hroutí.
@kajalka to mas pravdu, ale podle me je to jesitnost v tom, ze chlav vi, ze to dite ma byt na prvnim miste a sam se chova jako malej misto aby se zapojil, dite bylo rychle obstarany a ja mela vic casu na nej. kdyz sem mu tu pozornost dala, tak teprve zacal pomahat aby zbyl i cas na nej a teprv pak pochopil, ze dite je hodne prace a starosti. kdyby zacal uvazovat takhle uz od zacatku, tak se tomu dalo predejit ...
@eimmy no tak to máš supr zařízený. Ale už máš malou i větší a tudíž nekojíš, ne? No tak noční vstávání říkal, že je zbytečné, když přeci kojit nemůže, na to koupání říká, že já už to mám naučené a tudíž jsem rychlejší a radši si s ní pohraje než to koupání, že by ho to vážně nebavilo. (pak že bych mu taky říkala, jak co má udělat a tak je prostě lepší když to dělám já). No já ho chtěla zapojovat od začátku, ale když byl malý z porodnice, tak u koupání asistoval, protože jsem se jako nezkušená matka právě toho koupání trochu bála, ale hned po pár dnech jak jsem se to naučila už asistovat u koupání přestal a tak je to dodnes. Do přebalování se nikdy nehrnul ani v porodnici, ale to asi většina chlapů. Je dle něho normální, že když já jsem doma, tak péči okolo malého zajistím já a i domácnost, on chodí do práce. Takhle by to nějak řekl. (já se tedy nemusím vůbec starat o peníze, slušně vydělává). A oddělené spaní už je teď těžké odbourat, naučil se na svůj klid
@maximka33 jak jsi psala, že je to jako nějaký spolubydlící, docela vtipné....no co na to říct...no na jeho obranu musím říct, že ted jak měl dovolenou, tak 2x večeři udělal, no čas na sebe, no ještě mi přijde syn malý, takže bez něj nikam nechodím. Jak jsem byla tehdy na té pohotovosti, tak si mě tam nechali a dali kapačky, takže to byl s malým doma v noci sám, takže to se najednou musel postarat a poprvé přebalit a šlo to, pak jsem ještě byla jednou u zubaře po déle než roce a na kontrole na gyndě (ale jako že bych šla někam na zábavu např. s kamarádkou nebo na kosmetiku, tak to ne, jedině k doktorům, jinak jsem pořád se synem, akorát občas moje mamka jezdí s kočárkem s malým, to malý spinká a já doma se vrhnu na nějakou domácí práci) a to taky tedy hlídal a musel taky přebalit a nakrmit, odstříkala jsem a taky to mu to šlo v pohodě. A tím to asi končí nikdy jindy pak už nepřebalil, když jsem prostě byla pryč, tak to jo, ale když jsem doma, tak jen si pohrát, žádné přebalení, uspání, koupání, protože jak říká, já jsem na mateřské, tak je to přednostně moje práce.
@aneta0707 no je pravda, že oddělenou ložnici máme skoro rok, to asi fakt není normální v tomhle věku....no je to někdy divný, když v noci se potkáme třeba na wc a pak si řeknem dobrou noc a zase se každý zavře do své ložnice..... 😖 ze začátku mi to hodně vadilo, ale teď jsem si zvykla, každý z nás má klid, dřív jsem ho třeba rušila, když jsem nemohla usnout, tak nemohl taky nebo opačně....prostě je to takhle vlastně pohodlný, ale jasně je to divný, nebyla jsem na to zvyklá i moji rodiče vždy spali ve společné ložnici, ale z ložnice se odstěhoval on. A dát malého do svého pokojíčku jsem chtěla až po roce, přijde mi na to ještě malý a já s ním ráda spím, taky je pohodlnější, že když se vzbudí, tak ho dám k prsu a zase zpátky do postýlky, kterou mám hned vedle své postele. No jednou ted o té dovolené s námi zkusil spát, já že malý už spí někdy až do rána a zrovna když s námi spal, tak malý se asi 3x v noci s velkým pláčem probudil, tak pak měl na malého "spadeno" psáno v úvozovkách, že se nevyspal, tak hned další dny zase už spí u sebe
@eimmy mluvíš mi naprosto z duše, něco podobného jsem chtěla odpovědět. S manželem máme přece dítě proto, že jsme ho oba dva chtěli a staráme se oba dva jak nejlíp umíme. Ve všední dny chodí z práce manžel nejdřív v šest, takže nekoupe, ale ráno dcerku nakrmí a přebalí, abych mohla ještě spát. Pak jde do práce. Když jí v noci slyší dřív, vstává on. O víkendech a volnu se taky střídáme co nejvíc, abychom si Stellinku užili oba a zároveň si oba odpočinuli. Ven s ní chodí rád od narození. Hlavně bych ale neřekla, že dělá všechno hůř nebo že ho kontroluju. Prostě dělá věci jinak, ale dcerce to nikdy neublížilo.
@stellamax vůbec si neumím představit, že by ten můj našeho malého ráno než jde do práce přebalil, no krmení máme ráno kojení, takže to ani nejde, ale i tak si to neumím představit. Myslím, že vůbec chlapů co přebalují je asi hodně málo....ale třeba se mýlím. Můj chodí asi také tak v těch šest večer domů, no vlastně často i dřív i v pět, přesto koupu jedině já. Ráno jde tedy k nám do ložnice a na malého se podívá. Když si vzpomenu když byl náš malý asi dvojměsíční hodně trpěl na koliky, bolení bříška a to plakal třeba i 3 hodiny v kuse, hlavně večer a přítel tehdy šel ke kamarádovi, který bydlí blízko nás na večerní grilování, já zůstala doma, koupala a pak malý strašně brečel z toho bříška, tehdy mi bylo dost líto, on věděl, že malý zrovna má tu koliku a nechal nás doma, přesto šel pryč a já doma utišovala, ani vysprchovat jsem se nemohla....ale je to už celkem dávno, pryč, už to není aktuální, ale stalo se to. Takhle to asi vypadá, že chodí často pryč, no zas tak často to není, když chodí o všední dny do práce, tak z práce chodí rovnou domů a ty výlety jak jsem psala, tak 2x do měsíce jde nebo ted když měl tu dovolenou, tak byl tedy několikrát, ale jak říká, po Vánocích přibral, tak proto do toho terénu, aby to shodil a to nejde s kočárkem
@feedoo Náš tatínek byl to samé 😉 Nepřebaloval, neuspával, nekoupal, nechodil s náma na procházky ven, ani si ho nebral sám. Jen si navečer po práci vždycky pohráli. Já ho do těchto činností nijak nenutila. Teď už je to samozřejmě jiné, malej je už o dost větší, takže ho v pohodě obslouží, dá na záchod, dá ho do vany, případně si s ním jde číst a uspí ho (i sebe 😀 ) U nás se to dost změnilo věkem dítěte. Oni ti chlapi na miminka prostě asi moc nejsou 😉 Trochu by mě mrzelo, jak popisuješ ty, že tvůj přítel si jde sám na výlet a tak.. To u nás nebylo. Manžel má taky dost náročnou práci - i fyzicky, takže je naopak rád, když se dostane navečer domů úplně hin. Ani o víkendech sám na výlety nechodí - nemá čas a asi i ví, že by mě to dost mrzelo. Nečetla jsem co tu holky přispívaly, tak doufám, že se nebudu opakovat, ale co kdybyste koupili nějaké kvalitní nosítko a tatínek (když má tolik elánu a málo pohybu 😝 ) si vzal malého na záda a můžete jít na túru. Jinak ať se přítel moc nevymlouvá - my projeli s kočárem Adršpachy 😝
@feedoo až teď čtu, že máte oddělenou ložnici.. To je fakt hrozné.... My jsme teda dali malého do svého pokojíčku kolem 8mého měsíce. To už jsem dávno nekojila, ale i kdybych kojila, tak by tam putoval. Navzájem jsme se nějak tak všichni rušili. Třeba když jsme se chtěli s manželem podívat na společný film, tak jsme nemohli, abychom malého nevzbudili. Anebo nám hrozně vrže postel v ložnici, takže se stačilo jen otočit a malej už byl vzhůru (ani jsme tam nemuseli nic vyvádět 😀 )
@feedoo tak to jsme na tom asi tak stejně... Pro manžela se změnilo akorát to, že spí v obýváku, aby se vyspal do práce, a to i o víkendech, i teď přes dovolenou, prostě pořád, ho ani nenapadne, že by si šel lehnout k nám aspoň v pátek nebo v sobotu, když nemusí vstávat... Kojím, takže krmení zatím nehrozí, přebalování - to je sci-fi, nehrozí, uspávání - jo, to se celkem snažil, ale bohužel takovým způsobem, že malého "rozmazluje" na rukách a to bylo jen teď v tom volnu, utěšování - tak to přijde vždycky v tu nejnevhodnější chvilku, když ani já nevím, co s malým, co ho bolí nebo proč pláče, chování - jo, pochová akorát když mu ho dám, že potřebuju třeba na záchod nebo uklidit nebo uvařit nebo pověsit prádlo (pokud zrovna nemám malého uvázaného na šátku), přebalování - ani náhodou... Venku s námi byl zatím dvakrát (Kubíkovi je 7 týdnů) a asi se ani jen tak nedočkám toho, že by mi řekl, že si vezme kočár a pojedou ven, abych si mohla odpočinout nebo uklidit nebo cokoliv...
@feedoo Přiznám se, že bych takhle žít nemohla. Můj muž od narození syna dělá všechno. V noci, když brečel, tak byl rychleji u postýlky, podal mi ho na kojení do postele, počkal až dokojím (bylo to jen cca 5 minut), pak ho přebalil a uložil. Nikdy mi neřekl, že je unavený... Koupal většinou on. Pracuje opravdu hodně, doma bývá až tak kolem 19 a někdy ani to ne. Ráno odchází, když spím. Když jsem se teď jen tak ptala, jestli si nemám něco na začátek po porodu uvařit do mrazáku jako rezervu, tak se divil, proč jako, že mi přece uvaří.
@feedoo promiň, ale vypadá to, že manžela hodně obhajuješ. Máme kolem sebe spousty malých dětí, protože je nám a našim kamarádum kolem 30ti a nikdo nemá oddělenou ložnici a nikdo z manželů nešel pryč, když dítě plakalo kvůli kolikám. Dcerka na ně trpěla první 3 měsíce hodně a manžel nikdy neodešel. A to máme opravdu hodně kamarádů, spoustu aktivit a koníčku, manžel hodně náročnou práci.... Vždyť takhle přijdeš úplně o svůj život a odcizíte se.
U nás teda to samé.. Jedna věc je ta, že se manžel neangažoval co se týká péče o syna, ale teda taky nikdy neodešel, když maličkej nemohl usnout a plakal. Naopak to se dost angažoval a udrndával ho a houpal na rukou. On měl celkově dost strach ho jako maličkého chovat, takže vždycky mě řekl, abych mu ho dala do zavinovačky a pak choval.. Nikdy jsem mu to ale neměla za zlé. Až Staník držel pěkně hlavičku a byl pevnější, tak ho samozřejmě bral normálně.
@feedoo no vzpomněla jsem si, jak si manžel vzal synka na procházku v kočárku, to mu bylo pár dní a já jsem pyšného tatínka vyfotila, je to pěkná památka. akorát si prosadil, žee v půlroce šel malý do dětského pokojíku a já ho tam jednou v noci chodila kojit, měla jsem na to super křeslo (po císaři jsem se už nenaučila kojit vleže, hrozně mě bolelo břicho při vstávání z lehu). u dalšího si ho tam necháme do roka 🙂 holka, zamysli se, co bys chtěla změnit, aby vaše manželství nešlo do kopru. ty evidentně nejsi spokojená a manžel vypadá skoro jak bezdětný.. dneska už jsou moderní tatínci, kteří se o děti umějí postarat. taky jsem už 2x byla na pohotovosti v nemocnici několik dnů a kluci se o sebe hezky postarali, ani babičku nepotřebovali. my ani moc babičky nemáme, ne ty hlídací, takže jsme odkázaní sami na sebe. já od 4 měsíců syna chodila doučovat angličtinu (odpoledne), takže jsem přišla na jiné myšlenky a manžel si užil syna. bylo to moc fajn. akorát nakojit ho nemohl 🙂
@feedoo Přesně takové pocity jsem měla i já když byla malá maličká...ale snažila jsem se tatínka zapojovat co to šlo, prostě jsem mu malou dávala co to šlo. Šla jsem udělat večeři nebo cokoliv a šoupla jsem mu malou do rukou. Když byla miminko byl taťka s malou venku sám jenjednou jedinkrát a to jsem ho musela doslova vykopat z bytu....víš oni chlapy jsou v tomhle strašně nejistí.... malé miminko jim moc neříká, ale určitě až malý povyroste začne chodit tak to pro taťku bude lepší.
Můj muž s malou začal pořádně chodit ven až když chodila a mohla taky ťapkat sama.Dneska je malé 22měsíců a bez tatínka ani ránu, jsou to dvojka jak mábýt. Ráno skáče malá k nám do postele a hledá "tatíka" na wc chodí jen s "tatíkem" krmí ptáčky taky jen s "tatíkem"
Takže neboj, zkus si o tom s partnerem opatrně promluvit, ale pozor aby to nebral jako vyčítání...určitě se to časem srovná 🙂