Ahoj, vím, že je to možná kontroverzní téma, soudě podle reakcí v diskuzích a fórech, ale zajímalo by mne, jak moc náročné na partnery a otce svých dětí jste? Co považujete za povinnost otce a co za pomoc? Například je chození do práce povinnost? A jak to pokračuje ve všední dny..přijde z práce a hned pomáhá nebo si dá nohy na gauč, zapne telku, nají se..a pak se zajímá? Nakupuje, vaří, přebaluje, koupe, obléká, uklízí, hraje si..umí dítě nakrmit? Myslí na vás? Řekne sám od sebe, že malé pohlídá, ať si dáte vanu? Můžete mu s klidným srdcem dítě svěřit na delší čas? Necháváte mu prostor k tomu, aby dělal jen na co přijde sám..nebo si ho musíte ,,vycvičit" aby byl co k čemu? Možná moc otázek, ale ráda si přečtu vaše praktické zkušenosti. Takže neváhejte, chlubte se i nadávejte 😀
Jo a odpoved na otazku z nazvu diskuse: Pomoc meho muze povazuji za adekvatni. Dite jsme si delali oba, oba ho chteli, je nase spolecne a potrebuje oba rodice. Muz chodi do prace, je z ni urcite unaveny, ale 7-8 hodin z ditetem je taky narocnych (a muzu srovnavat s vedouci pozici). A nejak si nemuzu pomoct, ale proste v te praci chlap nejede 8 hodin na plny zaprah, kdezto ja vetsinou musim 🙂 , navic ma kontakt s lidmi, je to takove ruznorodejsi nez s ditetem. Mozna bych mluvila jinak, kdyby delal nejakou opravdu fyzicky, nebo psychicky narocnou praci, nevim...
Ty jo, v půl třetí :-O nám tatínek odchází v půl sedmé ráno a přichází v sedm (v pátek dřív). Dítě se mu nafasuje samo hned, vysí na něm jak vosa na bonboně.
Sotva se tedy tatínek slíkne z bundy, už má dítko omotaný okolo nohy. Chvilku si hrajou, zatím dodělám večeři. Po večeři jdou koupat, ja uklízím kuchyň a vlastně i takový ten provozní nepořádek po bytě. Pak vyčistěj zuby, nočník a čtou pohádku.
Takže tatínek má volno tak před devátou.
O víkendu se tak různě dělíme o vaření, péči o dítě apod.
Přes týden tedy do domácnosti ruku k dílu nepřidá, ale to při tomto časovém harmonogramu ani není možné.
Jinak je schopen se o syna postarat komplet, občas tedy váhá, co mu dát na sebe (hlavně teda v zimě).
Až budu v porodnici tak nemám strach, že by se o domácnost i dítě nedokázal postarat. Akorát vím, že to bude mít "víc na háku" a bude mu jedno, že je doma chaos. Ale budou mít co jíst a zkrátka si to asi i užijou. 😉
To je zajímavé téma...Takže u nás tatka vstává ve 4 ráno do práce, vrací se v 18 hodin, někdy vůbec až druhý den,nebo je pryč několik dní, nyní zrovna dva týdny s víkendovou přestávkou. Když v 18 přijde, pomazlí se, navečeří a cca.od 18.30-19.30 hlídá malého a hraje si s klukama, v 18.30 malého nakrmí (kašička),ale vše musím připravit. Pokud je potřeba, když nemám čas já, že opravdu hlídám třeba vaření a nemůžu, tak přebalí (má svoji hromádku látkovek, které umí používat), jinak sám od sebe moc ne. Doted nekoupal, protože malý kyblíkoval, od doby co sedí, tak já vše nachystám, dám malého do vany a tatka koupe a dělá společnost, já se starám o domácnost a co je třeba. Celkově jeho činnost v týdnu spočívá v nějakém tom pohrání a nakrmí tedy večeři a mlíčko před spaním (vše chystám, jen pak krmí)...případně dohlédne i na staršího, aby vylezl z vany, vyčistil si zuby atp. Pokud má službu a vrací se po druhém dni ráno, jde odpoledne pro staršího do školky a jsou spolu třeba na chvilku ven. Pokud má vyjmečně volno, jde cca.1-2x měsíčně ráno odvést staršího do školky. O víkendu je to stejné, tatka je sice doma, ale malého pohlídá, pohraje, nakrmí...ted byl s malým sám dopoledne, za měsíc plánujeme celý den, tak snad si poradí...tatka je docela bojácný, protože pořádně neví co a jak a dítko bere prostě tak nějak jinak (toho staršího víc jako dospěláka, malého se zas moc bojí...-hlavně třeba oblékat atp..), je to něco nové, takže si to musí prostě zkusit. Nyní když je malej větší, dávám mu úkolů trochu víc, třeba aby kompletně obléknul atp.a i to už je úspěch. Jinak celkově o domácnost pečuji já, ale tatka vysává, když je třeba a nechceme brát malého, jede sám nakoupit nebo sehnat co je třeba. je tedy pravd,a že víkendy jsou takové leháro hlavně z jeho strany, protože celý týden se nezastaví, takže poo si jdou oba lehnout a já si udělám věci, na které potřebuji čas a klid(aby se mi malý nemotal pod nohama).tj.např.žehlím atp...
@lena.k Tak abych se přidala. My to máme podobně. Muž pracuje 8 hodin v kanceláři jako účetní. V podstatě se vyhrabe z pelechu až kolem osmé...a pak chodí domů kolem páté. Nákupy většinou zařizuje on. Já ale musím vymyslet, co chybí a dát mu přesný seznam. Práci tedy považuju za povinnost otce od rodiny. Pak je scénář víceméně následovný - nálady nemá bůhvíjaké...nemá tu práci rád, ani nákupy. Za celý den si moc nikam nezajde na jídlo a je hladový..což já nechápu, mít tak přestávku na oběd s malou...a musí se najíst. Jí tak, že sedne na gauč a pustí si telku a žvýká. Pomalu, v klídku. To mé docela irituje, protože jsme si za celý dne pomalu nesedla a v klidu nenajedla. Jedině teda oběd, kdy malá přes poledne spí...pokud nejdeme ven, to nemám čas na jídlo vůbec. Pak si pohraje s malou, na noc nakrmím..pokud je zlá, tka mi ji pomůže zabavit, převléct, koupeme spolu a nakonec uspí. To už není nijaká velká práce, spí do 10 min. Sám od sebe si ji na delší čas nebere..radši jde do dílny pracovat na zakázkách.U hlídání nechce zahálet, tak se snaží vařit nebo pracovat pěi malé...a s naší čerticí to oc nejde. vyžaduje spousty pozornosti, jinak je zlá. Občas si s ní hraje pěkně, občas má tendence ji ,,odložit" do ohrádky. S kočárkem ven se taktéž moc nehrne, nakrmit ji umím jenom já. Néco ho napadne samotného, něco nechtěně komplikuje. Např. si nepamatuje, kam dal oblíbený cumlík, gel na zuby, kapky...koupí sice pro malou vodu, ale nechá mi ji dole..atp. Musím ale uznat, že probděl hodně nocí a poctivě houpal, když trápily zoubky. Závěr je takový, že pro mne to ještě adekvátní forma pomoci není..ocenila bych větší nasazení a samostatnost, ale nejhorší to taky není. Už jsme ho vycvičila 😀 Co mi teda hodně vadí je, že když je nervozní, zachází s malou docela ryhle, nervozne a tvrdeji..ne tvrde....aby už byl pokoj. Taky prosté zalomí kdykoli během dne...a spoléhá na to, že se na malou někdo dívá..to já si dovolit v podstate nemůžu..prostě si odpadnout. Malou bych mu na delší čas svěřila, ale s velikými obavami.
jo kočárek...venku sám s kočárkem ještě nikdy nebyl (že se rozhodne, nachystá,, jde), ale když mu malého připravím, tak vyjede...ale zase přijede na dobu jídla nebo přebalení....když jdeme spolu, kočárek veze on. Při hlídání občas taky malého chce odkládat, aby si mohl zahrát Playstacion...což mu dopřeji, jelikož on mě pak dopřeje(většinou), relativně v klidu Ulici 😀, což je jediný seriál, který prostě sleduju. Od doby co se malý rozlezl je tu docela chaos, protože byt prostě není až tak zařízen pro mimi (když si ho zařizoval sám, na děti se nemyslelo),takže tu chybí například dveře, je tu nevhodný nábytek...a o to víc se musí prcek hlídat... 😝 😀 . Uspávání...malej je zatím až na bolení zoubků zlatý, takže po mlíčku co dá tatka přebalím na noc, uložíme do pytlíku a odnese se do postýlky s usínáčkem...a sám usne. Většího ukládám většinou já, ale ten už pozornost tak nevyžaduje (čtení atp). Pokud by se něco stalo a musel by zustat s klukama sám, tak s větším si poradí, s mladším asi taky, ale dělalo by mu asi ze začátku problém jídlo- kdy, co kolik...atp...všechno mu musím připravit, odměřit, napsat...když jdu na nějaký čas mimo domov (třeba na úřad, nakoupit...), což je opravdu vyjmečně, ale chci tyto intervaly trochu prodlužovat, aby mi zas případně neřekl: Já bych ho dal k mámě....vrrrrrrrrrrrrrrrrr
u nás to funguje takto, přítel má práci a brigádu k tomu, takže je 7 dní pryč, v práci je od 8 hod do noci, na brigádě je od 6 h do 14 hod., když nemá nějaké vyřizování a pokud nejde večer na pivo s kamarádem tak je doma bud na gauči nebo u počítače, nechávám ho v klidu, dcerka za nim přijde sama a dožaduje se jeho pozornosti, že by se ale sebrali a šli ven, sám do sebe, to ne. Nedělá mu problém pohlídat takže si odběhnu ven nebo oběhnu svoje doktory. 6x do měsíce chodím do práce, je to vřdy pá+so+ne, odjíždím brzy ráno vracím se mezi 20-21, dohodli jsme se že alenka nebude jezdit po hlídáních a bude s ní on, celé tři dny se stará o malou sám, procházky, výlety, hraní, uklidí, uvaří, nemám k tomu jedinou výtku.
JInak já to mám hozené takto máma má být s dítětem doma a táta se stará o příjem rodiny.
Nechci po něm aby kolem ní lítal celý odpoledne kdy se vrátí z brigády a já si hodila nohy nahoru, nebo si došla s kamarádkou na kafíčko, stačí mi když jí večer vykoupe nebo nakrmí. A to je občas ten největší problém, požádám ho o koupání a on protočí oči a zatváří se jak puberťák, kterýho hrozně obtěžuju, to jsem vylítla, bylo to minulý týden. Jednou mi v hádce řekl že chodí do práce je unavený, nevyspalý a já jsem na rodičovské od toho abych se starala o Alenku. Takže pomoc od tatínka-bčas má kecání, občas to udělá bez toho 😀
u nás to je asi takto, manžel dělá 5 dní v týdnu jezdí z domu mezi 8 a 8.30 a domů jak kdy ale z 90% okolo 18.30-19.00 v pátek to je pak okolo 16-17. Přijde domů, společná véča pak chvilku tv zprávy a potom koupačka. Koupe manžel cca z 98% je to jeho zábava/činnost už od narození dcery. o víkendu někdy vaří když má chut a je potřeba a já jedu nakoupit. Pak nějaký výlet, ted přes zimu moc né to se spíš všichni povalujeme. u nás není ženská a mužská práce. když je třeba jde i žehlit nebo nakoupit nebo umýt koupelnu. ale většinou to dělám já.... mám ráda to "SVE UKLIZENI" Jinak všechen volný čas trávíme spolu nechodí na pivo, protože ho nepije on vůbec nepije max. sklenků vína když jsme někde venku na večeři.S kamarády se vídáme nárazově když je čas... není to že by u nás denně seděly holky na kafču, ale když chci domluvím se s manželem a jedu třeba na celou sobotu shopovat s kámoškou a probrat ty "důležité novinky" on se třeba na půl dne zavře do pracovny a hraje hry, tím jak říká si pročistí hlavu. Nebojím se to sem napsat nechci aby to nějak špatně vyznělo, ale můj muž je pro mě ikonou muže je galantní, velmi inteligentní, cením a obdivuju jeho práci a úspěch, je to přesně to co jsem hledala. A jsem si jistá že za toto můžu poděkovat jeho rodičům, ti ho naučili jací lidé mají být, jak se chovat k ženě, že bez oráce nejsou koláče apod,
@kikimaruska To ,,odkládání" k matce je nešvar více mužů. Přes weekendy kolikrát ,,hlídá" tak, že malou šupne matce nebo babičce. A je to. O malou je sice postaráno, ale že by se mi to obzvlášť líbilo...to ne.
@mafeska Ten můj to samé. Pro mě by byla třeba jiná činnost relaxem a možná i radostí, ale on přijde už unavený a zpruzený z práce, a do ničeho se tedy nežene. Mám tendence mu malou rychle vrazit a konečně si zajít na záchod nebo se chci najíst, ale první musí pán tvorstva žvýkat v klídku u televize. Oči protáčí skoro pořád. Kolikrát mám všechno naplánované a pán má dost času..je schopný vykecávat s hladovou nervní malou dole, zatímco já jsem dávno připravená. Kéž bych se dočkala toho, aby ji zkusil sám nakrmit..naše malá je děsná na jídlo..ale když jsem se to naučila já..Pak mám pocit, že se mi nemůže nic stát, protože buď by ji dal matce nebo by ji vrazil do ruky sušenku, ať si ,,sní" kolik chce. Další věc je, že mu dělá zle pokaděná plena..netrápím ho a malou přebalím sama, ale nevím, zda si spíš nedošlápnout, aby ten odpor překonal 😀
Jinak co nechápu je, proč si za rok není schopný zapamatovat denní režim malé. Kdy jí, kdy spí....Plus mínus už ho má stály, někdy má něco dřív nebo později, podle toho, jak se vzbudí. Ale není tam rozdíl větší než půlhodina.
To je ve více případech, kdy muži srovnávají mateřskou s prací. A přitom sami vidí, co to obnáší.
@bonavoxa U nás manžel mi pomáhá se vším. Pokud to jde a je doma - má docela časově náročnou práci, tak dělá vše co je potřeba. Umí přebalit, nakrmit, postarat se mimi. Když měla dcera rok, tak hlídal celý víkend a já byla s holkama na wellnes víkendu. Když je potřeba tak pomůže s úklidem, vařením. 😉
Manžel dělá dvanáctky, jeden týden má pět dní práci, druhý týden dva dny, takže ty ostatní dny jsou volné bez ohledu, jestli je víkend, svátek, nebo všední den. Jinak má poměrně náročné zaměstnání a v pracovních dnech jen večer přijde, nají se a odpočívá.
Pevně stanovené povinnosti nemá, stará se jen o záležitosti kolem auta. Bydlíme v bytě, takže ani žádná zahrada a případné opravy se řeší. Na požádání zamete, uklidí společné prostory na patře, vyklepe koberce, pomůže při mytí oken, nakoupí, zabaví děti a chodí na neomezené procházky s kočárem.
Určitě nevaří, nestará se o prádlo a nevytírá 😉 .
U nás chlap umí udělat všechno, uklidit, uvařit, upéct buchtu....já jdu taky s ním dělat dřevo, na zahradu a co je v mých fyzických možnostech 😎 ...ale já to po něm nevyžaduju. Stačí mi, když vím, že kdybych fakt nemohla, tak se to u nás nesesype. Má časově , fyzicky a někdy i psychicky náročnou práci, pak taky dokončujeme domek, takže ho spíš na ten gauč musím nutit a stejně na něm vydrží max.hodku. Koncem února mám termín porodu, a zatím byly jen 3 dny v celém těhu, kdy mi bylo tak zle, že jsem ležela, tak mě trošku zastoupil a uklidil a uvařil. Já si to ale stejně radši udělám sama, protože mám bohužel vlastnost, že uklidit si umím nejlépe sama 😀 , což mu samozřejmě neříkám, by se na mě taky mohl vyprdnout 🙂.
No a ted čekám, jestli když se umí postavit ke každé práci, jestli se bude umět postavit i k tomu, aby uměl přebalit atd. 🙂,
bydlíme v domečku, máme hospodářská zvířata, takže v domácnosti po něm nechci nic, max třeba když mají přijet jeho rodiče, tak mi pomůže vysát, oni jsou háklivější na čistotu, nebo na Štědrý den, to taky pomáhá a zavedli jsme, že obaluje a smaží kapra, to je jeho jediné vaření za celý rok..ráno odjíždí z baráku nejpozději v sedm, vrací se obvykle kolem půl osmé večer, k tomu doučuje po skypu, k tomu dělá dřevo na topení, stará se o zvířata a o prázdninách dělá akce pro děti od nich ze školy, s tím mu trochu pomáhám.. občas vezme holku do školky, taky se jí věnuje o víkendech, bere ji s sebou na školní akce, teď s ním byla na lyžáku.
podle mně adekvátní pomoc od muže dost závisí na jeho povolání, časové a fyzické náročnosti, taky na prostředí, kde bydlíte.. takže kdybych bydlela s rodinou v paneláku, tak bych asi chlapa zapojovala víc. na vsi v chalupě, kde se topí dřevem a drží se prasata, drůbež a koně, by mi bylo blbý chtít po chlapovi, aby věšel prádlo, rovnal myčku nebo povllíkal postele..popravdě můj muž by měl problém s pračkou, myčku zapnul 3x za sebou na oplach, pokaždý strčil novou tabletu, protože to bylo furt špinavý, myčka přepěnila a skončila v servisu.. takže u nás to ideál není, k dokonalosti by to mělo blíž, pokud bych k domácím spotřebičům dala polopatický návod 🙂
já se tedy starám o domácnost, o děti, on o to, co je venku, plus auta, aby byla přezutá, nachystaná na stk...
samo tráví čas i s dětma, tedy spíš s dcerou, malýho mu předám někdy kolem dvou let 😀 , on si moc nerozumí s plenama a sunarem, kolikrát dal holce i pampersku opačně a s klukem látkuju, takže neriskuju 😀 😀
byly doby, kdy jsem kmitala i kolem zvířat, do toho chodila občas na šichtu do špitálu, zabíjela králíky, škubala kachny.. mně to bavilo, ale trpěla domácnost a byla jsem z toho tak vyflusaná a vděk chlapa nebyl adekvátní, tak jsem to utla..máme to rozdělené a je klid. když chci, aby dělal něco z mých povinností, tak nečekám, že to pochopí z pohledu mých očí, ale normálně mu to včas řeknu...totéž on, pokud chce, abych nakrmila prasata..
no dost mi tu chybí vždy u odpovědí ta poznámka, kde bydlíte, jak jsem zmínila, když bydlíte v baráku, tak má chlap asi dost povinností, když bydlíte v činžáku, tak těch chlapských prací tam moc není, takže se od něj očekává i ženská práce.. 😉 😉 😉
@bonavoxa já se moc omlouvám, až teď jsem důkladně přečetla otázku, tak bod po bodu:
ano, podle mně je chlap povinen živit rodinu, když je žena doma s dětma, je jeho povinností rodinu zajistit. ale odsaď pocaď.. prskám, když mu z práce volají domů, protože když jezdí dom v půl osmý, tak už by měl mít klid.. on je workoholik, takže nejen že mu volají, on leccos zařizuje z domova. taky učí po skypu a podle mně vychází rodičům svých žáků vstříc až moc.
když dorazí dom, dá si něco k jídlu, pomazlí s dětma, pokud jsou ještě vzhůru, nekoupe, vzhledem k době, kdy se vrací, nepřebaluje, je na to levej, ano, krmí, o víkendu, abych se najedla já, ale ne vždy, střídáme to..když se oklepe z práce, dá si něco k jídlu, tak natáhne montérky a jde krmit, zvířata si vymyslel sám, když jsem mu pomáhala, tak kolikrát brblal, navíc by chtěl toho dobytka čím dál víc, tak si to dělá sám..pomáhám minimálně.
vanu nemáme, já jsem celkově doma spokojená, nejsem ten typ, co by mu to šlo doma na budku, spíš mi vadilo, když se po návratu dom na mně šklebil, pořád něco kritizoval, ale to jsme si vyjasnili.
když chci jít někam s kamarádkama, musím brát v úvahu, kdy se vrací z práce a jeho učení po skypu, takže je lepší poprosit sousedku, nebo zavolat mámě. jednou týdně chodím cvičit jogu, ale i to občas nevyjde, protože musí zůstat v práci dlouho..
sám od sebe mně umí zaúkolovat, že by dělal domácí práce, to po něm ani nechci, ale když vidí, že něco nestíhám, tak se věnuje dětem, abych na to měla klid, ale to pokud se jedná o nějaké práce navíc, třeba před vánoci jsem pekla vánočky, taky i pro jeho kolegy do práce a jeho rodinu, takže to se optal, jestli ssi nemá vzít kluka ven.. holka je už samostatná, tu už řešit nemusím.
já zase nemusím štípat dřevo, kydat prasata a teď už ani škubat kachny většinou nemusím
celkově si myslím, že můj muž má práce nad hlavu, ale já bych byla radši, kdyby se vyprd na dobytek a spíš dělal na domečku a na zahradě takové ty hrubší práce, třeba plot spad a zatím máme jen nouzovej a to jen půlku..a tu postavil s kámošema proto, že naše čuba věčně lítala po zahradách našich sousedů..
pro něj je projevem lásky k nám ne to, že by mi pomáhal, ale to, že se snaží vydělávat peníze.. já bych si představovala, kdyby s náma trávil vác času, třeba dovolená je pro něj sprostý slovo, prej ať jedem kamkoli sami..on musí v létě sušit seno, chystat dřevo a udělat nějakej tábor...o víkendech furt někde lítá, dá mi dost práce ho dohnat na oběd domů.. ale musím říct, že je to mnnohem lepší, než to bývalo. on je workoholik, na nás si udělá minimum času. zas je pravda, že platíme hypotéku, to ho dost stresuje. musela jsem dost bojovat, aby na nás víc myslel..pro něj péče o rodinu zanemná chodit do práce a vydělávat.. zase kdybych měla doma chlapa, kterej přijde dom, plácne sebou na gauč a pak prchne na pivo, to bych si snad pořídila lopatu ☹ ☹ ☹
Ahoj,
tak já můžu i trochu srovnávat,jelikož jsme postupně bydleli ajk v bytě v domě jeho rodičů,tak v bytě v paneláku s babičkou,tak ted v baráku před reko s obří zahradou. Můj muž pomáhla doma vždy,jen podle bydlení se jeho pomoc lišila.V bytě u rodičů,kde se venku max.musel jednou za čas posekat trávníka v zimě odklidit sníh měl spoustu času na malou - to jsem ho až kolikrát musela prosit,abych s ní mohla ven já. Je vyučený kuchař,vařit umí -takže u vaření se i doted střídáme.byt jsme měli malý a jemu nedělalo problém ho komplet uklidit opravdu se vším-vytření,prádlo,nádobí... při bydlení v paneláku s babičkou s eo dceru stararl komplet,já zas dělala čistě domácí práce -páč s naší babi je problém v tomto vyjít a jen by ho peskovala,že se to dělá tak a tak.
no a ted v domě to máme podobně jako u @kammka ,jen s tím rozdílem,že hospodářská zvířata buou až na jaře a to drůbež,králíci a ovce.muž má ted časově dost náročnou práci,když má ranní vstává v půl4 ráno,doma je v 8 v večer u noční vstává ve 3 odpo a příjde ráno v 8.dělá 20 dní v měsíci,takže volna moc není a když už,tak chystá dřevo nebo opravuju,co je na domě potřeba. takže ted po něm opravdu nechci,aby myl nádobí nebo věšel prádlo,když tu má dost jiné práce,kterou já nezvládnu manuálně. U vaření se střídáme pořád, postará se o obě děti také v klidu,takže můžu odejít na jak dlouho chci.Nákupy z velké části také obstarává,pracuje totiž v obchodě.
K odpovědím na otázku - ano vzhledem k tomu jakou má náročnou práci a že má dlouhodobé problémy se zády,kdy se kolikrát nemůže vůbec hýbat je jeho pomoc víc než adekvátní. A ne nepovažuji za mužovi povinnost nás zabezpečit,pokud by mu to zdraví znemožnilo,tak prostě půjdu do práce já a on bude doma s dětma.
No tak popravdě nepomáhá a štve mě to. No a možná mě tady některé maminky ukamenujou, ale jeho pomoc bych očekávala větší. Já abych pomohla rodinnému rozpočtu a nenechala vše na manželovi, tak pracuju 4 hodiny denně. Sice doma na počítači, ale u toho musím zvládat malou když nespí, nakrmit, přebalit, pomazlit se a hrát si a navíc spím poměrně méně času než manžel a jsem prostě unavená. Navíc jsem bohužel nemocná, ale tím nechci manžela nutit k žádné práci. Manžel je svým pánem, má firmu kde je na něm závislých cca 10 zaměstnanců. Jinak vstává každý den mezi 10-11 hodinou a do práce odchází nejpozději na 12 hodinu, s malou dopoledne stráví asi 10 minut. Z práce po hádkách začal chodit nejpozději v osm hodin večer. Bohužel mi s malou nepomůže, protože koupání malé a vše kolem probíhá od sedmi a v osm večer už většinou spinká. S domácností mi taky nepomáhá, takže já musím stíhat uvařit, základně poklidit (naštěstí na větší úklid mi chodí 1x za 14 dnů paní na pomoc), vyprat, vyžehlit atd. Bohužel pro manžela je tohle všechno samozřejmost, když mu řeknu, že by mi mohl pomoct, tak mi pouze odpoví, že chodí do práce. Když mu řeknu, že jsem unavená, tak má pro mě odpověď, že jsem doma a můžu si přes den lehnout a když se ho zeptám, kdo udělá tu práci za mě, jestli on, tak mi vždy odpoví že ne. No a malou pohlídá 1x za čtvrt roku, když si musím do nemocnice pro léky a na kontrolu.
Když jsme chtěli dítě, chtěli jsme ho oba a hrozně sliboval, jak bude pomáhat a starat se. Bohužel sliby chyby. Navíc máma (babička) z jeho strany nefunguje, malou viděla za celý rok jejího života 2x a já mám svojí mamku 120km daleko, takže na pomoc se spoléhat nemůžu. Jsem prostě ráda, že vždy 1x za měsíc na týden vypadnu k mým rodičům, kde se o malou postará mamka, já si odpracuju co mám a pak mám klid a můžu relaxovat a odpočívat.
jo a ještě dodám, že bydlíme v bytě v činžáku
@bonavoxa Můjmanžel vaří(rád a výborně),uklízí(nerad)ale udělá to.O děcka se prostě umí postarat,Několikrát jsem ležela v nemocnici a to delší dobu a mohla jsem se na něho spolehnout.Dokonce jsem tam akutně jeden rok byla přes vánoce a to nachystal štědrovečerní večeři a pozval moje rodiče.No ale má zase jiné chyby,o kterých se nechci zmiňovat.Ale každý máme něco.
@jika10 ach jo.. nemáš to lehký. a ještě s chronickou nemocí.. no, kdybys byla zdravá a neměla na starost vydělávat, tak pak nevidím problém v tom to zvládnout.. v činžáku není práce na zahradě, nemusíš topit, starat se o dobytek... bydlení v činžáku by ti mělo zajistit pohodlí a dost času na rodinu.. škoda, že tvůj muž nebere na tvou nemoc ohled...
@bonavoxa A ještě,překvapila mě tvá otázka,jestli je chození do práce povinnost. 😒 To je přece samozřejmost. 🙂
Tak já nevím jak to bude teď ,ale před lety,když jsem byla doma to bylo asi tak,že manžel chodil do práce,já mezitím doma poklidila,uvařila,pohrála si s malou,došla na menší nákupo pokud bylo potřeba.Manžel se po práci nejadl,odpočinul si a pak se věnoval dceři,večer jsme jí společně vykoupaly,já šla spát jako první a manžel se staral o malou-byla na um,takže než šel spát tak jí nakrmil a přebalil,zbytek noci samozřejmě na mě aby se vyspal do práce.Když byla starší tak manžel koupal ,já uspávala..jinak manžel vynášel odpadky a občas vyluxoval,čas od času uvařil,na větší nákup jsme jezdily spolu.Když malá nastoupila do školky ,manžel odváděl ráno do školky,já ji vyzvedávala ,uvařila,uklidila na manžela zbyly akorát ty odpadky a občas vyluxovat ,ale je pravda,že kdykoliv jsem chtěla pohlídal,i když jsem chodila cvičit,nebo šla na pokec s kamarádkama,vždy ochotně pohlídal a s malou si dokáže krásně hrát,navíc na něj zývaj takový ty opravy okolo baráku,auta ad to zařizuje zas vše on. Teď poslední měsíc navíc i luxuje,bydlíme v patře a přeci jen tahat vysavač po schodech a luxovat schody už není to pravé ořechové 🙂 a taky jsem se tedy nechala obskokovat o vánocích u večeře 😉
Chození do práce beru tak nják jako samozřejmost,já když šla malá do školky šla taky ihned do práce,to samé plánuji po druhém
@benjik jo tak to je rozumný množství.. my máme šest prasat, kachny, slepice a koně.. králíci loni nešli, měli jsme jedny mladý a nakonec to všechno pochcípalo na nějakou chorobu.. 😒 😒 😒
já to teď s klukem nedávala, protože on v kočárku skoro nespal, jen když byl úplně malinkej, tak chvíli, vyjímečně vychrup max na hodinku, ale muselo se jezdit..teď, když už chodí, by to s ním i šlo, ale všude tu máme bahno, na zahradě vodu a vzteklýho kohouta..jo, mít suchej dvorek a kohouta zavřenýho ve výběhu, nebyl by asi problém, ale u nás je to dost naturální 😒 😒 😒
takže hodim slepicím a kachnám, občas kýbl bílejm prasatům, vietnamáky si táta krmí sám a koně taky..
jo, samozřejmě máme kočku a psa a i morče..o ty se starám hlavně já.
Ahoj, tak muž chodí do práce, ze které se vrací celkem brzy, tak po třetí odpoledne, ale hodně často jezdí na služebky a pak je pryč třeba tři neděle v kuse. Ale když je doma, tak se docela dost věnuje staršímu, někdy si vezme obě děti poránu a nechá mě vyspávat (ale o to si musím říct a nedělám to moc často, pač zase do práce vstává dřív, než já s dětmi). Jinak sám od sebe nakupuje, občas udělá jídlo, pomáhá s úklidem, stará se o auto, dům (drobné opravy, technické věci apod.) a o psy. Mladší moc dlouho nepohlídá, i když s věkem se to zlepšuje, u obou dětí tak minimálně do toho půlroka věku s nimi vůbec neměl moc společnýho, tak je třeba chvíli pochoval nebo přebalil, ale aby si je vzal třeba na dvě hodiny to ne. Ale jak jsou starší, tak se to hodně zlepšilo. A ke staršímu poslední dobou skoro vždycky v noci vstává on, když je doma, a taky ho večer dává spát.
Kolikrát si zas teda jde odpoledne zdřímnout, jak přijde z práce, nebo sedí u počítače a kouká na videa apod. Ale já to zas chápu, sama taky potřebuju nějaký chvilky sama pro sebe. Celkově to hodnotím tak, že jsem s jeho příspěvkem k "domácím pracem a dětem" spokojená, jasně, že vždycky to může být lepší 😀 😀 😀 ale stěžovat si zas teda nemůžu 🙂
Prijde z prace, chodi relativne brzo, kolem pul treti, a "nafasuje" dite 🙂 (pokud nema to stesti a dite nespi, to ma pak chvilku pauzu). Dela to vicemene dobrovolne 😀 Bereme to tak, ze kdyz je on v praci, je ma prace starat se o dite a castecne domacnost. Kdyz prijde z prace, probehne stridani - muz se venuje dceri (obvykle jdou nekam ven, do herny, na hriste, na nakup) a ja dodelavam resty v domacnosti, ktere s dcerou nestiham, nebo je nelze udelat.
Neco malo po roce dcery ji zacal koupat, do te doby jsem koupala vetsinou ja, ted vetsinou on. Uspavam ja, mala s tatou moc usinat nechce. Vecer ma volno 😀 , ja bud taky, nebo varim na dalsi den, pripadne jedu na nakupy. Prebaluje od zacatku. Nakrmit umi, zabavit umi, dite klidne na delsi cas sverim. V nekterych vecech musim natuknout, jindy necham vecem volny prubeh a cekam, s cim prijde (ale spis mam tendenci mu porad radit, protoze s malou jsem cisteho casu vic ja, takze vim lip, jak na ni; to ho trochu stve).
O vikendech dopo varim, muz hlida, odpoledne jsme vetsinou vsichni spolu. Jo a jeden den v tydnu chodi na pivo, vetsinou v mezich slusnosti 😀 Ja nikde nebyla, ani nepamatuju, ale kamaradky se nejak s materstvim vytratily, a vlastne mi to i vyhovuje, jsem rada jeden vecer v tydnu sama (asi uz mi zacina na te materske hrabat 🙂 )
Takze shrnuto a podtrzeno: stara se urcite dost a dobre, rozhodne v pomeru s vetsinou ostatnich tatu, co znam. Ale i tak nekdy mrcim, ze by mohl jeste neco 😀 - beru to podle sebe, kdyz jsem s dcerou sama, jeste k tomu treba stihnu vyprat, povesit pradlo, neco malo poklidit; on proste stiha "jen" hlidat. Obcas me akorat stve, ze to hlidani doma trochu flaka - hlida tak, ze si cte na netu, a mala pak misto hrani spis kramuje knizky a tak. A obcas me stve, ze on si muze vecer sednout a ja po stejne pernem dni mam jeste dalsi hodku, dve co delat. A to ho uz vetsinou nenapadne mi nejak pomoct - umyt nadobi apod. Takze mu zavidim a jsem zpruzena 😀
Nicmene vetsinou si uvedomuju, ze mam doma v podstate poklad a mohla jsem dopadnout mnohem hur.