8léta dcera neposlouchá, nechce se se mnou učit
Maminky, jak jste si poradily s dítětem, který vás neposlouchá, všechno musím říkat 4 a stejnak to nejde udělat, hlavně se školou máme problém, nechce se se mnou učit, je strašně drzá a tvrdí mi, že jí škola nebaví a příjde mi, že jí ani nevadí, když dostane 4.Mám snahu se s ní učit a ona začne na mě křičet, pak když příjde domů manžel, tak ho poslouchá a je milá. Když se jí manžel ptá proč je na mě taková, tak mu odpoví já nevím, nebo proto že mě nutí abych se učila nebo uklidila pokojíček. Když jí poprosím aby mi kolikrát pomohla v domácnosti, tak mi řekne a co mám jako dělat, nepomůžu ti. Je zlá i na mladší sestru, kolikrát si chce malá s ní hrát a ona jí řekne vypadni, nebudu si s tebou hrát. Myslím si, že lásku mezi ně rozděluju stejně, když něco koupím jedný automaticky koupím i druhé. Nebo s tou vetší zajdu do bazénu a do cukrárny, prostě aby jsme byly jen spolu. Takže žárlit prostě nemůže. Nevím co se stalo, ale strašně mě to trápí ☹. Hlavně to, že se nechce učit ☹. Manžel před ní řekne, že ať jí tak nepéruju, že génius nebude, já ale nechci aby byla jedničkářka, ale i na ty trojky musí něco umět. Hlavně že teď brečela u babičky, že dostala 3 z matiky na výzo a tam jí slíbí jak se bude učit a když jí řeknu ať si přinese papír a tužku, že si napíšeme pár příkladů, tak je na mě nepříjemná. Co s tím? :-/
@yelowangel - přesně tak, naprosto souhlasím, zvlášť u těch výchovně náročnějších dětí je nejdůležitější věc důslednost a jednotnost....mluvím z vlastní zkušenosti, máme skoro 10 letého, sice se učí dobře, ale jinak neskutečně diskutuje o všem, co má udělat apod., začíná být tak trochu pubertálně drzý apod...a pokud to bylo tak, že já jsem něco zakázala a manžel mu to pak dovolil, když byli spolu doma sami, tak to bylo mnohem horší.....nejen, že to pak dvojnásob zkoušel na něj, co mu všechno ještě projde, ale neposlechl samozřejmě ani mě.....věčně jsem slýchala, že jsem zlá a tak.....od té doby, co jsme prostě jednotní a jeden stojí za tím, co řekl ten druhý, tak je to o hodně lepší....sice se taky občas vzteká, ale ne tolik a je mu jasné, že nemá smysl chodit za druhým, že nepochodí....
@multivitaminka - řekla bych, že je to taková ta předpuberta....a jak píšu výš, musíte být jednotní....a když se nechce učit s tebou, tak se jí zeptej, jestli by se teda raději učila s tátou...nebo jestli místo papíru nechce ty příklady trénovat z paměti, nebo syn má třeba radši bílou tabuli a fixy, než papír....prostě se s ní zkusit dohodnout, co by jí tu nepříjemnou činnost mohlo zpříjemnit....a teda manžel by měl před ní přestat prohlašovat, že génius z ní nebude....představte si, že by tohle někdo říkal před vámi o vás....to je jako byste nad ní zlomili hůl....já používám fráze, že každému něco nejde, ale že musím vidět snahu....
@multivitaminka Myslim, ze byste si meli promluvit s manzelem a "tahnout za jeden provaz". Samozrejme muzete mit jeden k druhemu vyhrady.ohledne vychovy, ale to si musite sdelit mezi 4 ocima a nikdy ne pred detma. Dcera pak citi velkou oporu a bude.to.horsi.
Mam 8mi letou cacorku a zkousi,taky když to nejde u me jde za tatou a naopak,na tom jsme se doma domluvili,ze co rekne jeden plati a hotovo. Nezlobte se na me,ale ja bych ji asi srovnala strucne rucne,pokud nic nepomaha,je ve veku kdy si moc dobře uvedomuj co dela. Zajit s kosem,uklidit pokoj,schovat nadobi a drobne práce v jejím veku,by měli byt automaticky,jednou mi ta moje rekla,ze není prece sluzka a tak ja byla v soku,ale velice razne jsem ji vysvětlila ze ja taky ne.Kazdy nemuze mit jednicky,ale sama pisete,ze se ucit i tak musí. Vůbec vam to nezavidim,ale probrat to s tatínkem a vymyslet strategii.
@pavlin888 - jo, s tím na mě syn chodí taky, když po něm chci nějakou práci, že ho to nebaví....tak odpovídám, že mě taky ne, ale že tu žijeme všichni a udělat se to musí, tak prostě každý uděláme něco....když to jde, tak mu dám vybrat, co by chtěl udělat a nebo mu dám nějaký čas, pokud po něm chci něco teď hned okamžitě, tak z toho bývá scéna nejčastěji....když mu řeknu, že do druhého dne do večera to chci vidět uklizené, nebo do večera koš vysypaný, tak to bere mnohem líp....
Na zadek ničemu nepomůže - na mě to nezabralo a to mohla maminka dělat co chtěla. Ať se zapojí tatínek, pokud ho respektuje.
@dancamich - přesně tak, u nás když byl syn menší, tak dát na zadek vedlo akorát k tomu, že nám to začal vracet - když my můžeme jeho bít, tak on nás taky....odmalička neuznává tenhle mocenský přístup, že my jsme něco víc a můžeme si takovým způsobem něco vynucovat, to se potom naopak seknul ještě víc.....je to pak všechno mnohonásobně horší...funguje jenom domluva a snažit se najít takový způsob, který bude co nejpřijatelnější pro všechny strany.... ale ta důslednost a jednotnost rodičů je naprosto zásadní, to jsme bohužel už poznali na vlastní kůži, že to není žádná fráze....naštěstí jsme se z toho poučili....
Přesně jsem chtěla napsat to co paní ilonne tak že tak bych to také viděla.Dávat na zadek nezabírá je to ještě horší.A nikdy neřešit problémy před dětmi.
A co vzit mobil pokud ho ma a nebo zakazat televizi. Do doby nez uvidite ze se vic snazi ucit a nebo ze se k vam chova slusne. Na nas to jako male zabiralo perfektně.
Podle mě jí něco trápí a takhle vám to dává najevo.
U nas něco podobného-tvrdohlavost,pomahat nebude.
@multivitaminka A co se třeba zkusit přemoci a školu na chvíli neřešit? Ted začíná druhé pololetí, tak na případné napravování známek je spousta času. Co neřešit, co dcera dělá špatně, ale místo toho se zaměřit na to, co dělá dobře. Pochválit ji. Zamerit
Se na vztahy. Udělat si mejdan. Já si myslím, že i pro dceru je to náročné. Určitě není příjemné mít ve škole v osmi letech trojky a to jeste vydřené. Musí to byt děsně demotivující. Do toho na tobě asi doma vidí, jak jsi kvůli známkám naštvaná. Přípravu do školy už má zřejmě spojenou s tvou i její spatnou naladou. Neni lehké nesplňovat nároky rodičů.
@multivitaminka já si tedy myslím, ze tady je zanedbaná “výchova” už od začátku. Nevěřím, ze takhle se začala chovat z ničeho nic v 8 letech. A pokud ano, tak to má opravdu vážný důvod, jako je třeba šikana ve škole apod. Ale šla bych na to jinak než fyzickým trestem, tedy bitím. Jakmile slečna začne drzkovat, ze tohle dělat nebude a učit se nebude apod, tak bych ji rázně odvetila, ze ale takhle kamarádky nebudete, a až ona bude něco chtít, tak taky řeknete, ze tohle dělat nebudete. Mile slecne bych vysvětlila, ze jsem ji 9 měsíců nosila, v bolestech porodila, x měsíců ji utirala zadek, dodnes ji peru, vařím, kupuju obleceni, tak by se měla začít chovat slušně, jinak tohle taky muže přestat. A zkusit to taky parkrat dodržet. Chce novou hračku? Obleceni? Bych se na ni vyprdla a odpověděla ji, ze za takové chování ji teda jako nic nedám, když ona nemá snahu. Má kapesné? Mobil? Za každé takové chování snížit částku/ utnout wi-fi či telefon zabavit (krom nezbytných chvil). Mám skoro 8 letou dceru, máme tedy jiný vztah, tohle by si ke mne tedy nedovolila, ale jako občas něco podobného zkouší. Občas lehce drzkuje. Na tohle ji vždycky řeknu, ze jestli míní “zlobit” ona, tak začnu “zlobit” i já. Tohle heslo máme od mala a ona moc dobře ví, ze tohle je hranice. Heslo “zlobit” se časem samozřejmě mění, dřív se týkalo dvouletého tříletého dítěte, dnes se do tohoto slova schová drzkovani osmileté dámy.
@multivitaminka a ještě jedna věc - víš, jestli na ty lepší známky opravdu má nebo je jen líná a nechce se ji? To je totiž obrovský rozdíl. Mám 2 děti a každé je inteligencne naprosto jinde, zatímco dcera by mohla do školy už v 5 letech a teď je přesvědčena o tom, co chce v životě dělat a co pro to musí dělat, jakoze chce na gympl a pak na vysokou (s tím přišla ona, už minuly rok 😳, nikdo ji to do hlavy nerval), tak syn 6 let je na první třídu opravdu nezralý a budu pro nej zadat odklad, protože by to nezvládl. A u nej ani neocekavam, ze by měl na základce jedničky a dvojky, spis to bude překvapeni.
Je tedy důležité si opravdu upřímně přiznat na co tvoje dcera má a na co ne a podle toho s tím pracovat, přestat ji nutit do lepších výkonů jen proto, ze ty to očekávás.
Pokud je ale chytrá a na lepší známky má, jen se ji nechce, tak bych si s ni sedla a mezi 4 očima ji vysvětlila, jaký je systém vzdělávání a koloběh peněz. Tohle jsem třeba dětem začala vysvětlovat také velmi brzy, chodily se mnou nakupovat a pokaždé chtěly hračky, sladkosti atd. A tak začalo vysvětlování, ze to stojí peníze, odkud se peníze berou, ze rodiče je musí vydělat v práci, mají tolik peněz podle toho, jakou práci mají a práci si mohou volit podle toho, jaké vzdělání mají .... atd. Velmi důkladně ji popsat souvislosti. Je ji sice “teprve” 8 let, ale podle mě je nejvyšší čas, aby pochopila, ze za většinu svého budoucího života má zodpovědnost i ona. Ukázat ji, jak taky může dopadnout (bezdomovci, lidi na těch nejnižších pozicích atd). Vím, ze z části si za to, kam se lidi dostanou, mohou také špatné okolnosti, ale “kdo je připraven, není překvapen”. Takže já bych šla touhle cestou. U nás to teda funguje velmi dobře, děti velmi rychle pochopily, ze v dnešním světě “nic není zadarmo” a kdo chce něco “mít”, tak proto musí něco udělat.
Po pravdě jako první mě blesklo hlavou pár na zadek ještě nikoho nezabilo a tady by spíš pomohlo. Můj syn ještě není tak velký ale tvoje dcera pomalu leze do puberty a bude to čím dál horší. Využijte toho že zatím má vítr aspoň z manžela, ten na ni může zatlačit a donutit ji aby aspoň trochu poslouchala. A ať se s ní taky začne učit když ji máš nechat být, jednak uvidí jak je to strašně "jednoduchý" přimět ji aby aspoň něco chtěla do hlavy dostat a jednak ať si vyzkouší jak je to demotivující když každá tvoje snaha vyjde naprázdno. Jako jak si může dovolit snižovat tvou autoritu a okřikovat tě před dcerou? S takovou tě nikdy poslouchat nebude, ona není hloupá a vidí co se děje a že táta se jí zastane když si trochu zafňuká. Pokud nebude mít táta pevnou ruku a nebudete celkově táhnout za jeden provaz jako rodiče skončí to tak že ti bude mladá skákat po hlavě a nebudete vědět co s tím. Držím pěsti aby se manžel probral a začal fungovat jako správný otec.