3. dítě. Jak moc nás změní?

právě že chci, ale bojím se, aby nebylo mnohem míň času, na ty dva, co již máme, aby mě tak nějak neutekli..a v době, až budeme moct zase plnohodnotně podnikat lumpárny, už budou velcí a budou mít jiné zájmy...

Máme ještě větší věkový rozdíl - 11 a 13 let. Třetí dítě jsem si max. užívala, nemyslím, že by nás to nějak ochudilo. Deskové hry jsme hráli po večerech, byla jsem doma, když děti přišly ze školy a měla na ně více času, než když jsem chodila do práce. Cestovat se dá v pohodě i se třemi dětmi, vejdou se do auta, na výletech se dá nejmladší do nosítka jde se cestou necestou, nijak nás to neomezovalo 🙂. Velká změna nastala s narozením 4. dítěte, ten čas najednou už nebyl, ale věřím, že časem to bude jen a jen lepší.

Ahoj mě je Teda jen 26 mám dvě děti syna 7let dceru 5let a zanedlouho se narodí další chlapeček. Rozumím ti. Máš strach ze pokud se rozhodneš pro miminko bojíš se že budou starší děti odstrcene. Neboj. Taky mám v celku strach ze syn bude zarlit on je takovej mamanek. Ale budu se snažit ho zapojit do péče o brasku zanedlouho začne vánoční pečení. Atd... Tak doufám že to nebude až tak strašný. Co se týče financí snažíme se s přítelem dávat dětem stejně. Na víc taky jsem měla pocit že jsem si děti jako miminka moc neužila a pamatuj si je jen tak matně. Strašně rychle to utíká. Takže si myslím že rozhodnutí pro miminko v tvém případě není špatné. Uvidíš že i děti uvítají dalšího sourozence o kterého budou pečovat a chránit. Držím pěsti ať už se rozhodneš jakkoli 😉

Mně se zdá, že rodinná rada tě už přehlasovala 🙂 ne vážně... myslím, že jak popisuješ vaši rodinu, může vás to jen obohatit, a určitě nikdo nebude litovat dalšího miminka v rodině

a já si říkala, že další už nebude, pro mě je 35 strop 😀

Neodpovím na otázku, ale ten dotaz je tak hezky napsaný a zaujal mě 🙂 Já třetí dítě nechci a budu se fakt snažit, aby nepřišlo... Ale u tebe to je přeci jasný 🙂 musíte být děsně fajn rodina a já bych si přála být vaším benjamínkem 🙂 držím palce ☺️✊

Mám 3 děti, sice 2 z prvního manželství, a to 3. mám s druhym manželem. Mezi staršímy je 2 roky rozdíl a od toho nejmladšího jsou 13 a 11 let. Teď jim je 18,16 a 5. Taky jsem to moc zvažovala jestli jít ještě do 3. v té době jsem měla práci, která mě bavila a dostávala jsem se z finanční tísně, kterou jsem měla po odchodu od ex, sice ne nic hroznýho, ale byla jsem ráda, že se máme líp. A zas bych měla málo na mateřský, a zase vstávat atd. Bylo mi už 37. Ale i manžel moc chtěl naše společný. A vůbec nelituju. Kdyby mi nebylo už 42 tak bych klidně chtěla ještě 4., ale kvůli věku už to nedám. Tak si užívám 3 děti a vím, že až my tady nebudeme tak budou tady pro sebe.
Takže jestli tak moc toužíš, jděte do toho. 3 děti už není takový rozdíl, a věř mi, třeba by si pak za pár let litovala, že jsi dala na rozum.

Máme 3. dítě po 8 a 6 letech od těch starších a teda musím přiznat, že to pro starší bylo nejsem obohacení, ale i omezení. Najednou se aktivity musely trochu rozdělit, protože s prckem si pár let nezabruslíš, nezalyžuješ, první rok ani nezaplaveš, kolo jsme dávali s prckem ve vozíku, to problém nebyl, ale výlety plánovat od krmení ke krmení, dle potřeby spánku maličkého atd. Já teda měla vnitřní limit pro dítě do 35, nakonec bylo ve 33 a bylo to tak akorát. Teď je nejmladší 6 a konečně si to pochvaluju, je ve všem plnohodnotná parťačka, ale taky přiznávám, že je to tak trochu jedináček, nikdy neměla nikoho věkově k sobě, mám ji neustále za zadkem, přestože se jí starší kluci jsou schopni dost věnovat, tak je to už jiné, nejsou parťáci naplno, jsou o dost starší. Je to jak to je, jsem za všechny své děti moc vděčná, nevím, jestli ti moje zkušenost k něčemu pomůže🙂

@mmrk Mě je 36 let. A jsem ve 12 týdnu. Mám doma dceru 11 let a syna 8 let. Taky jsme dlouho zvažovali, zda do toho jít. Máme dům, finanční nouzí netrpíme. Jsme také hodně akční rodina. Hodně hory, kolo. U nás byl problém, že dcera sourozence nechce, má pocit nějakého ohrožení. Teď je se situací nějak srovnaná a já myslím, že je to i trochu poza. Máme období, kdy já řeknu černá a ona bílá , je neustále v opozici. Ještě mi trochu komplikuje situaci tchýně, která si myslí, že cituji " jsme nezodpovědný staří magoři a ona rozhodně žádný mimino nechce", Bohužel se tímto názorem netají a vypráví ho každému, kdo je ochoten jí naslouchat. Já hodně řešila, zda otěhotnět i kvůli zdraví, mám otosklerozu, tak doufám, že mi jí hormony nezhorší. Musím říct, že tohle těhotenství snáším nejhůře. Jak psychicky tak fyzicky. Je mi od začátku neskutečně špatně, vlastně už tři měsíce jen polehávám. Teď se to trochu lepší. Hrozně se bojím aby bylo vše v pořádku. U předchozích dvou těhu jsem to brala automaticky. Teď pořád přemýšlím, zda jít na plodovku, mám placentu v porodních cestách, samozřejmě jsem si načetla nejhorší scénáře. Když jsem se rozhodovala, říkala jsem si, že se máme dobře, mám dvě zdravé a chytré děti, dobrou práci, každý rok hory, moře, jestli toho už nechci moc. Ale chtěla jsem to ještě prožít jednou. Myslím si, že to třetí dítě naší rodinu jen obohatí. Budu doma, když děti přijdou ze školy (na to se moc těší syn), Pracovala jsem i víkendy, takže jako rodina spolu budeme trávit hodně času. Asi si nesednu na kolo a nepojedu 50 km na kole, ale myslím, že i s miminem se dají podnikat akční věci. A u nás to bude asi tak, že miminko se bude přizpůsobovat našemu režimu (samozřejmě podle možností, taky se mi může narodit malý terorista 🙂) . Jak mi roste bříško, tím víc si uvědomuji, že jsem udělala dobře, že jsem do toho šla 🙂

Třetí dítě s odstupem můžu jen doporučit!

My čekáme třetí teď - jemi 42. Dlouho se nám nedařilo. Dětem je 22 a 14; starší syn nám to moc přeje a stará se o mě (mám zdravotní problémy) a dcera se moc těší na ségru. Pokud se na to cítíte, tak jděte do toho 🙂

Já přidám zkušenost z druhé strany. Jsem ze 3 děti. Mě bylo 9,když se narodil brácha a sestra je o 2 roky starší. Brácha je fakt jedináček, nemáme spolu takové vstahy. Když on šel do první třídy, já do prváku SŠ a podobně. Prostě jsme se míjeli. I naši mu nevěnovali tolik času jako mě a ségře. A je to bohužel znát. Myslím, že k tomu chce přistupovat aktivně a věnovat se všem stejně.

@mmrk Mas zcela idealni podminky, navic z tveho prispevku citim, ze treti dite chces...jdi do toho. A nebo to nechte na prirode a pokud ma treti prijit, prijde ☺️ Vzdyt je krasny mit vic deti. A kdyzjste zajisteni a muzes dat detem vse, je to jak sen

@mmrk napíšu ti, jak to bylo u nás, protože jsem řešila téměř stejnou situaci🙂 Když jsme se rozhodovali my, bylo mi 35, klukům 7 a 6, podobně časově náročná práce, která mě bavila (taky lékařka😉 ) a říkali jsme si s manželem buď teď a nebo už ne. Nejsme teda asi tolik akční jako vy, ale rádi výletujeme, v létě turistická dovolená, v zimě hory, i když nejsme žádní lyžaři. Bála jsem se, jestli to dalším dítětem nepokazím, když se vlastně máme dobře. A zrovna tak jsem se bála, že když ho mít nebudeme, budu toho jednou litovat.
A máme ho, úžasného třetího chlapečka, teď je mu rok a půl. Co se týká starších kluků, jednoznačně z toho těží. Mám na ně mnohem víc času. Dřív jsem jezdila z práce v lepším případě v 17 hod, k tomu služby. Teď přijdou ze školy a já jsem doma, kroužky, úkoly, hraní, všechno probíhá ve větším klidu. Do práce chodím jen jeden den v týdnu a nesloužím. Bráchu oba milujou, neproběhlo žádné žárlení, nikdy nám ani nenaznačili, že se staráme o miminko a o ně tolik ne. Mezi sebou třeba soupeří, ale brášku neberou jako konkurenci, ten musí mít vždycky všechno nejlepší. S aktivitami jsme museli trochu ubrat, ale snažíme se, aby to kluci nepociťovali, často to řešíme tak, že když to není vhodné pro nejmenšího, rozdělíme se - jeden z rodičů jel s nimi na kolo, do bazénu, druhý zůstal doma s malým. První dovolené a výlety probíhaly s kočárkem, teď bereme krosnu. Já si třetí miminko moc užívám a to jsem předtím prohlašovala, že mě to doma dlouho bavit nebude. Starší kluci jsou od sebe rok a půl, bylo to s nimi fajn, ale všechno hodně rychlé, to znáš sama. Třetího si užívám moc, ani se nepamatuju, že bych to miminkovské a batolecí období takhle prožívala u starších kluků.
Jak to bude dál, jaké budou mít spolu vztahy, to zatím nevím, ale rozhodně nelitujeme.

@mmrk ano...mám, doma dva syny 11 a 8 let. Narodila se nam dcera, nyní 7m. A jsem za to moc ráda. Spíše nás to obohatilo. Jasně, v něčem to na chvíli omezí..ale jinak super. Kluci sestru miluji a jsou šťastni že ji mají. Dokonce by chtěli ještě jednu. Dle toho co čtu..ti přeji krásné třetí těhotenství. Jo..a je mi 39..za pár měsíců 40.

Já měla dvě holky po téměř 6 letech a tu třetí po 9 letech od prostřední. Takže jsem si to natáhla na celý život, protože jsem měla poslední devítiletou a už jsem byla babička. Takže tvrdím, že jsem neměla krizi středního věku, kdy děti odejdou a vnuci ještě nejsou, protože to se u mě překrývalo. Užila sem si poslední ze všech nejvíc, starší na tom akorát vydělaly, protože jsem byla 5 let doma a měla na ně mnohem víc času, na ségru nikdy nežárlily, braly si jí s sebou na hory, na vandry a mají se hodně rády. A i dneska, když jsou všechny dospělé, se nejmladší sestra taky hodí, je svobodná a bezdětná, takže ideální teta na hlídání potomků. Být Tebou, tak do toho jdu.

@bonulinka presne jak rikas, třetí bomba!! Se ctvrtym je to horsi, ale je ještě maličký, časem bude lip 🙂

Jak sama pises, ma to plusy a minusy. Ja mam treba treti dite nejnarocnejsi, takze to bylo velke omezeni, ale starsi deti mam jeste skolkove, takze jim to jeste tak vsechno nedochazi a brzy uz toho pujde delat vice jako rodina, tak od tech 3 se to uz da, uz ted skoro dvouleta se na chvili zabavi, ale treba hrat hru nas nenecha. Ale porad lepsi, nez kdyz jako miminko plakala 2 hodiny v kuse kazdy vecer.
Takze je to super, ale je fajn do toho jit s realistickym ocekavanim;)

Taky jsem se rozhodovala a nakonec mám děti 4. Vék 14, 12, 2a3/4 skoro 1rok

Tak mně je 38, skoro 39, mám tři děti 12, 8 a 2 a nejradši bych šla do čtvrtého, třetí je úžasné, užívám si to maximálně, starší děti pomáhají a i pohlídají, resp. jí zapojí do jejich her, takže i s takovým věkovým rozdílem si krásně rozumí. Kdybych nemusela řešit, nové auto pro 7, klidně jdu do čtvrtého 🙂 Tak ať se brzy podaří. 🙂

Mám 3 dítě po 8 a 5 letech a byl to šok znovu všude tahat ten uzlicek všechno podřídit miminku nejen já ale i manžel i holky ale na druhou stranu teď je malému už 15 měsíců a už to začíná být parťák holky ho moc miluji a já si to užívám je to takový nunanek rozmazleny ze všech stran 😉😉😉 a měla jsem ho v 35 a byl to přesně pro mě strop pro 3 mimčo.

Také máme 3 děti ,nejstraší dceři 11 prostřední syn 8 a nejmenší brouček 2 roky a můžu říct že si to užíváme , pravda ne vždy je to jednoduché ale vše se vždy zvládne a jsem ráda že mám ještě muchlaci mini když ti dva jsou velcí 🙂.

Děti jsem nechtěla, pak jsem chtěla 2 dokonce se zadařilo a máme chlapečka a holčičku potrpěla jsem si na pořádek a že všechno muselo být akorát. Když jsem šla podruhé z porodnice tak jsem si říkala škoda už naposledy. Pak jsem si říkala že by ještě jedno mohlo být že jsme tak nějak neuply. Těhotenství jsem si chtěla užít tak jsem si ho užila se vším i špatnými testy. V tu dobu jsem si uvědomila že nejde všechno nalajnovat a že dítě je opravdu dar. Malá se narodila o měsíc dříve o život si musela zabojovat a od té doby jsem zbrzdila užívám si každý den a jsem šťastná i když někdy naštvaná nebo utahaná ale šťastná protože mám 3 velké lasky

Když jsem se rozhodovala jestli třetí ano nebo ne, ptala jsem se kamarádky co má tři na její názor. Prej je všechno snadný a sluníčkový, stačí přidat postýlku a jeden talíř a máš vyřešené, rozdíl 2 a 3 děti skoro není... O dva roky později, už jako matka tři dětí, jsem se jí ptala, jak to proboha zvládá tak skvěle, protože pro mně jsou tři děti fakt peklo na kolečkách... Kamarádka se na mně podívala se širokým úsměvem a se slovy "HA ha! Naletěla!"

Asi takhle... Máš jen 2 ruce... Jste 2 rodiče.... To třetí prostě je navíc, ať si říká kdo chce co chce. Sice běžná operativa JE jednodušší - opravu jen uvaříš o trošku víc jídla a pereš trošku víc prádla a navíc to už vše máš celkem v ruce, tak neřešíš hlouposti a detaily, ale pořád je to o jednu lidskou bytost navíc a to už s rodinou pořádně zamává.

Pro mně největší problém je rozdíl zájmů - plánování výletů je vždycky omezení pro někoho - buď to nebaví (tolik) starší, nebo mladší musí celej den trávit v Manduce a nudí se. Když si starší hrajou, mladší je u toho otravuje a bere jim věci - a oni si s ní sice rádi budou hrát s jejíma hračkama, ale chtějí taky čas jen pro sebe. Příprava do školy, trénování na nástroje - nelze, furt je u nich mimino a "škodí" 🙂

Další věc je, že ty tři už mi fakt nikdo nepohlídá, tak jsme komplet na všechno totálně sami a neodpočinem si.

Občas když si malou třeba vezme babička a mám doma jen velký, tak si úplně užívám, jakej je klid, jak jsou samostatný, nemusím nic řešit, nemusím pořád hlídat miminko, jen se s holkama dohodnu co a jak a věnujeme se společně "dospěláckejm" činnostem, který jinak s mimčem moc nejdou.

Jako nestěžuju si, fakt ne - skoro vše co tu kdo napsal, je pravda. Ale pro mně je teda to třetí opravdu náročný a ten rozdíl když přišlo, byl mnohem horší než když přišlo tenkrát první :D Je možný že to je ještě umocněný tím, že s nejmenší pracuju, protože jsem nechtěla další 3 roky bejt doma, ale i když jsem do práce nechodila (tolik) tak jsem dost často mlela z posledního a měla jich plný kecky...

@anetka1701je skvely, zes to takto podrobne napsala! Je to tak, je to opravdu narocne a ty starsi deti prijdou o domaci klid a o matku, co se na ne muze soustredit, kdyz potrebuji.
Ja jsem proto volila 3 rychle po sobe, se starsimi bych uz do toho nesla, ani kvuli svemu veku (nedovedu si predstavit resit jeste nejake postizeni).
Myslim, ze proto tu ta diskuze je, aby pani slysela realitu;)
A pro me jeste jedna nevyhoda - s mrnetem si starsi deti pohraji, ale az bude skolak, budou pubertaci nekde v trapu a bude doma samo dite, jak jedinacek. To uz radsi dve😀

@helulela děkuji za příspěvek, jo, podobné pocity z toho mám také, že by to u nás takhle probíhalo, myslím, že je ten větší věkový rozdíl- alespoň ze začátku právě fajn, že bude možná větší klid..

Jedna známá takhle zatoužila po třetím dítěti a byla z toho jednovaječná dvojčata 😉 což posunulo její rodičovství zase na jinou úroveň... Mám taky 3 děti, s menším věkovým rozdílem, nejstarší má skoro osm, prostřední 5,5, nejmladší dva a čtvrt. Některé akce zvládáme jako kompletní rodina, na jiné se dělíme. Jsem ráda, že děti máme, na druhou stranu občas nostalgicky zavzpomínám na své bezdětné období a mám pocit, že jsem si ho dostatečně neužila 😀 Narození nejmladšího sourozence ty dva starší stmelilo. Nejstarší nežárlí vůbec, prostřední někdy ano.

Ahoj, jak já ti rozumím, a tobě bych řekla ať do toho jdeš... Kluci stejně tu maminku už tolik potřebovat nebudou a jak píšou jiní, když nad tím teď přemýšlíš, bude tě to pořád hlodat... A co vůbec holčičku, co kdyby to byla právě ta princezna?😁 Jsem na tom podobně, je mi teda 33, klukům 6 a 3,5, rok jsem v zaměstnání a práce mě baví, ale taky mě furt hlodá, co kdyby ještě ta holčička vyšla, kluci jsou klidný a takový pečovatelky, tak by určitě pomáhali ☺ ale! manžel je věčně někde pryč, denně musím vařit synovi bezlepkové jídlo do školky, z práce chodím ve 4, a to ještě neděláme úkoly do školy, to teprve začne boj, a představa toho, že mám miminko, dva školáky, každý den vaření a manžela pryč, to mě trochu odrazuje, ale i kdyby to, moc peněz nemáme, až budou kluci ve škole, to nás všechny dost omezí a ještě do toho jedno dítě? A další věc, všichni kamarádi už mají děti na hlídání a můžou jít někam se bavit, mě bytové zase ukotvilo doma... Navíc vypadnu z práce a budu se pak zase učit vše znovu 😕 nevím no, pere se to ve mě taky... Každopádně věřím v osud, antikoncepci nepoužíváme, ne že by jsme o to usilovali, ale pokud se stane jednou nějaká nehoda a otěhotnim, tak se to rozsekne😉😁😁

Taky cekame treti ditko. A doma mame 4leteho a 2letaka. Ja to naopak beru tak,ze si pak muzeme hrat vsichni spolu,protoze deti jsou blizko od sebe.

Miminko z pocatku potrebuje vic pece,to je jasne,ale muj druhy syn byl tak hodny,ze bud spal nebo jedl asi 10m, takze jsem si hrala se starsim a ten nemel pocit odstrceni. Az mimco povyroste, vse bude zase jine...

Ty mas uz vek na ted nebo nikdy, muze se i stat,ze to uz nevyjde. Na tobe je znat,ze ho chces, mozna jen hledas duvody proc ne,nejsi prvorodicka,uz vis,co a jak, to neni jak kdyz se holka na prahu 40 rozhodne pro prvni dite...