Zamlklé těhu ve 13tt, má s tím někdo zkušenosti?

Zdravim, ja jsem mela zamlkle tehu v 10tt, Vanoce jsme si s velkou radosti slavili jeste v peti, ale po Vanocich jsme o radost prisli.Mame sice dva kloucky,ale chteli jsme jeste treti-treba princeznicku.V nemocnici, kde mi delali revizi mi rikali pockat pul roku, ale muj gynekolog mi rekl, ze staci jen 3mesice a od ted se v podstate muzeme pokouset o nas treti poklad.Neni to prijemny zazitek, pripadala jsem si po zakroku hrozne prazdna a k nicemu, drzelo me to hodne dlouho.Ale ta nadeje, ze se muzeme po nejake dobe pokusit znovu me zene dopredu.Je mimoc lito, co se vam stalo.Ale po nejake dobe urcite miminko zase bude, verte tomu 😉 .Hodne moc stesticka do dalsich dni

@zvedavaholcina Ahoj, nám se něco podobného taky stalo. Dvakrát. Nejdřív mimoděložní těhotenství a pak potrat v 16t. Je to hrozně náročné to překonat. Chce to hlavě čas a podporu okolí, hlavně partnera. Jinak mně strašně moc pomohly holky v jedné diskuzi tady. Moc mě podpořily a mohla jsem si nima řesit snad všechno. A hlavně si pořádně popovídat s někym, kdo prožil to samé, co já. Tak zkus mrknout třeba tam. https://www.modrykonik.cz/diskuse/nevzdavame-to...
Posílám hodně sil...

Jo a ještě k té tvé druhé otázce... Po obou potratech jsem otěhotněla na první pokus. Podruhé jsme měli čekat 6 měsíců, ale nedodrželi jsme to, čekali jen 3, klaplo to napoprvý a teď máme Kubíčka 🙂

Moc dekuju za podporu jsem stastna za kazdou odpoved manzel je mi obrovskou podporou muzu se zeptat ktera z vas odesla par hodin po zakroku?Pres noc tam zustavat urcite nechci zblaznila bych se tam sama...

mně taky u prvního mimíska řekli ve 13.tt, že cca týden miminku nebije srdíčko. je to šílené. nesrovnala jsem se s tím dodneška a nikdy se s tím nesmířím. první rok jsem probrečela, takže jsem toho po nocích moc nenaspala. pak se to zlepšilo, otupěla jsem. ale jakmile na to téma došlo, bylo to zpátky. já na to tenkrát byla sama. a nůž do srdce mi vrazila rodina, když mi řekli, že je to to nejlepší, co se mohlo stát. přitom naši taky o jedno dítě přišli... tenkrát už nebylo s kým se začít snažit, manžela jsem potkala až dva roky po tom. dneska mám dva zdravé kloučky, ale stejně moje rodina už nikdy nebude kompletní. s otěhotněním problémy nebyly, Kája k nám přišel po třech měsících, Fifi napoprvé. taky jsem v nemocnici nechtěla zůstat, ale nepustili mě. ono pak už to máš stejně jedno... nejhorší pro mě bylo, když mi doktor Čutka (kdo by ho neznal) řekl: "...se stává, tak nashle příště..." jak kdybych ztratila doklady, ne první dítě. od něj bych to nečekala, i když vím, že to vidí denně a bere to jinak. a moje gyndr mi před očima roztrhala průkazku, ani se nezeptala, jestli ji chci na památku. alespoň mohla počkat, až odejdu. takový přístup mi vadí. ale co nadělám...chci ti jen říct, že i když tě to neutěší, nejsi na to sama a to je hlavní 🙂

Ahoj,stalo se mi to samé,je to čerstvá zkušenost.Včera mě pustili z nemocnice. Já nejsem vůbec statečná,takže po 1.přijmu na gynekologické oddělení místo abych šla na oddělení,jsem v podstatě utekla. Vrátila jsem se za 2 dny. Musím říct,že v Havl.Brodě v nemocnici,je hrozně milý personál,se vším tě seznámí,opravdu není co vytknout,ale ten smutek a lítost a v mém případě i strach,nic nezmírnilo. Samotné ukončení probíhalo tak,že první den odebrali krev atd.,druhý den mi zavedli tyčinky na roztažení dělohy,které nechali do rána,potom vyjmuli. Už při téhle procedůře jsem dost skučela,je to nepříjemný. Sestra mě držela za ruku,málem jsem jí rozmačkala. Trvá to cca 5 min,ale rozhodně nic,o co by člověk stál. Nechala jsem si zavést předtím čípek Indometacin,ale nepomohl. To vyjmutí tyčinek stejný zážitek. Po celou dobu mě bolelo bricho jako u menstruace. Druhý den v pul 8. rano mi píchly první injekci na vyvolání. Cítila jsem ji okamžitě,ale tím způsobem,že jsem měla šílené křeče,průjem,zimnice,návaly,chtělo se mi zvracet. Dohromady mi píchly asi 8 injekcí po 2 hodinách. Ihned jsem cítila každou tu injekci,dávají to do zadku. Bolesti jsem měla už od té první cca v 10ti min intervalech. Po 8 injekci už byli bolesti neskutečný,po minutě. Dopadlo to tak,že ze mě miminko vypadlo na wc při průjmu,chytla jsem ho do ruky. V životě jsem tolik nebrečela,držela jsem ho v ruce a viděla ho. Bolesti neustaly,naopak se ještě zvětšili,rozhodli o revizi dělohy a já už prosila o narkózu. To proběhlo od potratu asi po 15 minutách a po probuzení vše ok. Všecka fyzická bolest pryč,žádné velké krvácení,jen únava. Ještě chci říct,že dávají k porodu automaticky Epidural,který já odmítla. Primář i doktorka valili oči a přemlouvali,ale mě vidina hadičky v páteři nenadchla. To je má zkušenost,každý to má samozřejmě jinak a práh bolesti má taky každý jiný. Já jsem srab. Mam 2 děti a s přirozenýmporodem se to nedá srovnat.