Zamlklé těhu. Jak se s tím vyrovnat?

Bohužel tohle musí přebolet. Já jsem půl roku nebyla skoro schopná vidět ani miminka. Trhalo mi srdce když všichni okolo mě otěhotněli a nebo když to někdo zjistil až ve druhém trimestru. Nechápala jsem proč oni můžou a já ne. Trošku to přebolelo teď, když jsem znovu těhotná. Ale občas si na něj vzpomenu a stejně mě to dožene k pláči. Je to těžká situace, která se těžko zvládá ale nic jiného ti pak nezbyde. Myslím na tebe a ať ti je brzo lépe. ❤️

@sara0 zt jsem zažila. V 11tt na kontrole vše ok, ve 12tt při 1.screeningu, před manželem ticho. Bez srdeční akce. Úplně mě to dostalo, asi ta kombinace zt a toho ze se na to přišlo pred manželem. Pomohlo mi jit brzy do práce. Myslela jsem na jiné věci, zacala sportovat, upravila jsem stravu. 6ti neděli bylo pryč ani nevim jak, ale ja představu snažení v hlavě neměla. Nedokazala jsem to, ani manžel. Ale teď už máme 19m dceru. Čas tu bolest otupí

Já vím, čas všechno spraví. Tedy aspoň se cítíte lépe. Děkuji moc za odpovědi. 😘Já mám teď pocit takové beznadějně. A nejhorší je, že jak jsme to raději ještě nikomu nerikali, tak to nikdo neví a nemůžu si o tom ani s nikým popovídat. Řekla jsem to jenom mamce a 2 kamarádkám, ale jinak musím fungovat normálně. Je mi líto, že si tím musí někdo projít, život je opravdu krutý.

@amazonkajanik gratuluji k synovi 🤗

@marta_kovar děkuji moc. ❤️ A za jak dlouho jsi otěhotněla znovu?

@lachtanice86 Tak to muselo být teda strašné 🙄 gratuluji k dceři 🤗

Ja nezboteh9tnim tak mi to trva tak rok.. Loni v kvetnu jsem pro zamlkle tehu byla na revizi. Pockala jsem na 1ms a 2.uz neprisla. Ted mi tu spinka 2mesicni chlapak. Neves hlavu. A po 1.ms se na to vrhnete. Taky mi uz neni 20

@sara0 jak píše
@amazonkajanik :( Každé jaro si vzpomenu a každé Vánoce si říkám, co by se nám tak narodilo ikdyž to naše sluníčko už máme. Chce to opravdu čas, nic jiného nepomůže

Chce to čas. Já mám za sebou taky ZT v 10.týdnu. Začátek byl hrozný, měla jsem potrat vyvoláváný tabletkama, ale zůstaly tam zbytky, takže po 3 týdnech revize. To všechno přes Vánoční svátky... po Novém roce jsem šla do práce. Bylo mi hrozně, fakt nejhorší období v životě. Po druhé menzes jsem znovu otěhotněla. Nakonec se nám v prosinci narodila zdravá holčička ❤ a já jsem si říkala, že to tak asi mělo být, že miminko bylo asi moc nemocné a ta naše princezna nám to teď všechno vynahrazuje. Na termín porodu si vzpomenu vždycky, i loni v těhotenství i letos s malou. Ale já prostě vím, že kdybych to miminko tehdy měla, neměla bych tu mojí nejúžasnější holčičku a to mi velmi pomáhá. Opravdu mě pomohlo až další těhotenství. Přeju hodně sil a ať se brzy znovu zadaří.

@sara0 Asi po 5 měsících. 😊 Ale každé tělo je jiné a samo pozná, kdy je pravá chvíle. 😊

je to těžký, ale zvládneš to...je to klišé, ale čas v tomto případě opravdu bolest zmírní... mě týden po revizi oznámil brácha, že čekají mimi a další týden jsem se dozvěděla, že dvojčata...přišlo mi nespravedlivý, že já o něj přišla a oni budou mít dvě. paradoxně ani tak nemám problém o tom mluvit se švagrovou a řešit její těhotenství, jako mám problém s mojí mámou, která bude babička díky nim a já jsem ze hry... už zapomněla na mojí bolest a na svojí, když jsem jí sdělila, že teda promiň babička nebudeš...a za pár dní přišel ten brácha...
teď se soustředím na další pokus... MS po revizi dorazila včera a tak máme konečně zelenou a já vidím cíl... do příchodu MS jsem byla zoufalá, že nevím jestli a kdy dorazí, že se nemám od čeho odpíchnout...nejhorší bylo asi prvních 14 dní po revizi, krvácela jsem a bolelo mě břicho, byla jsem z toho nesvá, pak se to začalo dávat všechno do normálu zase, i já...
hodně mi pomohlo o tom mluvit s někým, kdo si tím prošel, ať už tady v diskuzích nebo osobně, protože jsem měla pocit (pořád mám), že ostatní nedokáží pochopit a vcítit se, čím si procházíš... drž se, věřím, že zase bude dobře a další pokus vyjde, uvidíš

@sara0 Já po mimoděložním taky pořád brečela, trápilo mě to o to víc, že pár hodin před operací jsem viděla jak tomu mimi bouchá srdíčko, musela jsem jíst pár dní i prášky na uklidnění. Byla jsem úplně alergická na jiná miminka i těhotný ženy. Ale čas vážně všechny rány otupí...

@barulina děkuji, gratuluji, už aby to bylo ❤️

@jjasmina já na nej taky nikdy nezapomenu, to asi není možné, holt ho milujeme od první chvíle, kdy cítíme příznaky 😢

@dekubo já jsem si prave kvůli tomu radsi vybrala tu revizi, i kvůli krvácení, to bych asi psychicky nedala. Děkuji moc 😘

@marta_kovar děkuji 😘

@bejuna29 tak to je taky teda rána, můj bracha taky teď čeká miminko, ale on s námi moc nemluví, takže to není tak hrozne pro mě. Ale zamrzi to no. A on už taky děti má. My ne. Taky mi kamarádky říkali, to bude dobrý, budeš mít další, ale slyšet to od někoho kdo má děti a s tímto se nesetkal není nic moc. Dekuju 😘

@klokanka31 jezkovy voči, to muselo být strašné 😔 to je mi moc líto. A vůbec se nedivím, že jsi musela brát prášky. Tohle by se vůbec nemělo stávat. Svět je opravdu krutý někdy. Děkuji za sdílení situace 😘

Děkuji všem za odpovědi. 😘❤️

Taky moje první tehu nedopadlo v 7tt a další měsíc už jsem byla znovu těhotná, teď mám 2r dceru. Tělo je prý pohnojene a dobře se to uchytí. Na prvního prcka ale taky nezapomenu, vždy v dubnu si říkám, že by mělo narozeniny. Děje se to opravdu hodně často, ale to nic nemění na tom, že nás to každou bolí :-/ a na bolest a slzy máme plně právo.

@sara0 Nemela jsem primo zamlkle tehotenstvi, ale potratila jsem kvuli horecce. Mela jsem pravou chripku, dva dny 41 st. a pak "uz jen" 39 st. Leky na horecku nefungovaly, vzdy to vyletlo zpet behem hodinky. No a tehotenstvi tak skoncilo v 7. tydnu. Bylo to neplanovane tehotenstvi, z prvni ovulace po porodu, jeste bez menstruace a i kdyz by byvalo byl mezi detmi jen 15 mesicu, tesila jsem se.
Co si budeme povidat, vzpominam casto, obcas se pristihnu, ze premyslim, jestli by to byl kluk, nebo holka (mame celkem 3 holcicky), jake by ditko bylo. Bylo by byvalo vanocni... Ale uz davno netruchlim. Dodrzela jsem sestinedeli a nasledujici cyklus otehotnela znovu, tentokrat uz s dobrym koncem.
Vzpominat budes, ale casem uz z toho bude jen takova "historka do denicku", nebude to bolet.

@daasqua děkuji moc za povzbuzení 🤗

@sudylichozrout moc gratuluji k holčičkám a děkuji za povzbuzení. Já jdu zítra na tu revizi, už to chci mít za sebou, je to divny pocit ho porad v sobě mít, když vím, že nežije. 😢

Mě hodně pomohlo o tom mluvit s kamarádkami (ZT v 10/11tt). Mezi zjištěním že ztichla srdeční akce a revizí jsem měla víkend a byla u nás zrovna sestra s dětmi, to vědomí že je ve mě, ale nežije bylo nejhorší :( pořád jsem chodila brečet do ložnice. Hroznou oporou mi byl tehdy ještě přítel, který v nemocnici čekal na revizi se mnou. Po revizi mi řekli, že se možná jednalo o molární těhotenství a tak než došly výsledky pitvy jsem byla hodně vystresovaná (cca 14dní) kvůli možnosti rakoviny, i hcg mi klesalo pomalu. Jakmile došly výsledky, že to bylo běžné ZT, tak se mi poprvé ulevilo a upřímně jsem se smála 😊 Hodně mě pomohlo se vypovídat kamarádkám, navíc jsem zjistila že nejsem sama komu se to přihodilo. Další těhotenství jsem se hodně stresovala jestli je malý v pořádku a hlídala ho angelsoundsem 😀 Přesně rok po revizi jsem měla termín, a týden před ním se mi narodil báječný chlapeček ❤️ Říkám si, že je to přesně jak mělo být, jinak bych teď neměla jeho.
Držím palce ať to přebolí 🙂 a brzy se zadaří 😊

@sara0 Já bych za sebe doporučila dopřát si čas na zpracování a o miminko se pak snažit, až budeš mít tu fázi truchlení za sebou, nesnažit se vytloukat klín klínem. Časem to bude lepší, nespěchej na sebe, neuzavírej se před mužem, sdílejte to s ním, plač, dopřej si, co potřebuješ, starej se o sebe. Držím moc palce, ať je to brzy lepší ❤️

A ještě co mi pomohlo, bylo potratit prostě doma. Revizi jsem odmítla protože mi klesalo HCG. Takže tělo o tom už vědělo a navíc jsem nechtěla aby se někdo v mých 20 letech ve mně zbytečně hrabal. Měla jsem domluvenou kontrolu za 2 týdny a kdyby cokoliv tak ihned do nemocnice. Vytrpěla jsem si to doma s partnerem, než jsem se sama pročistila. Po 2 týdnech děloha byla čistá a já se mohla ihned začít snažit. 😊 Ale asi to je hodně o povaze. Někdo to chce mít rychle za sebou a někdo se zase chce “rozloučit” a smířit se s tím tímhle samovolným potratem.

Také to mám za sebou... dvakrát za půl roku.. za dalších pár měsíců jsem otěhotněla zas a tentokrát už jsem 25.tt.
Přesně znám ty pocity, nemohla jsem těhotné a mimina ani vidět... ale pořád jsem se utesovala tím, že lepší takhle brzo potratit, než aby to vydrželo a my měli postižené dítě.. 🙂

Dvě zamlklá těhotenství, 1 vyvolávaný "porod" ve 4 měsíci... A mám dvě zdravé holčičky. Nikdy nezapomenu, ale asi to tak mělo být... Nedus to v sobě, musí to ven.

@sara0 A i když to teď hodně bolí, až budeš mít mimčo, tak se to spraví... Já přišla o to mimčo při mimoděložním a o jedno při samovolném potratu, byla jsem z toho mimo, že jsem odmítala další snažení o mimi. Ale do třetice to vyšlo, mám u sebe krásnou princeznu, a i když si na tamty dvě vzpomenu, už to tolik nebolí, protože mi malá dává sílu k normálnímu životu bez smutnění. Ale do dalšího mimi nepůjdu, ten strach tam je pořád...