Vyvolaný porod v druhém trimestru. Co dál dělat? Pracovní neschopnost nebo jít do práce?

@lori1097 Jinak jsem zarizovala jen posledni rozlouceni, miminko jsme nechali zpopelnit. Nic dalsiho jsem nezarizovala. Do 24tt se bere porod jako potrat.

Já jsem byla v 19 tt. Doma jsem byla celé šestinedělí na nemocenské. Byla jsem na ní už dva týdny před tou událostí ( kdybych měla sedavou klidnou práci,tak bych asi šla dřív,ale v té svojí jsem musela být úplně fyzicky fit). Malou máme doma v urně. V nemocnici jsme požádali o vydání a zašli na pohřební službu. Jinak se nic nezarizovalo.
Hodně sil přeji. U mě byly nejhorší první tři týdny, měsíc. Po těch 6-8 týdnech už to bylo dobrý relativně.

@lori1097 ja jsem přišla o miminko ve 22 týdnu (taky vady neslučitelné se životem). Už je to přes 2 roky bolí to pořád ale už s tím umím žít 😔. Hlavně mi tu už lumpačí 16 měsíční zdravý a úžasný syn, můj hnací motor, moje všechno♥️. Nicméně na neschopence jsem byla celé šestinedělí a mohla jsem zůstat i déle, ale potřebovala jsem jít do práce, abych nějak zaměstnala hlavu. Kdybys potřebovala, klidně napiš. Přeji hodně sily 😊

Pomoc můžeš najít i na webu prazdnakolebka.cz Je to pro lidi, co přišli o dítě v jakémkoliv věku a z jakékoliv příčiny. Jsou tam třeba fáze truchlení, laické poradenství, profesionální poradentství. atd.
Přeji ti hodně sil a ať si k vám miminko najde brzo cestu. ❤

Ahoj, prošla.jsem si vyvolaným porodem/potratem asi před skoro 8 lety, tak vím, jak Ti je... Byla jsme tehdy ve 21 TT. Na neschopence jsem byla celé šestinedělí, bohužel na konci šestinedělí byly komplikace, tak jsem si to protáhla asi o dalších 6 týdnů doma. Klidně mi napis, kdybys chtěla.
Přeji pevné nervy 🍀

@levandule_k děkuju 🍀

@lori1097 i já si tím prošla 19.5 toho to roku . Přeji hodně sil

Ahoj, já jsem ve třetím týdnu po potratu v 21tt. Proběhlo to ve čtvrtek a v pondělí už jsem pracovala na HO, na kterém jsem stále. Už se mě ptali, kdy se vrátím, ale nemám na to psychicky, stačí zmínka a tečou mi slzy. Nejhorší je, že nevíme příčinu, protože vše vypadalo v pořádku. Čekám an výsledky krve...doktorka to přisuzuje Covidu

@laraes to mě moc mrzí. Dobře ale že můžeš pracovat z domu.
U nás se nezjistilo vůbec nic, na žádném vyšetření,ani předtím ani potom, genetika v pořádku. Pitva se teda nedělala. Všichni říkali,že nejspíš " blbá náhoda".

@andelka za tu práci z domova jsem moc ráda, ale vzhledem k dovoleným se už také budu muset vrátit, ale mám z toho docela obavy. Včera jsem utíkala i před tchýní, protože jsem se bála s ní zůstat sama. Myslela jsem, že čas pomůže, ale 3 týdny jsou asi ještě moc krátká doba. "blbá náhoda" je strašný důvod. Vy jste se pokoušeli o další? Nejdřív jsem chtěla, aby čas utekl rychle a já mohla ihned otěhotnět, ale teď se toho bojím čím dál víc, zvlášť když je důvod neznámý

@laraes 3 týdny bylo to nejhorší. Pak se to začalo lepšit. Ale když jsem se po 6 týdnech vrátila do práce, stejně jsem pak s kolegyní brečela na záchodě. Ale po 2 měsících, po první, druhé ms už se to zlepšilo dost. Počkali jsme tři ms a zkusili to znovu,povedlo se hned a malý se narodil do roka po potratu. Výsledky přišly v červenci, to už jsem byla v 11 tt. Důvod prostě neznámý, nezjištěný. Nic tomu nenasvědčovalo předtím a nic se nezjistilo ani z odběrů, ani z genetiky..

@andelka moc děkuju za podporu. Začala jsem už běhat, a chci pomalu sportovat, aby se aspoň jedna část mého života/osobnosti tvářila jako jako dřív. S manželem jsme si říkali, jak je možné, že v této vyspělé době nezjistí příčinu, to nechápeme. Teď jen doufám, že se také vrátí ms a budu si připadat trochu "normálně". A byla jsi brána jako riziková, vzhledem k předchozí události? Já se vnitřně nemohu srovnat s tím, že bylo mimi 3 týdny mrtvé a já jak blbec čekala na pohyby, protože mě tahle možnost nenapadla. Myslím, že pokud se povede, tak nezvládnu kontroly až po měsíci

@laraes Dělej vše jak budeš cítit. Já měla doma dvě děti,tak mě hodně pomohlo to,že s nimi prostě ten život musel jít dál. A během nemocenské jsme se sestěhovali s partnerem. Takže jsem se nenudila.
Ono je to pořád ještě neprobádané území. Člověk nikdy nemá úplnou jistotu. Je to prostě jak se říkalo dřív,že je žena v naději. Je to naděje,ale jistota žádná. Člověk musí být trochu pokorný taky.
Ne, nebyla jsem brana jako riziková. Ale měla jsem velmi empatického doktora ( hned po šestinedělí jsem přešla k novému) a chápal moje obavy. Poprvé jsem u něj byla už v 6 tt, a pak obvykle po 14 dnech. A až po 20 tt klasicky po měsíci ( a jsou tam mezi tím stejně ještě další vyšetření,takže kontrola byla průběžná a častá). Zpočátku mi dělal často utz,než byly pohyby. Od 14 tt jsem pak byla na nemocenské. Tohle dítě bylo vymodlene a poslední možnost. Taky chápal věk,bylo mi 35+ čerstvě.
Já nevím jak dlouho bylo malé mrtvé. V 16 tt bylo všechno ok, dělal se utz. Jen jsem spinila,tak mě nechal Dr doma ( práce fyzicky náročná), v 18+4 jsem najednou přestala cítit pohyby, a v jednu chvíli mě hodně zabolelo břicho. Za dva dny přišlo špinění. Kvůli tomu jsem se objednala dřív na kontrolu. Dr říkal,že to nic, a jestli mám zadanku na velký utz a echo..no ale podíval se utz a bohužel nenašel srdeční činnost a velikost miminka byla jako při poslední návštěvě. Dal mi papír do nemocnice a nazdar. Nejhirsi den v životě. Druhý den hospitalizace. Nic se nezjistilo a ani já netuším co se mohlo stát. V té době už jsem byla 14 dní na nemocenské. Nedělala jsem nic co bych neměla. Jen jsem v tom 17tt byla nachlazená. Tak snad jedině to? Ale co mohlo způsobit náhlou zástavu fakt netuším.

@lori1097 zdravím mě gynekolozka říkala zda mi má dát PN ale ja jsem OSVČ tak jsem jí nepotřebovala ale kdybych byla zaměstnaná tak mi jí dá 100%