Snažíme se o miminko a stále to nejde, přistihla jsem se, že závidím švagrové - jdu se vypovídat
Ahoj holky snažilky, jdu se jenom vypovídat a třeba poprosit o povzbuzení.
S manželem čekáme na miminko už kolem dvouch let, včera jsme byli na návštěvě u švagrové, její druhá švagrová se v září vdala a v říjnu hned otěhotňela. Přeju jí to, samozřejmě, ale tak mě to bolí. Ještě ty vánoce mi vůbec nepřipadají. Nemůžu dneska vůbec spát a honí se mi hlavou, proč to tak musí být, že k někomu přijde hned a někdo s tím má takové trápení.
Vím, že odpověď neznáte, ale přesto děkuji za pochopení a hezký zbytek svátků vánočních.
Naprosto Vás chápu, my na dceru čekali pět let, nespočet IUI, dvě neúspěšné IVF, a nakonec si k nám dcera našla cestu sama, když jsme to fakt nečekali a "nejmíň" se to hodilo. Navíc prakticky úplně ve stejnou dobu, na první šup, otěhotněla i ma dobrá kamarádka. Věděla jsem to dřív u ní, než u sebe, tak si dodnes přesně vybavuji pocity, které jsem zažívala. Přeji Vám, aby si to Vaše miminko k Vám brzy našlo cestu.
I já vás chápu. Na miminko jsme čekali 2roky, pak jsem konečně otěhotněla (v té do době i kolegyně z práce) ji bříško rostlo a já jsem na začátku druhého trimestru potratila...Půl roku poté jsem otěhotněla znova a na velkém ultrazvuku zjistili, že miminku nebije srdíčko. Takže další smutek. A kamarádky i sestra v jiném stavu. Bylo to těžké období.
V tu dobu jsem hledala útěchu a pochopení, hlavně u těch, které si prošli tím samým. Protože kdo si nezažil tak nepochopí.
Teď mám děti dvě. Ale v té době jsem byla přesvědčena o tom, že k nám si to štěstíčko cestu nenajde.
Moc vám přeji ať máte brzy radosti. ❤️
Holky děkuju, já vím, že v tom nejsem sama, kdo si tím prošel. Ono pokud to není v rodině, ještě se to dá zvládnout.
Potom i ty otázky a pohledy na vaše těhotenství, že ona už a vy stále nic. No je to hodně těžké.
Manžel vidím, že je mu to také líto, ale drží mě nad vodou. Teď čekám na MS 31.12. a zase cítím, že jsem nafouklá a mám nateklá a bolavá prsa, ale to je PMS, jako každý měsíc.
Hezký den přeji.
@marketa1218 a už jste v řešení nějaké reprodukční kliniky ?
@mona91 ještě ne, nechávala jsem tomu hodně volný průběh a na gynekologii moc neřešila, to až teď tak posledního půl roku. Základní testy jako hormonální profil, kontrola ovulace, spermiogram to máme vše od mého gynekologa a výsledky jsou v pořádku. Po novém roce se mám jít dohodnou na laparoskopii a teprve potom, když ani tohle nepomůže, tak CAR.
@marketa1218 na laparoskopii jako na driling vaječníku nebo na průchodnost vejcovodu?
@mona91 zkrátka se podívat, jestli mám vejcovody průchodné. Žádnou diagnózu nemám.
@marketa1218 a platis za tuhle laparoskopii něco? Já na průchodnost vejcovodu byla ale s kontrastní látkou pod ultrazvukem. Bez operace ambulantní zákrok přijde mi to lepší s tím ze je to šetrnější, když by tam byla drobnost jsou schopny to odstranit rovnou jako třeba zúžení, když by byly srostle třeba nebo něco po chirurgickej zákroku tak jasné ze ne ze to jdeš pak na operaci. Ale nechtělo by se mi na sal jen jako vyšetření které se dá udělat i jinak
@mona91 neplatim za to nic, ale úplně se mi také pod tu narkozu nechce, ještě jsem nikdy žádnou neměla. O téhle variantě, které píšeš ty jsem neslyšela. Zeptám se na to u doktora. Kde ti to tedy dělali? Předpokládám, že tohle zadarmo nebylo. Díky moc
@marketa1218 my na dítě čekali 3roky. Všichni kolem tehotnely a já tehotnela a potracela, jen jsme to v rodině a známým neříkali. Mám za sebou 5 potratů, včetně zt A revize, několik laparo operací a hormonální léčbu. A teď mi tu leží krásná měsíční dcera a nikdo neví jak to bylo náročné psychicky než jsme se jí dočkali
@marketa1218 prosím tě jmenuje se to přímo test průchodnosti vejcovodů ( hysterosalpingografie/ sono HSG/ někdy zkratka HySaGo). Me to dělali tenkrát v gennetu na Letné v Praze za víc jak 2000Kč. Teď to dělá přímo i můj gynekolog, který rozšiřuje působení a ten za to chce 1800, ale vesměs to je za 2000Kč. Zeptej se ho jako četla jsem předtim že to hrozně bolí a je to nepříjemný a tak. No hele je to nepříjemný jak ti tam dávají tu kontrastní látku, tlačí to a pálí to jako každý kontrast, ale je přímo hned vidět kam až to prochází jestli to projede celejma vejcovodama nebo ne. Mě pak nic nebylo jen mi tlačit podbřišek ale žádné drámo. Předběžný výsledek je hned, pak to ten doktor ještě prochází a píše popis klasika. Vzhledem k tomu, že jsem neměla nikdy žádné operace na břiše ani gynekologické zákroky, které zvyšují riziko neprůchodnosti, tak jsem šla do tohohle než do narkozy, ta šance že tam bude něco k chirurgickému řešení mi všichni říkali že je tím pádem minimální a kdyby tam bylo jen zúžení tak to můžou rozšířit i při tom ultrazvukovém vyšetření. To si představuju podobně jak u urologických mini zákrocích
@marketa1218 Já to měla taky přesně jak píše mona91 - některé holky to vychvalují (bez narkózy), některé zase haní, že při té laparoskopii snadno opraví, když najdou nějakou chybu. Že by šlo něco upravit při HySaGo, to jsem nikdy neslyšela.
Jinak já jsem chodila do Gennetu takřka přesně 4 roky, než mě "vyřadili" a poslali za gynekoložkou s prosperujícím těhotenstvím. Občas to prostě trvá. Jo, mezitím jsem zvládla i psychoterapii, kdy jsem se smířila s tím, že budu bezdětná, že to opravdu nevyjde a že v životě jsou i jiné hodnoty než jenom mít dítě. A ano, otěhotněla jsem v podstatě v situaci, kdy jsem si začala hledat ty možnosti, čemu se v životě věnovat.
@mona91 Tak já si hlavně myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč to nakonec vyšlo - protože jsem se po embryotransferu nenervovala, jak to dopadne, ale byla prostě absolutně v klidu - a to už i před ním. Prostě pohodička, klídeček - a najednou bác, těhotná. A to jsem před rokem málem nebyla schopná mluvit o tom, že bych chtěla otěhotnět - jsem se hned rozbrečela. Doma samozřejmě zralá na rozchod - protože jsem ani ve vztahu moc nefungovala, sex nefungoval (přemotivovaná kolem ovulace, depresivní po ní...). Všechny peníze jsem rvala do neúspěšných IVF, takže i hádky, že nemám peníze, protože jsem je dala do IVF, ale výsledek nula.
Doma se možná ,,zatím,, nevím, nehadame. Jenom vidím, že je to manželovi také líto, ale mluvit o tom spíš nechce. Ale podporuje mě to jo, obejme, pohladí. Snažím se být v pohodě, ale někdy to sakra nejde. Spíš ještě přemýšlím, že se zkusím obrátit na terapeuta TČM. Tam bývá také taková ta psychologie, klasický doktor to neumí no.
@marketa1218 ahoj, taky jsme čekali 2 roky. Pak prošli celkem šíleným IVF, které bylo hodně náročné a bolestivé. Ale odměna byla. Nádherná. My naprosto šťastní, rodina šťastná. Pak jsem se 23.12. probudila se zakrvacenou posteli. Potrat v 6tt. 24.12 mě po revizi pustili domů. Vůbec nevím jestli se z tohohle můžu někdy vzpamatovat. Ty Vánoce do toho byla fakt vražedná kombinace. Kámoška je těhotná a já se s ní v podstatě nemůžu stýkat. Úplně ji nenávidím za to, když si stěžuje, že má žaludek na vodě. Co bych za to já dala. Vždycky jsem byla pozitivní a přející ale teď to při nejlepší vůli prostě nejde.
@vitezove je to hrozne těžký a v tobě to zůstane už navždy.... postupně se ta bolest zmírní ale nikdy celá nezmizí... ten pocit prázdnoty a beznaděje ze člověk přijde o něco co ještě ani nevidel ale miloval z celého srdce strašně boli... postupně začne min. Útěchy bude to dobrý příště se povede a tak jsou hezké myslene dobře ale v tuhle chvíli je nikdo slyset moc nechce... chce to čas... držte se ty i partner🍀
My už načali 5tý rok snažení.... z toho 3 roky v IVF centru. Čeká nás 7. transfer. Mám za sebou revizi 9tt (termín porodu jsem měla na štědrý den loni), takže pro mě Vánoce taky totálně,totálně v pasti.... ještě s dětmi od segry.. miluju je, ale nedávám to. Taky jsem celou noc nespala.Ale už je to za námi a teď vzhůru do další cesty za miminkem
@marketa1218 Já chodila na holotropní dýchání, byla jsem i na týdenním pobytu, kde bylo každý den něco - různé typy terapií zaměřené právě na uvědomění si sebe sama a co člověk chce a tak. Byla to docela práce celého půl roku, protože tam si vždycky něco uvědomíš a pak to tak minimálně 14 dní zpracováváš, občas i déle a bylo to dost intenzivní, ale velmi velmi účinné. Řešila jsem tam i kupu jiných problémů, které se různě navalily a hlavně se naučila zpracovávat stres a myslím, že to je i jeden z důvodů, proč se to nakonec podařilo (s darovanými oocyty napoprvé).
A pak když mi bylo v prvním trimestru skoro pořád blbě a unavená jsem pořád si až říkám, zda jsem do toho vlastně tak moc chtěla jít a zda jsem se na to ve svém věku už neměla vykašlat a zařídit si život bez dětí 😀.
Prostě mi přijde, že jsem otěhotněla až poté, co jsem přijala a zpracovala i tu myšlenku, že by děti nikdy být nemusely a že to není životní tragédie. Vím, že dost holek to má tak - že po letech nervování se v CAR si řeknou, že děti nebudou a otěhotní spontánně a podobně. Já sama to brala, že ty darované oocyty ještě zkusím, abych pak v budoucnu nelitovala, že jsem něco nezkusila, ale neupnula jsem se na to a počítala spíše s tím, že to nevyjde.
@vitezove To je asi normální - já záviděla i holkám, co tam aspoň někdy viděly ty // na testu. Že aspoň viděly, že jsou schopné aspoň otěhotnět. Kdežto já nic, 1. IVF 5 denní embryo, 2. IVF bez ET, 3. a 4. IVF transfer 3. den všeho co zbylo a nic, nic, nic. Veškeré testy v pořádku, jenom zvýšené NK buňky na podzim (imunologie, jsem typicky na podzim trošku nachlazená v podstatě pořád) - tak jsem všechno směřovala na léto, kdy to bylo v pořádku. Našetřila jsem peníze a další IVF a pořád dokola. Ale nikdy nevíš, zda je problém ve vajíčku (věk) nebo třeba jinde a děloha vajíčko nezachytí (imunologický problém), je v pořádku a tak. Takže jsem zkusila aspoň darované oocyty s tím, že pořád je jen nějaká pravděpodobnost otěhotnění a ani tam že není až tak vysoká, jak by se mi líbilo. Jak na ty terapie teď nechodím (v těhotenství se na holotropní dýchání nemůže), tak začínám zase trošku stresovat a nervovat, zda bude vše v pořádku, ale nad vodou mě drží, že máme ještě 3 embrya v "mrazáku", kdyby náhodou něco (pořád to beru, že nikdy není úplně "vyhráno" - máme v rodině mrtvě rozené dítě ve 40tt - neodhalená srdeční vada). Držím pěsti, ať se z toho brzo vzpamatuješ a zase vidíš ty // na testu. Já čekala přes 4 roky od prvního telefonátu do CAR a necelé 4 roky od první konzultace tamtéž. Máš ještě nějaké "mrazáčky"?
@marketa1218 Naprosto chápu. Snažili jsme po loňském potratu neúspěšně skoro rok, byla jsem z toho vzhledem k věku (34) docela vystresovaná. Kaźdý těhotenství v okolí mě rozhodilo, malý miminka jsem nemohla ani vidět. Navíc současně se mnou byly těhotné dvě příbuzné, obě měly prakticky stejný TP jako bych bývala měla já.
Na podzim jsme šli do CAR, nejdřív se všichni včetně doktorů divili, proč po tak vlastně krátkém snažení, základní testy v pohodě, přesto pak hned doporučeno začít s IUI a pak eventuálně s IVF kvůli věku. Byla jsem z toho rozhozená, na variantu IVF jsem nebyla vůbec připravená. Takže jsem se rozhodla objednat ještě před IUI na Dornovu metodu, kde mi řekli, že mám otočenou kostrč, takže jsem si našla i fyzioterapeutku, co se specializuje na Mojžíšovou, zjistila mi syndrom pánevního dna, provedla základní mobilizaci, cvičila jsem Mojžíšovou. Mezitím mi dr v CAR odpískala IUI, že mám anovulační cyklus, nesla jsem to docela špatně, protože jsem tušila, že budu mít ovulaci jen trochu později, promarněnej pokus před Vánoci. Takže nastoupil manžel s konzervativní metodou a lup ho, jsem v tom... Věřím, že pomohla právě Dornovka nebo fyzioterapie, ale samozřejmě to mohlo být i něčím jiným. Jen mi dává velký smysl, nechat se zkouknout fyzioterapeutem předtím, než se začne utrácet v CAR... nestojí to skoro nic (oproti jiným metodám) a prostě svalový a nervový poměry oblasti pánve, prokrvení orgánů, postavení pánve...fakt dává smysl, že to může ovlivňovat schopnost otěhotnění nebo donošení dítěte. Držím pěsti, ať se podaří 🍀
@marketa1218 Je naprosto normalni závidět nekomu, komu to jde tak snadno. Sama jsem se pristihla tolikrat... a nic na tom nemeni ani skutecnost, ze to tem holkam preju. At je to segra, ktera otehotnela a nez se zadarilo nam tak už dávno porodila a plánuje další dítě...( a my stale nic) At to jsou kolegyne ci kamarádi, do kterých bych to nikdy nerekla. Kor ted byla ta tehotenstvi jako epidemie.
@mona91 To je krasny! Drzim pesti at jde vse podle planu. Znam taky z okoli holcinu, ktere Dr. rekl, ze je neplodna a ejhle...uz podruhe je tehotna a otehotnela prirozenou cestou.
@klaarusa to je hrozne :((( Diky bohu, ze si k vam to stesti cestu naslo. Si pak clovek opravdu uvědomí priority...
Ahoj holky, chtěla jsem poděkovat za podporu. Menstruace měla přijít 31.12. a už nepřišla! Dnes pozitivní test, nemůžu tomu ještě vůbec uvěřit, ale místo laparoskopie půjdu na kontrolu 🙂
@marketa1218 gratuluju a držím palce ať je všechno v poradku 🙂
@mona91 děkuju moc, jsem z toho celá mimo, musím se vzpamatovat ☺ Ty už to máš za pár viď?
@marketa1218 no ještě necelé tři měsíce 🙂
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@marketa1218 naprosto vím jak se citis.... my se snažili 2,5 roku, všude okolo gravidni chřipka všechny těhotné ať už chtěli nebo nechtěli. Kamarádka ze školy za těch 2,5 roku šla 3x na potrat, což pro mě bylo dost šílené v tu dobu. Nerikala jsem si nic jiného než proč ona Jo a nechce a my ne, proč proč proč.... vždy jsem to obrecela. Po roce v CARu v Gennetu to bylo stále horsi za celou dobu se zkoušel clostilbegyt bez efektu a jednou IUI bez úspěchu... je to strašně psychicky náročné a kdo si tím neprošel nepochopí. Mě pak nejbližší kamarádka v únoru porodila já ji to strašně přála ona to ditko chtěla a i ze zdravotních důvodu musela co nejdřív malej zlatej ale taky jsem to obrecela a přitom jsem ji to hrozne přála, ale sobě taky... pak se sešlo hodně aspektů, urvala jsem si sval na noze takže jsem byla 6 týdnu doma se sadrou no to byla další pecka ze druhé IUI kvůli tomu nebude jak mělo byt... na začátku června jsme změnili CAR, po půl roce zoufalství a deprese nám řekli jasný plán ze v září IVF a mezitím si zajdu tam tam tam tam...já odchazela s úsměvem ze v září konečně spetka naděje a ejhle ani na to nedošlo.... v červenci najednou pozitivní HCG (od doktora protože jsem přece neplodna tak jsem neměla ani test doma 😂). Rady nemyslí na to jsou úplně zbytečně člověk na to mysli i když nechce, pořídit si něco na rozptýlení je super máme z téhle rady úžasného kocoura ale ze by to tak pomohlo to taky ne, každému přijde ten zlomocný okamžitě jinde a z něčeho jiného... mě si tím samým teď prochází sestra, vím jak se citi, vím ze mi to přeje ale ze je hrozne těžký videt jak mi roste břicho.... držím palce nic víc cizi člověk nemůže rict... jsou i případy kdy řeknou ze to proste nejde a jde to, jako u mě neztrácej naději 🍀