Šla jsem na interrupci, teď jsem nešťastná

Chce to čas... Nezažila jsem to, ale trochu bych měla možná obavu, aby to nějak nepoznamenalo manželství. Že ty jsi dítě chtěla a manžel ne, abys v sobě časem nekupila nějakou zlost vůči němu. Ale píšu jen to, co mě napadlo po přečtení příspěvku. Jinak souhlasím event. vyhledat psychologa.

Mrzi me to. Ted uz se k tomu asi vic napsat neda, jen ze to snad casem preboli. Kamaradka to psychicky neustala a chlapa s kterym byla deset let za to zacla nenavidet, ale rozdil byl v tom, ze to bylo jeji prvni tehotensrvi. U vas muzou hrat roli i financni duvody a pod.

díky holky za podporu, právě naše manželství není poslední dva roky uplně v pořádku,
tak jsem si říkala že s prckem by se to zlepšilo, do poslední chvíle jsem doufala že řekne
"nechod tam nějak to zvládneme" .... myslím že mu to nikdy neodpustím a sobě taky ne.

@bledulka84 je fakt že dvě děti už máme 16 a 13 let, a on právě zminoval finance a málo místa doma...atd. to mi, ale přišlo sobecké nevyděláváme zase tak málo, ikdyž mateřská 7 tisíc by byla náročná..

@bublinabb Obávám se, že ten lepší stav je, že za to budeš nenávidět jenom manžela. Doporučuji nelenit a jít za psychologem nejlépe okamžitě. Podle toho, co píšeš, tak ses v podstatě nechala zmanipulovat do něčeho, co jsi opravdu nechtěla a co je v podstatě nevratné. Nejsem si jistá, zda i další těhotenství by změnilo vztah mezi tebou a manželem, asi by změnilo tvůj přístup k sobě samé, ale zase bys nejspíše zůstala s třemi dětmi sama.

Tvůj příspěvek by se měl linkovat všem těm holkám, co se ptají, zda jít na interrupci. aby si uvědomily, že nejdou pro housky do krámu.

@bublinabb už se stalo, musíš se s tím smířit .... čas bolest otupí.
Jen poznámka: dítě nefunkční vztah neslepí.

@bublinabb Jenže otázka nebyla: "Miláčku, pořídíme si další děťátko." ale prostě se stalo (tedy pokud to nebyl z tvé strany úmysl ve stylu "Budu lepit vztah nedomluveným těhotenstvím"). V tu chvíli jsou ty varianty úvah jiné - "Opravdu je naše situace tak strašná, aby to nešlo?" A mateřská není 7 tisíc, může být 11 tisíc a i u toho se dají různé brigády a podobně.

V podstatě o čem se dalo uvažovat jako o jediném důvodu bylo, že děti máte skoro dospělé, ještě pár let a když se rozvedete, nebude to pro ně tak strašné, protože budou nejspíše bydlet každý sám. Ale kdybyste do toho nefunkčního vztahu přivedli dítě, je pravděpodobné, že se rozvedete dřív, než bude dítěti rok. A to už je špatné.

Jenže to mělo pak znít jako argument: "Hele, náš vztah je naprd už teď, dítě to jen zhorší, fakt je to rozumné?"

@bublinabb tak to je mi líto...moc, je Fakt že já bych se nikdy do něčeho takového nenechala nutit a chlap který by mi tohle řekl, by u mě naprosto ztratil jakoukoliv váhu...v tomto jsem nekompromisní a nedokáží odpouštět, jsou věci přes které nejede vlak...držím moc pěstí ať se dáte dohromady, využila služeb psychologa a zvazila u toho variantu, zda s timto exemplarem chci nadále setrvat ve vztahu...protože tato díra už tu bude napořád a pokaždé jak se na něj podíváte se ty vzpomínky vždy vrátí😞

@bublinabb je mi fakt lito, ze si tim musís prochazet, jsem po dvou samovolnych potratech a i kdyz to se ovlivnit nedalo, tak i tak to boli. A bohuzel muz nikdy nemuze pochopit, jak je ta situace pro zenu psychicky narocna a ze finance v tomto hraji druhoradou roli.

@merope rozhodně jsem to neplánovala, jak si nám to vycházelo i bez antikoncepce, já beru prášky na vysoký tlak tak už jsem ji nechtěla brát, vím že dítě vztah neslepí, naopak vidím, že tímhle mě utvrdil v tom, že s ním asi nemůžu dál být .. chlap nikdy nemůže pochopit co se v nás odehrává.. říkal, že se taky trápí, ale možnost nechat si mimi připustil asi na 5 % .. kdybych tam nešla celou dobu by mi předhazoval peníze... a zůstat sama se třemi dětmi jsem nechtěla ...

Ahoj,mě bylo tenkrát 19let byla jsem krátce po škole ale práci jsem měla.Bydlela jsem u rodčů a nevěděla jsem přesně kdo je otec...za což jsem se moc styděla.Rodičům jsem to řekla a nedočkala jsem se žádné podpory...bylo mi moc smutno z toho,že bych měla být na všechno sama...a tak jsem na radu rodičů šla na nterupci.Teď je mi 28 a pořád na to nemůžu zapomenout odpustit snad... ale zapomenout nikdy!Ještě na sále se ve mě honily myšlenky že uteču ale už se to nedalo vzít zpět.Od tě doby jsem nemohla mít děti nevím jestli to bylo tím zákrokem nebo ne ale už máme pouze IVF.
Je mi moc líto čím si musíš projít protože vím z vlastní zkušenosti jaké to má následky.Psychologa jsem vyhledala a cpal do mě nějaké léky a ty jsem odmítla,tak mi ani ten moc nepomohl.Držím palce ať to váš vztah ustojí.Dá se odpustit hodně věcí když to za to stojí.

@trolik je mi líto, čím sis prošla, moc. Nepleteš si psychologa s psychiatrem? Psycholog nepíše léky, nikdy, řeší problém s klientem, učí, jak přijmout věc, jak se s ní vyrovnat.. (v jiných případech jak komunikovat, zlepšovat sebevědomí, posilovat psych.dovednosti apod.)

@trolik tak to teda byla taky hrozná situace u Tebe, hlavně, že se mimi podařilo.
Já jsem hrozně zklamaná, protože jsem vždycky říkala, že kdyby se nám to stalo, on by mě na přerušení nikdy neposlal... no a spletla jsem se.. a to jsme spolu 22 let!

@lv Dík,už je to hodně dlouho...myslela jsem i na sebevraždu tak je možné že se pletu a byl to psychiatr.Mě by i pomohlo kdyby se naši omluvili,že je to mrzí,že nevěděli jak mi to ublíží ale toho už se asi nedočkám.jediné co z toho mám,že se poučím a budu pro svoje děti víc kamarádka která je pochopí a pomůže.

@trolik Moje dcera neplánovaně otěhotněla v 18 letech. Dlouho jsme zvažovali, nabídli jsme jí pomoc a mladí se nakonec rozhodli si dítě nechat. Dnes je z ní jedenáctiletá slečna. Dcera, její maminka před pěti lety zemřela a dnes jsme vděčni, že malou máme. My měli prostředky na to, bychom pomohli, jak materiálně, tak technicky....ale každý prarodič na to třeba nemá.

mozna jsi nam tu mela napsat PRED tim zakrokem... ted uz neporadime a nezbyde nez poprat brzke smireni... a at to ustojite... muj druhy chlap zas nevzal posledni otehotneni, asi by mi syna stale vycital... a po porodu se to tak vyhrotilo, ze jsem nakonec utekla. jsem se ctyrmi detmi sama, urcite to bude narocne, ale nez chlapa vola, to radsi zadneho a klid... nejaky kamarad se casem najde... a kdo vi, co ceka Tebe... drzima palce! a toho psychologa bych vyhledala... pomuze to prijmout situaci.

@bublinabb Moc mě mrzí co prožíváte. Určitě s tím někam zajděte se vypovídat k někomu kdo odborně poradí. Není dobré na to být sám a hlavně na to že čas se nevrátí. Přeji ať jste brzo psychicky na tom lépe a možná bych to i manželovi řekla....

Já možná napíšu kacířskou myšlenku, ale úplně bych manžela nevinila, resp. z něj nedělala a priori špatného... Ono chlapi to vidí jinak, pragmaticky, mě třeba překvapilo, když mi známé manžel řekl asi dva dny po narození jejich syna, že je nadšený, ale má dost strach. Z toho, že teď je to jen na něm, uživit je, postarat se, zajistit jim nějaký standard. Dokonce použil slovo nezklamat. Docela dlouze jsme se o tom tehdy bavili, prostě na nich je najednou ta zodpovědnost. My to vidíme jinak, dítě je od začátku u nás a hormony nás vesměs připraví na to, že jsme prostě mámy,, a ty zvládnou leccos. U chlapů je ta cesta delší a tedy i některá rozhodnutí mohou být ze začátku snazší...a možná taky tak snadná nejsou, jen o tom nemluví, a prostě v nich zvítězí to, o čem si myslí, že je v tu chvíli rozumnější... Ale to neznamená, že ten chlapský praktický pohled je zavrženíhodný...Je to i jejich rozhodnutí, to dítě není jen naše (je-li to v dobu početí funkční vztah), oni mají právo zaujmout k tomu nějaký postoj a bohužel tady nelze dojít k nějakému kompromisu, je to buď jedna strana nebo druhá...

Navíc jestli sama píšeš, že vám to teď dva roky úplně neklape, možná prostě nechtěl pořizovat třetí dítě do vztahu, u kterého je budoucnost nejistá, což by asi bylo i více než pochopitelné...

Nevím, jaké byly diskuze u vás, jestli jste si řekli "třetí už ne" anebo o tom vlastně nikdy nemluvili, ale jestli jste spolu 22 let, asi jste spolu z nějakého důvodu, předpokládám, že je to i dobrý táta, a možná máte teď nějakou krizi. Sedněte si, řekni mu určitě, jak se teď cítíš (i když s chlapama jsou ty promluvy boj), i s tím, že se bojíš, že mu to budeš vyčítat, a chtěj po něm, aby Ti vysvětlil jeho pohnutky (pokud to neudělal už předtím...), A dej tomu taky čas, teď si myslím, že je to hodně čerstvé. To rozhodnutí už zvrátit nelze, ale neházela bych teď hned nad vaším vztahem flintu do žita...

Ahoj. Myslím, že se nelze divit, že Tě to trápí, a držím Ti palce, aby ses s tím co nejdřív vyrovnala. I když to bude chtít nějaký čas a taky odvahu, jít po takovém bolestném rozhodnutí dál - ale život nekončí a určitě Tě ještě čeká mnoho radosti. Psychologa bych taky doporučovala, mohlo by Ti to pomoct se s tím vyrovnat. Nebo se můžeš podívat sem: www.linkapomoci.cz (pomáhají ženám, které mají nějaké problémy spojené s těhotenstvím, a právě i ženám po interrupci) nebo sem: http://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci/2567-terap... (nelekej se, že je to od Hnutí pro život, i když to jsou lidi, kteří jsou proti interrupcím, tak se nemusíš bát, že by odsuzovali ženy, které interrupci podstoupily).

@musichetta ahoj diky moc za radu, urcite na to mrknu. Sama to urcite nezvladnu a od manzela pomoc cekat nemuzu. Ani deti to nevi.

@bublinabb taky tady budu asi za zlou...ale rozhodla ses i Ty. Manzel sice rikal ze mimi nechce ale rozhodnuti definitivni ma podle me zena - nikdo te tam nasilim neprinuti dojit a lehnout si...
Pravda je,ze muzi casto nepremysli ale zpocatku vidi paniku...dalsi starosti...to ze jste pocali dite znamena i to ze spolu intimne zijete a mate blizko...
Nehazej vse na muze. Ale ani nepranyruj sama sebe. Co se stalo stalo se. Kazdy v zivote ma v sobe takovou 13komnatu kdy udelal neco na co neni za sebe pysny....neco co by dnes udelal jinak....
Osobne si myslim ze tendence vycitat to muzi mit budes ale na to treba pomuze psycholog....podle me to mimi mohlo byt jako sance ze se to mezi vami zlepsi...i presto,ze si to zprvu muz nepral. Ted se mezi Vami dost mozna rozjede krize. Toto pisu hlavne proto,ze nentera to tady dost mozna bude cist a pred rozhodnutim stat teprve bude....
Na druhou stranu ale je treba rict-nevim kolik ti je,ale kdyby miminko bylo postizene,tak by Ti to manzel predhazoval a otloukal o hlavu...

Proto vybrec se a bez dal. Neohlizej se,nevycitej a divej se dopredu...
Drz se. Myslim si,ze nema smysl Te tady nicit atd. Ty trpis uz ted dost.

@fallingstars naprostý souhlas. Ženská sice dítě musí odnosit, odrodit, vypiplat, všechno je to záhul jak fyzicky tak i psychicky. Ale na chlapovi několik let leží materiální zodpovědnost za rodinu. Což není žádná p.del, obzvlášť v dnešní době...

@hop_ita
@fallingstars
Myslím že obě velmi zapominate na nás, na spoustu žen na MD, co nejen zvládnou starat se o děti a domácnost ale k tomu ještě chodit do práce....takže chlapi zase až takoví chudacci opravdu nejsou...
A když už žena má zodpovědnost za život a výchovu dítěte 24h, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce... chlap si z toho sem tam ukroji tu hodinku, a pak už nemůže😂 samozřejmě jim neberu roli živitele ale bych z nich nedělala krále co celou rodinu spasí

...to jen tak.uplne na okraj a mimo mísu, už se to klasický stačí jinam...a paní na to není určitě vůbec zvědavá, hezký večer

@lajla Nikde jsem nepsala, že chlapi jsou chudáčci, jen jsem se snažila nastínit, že i oni mají nárok tyto věci vidět ze svého úhlu. A vycházela jsem přitom ze svých zkušeností, z toho, co vidím ve svém okolí. Jestli jste zvládla se čtyřmi dětmi vždy bezprostředně po jejich narození zabezpečovat rodinný rozpočet stejnou měrou jako muž, pak klobouk dolů, ale jste dle mého názoru výrazná výjimka 😉 Hezký večer!

@fallingstars mi to tak vyznělo bohužel...
Samozřejmě že stejnou měrou to nejde, to by i chlap se musel stejně starat o domácnost a děti, každopádně věřím že víte, o čem píšu

@lajla financne to na nem dost lezi...a nejen financne ale i pomoc v domactnosti i venovat se detem nebo kdyz jsou deti nemocne....psychicky tlak to na ne pokud tedy nejsou nezodpovedni a neni jim jedno co s rodinou bude...a co s deti vyroste...
Nicmene to neomlouva muze aby zenu poslal na potrat.. .otazkou je zda to nebylo pouze zkratove jednani a kdyby zena vydrzela treba by se omluvil..

@shine2015 ale já s tím Souhlasím, jen mi přišlo nefér neuvest že jsou i ženy které zvládnou chodit do práce a starat se ještě o vše ostatní
Mi třeba manza v domácnosti nepomáhá a když jsou nemocné tak doma taky zůstat nemůže, holt jsou práce...kde si to dovolit někdo nemůže
Ale to už fakt je miiiiiimo miiiiisu😉 jdu spát😉

@lajla nikdo nemluvi o muzi jako o spasiteli. Pouze mi prijde fer zminit, ze i pro ne je to velka zatez. Prijde mi, ze se na to casto zapomina. Ano, nektere zeny si privydelavaji i behem md, ja k jim napr taky patrim. Ale rekla bych, ze je to celkem vyjimka.