Prý je to v hlavě…

@kitty_cat34 Tohle je jedna z těch věcí, že kdo nezažil, nepochopí. Aktuálně mám švagrovou, co čeká po x-tém IVF na potvrzení UTZ, ale protože se bojí zamlklého těhotenství, tak je vlastně totálně v háji víc než, když to vůbec nevyšlo, my všichni v rodině nevime, jestli se ptát/neptat, podpořit/nepodpořit. Psychika je fakt alfa omega, dala bych sebe na prvni místo, dělej, co chceš Ty a v čem se cítíš dobře. Mně se za hodně špatných okolností narodil syn a dlouho se nevědělo, co bude. Říkala jsem si:jedu den po dni, dnes dobrý, zítřek neřeším..

@kitty_cat34 nam az kdyz jsem po trech a pul letech marnych pokusu rezignovala a rekla, ze teda pujdu do toho CARu 🤷🏼‍♀️ tak uz sem tam nemusela. ale nemela jsem za sebou ani jeden potrat, natoz takovou naloz jako ty ❤️ to snad musi clovek chtit a zaroven mit velky strach. snad pomuze jen cas...drzim palce🍀

My čekali několik let na druhé dítě. 2 zamlklá těhotenství, nechali jsme se vyšetřit v Pronatalu a vše v pořádku. Zkusili jsme jednou IUI a nevyšlo to. Tak jsme se domluvili, že jedno dítě stačí a koupíme mu pejska. Za 2 měsíce jsem byla těhotná. A 3. dítě jsme počali přes kondom🙂

Nevím, zda to chceš slyšet, ale já otěhotněla po půlroční intenzivní psychoterapii (uznávám, vedlejší efekt bylo i to, že jsem shodila přes 10 kilo). Otěhotněla jsem pomocí IVF, ale byl to už kdovíkolíkátý pokus. Už jsem byla smířená s tím, že zůstanu bezdětná. Pootevíraly se všechny ty staré rány a nějak i vyřešily.

my jsme se s manželem rozhodli po dvou nezdarech, že zůstaneme ve třech a budeme si užívat syna, 15 měsíců snažení jsme zahodili, o vánocích jsme začali plánovat letní dovolenou u moře, začali jsme se těšit, 10. ledna na testu //.... držím palce 🍀

Děkuji za zprávy. Člověk ví, že by na to myslet neměl ale není to vůbec jednoduché :( nevím už co víc proto udělat abych na to nemyslela… i štěně jsme si koupili… jak píšu, je to lepší ale z hlavy to člověk nikdy úplně nedostane… to bych se snad musela smířit s tím, že už dítě mít nebudem

@kitty_cat34
Ja bych pokracovala v te terapii

@kitty_cat34 Ehm, já nevím, myslela jsem na to, hlídala se, zvlášť po potratech, kdy teda bylo jasné, že otěhotnět dokážu, fakt jsem nezkoušela podsunout mozku že vlastně to dítě až zas tak nechci. Ano, říká se, té se nemáš upínat, máš myslet na něco jiného a někomu to funguje. Ale přes hlavu spermie nejdou, tak bych řekla, že samospásné to nebude. A za mě, kdo říká že to úplně vytěsnil a najednou to šlo, haleluja, tak myslím, že prostě kecá. Kdo hodně chce, nikdy na to úplně nepřestane myslet...

@mourovatakocka přesně tak :( vidím to úplně stejně…

Mám za sebou fakt hodně co se tohoto týče. A jak mi řekla lékařka na klinice: ženy otěhotněly v koncentračních táborech, při znásilnění, ve válkách, s rakovinou, ženy psychicky nemocné, ženy které nikdy děti nechtěly, stejně jako otěhotní žena, která si dítě ze srdce přeje...
Psychika je mocná, ale těhotenství nevzniká v hlavě!
Psychický stav ovlivňuje chemii těla, samozřejmě. Ale rozhodně otěhotnění nebrání upnutí nebo neupnutí se na těhotenství.
Tomu se říká biologické hodiny a jeden z nejzákladnějších instinktů člověka- rozmnožování.
Držím pěsti, ať se brzy dočkáš ♡

Na tyhlety kecy o ,,nemysli" na to, já nevěřím 🙄 Spermiím a vajíčkům je fakt fuk, na co jsi u toho myslela... Mám dvě děti z ivf, tak tady nevařim nic z vody. Velký stres samozřejmě ničemu neprospívá, ale děti se rodily i za války.

@kitty_cat34 já mám zkušenost, že jsme se přes dva roky snažili, testy v pořádku, vyšetření v průběhu ovulace - vše ok, tak rychle domů na sex, ovulační testy, každou ms jsem rok obrečela. Vztah nevydržel bohužel. Našla sem si nového přítele s začala užívat antikoncepci. Po roce vztahu jsem mu řekla, že bych to vysadila - bylo mi 32 a abych teda alespoň do 35 otěhotněla 🙈za dva měsíce jsem byla těhotná, ani nevím jak. Je mi jasné, že u mě došlo ještě k výměně partnera, ale před tím jsem to miminko vážně chtěla, hlídala si ovulaci, vždy jsme ty 4 dny - den před, den ovulace a dva dny po měli sex, aby byla co nejvyšší šance. A s mým současným manželem jsem ani nevěděla, že už ovulaci mám a byla sem těhotná. V hlavě je to určitě 🥺
Jinak mě mrzí tvá ztráta, za mě lepší než psycholog je terapeut. Řeší přímo trauma. Já sama terapeuta mám a velká pomoc.

Ano je to v hlavě, až když jsem se na všechno vykašlala a vzdala to, tak se povedlo, teď mám doma 8 měsíční druhátko.

@kitty_cat34 ahoj, v první řadě chci říct, že mě moc mě mrzí, co sis musela prožít, nedokážu si tu bolest představit. 😓
Nicméně já si myslím, že po takovém traumatu, který sis prožila ses ještě stále nevzpamatovala byť si myslíš, že ano. Možná máš podvědomě takový strach z toho, že se to bude opakovat, že se tvoje tělo podvědomě brání dalšímu těhotenství. Já věřím, že musí být hrozně těžké otevřít staré rány a znovu se tomu všemu vystavit, ale řekla bych, že to je to, co bys potřebovala, protože ty rány nejsou zahojené. Myslím si, že i přesto, že si myslíš, že sis to v sobě uzavřela, tak ne neuzavřela. Stále to v tobě ještě někde je a myslím si, že to potřebuješ sama v sobě znovu otevřít, skutečně přijmout a zahojit. Takže bych doporučovala vrátit se k terapii. Myslím, že jsou dokonce si terapeutové, kteří se zaměřují na ženy po ztrátě miminka, tak pokud bys někoho takového měla v blízkosti, určitě bych to na tvém místě minimálně zvážila. 😉 Přeji hodně štěstí a doufám, že se brzy zadaří. 🍀🍀🍀🍀💪💪

My jsme o první miminko přišli ve 21.tydnu. Když jsme se pak začali snažit o druhé, vůbec to nešlo. Sestřenice mi doporučila kapky gynex,ale ty mi akorát rozhazely cyklus. Po roce snažení jsem nastoupila do práce, pořídili jsme si pejska a já otěhotněla. Držím palce.

@kitty_cat34 ten doktor,který naznačil,že je to v tvé hlavě by tvůj doktor nebo doktor v car? Já poprvé otěhotněla po 2,5 letech snažení,bohužel přišel jeden z mnoha sam.potratu,po druhém SP přišlo vyšetření spermiogramu,horm.profilu,genetika nás obou, imunologie-vse v pořádku.po dalším SP jsem změnila car a tam partnera poslali na vyšetření Dna spermií a narazili jsme na problém.po 4,5 letech se nám narodila díky caru dcera,syn po dalších 2 letech, tentokrát přirozeně po clostilbegytu před 1.konzultaci na 2.ivf.dohromady jsem byla těhotná 11x(co vím),z toho máme 2 děti,jinak SP,do dalšího těhotenství jsem již nešla.vzdy jsem měla v hlavě,že chceme miminko,chodila jsem na cvičení dle Mojžíšové-behem cvičení a uvolňování pánve nebylo žádoucí otěhotnět,měla jsem zablokována esíčka.chodila jsem cvičit,pila kde co,jedla s partnerem vitamíny,píchala si injekce,jezdili jsme na výlety, dovolené.vedela to jen kamarádka,nejde na to nemyslet.

Prodám svou zkušenost. 2008 narozen chlapec početí přirozené. X let nic ani nehoda, žádná antikoncepce nic.. Muž horší spermio já bez ovulace, ale vyřešilo se 2019 narozen chlapec po Ivf (4x iui bez šance, pak ET nevysel ket ano hura). V roce 2022 že zkusíme posledního zmrzlika nevyšel... Spadl mi svět. Ok vrátím se do práce, třetí nebude, pak už jsem o mimčo ani nestála.. No a teď jsem asi 25tt po 15ti letech přirozeně a na první dobrou, no na mimčo se těším ale stále si na tu myšlenku zvykam🧘‍♀️ nesnášela jsem řeči je to v hlavě, ale asi na tom něco je.. Takže u nás stačilo fakt už nechtit, navíc chlap trošku v té době zlobil takže mu říkám že on to má za trest a já za odměnu 😄😄😄 máš za sebou velký trápení, věř že vás čas přijde ❤️ me motto zní přestan doufat začni věřit ❤️ přijde to

Moc je mi líto čím si si musela projít😥❤️....my se snažili skoro 2 roky. Taky mi všichni říkali že na to nemám myslet, apod. Upřímně to úplně nešlo, byla jsem si vědoma toho že už je mi přes 30 a moc času nemusím mít. Byli jsme v centru tam nám taky z výš. nic nezjistili, vše v pořádku, ale dostala jsem prášky na podporu početí a chodila na ko v době kdy měla nastat ovulace, Dr. zjistila že nemám pravidelně ovulaci a tak jsem si každý měsíc píchala injekci na vyvolání ovulace a druhý měsíc jsem otěhotněla. Je pravda že ve stejné době jsem změnila práci ale touha po miminku byla stejná, na druhou stranu jsem žila normálně, rozhodně jsem se z toho že to nejde nehroutila, nikdy jsem si nedělala milion ovulačních testů, apod .... věřím že psychika dokáže hodně a je potřeba být v pohodě, ale nám to vyšlo i když jsme se dítě snažili stále. Držím palce aby vám to co nejdříve vyšlo ❤️

@maximaty děkuji ❤️

Děkuji všem za slova útěchy. Moc to pomohlo. Jak píšete, chce to čas… pokud to nepůjde přirozeně, naštěstí máme šanci v podobě IVF.
I mě je líto, že jste si musely projít takovým trápením.
Jsme všechny silné ženy❤️

Někdy je lepší si přečíst vaše příběhy než 100terapeutů 🙂 ale určitě se poohlédku po nějakém, který se třeba ztrátou dítěte zabývá

@veronikav31 přímo doktor v car

@kitty_cat34 tak to byl s prominutím pa.ko. chodila jsem do dvou carů a nikdy mi ani Dr.nenaznacil nic takového

Nemá smysl chodit na terapie, když ty tomu vnitřně tomu nejsi nakloněna, to to stejně nepřijmeš. Možná ti daná terapie, terapeutka nesedla. Také se nenajíš dobře v každé restauraci. Já obecně jsem zastáncem terapie, protože občas mi přijde, že se v tom někdo strašně plácá a je lepší, když to řeší s odborníkem. Ty dělej, co cítíš, pokud máš pocit, že to nechceš s nikým rozebírat, tak to nedělej, někdy je únavné rozebírat dokola pořád jednu a tu samou věc. Já bych se soustředila na to hezké, co ti přináší radost, ale musíš vědět, že to máš zpracované.
Podle mě je v pořádku to mít v hlavě, brát jako přirozenou součást sebe, ovšem to mít to hlavě se nesmí stát bičem, že jsi z toho v tenzi a ve stresu, že to není hned teď, což je samozřejmě těžké, když jsi chtěla být těhotná už pře x měsíci.

@levandule_k ano, máš pravdu…

@kitty_cat34 To přece nejde,nemít to v hlavě,na to žena nezapomene,už nikdy…myslím strach. Taktéž jsem měla problém otěhotnět x let,jednou jsem potratila v 7tt. Problém,žádný zásadní,u nás nezjistili,podstoupila jsem jedno IUI a pak jsme se objednali do hodně vzdáleného CARU,tam mi úžasný pan doktor,nabídnul hned IVF,po těch letech neúspěchu,už kvůli psychiky…podařilo se to napoprvé,máme 3,5 leteho chlapečka,poklad s růžky😂.Tolikrát jsem slyšela,že to mám v hlavě,ale jak ten strach,v hlavě odbourat???To se lehce říká.Cele těhotenství,jsem měla strašný strach,že o něj přijdu,dlouho jsem nemohla uvěřit,ze i nás potkalo,to štěstí.No a těd,pořad mám strach,že se mu něco stane…..životní rány,si neseme,už napořád!

Bohužel já to v hlavě měla a dost...i když na to tak čas nebyl, můj sen celý život byly děti..skoro 5let snaha, ale bylo nam receno, ze se to prirozene nepovede, ani IVF cenu nema...manzel nastesti nebyl proti adopci, takze jsme zacali resit tu. V dobe, kdy jsem sla odevzdavat papiry sem tam uz nedosla...byla jsem tehotna. Druhe bylo prakticky hned. U me jasna hlava, byt manzeluv spermio byl vic nez spatny a ja za sebou nekolik spont.potratu plus ZT. I tak tu jsou dva partaci. Drzim pesti