Potrat ve 21. týdnu, máte zkušenost?

Děkuji 😉 za radu a podporu. Mám dvě krásné zdravé děti. Taky mám za sebou tři potraty v 1. trimestru, ale tohle je premiéra. Když už jsem dostala naději, že je vše v pořádku tak přišlo tohle ☹

@nasta77 Mám to za sebou.Dokonce i v HK.Tou narkozou asi myslela epidurál,aby jsi necítila bolesti.Ničeho se neboj,ikdyž je to děsný a psychicky náročný výkon,tak personál je skvelý a strašně hodný.Moc přeju hodně sil.Kdyby jsi chtěla vědět něco konkrétně,tak se klidně ptej.Je už to teda delší čas, co to mám za sebou,ale asi to pořád bude stejné.Drž se.

Já jdu do Sanusu. Díky za info o narkóze...mám z toho strach ☹. Je to příšerná představa jít si porodit mrtvé dítě ☹

@nasta77 Já mám tohle za sebou dokonce až ve 3. trimestru, jen tam šlo už i o můj život. Taky jsem musela malého porodit. A aby mi alespoň trochu ulevili, zavedli mi epidurál. Ale tehdy mě psychicky na kolena dostaly i další věci, které s úmrtím souvisely. Držím pěstičky, ať to je třeba jen krutý omyl a pokud ne, ať je to vše co nejdříve za Tebou. Strašně záleží na podpoře partnera a rodiny.

Bohužel je to krutá realita ☹...po ultrazvuku v Sanusu jsem byla ještě u svého gynekologa a ten mi to také potvrdil. Ve 3.trimestru to musí být maximálně kruté...člověk už se blíží do finále a pak příjde ta krutá rána osudu. Podporu partnera, rodiny a přátel mám 😉 bez nich bych to nezvládla.

@nasta77 Moc tě zdravím a i já musím popřát hodně štěstí, zažila jsem to stejné přesně v 21. týdnu 12.10.2013. Bylo to mé první děťátko, které jsem si moc přála - holčička Norinka. Taky nám přestalo bít srdíčko, takže místo fotky z 3D UTZ jsem odešla s tím, že miminko nežije. Je to šílená rána, taky nám 3 dny předtím srdíčko bouchalo a nakonec nic. Nezbývá nic jiného než to zvládnout, ač je to hrozně moc těžké. Není den, kdy bych si nevzpomněla. Teď po tisíci vyšetřeních vím, že mě ani manželovi nic není a čím se to stalo netuším. Teď jsem těhotná znovu, jak jsme mohli začít znovu, tak nám to hned vyšlo a strach, který mám nejde vůbec popsat. Mám rizikové, píchám si injekce na ředění krve a snažili se mi dát vše preventivně, ale jak to dopadne se uvidí.
Nejdůležitější je podpora rodiny a mě hrozně pomohly internetové diskuze, kdy jsem si uvědomila, že je takových hodně žen a mnohdy jsou ty případy ještě horší.
Porodu se neboj, nech si píchnout epidurál a zvládneš to, miminko není tak velké, takže to celkem jde. Moc na tebe myslím a brečím jako želva, protože mi to připomnělo přesně mojí situaci. Drž se a bojuj, zas bude dobře!!!

@tsterinka Děkuji emoticon za radu a podporu. Mám dvě krásné zdravé děti. Taky mám za sebou tři potraty v 1. trimestru, ale tohle je premiéra. Když jsem po všech těch vyšetřeních a odběrech plodovky měla jistotu, že je vše ok. tak přišlo tohle ☹

@kifsepixam Děkuji ti za podporu. Držím ti všechny palce a z celého srdce 🙂 ti přeju, aby vše dobře dopadlo. Je mi jasné, že to musí být po psychické stránce dost náročné. Toho strahu a obavy se člověk už nikdy nezbaví. Moc na tebe myslím 🙂
Já jsem se po všech těch dnech nejistoty a po všech vyšetřeních...která nakonec dobře dopadla 😉 začala těšit na malého Eliáše a pak se stalo tohle ☹ .

@nasta77 bohužel v mém okolí je maminek, které přišly o miminko, relativně hodně (naživo znám asi pět, možná víc takových) - při "prvním dalším" těhotenství tam ten strach určitě je, ale dvě měly po potratu ještě dvě děti a v tom druhém těhotenství už to bylo daleko lepší...
teď to pro tebe bude nějakou dobu hodně zlé. vypsat a vymluvit se, jak píše kif, je asi nejlepší možná pomoc, a hlavně máš dva zdravé broučky doma, kteří pro tebe budou obrovskou útěchou...
na dnešek držím palce, ať to proběhne co možná nejvíc hladce. Spontánní porod v těchhle případech doktoři volí, pokud je to jen trochu možné, protože po SC bys neměla minimálně rok otěhotnět.

@maladama nějak mi vypadlo "přišly o miminko po 20tt" - kdybych počítala ty, které potratily v prvním trimestru, tak těch je několikanásobně víc.

@maladama ještě jednou moc děkuju za podporu 🙂 hodina nástupu se blíží a já mám srdce v kalhotách ☹...až se vrátím ozvu se

@nasta77 držíme všechny palce, co doma máme, i ty kočičí!

@nasta77 Kočko drž se moc, věřím, že to nebude snadné, vím do čeho jdeš a ten pocit, že z porodnice odcházíš bez miminka je šílenej. Držím pěsti, ať to jde v rámci možností hladce a jsi brzo doma u těch nejbližších. Budu čekat na zprávu až se ozveš. Drž se a nezapomeň, že pořád je pro co žít a člověku nezbývá nic jen to zvládnout.

@nasta77 Posílám srdíčko, abys to zvládla!!!

@kifsepixam děkuju za podporu 😉 tohle už nechci nikdy zažít...byl to ten nejhorší zážitek na světě ☹...trpěla jsem 16.hodin.

@melis7 Ahoj...ty jsi byla ve FN bebo v Sanusu v HK? Já jsem byla v Sanusu a lituju, že jsem nešla do FN.

@nasta77 Bobku to je mě líto, já 12 hodin, takže věřím, že to bylo náročný. A řekli Vám něco? Mě tehda hned potom, že holčička byla malinká, že měla zúžený pupečník a placenta byla špatná. To se pak potvrdilo i z histologie. Už jsi doma?

@kifsepixam Zatím nic nevím...doma jsem od včerejška. Byla jsem vyřízená a neměla jsem sílu se na nic ptát. Jsem ráda, že jsem mohla jít co nejdřív domů. Malého jsem viděla.

@maladama Děkuji za podporu <3

@nasta77 Fakt? to teda koukám, že ti mimi ukázali, mě ne a vlastně toho lituji. No vše se dovíš s histologické zprávy a genetické. Ale máš dvě zdravé děti, takže věřím, že zdravé miminko si k tobě brzo najde cestu. Drž se!!!Moc na tebe myslím.

@kifsepixam Oni by mi ho asi neukázali...já jsem šla na wc na malou. Když jsem vykonala potřebu tak jsem stále cítila takový divnný tlak. Praskla mi voda a hned potom vypadl malej...spadnul do toalety ☹ ...zvonila jsem na sestřičku ta ho vytáhla z toalety...dala ho do emitky. Tu položila na prkénko a odešla pro nůžky na přestřižení pupeční šňůry. Když jsem tam s ním zůstala sama tak jsem si ho prohlédla a pohladila jsem ho. Možná to bude znít divně, ale jsem ráda, že jsem ho mohla vidět a pohladit si ho.

@nasta77 Úplně to chápu, taky bych to tak udělala. Jsi statečná ženská. Mě právě varovali, že nemůžu chodit na mísu čůrat. Drž se!!!

@kifsepixam Se mnou se nikdo nemazal...přístup sester byl šílený. Čekala jsem pochopení a profesionalitu...nic takového se nekonalo. Pořád dokola jsem slyšela musíte být trpělivá, když už jsem měla kontrakce po 2.minutách...bolestí jsem nemohla a prosila jsem se o pomoc. Sestra mi řekla, že mi nemůže nijak pomoct a odešla. Kdybych tohle věděla tak bych poprosila manžela, aby byl se mnou jako o porodu. Moc mi pomohl. Tady jsem byla na všechno úplně sama ☹

@nasta77 Je mi to moc líto, když to čtu a představuju si, jaké to muselo být, když jsi ho porodila, viděla ho a pohladila si ho, mám slzy v očích. Teď mi tu spinká naše 5týdenní holčička a jsem tak šťastná, že je v pořádku. Ačkoli jsem si taky užila. Od 26 týdne jsem ležela s nohama nahoře a čekala, jestli nezačnu rodit ☹ Ale nakonec to dopadlo dobře. Tak Ti přeji hodně sil a ať se brzy podaří další miminko 🙂

@nasta77 Chuděro to je mi líto, to já teda v Olomouci se setkala s úžasným přístupem. Manžel tam byl celou dobu se mnou, dostala jsem i epidurál. Ale už je to za tebou a bude zase dobře. Držím pěsti ať se dozvíte co miminku bylo, ať to zvládneš ustát a ať brzo čekáš další miminko. Ale teď se dej hlavně do kupy zdravotně a pak to půjde pomaloučku i psychicky.

@nasta77 no tak to bych si teda stěžovala! Takový přístup přeci není normální a rozhodně by jim neměl projít!
Je mi moc líto, že ses nedočkala pochopení a obyčejné lidskosti...

jsi moc statečná. je dobře, že ses mohla - i když to bylo díky neprofesionalitě sester - s miminkem v klidu rozloučit a pohladit si ho - svého malého andílka.

@prcekverunka Děkuju za krásná slova...přeju vám oběma holky hodně zdravíčka...to je důležité 🙂

@kifsepixam...děkuji za podporu 🙂 včera mi nebylo do zpěvu ☹ celý den jsem probrečela, ale dneska už je o něco líp. Dnes jsem byla u gynekologa a dozvěděla jsem se, že jsem měla infekci dělohy...samozřejmě po odběru plodovky do kterého jsem byla nucená. Kdybych se na to vyflákla tak jsem nemusela o malého přijít...všechno by teď bylo ok.

@maladama já jsem byla ráda, že jsem z té nemocnice vypadla. Za to, že jsem se s ním mohla rozloučit jsem vděčná...na tu chvíli nikdy nezapomenu.