Potrat v týdnu před 12tt

Ve 12 tt? Mela ses rozhodnout driv ted uz je to clovicek a ne jen " par bunek" .. Tohle nikdy nepochopim.. No presto pokud uz mas jedno ditko tak bych se toho nebala otec druheho prcka bude platit vyzivne na dite i na tebe( do cva dvou let ) a da se to zvladnout samozrejme prvni rok a pul dva jsou tezke co se tyce financi.. Ale zvladlo to x maminek.. Co bys prosim.te chtela slyset ?

A stylem tesim se jsem stastna a najednou se neco zmeni a uz se mi "to " nehodi to je teda k zamysleni..

@kedlubca Jak to-bez příjmu? Asi by ho hledala policie-dítě není věc, má k němu finanční povinnosti.Chceš snad s ním zůstat?Asi bych se z přítelova města zase odstěhovala-takhle se totiž přítel obvykle nechová.Představ si sebe, co chceš Ty-ne co chce tělem muž a duchem dítě-za blbý komentář se omlouvám.

@lenkalenulka Já bych se bála, že pokud se ukvapeně rozhodnu pod vlivem okolností (přítel vzal kramle, sama v cizím městě...), budu toho později šeredně litovat...Kdyby slečna dítě nechtěla od samého začátku, bylo by to jiné...takhle bych se bála, co to s psychikou udělá...Také záleží na tom, jak fungují její rodiče - byli by ochotni ji podpořit, pomoci - třeba i finančně?

@lenkalenulka Bude platit..Kde je psáno,že opravdu bude platit? Soudně to mít nastavené samozřejmě může, ale podívej se, kolik je mezi námi neplatičů alimentů...
@kedlubca Rozmysli si to dobře, ve 12tt už je to ,,dítě,, Zvládla jsi to jednou jak píšeš, jsi si jistá, že bys to nezvládla podruhé? ☹

Situace je složitá a rozhodnutí je jen na tobě. Je možné, že po potratu pocítíš úlevu. Moje známá například nikdy nelitovala, že šla na potrat, ale ta miminko od začátku nechtěla. Na druhou stranu mám kamarádku, která byla ve stejné situaci jako ty, dokonce i ve stejné pokročilosti těhotenství, pod nátlakem situace se rozhodla pro potrat a dodnes si to vyčítá a léčí se z depresí. Pokud ses na miminko těšila, možná bych zkusila spíš vymyslet, jak situaci vyřešit nějak jinak, i když věřím, že to nebude vůbec jednoduché. 😢

@carmilla No nezalekl,ale nechovam se údajně podle jeho představ,všechno co udělám je špatně.... bylo mi včera řečeno pokud se nebudu chovat normálně do týdne odejde a budu navždy sama.adopce nr,nedokázala bych do nosit dítě a pak jej dat pryč....

@lenkalenulka nezlob se na me,ale vůbec nevíš co tomu předcházelo nebo ne! Tak prosím nesud!

@kika_21 jako že já nemám příjem,z brigády jsem musela skončit kvůli tomu ze mi o narodil a mala. ..

@carmilla ne rodiče mi nepomohou...bohužel nepomohli ani u male,nepomohou ani ted....

@kedlubca Být Tebou,tak si vše pořádně rozmyslím.Bez financí by jsi rozhodně nezůstala a jistě by se našlo spousta maminek,které by Ti rády darovaly výbavu pro miminko,pokud už věci po dcerce nemáš.
Je spousta možností,jak tuto situaci vyřešit.Potrat není,ač vypadá ,tou nejjednodušší možností.
Jsou různé sociální dávky a není jich rozhodně málo.....

@kedlubca To já nemám zatím taky a pár měsíců před rodičákem neměla-otec jeden i druhý vás hlady nenechají-ani nesmí.Jsem už poměrně stará-45, ale z nadhledu bych prostě nedělala nic, čeho bych mohla litovat později-třeba až najdete skutečného muže a tátu dětem-nicméně je rozhodnutí bezpochyby na vás-dotyčný asi nepatří zrovna k těm, kteří vědí, co chtějí. Asi ví, že nechce se starat-na to ale dříve nemyslel, tak bych si s ním zase nedělala takové starosti-někomu to totiž vydrží až do důchodu-ta schopnost neumět se rozhodovat v pravou chvíli a tak, jak se od muže očekává. 🤐

Nepostřehla jsem v příspěvku žádnou otázku, tak nebudu dávat odpovědi, jen možná pár poznámek.

To, že je blbost přijít do jiného stavu s chlapem, kterého znáš měsíc, to už asi tušíš. Holt, stane se. Ale je otázkou, co dál. Přijde mi, že jste se včera pohádali a hned se rozhoduješ pro potrat - to je šíleně narychlo. A to těšení se a najednou ... nic a ještě vlastní vinou. Já bych asi spíše zvládla být sama s malým dítětem než takhle skočit od těšení se po "dítě nebude" a ještě vědět, že to jsem rozhodla já. Píšeš sama, že bys nedokázala dítě donosit a pak jej dát pryč - ale teď už jej nosíš 3 měsíce, to bys dokázala je dát pryč? A navíc tím nejdrsnějším způsobem, že bude mrtvé, nikdy se nenarodí, nebude tu. To mi přijde ještě krutější - těšení na dítě a pak nic. Nezvažovala jsi "přímou adopci"? Tam tu novou rodinu znáš, můžeš vidět, jak tomu dítěti je. Nebo v nejhorším pěstounskou péči, tam máš i právo na kontakt s dítětem (kdybys to fakt nezvládala).

Otázkou je, jak je na tom přítel s penězi, zda je šance, že aspoň něco málo přispěje (na alimentech).

@kedlubca řeknu ti to asi takhle. Když jsem otěhotněla s nejstarší dcerou, její "táta" hodil zpátečku a poslal nás k šípku. Na těhotenství jsem přišla až na začátku 12tt (nepravidelná MS, žádné nevolnosti, nic...) a od doktora jsem šla rozhodnutá pro potrat. Byla jsem mladá a vůbec jsem si nevěděla rady. Dostala jsem se do stádia, kdy jsem si nechala vzít krev a doktor mi domluvil jiného doktora na soukromé klinice, který byl ochotný ten zákrok provést, protože šlo už o absolutně hraniční termín.
Nicméně den před tím než jsem měla na zákrok jít se mi rozsvítilo a vše jsem odvolala. Věděla jsem, že s malou zůstanu sama, ale řekla jsem si, že tomu hajzlovi ukážu, co je to odpovědnost a neuteču před ní stejně jako on. Ze života jsem ho teda vyškrtla, do RL nezapsala, alimenty nikdy nechtěla. Na rozdíl od tebe mám ale skvělé rodiče, kterým jsem vyklopila pravdu, protože jsem u nich v té době bydlela a ačkoliv jsem pracovala a dobře vydělávala, tak bylo jasné, že bez jejich pomoci se neobejdu. Bylo to krušné, to zklamání, ty nekonečné debaty a rozpravy jak to mělo být jinak...
Na tvém místě bych ale nejspíš přemýšlela jinak - jedno dítko už máš, takže je to úplně jiná situace. Navíc nemáš oporu v rodině a ani pořádnou práci. Na potrat bych na 99% šla a dovolím si říct, že vzhledem k okolnostem bych to prostě brala jako jediné rozumné východisko. Na nikoho se neohlížej, jde o to jestli se s tím dokážeš srovnat ty sama. Pokud ano, tak jdi. Nikdo tvůj život za tebe žít nebude, tudíž tě nemá nikdo právo soudit.

To je hodne tezke rozhodnuti....jak uz tu bylo psano,muze se stat ,ze platit nebude..a co si budem povidat ,utahnout dve deti..zadna sranda..Ja sama mam jedno dite,ale mame nastesti manzelovi rodice ,ktery kdyz je opravdu zle tak pomuzou....Kdybych byla ve stejne situaci,asi bych druhy nechtela...Ne ,ze bych si to pak nevycitala,ale moje mama byla na me a brachu sama a bylo to dost narocny.Ja sama jsem musela na revizi ve 14 tt..(zamlkly tehotenstvi)A strasne me to mrzelo..Ve 12 tt uz je to fakt človíček..Je krasny mit dve deti,chtěli bysme druhy,ale kvuli financim to asi neklapne..Drzim ti palce at se rozhodnes správně🙂

@kedlubca No...připadá mi, že se rozhoduješ pod velkým tlakem a návalem emocí...S přítelem jste se pohádali, sami určitě víte proč a detaily tu rozebírat nemusíš, ale situace by se dala řešit i jinak, než ultimáty a nevratnými rozhodnutími, nebo ne? Jsou tu v zásadě dvě možnosti - buď má přítel pravdu, na tvém chování je něco, co bys mohla a měla změnit, pak bych se nad jeho slovy zkusila zamyslet, jestli třeba není v právu a jestli ty sama můžeš něco pro chod rodiny udělat...nebo je přítel despota a hňup, hledá na tobě malicherné chyby, protože si řeší nějaký svůj komplex, případně si není jistý vaším vztahem a pokouší se takhle zbaběle kličkovat... takový se nezmění, před takovým se můžeš spasit opravdu jedině útěkem...Na tvém místě bych zkusila tu nejotřepanější radu ze všech - s přítelem si sednout a vážně si s ním o tom promluvit...on k tomu taky jistě bude mít co říct. 😉

byla jsem na potratu v 10tt, protoze jsem na to prisla az v 8tt....v mezicase jsme se s byvalym pritelem rozesli a ja nebyla tak sobecka s tim,ze chci nutne dite kdyz jsem vedela, ze by vyrustalo bez otce atd. Taky jsem premyslela nad tim, ze bude o kus slozitejsi najit si noveho pritele( prece jen "cizi" deti nekteri chlapi tezko vydychavaji. Proste rozum zvitezil a rozhodne toho nelituju, bylo to v te dobe jedine mozne reseni. Drz se a jestli uz jsi rozhodnuta nenech se nekterymi mistnimi rozhodit. 😉

@mr_falko Někteří je nevydýchají-no a ty pak nevydýcháme my- a je to dobře, protože za takového tedy pěkně děkuju. Já cizí děti vydýchám-chlap tedy nejsem.Jinak jsem fakt ráda, že mne a ségru jeden docela dobrý chlap vydýchal-už zemřel, ale ne kvůli nám-kvůli věku. 😉

@hadroslava To snad neni nutne,ne? Hod kamenem,kdo jsi bez viny... a ty hazes,takze evidentne musis byt sama naprosto dokonala!

@kedlubca tady je hodně těžké radit....
co konkrétně příteli vadí? otázka je jestli to co uvádí jako důvod je opravdu něco nad čím by bylo potřeba se zamyslet a nebo jde o zástupný důvod, protože se lekl té zodpovědnosti..

celkově je toho hodně najednou - ještě vztah skoro nezačal a těhotenství... přestěhování do jiného města... teď zase najednou obrat... na psychiku je toho opravdu hodně

určitě je ke zvážení finanční situace když rodiče nepomůžou a přítel je možná nespolehlivý.... kolik mu je let? jakou má práci?
nemáš kromě rodičů někoho dalšího kdo by mohl pomoci, např. sourozence, kamarádku?

@kedlubca měla jsem to podobně, jen s tím rozdílem že jsme spolu byli už pár let a když jsem zjistila že jsem těhotná rychle se euforie změnila ve strach a pochybnosti. Na potrat jsem nešla, s přítelem se rok po porodu rozešla a teď bude malé 9let a žádný med to s dvěma dětma nebyl musela jsem se sakra otáčet aby jsme nemuseli počítat každou korunu. To že jsou sociální dávky a otec má vyživovací povinnost je sice pravda, ale z toho se dá přežívat né žít a potom nikde není psáno že ti je bude posílát pravidelně jestli vůbec bude a sociální dávky taky nemáš hned a k 15 jako výplatu. Zamysli se nad tím kam dáš děti když budeš mít brigádu když budou nemocný když budeš týden v porodnici atd atd můžeš jít do azylového domu, ale na jak dlouho případně do podnájmu s kamarádkou. Tohle rozhodnutí bych řešila jen rozumem, jsi schopná zvládnout dvě děti sama bez pomoci dělat tátu a mámu najednou, protože nikdo jiný to za tebe neudělá

@pajula123 hezky napsané, odsoudit umí každý hlavně když se ho to netýká

Miminko už tady je...donos ho zbývá vám ještě tolik času,za tu dobu se může spousta věcí stát a změnit,pokud by to nebylo dobré,a nemohla bys ho mít ,dej ho k adopci, mám třeba kamarádku která se snaží 13 let o dítě,momentalne třetím rokem čekají na adopci ,až pro ne najdou nějaké miminko. Tihle lidé by dítě zbožňovali, už tady jednou je a má právo na život.to že ty bys jej nedokázala donosit a pak dát pryč je spíš tvoje sobectví,uz je tady a žije ,až se narodí tak se rozhodne,jestli ho dáš nebo si necháš, v každém případě mu daruješ život. Jednou jsem četla že nechtěná miminka se rodí s omotanou pupeční šňůrou kolem krku,ze podvědomě cítí že je matka nechce a nechtějí se na svět narodit,....

S omotaným pupečníkem se rodí spousta dětí ať už vymodlených nebo ne, tyhle pověry bych sem netahala. V první řadě má odpovědnost za sebe a dítko co už tady je. A pokud tady je stále možnost potratu, světla určitě stojí za zvážení. Řešit co by kdyby a jak měla udělat jinak k ničemu není. Těch témat na netu co mám dělat chlap nás opustil a nemám ani na sunar je všude dost. Kdo se o ní a dceru postará během těhu když bude mít komplikace za co budou žít a z jakého důvodu by měla dítě donosit s vědomím že ho musí dát k adopci jen proto že ho neuživí, to se vám nezdá sobecké? Známá takhle dala holčičku, rozvedla se když jí čekala syn měl těžkou epilepsii a nebyla by schopná při záchvatu pobalit obě děti a vyrazit do nemocnice, je to už hodně let a do teď tím trpí se slovy že by byl lepší potrat.

Kurňa, děti jsou dar! Nám se druhé nedaří.. Co bych za to dala.. Někteří lidi jsou fakt na facku. Že se neumíte chránit, tak to odnese nevinný miminko. Bravo.

@dannyblakely Když si dítě nechá, tak vám to nějak pomůže? S vašim nezdarem přeci její situace vůbec nesouvisí...

To rozhodně jsou a kdybych jich mohla mít 10 tak mám a rozhodně nejsem zastáncem potratů, ale stalo a měla by řešit co dál s ohledem na dítě které už má proč by blbost dvou dospělích mělo odnést ono?

@zuzineckah Chtěla jsem tím říct, že člověk by si měl takového daru vážit a nebo dopředu zapnout mozek!