Potrat při autonehodě, mám problém vlézt do auta

lovebaby2k17
23. srp 2017

Ahojte
Před půl rokem jsem měla s přítelem svojí první autonehodu. Vzala jsem ho na jedno velmi pěkné misto abych mu pznamila že jsem ve 2.měsíci tt. Když jsme se blížili k místu tak se mi udělalo zle. Zastavila jsem u krajnice aa nez sem stihla vylézt z auta tak do nás nabouralo nějaké auto. Pak už si jen pamatuji jak jsem jela sanitkou na Bulovku a jen jsem se klepala. Druhý den za mnou přišla paní doktorka že naše miminko už nikdy neuvidím. Nezmohla sem se na nic jiného než jen pláč a svírání polštáře v křečích. Když se autonehoda řešila s pčr tak mi oznámili ze člověk který do nás naboural byl 18-tiletý zhulený kluk. Celý půl rok sme se snažili o malé a právě dnes se.to povedlo. Mam teď problém vlezt do auta ať už do svého nebo s někým. Nemate nějaké rady ?
Předem děkuji.moc za odpovědi 🙂

g_m
23. srp 2017

Rada je jednoduchá - zajít za odborníkem. Tady dostaneš jen spoustu neodborných rad, které sice můžou pomoct, ale v tomto případě bych hledala pomoc spíš odbornou. Třeba pomůže má kolegyně z práce: http://www.online-psycholog.com/

ladyhacek
23. srp 2017

úplně tě chápu. Také bych se bála, ale jak píše @g_m zkus spíše odbornou pomoc. Moc držím palce 🙂

nelinecka1
23. srp 2017

Zkusila bych kineziologii nebo neco na ten zpusob.

suzief
23. srp 2017

Organizace ženy za volantem. Cz s tímhle pomůžou mají i odborné konzultace s psycholozkou a jsou opravdu báječné, doporučuji.

samaber
23. srp 2017

@lovebaby2k17 myslím, že bys měla vyhledat psychologa, myslím, že máš posttraumatickou stresovou poruchu a určitě by ti pomohl s.tim se s hrozným zážitkem a strachu z auta vyrovnat. Já zažila taky stres, i když ne z auta a nikam jsem nesla a přiznám se že lituji měla jsem asi rok dost intenzivní pocity strachu a tísně...

janablizka
23. srp 2017

Ahoj to mě moc mrzí kdysi jsem také přišla o miminko sice jiným způsobem,ale vím jaké to je.Určitě vyhledej odbornou pomoc.Zase bude dobře a hlavně mysli na miminko.

anastacia01
23. srp 2017

Ahoj moc me mrzi, co se stalo. Ja bourala za mlada 3x jako spolujezdec, ale v 18 si udelala normalne papiry a jezdila. Ve chvili co se mi narodil malý, jsem auto prodala a papiry schovala do supliku.. zacala jsem se strašně bat, vše z miulosti jsem mela pred ocima,bala jsem se jezdit i jako spolujezdec, kdyz jsme nekam meli jet cela rodina, tyden jsem z toho nespala a v hlave mela katastroticky scénáře,cele noci jsem probrecela. Trvalo to rok a čtvrt, az pak jsem si jednoho dne rekla, zkusim jet s nim sama,alespon kousek,nemuzeme byt porad v jednom městě,nejezdit nikam nakupovat,ani na plavani,moje rodiče 30km daleko,jezdili jen oni sem. Proste isem se hecla a zacala trenovat,ano mam strach,ale rekonala jsem ho. Drzim moc palce a radím, rozjezdi se,driv nez se maličký narodi,pak uz za volant nesednes vubec.