Pomoc psychologa po potratu
Ahoj,
před časem jsem spontánně potratila na počátku 4. měsíce. Mělo to být naše první dítě. Je to ještě relativně čerstvé, přesto se bojím, že se s tím nedokážu sama vypořádat, protože se to časem spíš zhoršuje. Pomáhají mi diskuze zde, ale v reálném světě si připadám se svým smutkem velmi osamocená- ač manžel dělá, co může, kdykoliv mě vyslechne a podpoří, neulevuje mi to. Okolí, co o potratu ví, se spíše tématu vyhýbá. Jsem povahou vcelku úzkostlivý člověk a před lety jsem asi měla minimálně slušně nakročeno k panickým atakám. Mám pocit, že se mi to začíná vracet, k tomu mám pocit fyzického selhání, obavy o své zdraví, k ránu nemůžu spát a mám strach z budoucnosti.
Cesta MHD a pobyt mezi lidmi je pro mě utrpení.
Nikdy jsem u psychologa nebyla, nevím moc, jak to chodí, jestli mi dokážou pomoct. Navíc si říkám, že lidem se dějou i horší věci a pomoc nepotrebuji, že moje problémy nejsou tak závažné, že je bude psycholog mít tendenci bagatelizovat, protože samotné mi přijdou moje reakce přehnané. Navíc pár dní je to takhle, a pak jsem zase nějakou dobu relativně v pořádku, prostě houpačka.
Máte s tím některá zkušenost? Případně uvítám tipy na psychologa (raději ženu), Praha.
Děkuji
Ahojky 🙂 mám za sebou potrat v 11.tt. po roce snažení, už jsou to dva roky, co se to stalo. Od té doby žádné těhotenství, ač se úpěnlivě snažíme o děcko. Okolí mě v tu dobu nešetřilo, místo uklidňujících frází jsem slyšela věci typu: "příroda věděla, proč se to stalo" (pracuji ve školství s dětmi z dětského domova, takže tento argument při vzpomínce na moji "pracovní náplň" mě dokázal akorát tak pěkně...), "jsou i horší věci", "ty děláš"... Prakticky momentálně kolem sebe nemám žádné netěhotně kamarádky. Po 3,5 letech snažení stále nic... Hodně lidí mi "doporučovala", ať na to "nemyslím", ať začnu studovat, věnovat se novým zájmům, že to přijde samo atd. Bohužel jsme po reprodukční imunologii a já vím, že to samo prostě nepřijde. Ale proč to vše píšu! Byla jsem na dně, že, že to psychicky nezvládnu, myslela jsem si, že jsem "mešuge", celkově jsem typ introvertní, citlivý, dost vnímavý. Začala jsem chodit k paní, která provozuje reiki a k lékařce, která dělá tradiční čínskou medicíny. A TČM vřele doporučuji, je to zároveň i psycholog - umí naslouchat, doporučit, poradit, piji odvary, pakliže Ti nevadí jehly, doporučuji i akupunkturu, kterou mi dělá také. Celkově jsem změnila svůj životní styl, vyhýbám se lidem a společnosti celkově... a je mi moc dobře! Hodně mi to všechno pomohlo. Vizitku na psycholožku mám, ale nikdy jsem ji nekontaktovala. Hodně štěstí, drž se!!!!
mám velmi dobrou známou, která je terapeut (ne psycholog) a umí fakt zázraky. Pracuje metodou uvolnění emocí a sama jsem ji několikrát poprosila o pomoc, mám to vyzkoušený, je fakt dobrá. Je teda z Hradce Králové a není to levná záležitost, ale dělá i terapie přes skype. Kdyby byl zájem o kontakt, napište, pošlu odkaz😉
Jinak já osobně mám za sebou v 1. těhotenství zamlklý potrat a kyretáž a teď nedávno spontánní potrat v 7. týdnu....a za mě osobně to chce prostě čas. V tom prvním případě jsem s tím hodně bojovala a trvalo mi to fakt několik měsíců, ale stavy jako vy jsem teda nezažívala. Snadno se řekne "nemysli na to", ale hlavě neporučíš, je to hodně bolavá rána a potřebuje nějakou náplast.
Jestli to pomuze nevim...ja zazila spontani potrat 3x kolem 10tt,se vsemi neduhami nevolnosti na zacatku....ve zkratce mi moc pomohlo vypadnout na dovolenou vycistit si do prirody hlavu nebo jsme jeli jednou na hory do alp...vratila jsem se pak prijemne unavena a nabehla do prace.Hlavne jsem si zakazala vycitat si cokoli,co nedokazu ovlivnit.Verte, ze pro me byla ztrata do 12tt lepsi a milosrdnejsi nez kdybych o dite prisla pozdeji z duvodu vady atd.Zkusila bych se i poradit s homeopatem,treba doporuci nejake krizove bachovy kapky...Me psycholog nepomohl,toho jsem zkusila,kdyz uz jsme vzdali definitivne vsechny pokusy po 5letech lecby a smirili se,ze deti mit nemuzeme,ale viz.vyse ano a na leky jsem urcite zrala nebyla. Mam prirozene nasledne holcicku a do tydne porodim chlapecka...neveste hlavu v prvnim trimestru se to stat muze z duvodu nevyvoje embrya a vy za nic nemuzete.treba vam moje zkusenost pomuze.drzim palce
Ahoj,já musela před 3 týdny na potrat,v 5 měsíci. Nejhorší byly první dny,teď je mi spíš smutno,a jsem zmatená,protože jaro,léto,mělo být úplně jinak než teď budou. Všechny plány změnit..
Já mám štěstí,že mám dvě děti doma,to je nejlepší rozptýlení. Spíš to na mě padá večer,nebo když narazím na nějakou vzpomínku, věc..Bolí to pořád hodně. Začala jsem plánovat hezké věci,s partnerem,dětmi,ať se mám na co těšit zase.
Jinak psychologa by mohli doporučit na portále Hnutí pro život,konkrétně iniciativa Nesoudime.Pomahame. Někoho kdo má zkušenosti s tímto a pomůže. Mně odpověděli do druhého dne ( hledala jsem informace a pomoc po potratu kvůli získání miminka k pohřbení)
Ahoj,ja musela na potrat/porod ve 4.mesici( zadna srdecni akce)... Rodila jsem 6 dnu a vubec na me zadny tabletky,roztahovaky cipku,trvdy injekce do svalu na kotrakce i oxytocin...Proste nic nezabiralo a moje telo to neprijmalo a jen jsem ty leky zvracela nebo vy*****. Bylo to sileny,mje telo se ho nechtelo vzdat. Ctvrty den pokusu jak ho ze me “vypudit” mi praskla plodova voda a oper kontrakce a nic... Mezitim jsem jeste dostala infekci,protoze jsem do 24 h od plodovky neporodila,takze jeste kapacky antibiotik. Az 6 den se povedlo. Muj malinky chlapecek .... Fyzicka bolest mi byla ukradena,ale ta psychicka.... Nechtela jsem mezi lidi,nedej boze,kdyz se me nekdo zeptal na mimco. Uz jsem chtela takz hledat psychologa.Ale pomohl mi nejvic manzel a rodina se z toho postupne dostat. Hned po sestinedeli jsem otehotnela znovu a jsem v 11.tydnu a ani nevis,jak se pokazde v cekarne tresu strachem a zaroven modlim(a to nejsem zadny panbickar). Upla jsem se na dalsi maly zazrak a bolest z predchoziho uz neni tak velka,ale nikdy nevymizi....
@cenzura to je hruza,to je to co jsem psala.pro me to bylp do 12tt milosrdne...kdyz si to predstavim pozdeji lip se stim vyrovnavalo.ja mam skvelou gyndarku,vi co mame za sebou a u tohoto tehotenstvi me nechala chodit az do 15tt kazdy tyden na kontrolu na utz,po tydnu uz bych nevydrzela s nervy jestli je vse ok.byla moc hodna,pak jsem chodila uz normalne.Moc drzim palce a s jednim ditkem se mi potrat take uz lip zvladal...ale s vami se rovnat nemuzu,jste statecna
@cenzura to je hrůza. Mně vyvolání trvalo 9 hodin,druhá tableta zabrala. Ale já už dvakrát normálně rodila,tak se očekávalo že tělo zareaguje dobře. Jen placenta nešla,takže byla revize. Celkem to trvalo 12 hodin.6 dní je masakr.😔
Potichu gratuluji a držím palce. Nám řekli že můžeme po 3 měsících znovu. Byla jsem v 19 tt,ale miminko nežilo už asi 1-3 týdny.
Děkuju moc všem za reakce a zkušenosti... právě nevím, za jak dlouho bych se s tím zvládla vypořádat sama. Moc bych se chtěla rovnou snažit o další dítě, ale mám strach, že to třeba nepůjde- což bych nebyla žádná výjimka. Zároveň mám strach, že i kdyby to vyšlo, bude se to opakovat. Prostě mi přijde, že nic teď není dobře. Je mi 33 a na to dítě jsem se tak těšila- najednou jsem věděla, že už to prostě má být, že tohle je ono, že o tomhle je život. Ten potrat mě hrozně sejmul, že si teď prostě nevěřím, nedůvěřuju svýmu tělu. Blbě se to popisuje. Prostě za to asi cítím vinu a i když vím, že v těhotenství jsem nic špatně nedělala, nedokážu se přes to přenýst, přijde mi, že se mnou musí být něco špatně, protože plod měl ještě dvě hodiny před tím, než se mi rozjel spontánní potrat, potvrzenou srdeční akci (byli jsme na pohotovosti) a byl ok. Přijde mi, že jsem ho musela nějak vypudit de facto živého já a láme mi to srdce. Dr. mi žádný důvod potratu neřekli a asi to ani nepoznají. Tak právě nevím, jestli by mi s tím někdo (psycholog) pomohl, nebo jestli to je zbytečný.
@andelka taky jsem pak hned po porodu musela na revizi, placenta ve me byla... a dekuji,snad to dotahneme uz do konce ❤️
@zazrakysedeji ono cloveku pak nic jneho nezbyde,nez byt statecna 😔
@vineta já myslím že ano, někdo kdo se přímo problémy po potratu zabývá. Klades si otázky jako ostatní co to zažily. My na výsledky čekáme, nevím proč bylo vše ok,a najednou po kontrole všechno špatně. Nejhorší je,že já vím,že otěhotnět můžu a udržet taky,v tom není problém. Dr myslí že to byla náhodná chyba,že se nebude opakovat. Jenže vysvětlí to mému mozku. Též mi už není 20. Byla jsem šťastná že to vyšlo tak rychle,a pořád nechápu jak se to mohlo stát..
@vineta opravdu jen cas tyhle ztraty zahoji.Me to trvalo cca pul roku nez jsem se s tim vyrovnala a dokazala myslet na neco jineho,na lepsi casy atd.Chodila jsem k psychologovi,ale popravde mi nepomohl,byla jsem vzdy po odchodu vic na dne a uplne "rozebrana" jestli chapes..Treba spatny psycholog kdo vi,pomohla mi rodina a prace,neco delat,moc nepremyslet a docasne se vyhybat i kamaradkam s miminama.Potratila jsem v 17tt po AC,6dni vyvolavany potrat,chlapecek byl dle pitvy zdravy.
@vineta Ahoj, moc me mrzi, co se stalo. Ja mam za sebou dva potraty, ale 7 a 9tt, coz je oproti 4.mesici snazsi a hlavne v mezicase se mi narodila dcera. Ten potrat po dceri uz byl snadny. Kazdopadne dokazu si predstavit, ze te to semlelo. Ohledne psychologa. Ja jsem pred materskou delala krome jinych veci i psychoterapii a za sebe (i kdyz na to muze mit nekdo i jiny nazor), bych ti doporucila hledat spis psychoterapeuta nez psychologa. Psycholog pokud nema terapeuticky vycvik, tak by spis s tebou resil ty aktualni problemy ohledne smutku ze ztraty miminka, ale nepujde moc do hloubky, respektive nemel by. Terapeut by ti mel umet pomoct resit ty problemy, ktere jsi mela uz driv. Jinak je treba i lepsi, kdyz terapeut je zaroven i psycholog, ale zase neni to podminkou. Ja osobne bych sla k nekomu starsimu, s dlouhou praxi. Tak jestli bude vybirat, tak se urcite podivej na zivotopis a hledej ukonceny terapeuticky vycvik. Kdyz mi napises sz, tak ti muzu doporucit, ale nejlepsi je tam dojit, a kdyz budes mit pocit, ze tenhle clovek by ti mohl pomoci, tak k nemu dal chodit. Pokud to neucitis, tak hledat dal. Muj nazor. Drzim palce, at se brzy zadari, to je nejlepsi lek. Z vlastni zkusenosti a i co tady tak ctu...
Ahoj, zkus kontaktovat psycholožku Vlaďku Bartákovou, věnuje se přímo postabortivnímu syndromu a ženám po potratu: vladka.bartakova@volny.cz, 775 955 854
Ahoj, nemám s postabortivním syndromem vlastní zkušenost, ale mohu doporučit linku pomoci, kde se tímto tématem zabývají a můžeš si domluvit i bezplatné psychologické poradenství v Praze: https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci. Nebo existuje knížka Čekala jsem miinko, ale.. s mnoha zkušenostmi žen v podobné situaci, jako jsi ty. Je to opravdu traumatický zážitek, ikdyž se o tom nemluví. Tvoje pocity jsou normální!
@kaja2016 Děkuju moc za vysvětlení, docela jsem tápala, jaký je mezi tím rozdíl.. Ano, další těhotenství byt asi dost pomohlo.. včera jsem se ještě bavila s manželem a hodně mi pomohlo to, že přede mnou přestal dělat statečnýho (myslel, že on musí bejt teď ten silnej), a přiznal, že to taky nese těžce, jen nechtěl, aby mi tím přitěžoval. Tak uz si na to nepřijdu tak sama. Ještě počkám, jestli mi teď bude líp.. Děkuju moc 😘
@iva27 Chápu, taky se bojím jitření těch emocí a tý zranitelnosti, když mám mluvit o něčem tak intimním s někým cizím, tak nevím, jestli by mi to pomohlo. Ale asi to chce fakt natrefit na někoho dobrýho, s kým si člověk sedne.. děkuju
@vineta naprosto je chapu jak se citis me nejvic zarazilo ze je to celkem tabu ze se o tom nemluvi, ze nejsou nikde informace jak se stim clovek ma nejak relatvne vyrovnat ikdyz to nejde asi nikdy zapomenout.....ja chodila pak psychologovi, ale stejne to chtelo cas a fakt velkou snahu chctit to prekonat a nepoddat se vim ze ted zadna rada neni k nicemu pac me hrozne stvali reci tak to melo byt, priste to vyjde a tak, myyslim ze je to dost casta vec ktera se stava spouste zen jen se o tom nemluvi a neresi, posilam podporu ❤
@vineta ja nasla na netu stranky prazdna kolebka, jednu dobu jsem e z toho absolutne nemohla vyplakat, neslo to takze to bylo uvnitr neuveritelne napeti a bolest, faze litovani, vzteku beznadeje,
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@vineta Ahoj, já to měla podobně, potratila jsem ve 3. měsíci, nejdřív se mi to dařilo jakž takž překousnout a po revizi se mi dokonce ulevilo, ale pak začalo přesně to co popisuješ. Jeden den jsem si připadala v pohodě, už jsem si plánovala, jak budeme zkoušet dál, co všechno pak koupím atd. A druhý den jsem probulela na gauči...
Já jsem k psychologovi nešla, mám problém se svěřovat s takovými věcmi ostatním. Dost mi pomohla jóga. Hledala jsem něco čím se zabavím večer, tak jsem to zkusila a ač to zní možná divně, dost jsem se psychicky uklidnila. Mám doma dva koně, takže jsem taky hodně času trávila tam. Prostě jsem se snažila se zabavit různýma aktivitama, abych na to neměla tolik příležitostí myslet.
Ale bylo to těžký, teď je to 5 měsíců a stejně je mi občas smutno. Nejhorší bylo, že se u nás na malé vsi narodilo loni a letos přes 10 dětí...takže jsem všude narážela na kočárky. Švagrová měla v té době měsíční holčičku a tam jsem nechodila skoro dva měsíce...
Držím palce, ať to co nejdřív přebolí.