Ahoj, mám za sebou dva potraty. U obou pro mě bylo psychicky moc důležité, moct se s miminkem nějak dobře rozloučit. Pokud vím, nemocnice ale miminko zemřelé do 24tt nevydá, někdy ani nukáže k rozloučení. Pokud jste tou situací prošly, jak jste ji řešily? Jakou jste měly šanci se s miminkem důstojně, podle svých potřeb rozloučit? Ráda bych věděla zkušenosti od nás i ze zahraničí. Děkuju a přeju všem, kteří tím prošli brzké uzdravení na duši i na těle.
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
Pokud má nemocnice nějaká pravidla, tak se jimi bude řídit a asi Ti bohužel nepovolí tělíčko dát :( Jinak mě moc mrzí, že máš za sebou takovou zkušenost. Každý se s tímhle vyrovnává jinak , já takovou zkušenost nemám, ale jsem věřící a tak bych se za mimi modlila, mluvila k němu a na rodinný hrob bych třeba dala malou destičku jako vzpomínku a chodila si ho tam připomínat stejně jako ostatní členy rodiny. Miminko sice nebylo narozené, ale už tak to byl človíček, který se stal součástí rodiny. Je ale důležitý rozlišit hranici, kdy je to jen vzpomínání, který ti pomáhá a kdy už to hraničí s upjatostí na to maličké, která ti pak brání odrazit se a jít dál.... Moc Ti přeju, aby ses s tím vším dobře a rychle vyrovnala a dokázala jít dál ....