Když se mi povedlo otěhotnět, mám průchozí vejcovody?

@1306 Ještě doplním, že když píšeš, že máš špatný hormonální profil, tak to klidně může být jediná příčina déletrvajícího nezdaru ve vašem případě. A při všech problémech, které člověk může v souvislosti se snahou o otěhotnění mít, jsou ty hormonální ještě relativně dobře řešitelné. Brát hormonální přípravky sice není nic příjemného, ale pořád lepší, než pak odběry a zavádění vajíček při IVF apod.

Předem ti moc děkuju za odpověď. Dnes jsem byla na kontrole, bohužel mi řekl, že vše v pořádku není, že v děloze něco zbylo, nasadil mi antibiotika a nějaké kapky a příští týden jdu na kontrolu, pokud se to nezlepší, musím znovu na revizi. Nemůžu si pomoc, ale momentálně mě napadá, zda další revize nebude mít nějaký vliv na případně další těhotenství..Teď jsem fakt zoufalá...
Ještě k té laparoskopii..To musím dostat žádanku z Gennetu a pak se objednávám já sama? Vím, že říkali, že bych musela do nemocnice, že to v Gennetu nedělají...

@1306 Vůbec není zač děkovat. I v tomhle myslím, že se do tvých pocitů dokážu docela vžít. Taky mi hrozila revize (z důvodu neustávajícího ms krvácení) a taky jsem měla obavy, jaká to může mít rizika pro otěhotnění a těhotenství. Do toho jsem měla další problémy (hormonální, infekce), takže taky období zoufalství. Je jasné, že člověku se honí hlavou všelicos a je to pochopitelné. Na druhou stranu, jak jsem psala, otěhotněla jsem krátce po té laparoskopii při braní Clostylbegitu a za 16 dní mám termín druhého porodu, kde těhotenství se povedlo už úplně přirozeně a ještě při kojení. Kdyby tak člověk mohl předem vědět, jak to dopadne, ušetřila bych si tenkrát ty strašné nervy, že to nepůjde. Vím, že se to dobře radí, ale zkus udělat všechno pro to, aby ses hodila co možná nejvíc do pohody. To je opravdu hodně důležité. U té revize nějaká rizika jsou, ale ta jsou úplně u všeho, to by člověk nesměl nic. Pokud je jí zapotřebí, tak se nedá nic dělat. A je spousta žen, které revizi podstoupily i opakovaně a děti mají (třeba moje maminka). S tou žádankou si to nepamatuji úplně přesně, ale jestli mě paměť neklame, tak mi ji vydala moje obvodní gynekoložka (do žádného CAR jsem nechodila) a pak jsem se telefonicky domluvila na termínu v nemocnici. Je to malý zásah, celkem jsem tam byla asi 3 a půl dne.

Píšeš jak lékařka..Moc děkuji 🙂 Chci doufat,ze po antibiotikach bude vse dobry,ze za tyden pujdu na kontrolu a rekne mi,ze to ustupuje. Dnes jsem se citila opravdu uz dobre,rikala jsem si,ze vse bude dobry,ze mi doktor rekne,ze se vse hoji a ja odejdu a budu vedet,ze se zacnem co nejdriv snazit. A bohuzel dnes opet srazena na kolena..mozna jsem precitlivela,ale ted to tak citim. Uvidime,musim myslet pozitivne. Ctu si docela i starsi diskuze,kde pisou holky nestasne prispevky,ale vetsinou u kazde ted vidim,ze deti maji,verim,ze i ja se jednou dockam 🙂

@1306 Jo???? 😀 To mě opravdu pobavilo, lékařka fakt nejsem. 😀 Ale je pravda, že při snažení o dítě i pak při těhotenství, porodu a po něm toho člověk "cestou" dost pobere - jsou to takové ty zkušenosti, ke kterým do té doby neměl, jak by se dostal. Akorát bych se trochu bála, nakolik jsou zkreslené tím, že právě nejsem lékař a všelicos si asi vykládám po svém. Takže určitě to ber i trochu s rezervou. Ale takovou tu beznaděj nebo to, jak to na mě opakovaně padalo, když jsem si myslela, že už bude dobře a nebylo, to znám dobře. Možná by pomohlo, kdyby ses na čas přestala k tomu tak upínat a řekla si, že si třeba dáš pár měsíců, kdy to prostě necháš být, a snažit se začnete až pak, až budeš víc v klidu? Ale to spíš odhadneš ty sama, jestli zrovna tohle by byla tvoje cesta, kudy na to. S tou revizí mi to opravdu nepřijde tak zoufalé. Podstupovat ji dvakrát je určitě nepříjemné, ale zase bych řekla, že to není nic až tak vzácného, že po porodu nebo první revizi v děloze třeba něco zůstane. Mně taky po prvním porodu zůstal v děloze nějaký zbytek, který pak uprostřed šestinedělí způsobil masivní krvácení, že jsem se rozjela do nemocnice. Tam mi píchli nějakou injekci na zklidnění a taky řekli, že buď se to odplaví samo, nebo pokud bych nepřestala krvácet do x dní, tak mám přijít a bude se to řešit revizí. Řekla bych, že se o tom akorát tolik nemluví, ale že žen podstupujících z různých důvodů revizi, je hodně. Pro tebe je teď ztráta dvojčátek hodně čerstvá a vůbec se nedivím, že máš pocity, jaké máš. Holky, co prošly něčím podobným (ať už moje kamarádky, nebo tady na MK) všechny říkají, že je dobré si to všechno prožít, odžít, přežít první týdny a pak už člověk dokáže být zase vyrovnaný a trochu nad věcí, i když smutek úplně nezmizí asi nikdy. Dopřej si teď opravdu klid a neztrácej naději. Jednou jsi otěhotněla, takže víš, že to jde. A u vícečetných těhotenství je bohužel obecně větší riziko, že se něco pokazí, takže to zdaleka neznamená, že příště bude zase problém. Držím palce, ať je brzo líp! 😉

@1306 Ahoj, moc tě zdravím ! Doufám, že už je líp a líp se myslí i cítí, určitě ano 😉 Jen ti chci dát vědět, že já jsem laparoskopii podstoupila, kromě toho hysteroskopii a chromopertubaci, skoro 2 roky jsme se pokoušeli s manželem o mimčo a nedařilo se. Zjistili mi, že mám neprůchodný jeden vejcovod a na straně toho průchodného byl taky nějaký sajrajt. Už jsme byli s manželem objednaní na konzultaci ohledně umělého oplodnění a já hned první cyklus po laparoskopii otěhotněla naprosto přirozeně 🙂 Po všech možných stimulacích a hormonech a injekcích a já nevím, čeho všeho, aby se povedlo, opravdu věřím, že mi laparoskopie pomohla !!! Být tebou, určitě do ní jdi. Minimálně budeš vědět, na čem jsi a v nejlepším případě ti operace pomůže k miminku ! Moc držím pěsti !!!

Ja doufam,ze mi v utery rekne,ze znovu na kyretaz nemusim a zacneme se znovu snazit. Ale o te laparoskopii budu hodne premyslet. Verim,ze kdyz se nam zadarilo jednou,ze se zadari znovu..Ted hlavne,aby bylo vse v poradku,nechci znovu do narkozy..

@1306 : Ahoj,mrzí mě čím sis musela projít..Konečné rozhodnutí zda jít nebo nejít na laparoskopii záleží jen na tobě, ale snad ti při rozhodování trochu pomůže to, čím jsem si prošla já..S manželem jsme se delší dobu neúspěšně snažili o mimi, moje teď již bývala doktorka to odmítala řešit, tak jsme se sami vydali do CARu, abychom zjistili jak na tom jsme. Já na první pohled v pořádku, manžel trochu horší výsledky. Domluvili jsem se v CARu, že tomu dáme ještě nějaký čas a pokud se přirozeně nezadaří, tak od záři 2014 začneme-další vyšetření a pokud bude potřeba tak postupná příprava na ivf. V červenci 2014 se mi podařilo přirozeně otěhotnět, ale bohužel jsme o mimi v 10TT přišli..z ničeho nic..jeden týden vše v pořádku..krásná fazolka se srdíčkem a druhý týden krvácení a už žádné srdíčko ☹ šla jsem na revizi která se ale nepovedla a na následné kontrole se ukázalo ,že tam ještě něco zůstalo.Nepomohla ani injekce na zavinování dělohy,musela jsem na další revizi.I přes antibiotika jsem dostala zánět a užila si docela vysoké horečky. Když jsem se z toho po fyzické stránce trochu oklepala a dostali jsem od doktoru opět "zelenou", tak se nám bohužel opět nedařilo..Objednala jsem nás zase do CARu a prošli jsem s manželem další sérii různých vyšetření. U mě se přišlo na problémy se štítnou žlázou a také se srážlivosti krve, manžel v pořádku..Následovali 3 měsíce stimulace clostilbegytem - folikuly ukázkové, ale zase mic..Pak zjistovani pruchodnosti vejcovodu, ale tekutina se vubec nepohla.Docela veliký šok.Nechápala jsem, jak je možné, že se mi podařilo před tím otěhotnět a najednou dle vyšetření neprůchozí vejcovody..Dostali jsem na výběr jestli rovnou zkusit IVF nebo jít na laparoskopii..Po konzultaci s doktorem jsem si vybrala laparoskopii a to i přesto, že mi dost reálně hrozilo odebrání vejcovodů. Chtěla jsem zkrátka vědět na čem jsem, proč to najednou nejde a snížit riziko dalšího nezdaru na minimum..Nástup do nemocnice jsem mela mít na konci srpna 2015, jeste v červnu jsem si chtěli užít s manželem dovolenou,sluníčka a moře (to by po operaci nebylo nejakou dobu mozne). No na laparoskopii jsem uz nesla, tyden pred nastupen do spitalu jsem zjistila,ze jsem tehotna..a to i přes diagnozu nepruchodných vejcovodu a nulove sance na prirozene otehotneni.Kdyz jsem se zpetne bavila s doktorem v CAR jak je to mozne, dospeli jsem k zaveru ze mi pomohlo prave to more. Po dovolene jsem mela silene silnou MS pri které ze me doslova odchazel jeden kus za druhym. To co by mi museli vycistit/odstranit pri laparoskopii, s tim se to moje telo nejak popralo a dokazalo se nakonec toho bordelu co zpusoboval nepruchodnost samo zbavit..Jak jsem psala na začátku, konečné rozhodnutí zda jít nebo nejít na laparoskopii je jen na tobě..U mě se ukázalo, že po prvním těhu a dvou revizích pak vejcovody průchodné nebyly a bylo potřeba pomoci z venči..Držím moc palečky ať na úterní kontrole dopadne vše dobře..

@petulkavt moc dekuji za tvuj pribeh..Jeste jak si to myslela,ze bylo potreba pomoc z venci?

@petulkavt Bohuzel se ale k mori nechystame,jsem ucitelka a nikdo me v zari nepusti 😀

@1306 : myslela jsem tím právě to moře a slanou vodu..Když jsme s DR. v CARu plánovali laparku a co bude dál, tak jsme se bavili také o lázních..že by nebylo na škodu zkusit požádat o lázně. Po laparce tomu nechat nějaký měsíc volný průběh, mezitím si vyběhávat lázně a když to přirozeně nepůjde, tak před prvním cyklem ivf ty lázně. Říkal, že bohužel ví, že lázně v dnešní době jen tak někomu pojišťovna neschválí..Doporučil nám, abychom odjeli na dovolenou - ideálně k moři. Říkal, že za svou dlouholetou praxi může potvrdit, že dovolená (nejen u moře) kolikrát dovede víc než doktoři. Člověk si odpočine, vypne, uklidní se..no a u moře to máte v podstatě jako lázně - zábaly, nahřívání, koupele..ale s tím bonusem, že tam jste oba a můžete odpočívat spolu 🙂
Netvrdím, že moře je lék na všechno..u nás to byla nejspíš kombinace víc věcí (odpočinek, psychika)..ale důležité je, že to pomohlo..

@pratensis Ahoj psala jsi, že jsi otěhotněla po laparoskopii a že jsi podruhé otěhotněla ještě když jsi kojila. Jak dlouho po porodu jsi otěhotněla? Já jsem po konizaci děl. čípku (2009), 3 roky jsme se snažili o mimčo až jsem podstoupila chromopertubaci s laparoskopií (2014), otěhotněla jsem do 3 měsíců po laparce a v r. 2015 jsem prodělala císaře. Po císaři mi v nemocnici zakázali 2 roku otěhotnět, ale moje doktorka mi povolila pokoušet se o mimčo už po roce. Už se rok snažíme a opět nic. Snažila jsem se na netu zjistit, zda se někomu podařilo otěhotnět po laparoskopii podruhé aniž by ji musel znovu podstupovat. Jsi první záblesk ve tmě. Při laparoskopii mi zjistili, že mám jeden vaječník neprůchodný a druhý asi byl v křeči takže byl částečně průchodný, nezjistili mi žádné srůsty, ale od té doby jsem prodělala 2 operace (již zmiňovanou laparoskopii a císaře). Prosím jak to bylo u tebe?

@lili_2 Ahoj, tak předně moc držím palce. Moc dobře si ty pocity pamatuji, i před druhým otěhotněním se mi pořád honilo hlavou, jestli to tentokrát půjde samo (poprvé s Clostylbegitem), jestli vůbec a za jak dlouho. Pořád dokola se mi to vracelo. Druhé otěhotnění bylo nakonec úplně přirozené a, jak to tak často bývá, ve chvíli, kdy jsem to přestala řešit. Aspoň teda já tomu přisuzuju docela velký význam, že jsem se na to přestala soustředit. Jenže to je přesně to - ono se řekne, přestat na to myslet... Předtím jsem pořád řešila, kdy přestat kojit (kvůli zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění), jak budu odstavovat, když syn byl na kojení hodně závislý atd. atd. No a pak jsem si nějak na začátku listopadu řekla, že do konce roku mám hromadu práce, tak to nechám plavat a pomalu odstavovat začnu od února, až odevzdám nějakou hotovou práci do práce a budu si na odstavování moci vyhradit čas a síly. Ve chvíli, kdy jsem si to takhle natvrdo naplánovala, se mi hrozně ulevilo, že to jako mám vyřešené, najednou ta tíha ze mě spadla. No a po Novém roce jsem pak zjistila, že jsem těhotná. První menstruaci jsem dostala 8 měsíců po porodu a otěhotněla jsem 19 měs. po prvním porodu - takže, jak vidíš, taky nám to trvalo nějakých 11 měs., než se zadařilo. V noci jsem v té době ještě docela kojila. Už si moc nepamatuji, ale řekla bych, že 2x až 3x určitě. Ten vliv kojení na ms cyklus je opravdu asi hodně individuální. Jinak mně tedy při té laparce před prvním těhotenstvím zjistili oba vejcovody průchodné, jen mi odstranili pár srůstů. Asi jsem měla spíš problémy s hladinami hormonů a hormonálními poměry. Držím všechny palce, ať se brzy zadaří!

@pratensis díky za odpověď. No uvidíme snad se nám to zadaří.

@lili_2 Není zač. Držím palce. 😉