Jak se vyrovnat se ztrátou miminka?

@prostejina no ja mam za sebou tri stimulace, první tri embryjka, druhé dve a treti,pet ted byl ket dvou´, ale uchytilo se jen jedno, tak mame uz jen dva pokusy,zadne mimi nemame zatím, v pondělí jdu do car na kontrolu jestli hcg kleslo, a pak chcem jit co nejdriv do dalšího pokusu, ikdyz sem si rikala ze si dam pauzu, ale vzhledem k gynekologickým vecem není cas cekat. brecela sem v nemocnici ted to nejak nejde, proste to ma clovek v sobe uvnitř a nedokaze to dostat ven.

Ahoj vim jak ti je,je mi to líto,to bude v pořádku,bude další určité brzy neboj.Japotratila v 36.týdnů těhotenství chlapecká Tomáška tehdy jsem přišla s velkými bolestmi do porodnice na poslední chvíli,malém jsem umřela i já.Mužů říct ze jsem si tehdycrikala proč jsem nemohla umřít s nim a mela jsem mírně sebevražedné sklony.Přítel když se to po telefonu dozvěděl ze jsme prisli o mimi malém rozbil kamarádovi auto.K psychologovi jsem tehdy nesla a asi jsem mela,třeba by mi bylo lépe spis.Každý co jsem znala říkal ze je dobře ze umřel,ze by mohl byt nemocny,uškrtil se na pupeční šňůře doktor me neposlal v tom těhotenství na vyšetření co mel(screening atd.)a já o nich bohužel nevěděla.Třeba by bylo vše i ted jiné,porad to bolí.Ale jelikož jsme po hodně velkém uklidnění me psychiky po 9.měsících čekali holčičku já mela jiného gynekologa který se o me a maličkou postaral jak mel a snad ještě víc.Po 17.měsících úmrtí našeho Tomáška se mi narodila krásná a zdravá holčička Karolinka. Byla o měsíc spis raději vyvolána ale zdravá a v pořádku.Ta mi ted dělá radost i když je to hlavně jedna velká starost která ti převrátí život na ruby,ale ono to vlastně za to stoji.Vše trvá většinou dlouho než neco přestane bolet a než si člověk zvykne na změny.Někdy bolest ani nepřestane,ale tím az se ti za čas narodí další miminko,tím tu bolest trošku zmirnis a zasunes do zadu.Mame všichni pro koho žít at je to přítel,manžel,dítě,rodice,kamarádi nebo lide co jsou kolem nas a maji nás rádi nebo se na nás jen usmejou.Ten důvod se vždy najde třeba tento rok není pro tebe šťastný,neměla jsi šťastné dny,ale zítra nebo ty další,další dny v budoucnu budou určité mnohem lepší,možná ty nejlepší dny v tvém životě.A zase bude lip,bude dobře uvidis,jen tomu musíš věřit a nesmis se vzdát svých snu a naději.Zase bude dobre a budeš šťastná.Tak i když to gol, skus se usmat úsměv léčí a naděje umírá jako poslední.Porad ji mas,všichni ji máme,jen na to občas i pro samou bolest nebo věčný shon zapominame.Hlavu vzhůru.Držím palecky at se to brzy povede znovu a posilam koníčka strážného at na tebe ted v nejhorších chvílích,ale i v budoucnu dává pozor.A neboj on bude😉 Ahoj

@fiedlermonika kamarádka prožila něco podobnýho, ted je v lázních..tobě je dr nenabidnul?

@prostejina uvazovala sem nad laznemi uz dřív ale, v mojem pripade je to pry zbytecne, poradim se ještě s jinyma doktorama, at mam vic nazoru.

@pomoztekacence je mi lito tvoji ztraty a mocdekuju za hezke slova podpory a empatie😘

@fiedlermonika muzu ti poradit jen jedno - cas cas cas a klidne brec a spi a vsechno o co si telo rekne,mně se to stalo 3x po sobě,taky jsme museli využít pomoci lékařů a o to mi to přišlo horší,nejen,že nemůžu otěhotnět,ale ještě nezvládnout ani donosit. Zaplatbuh,napoctvrte se to povedlo,ac mame spoustu komplikaci,verim tomu,ze ti andilkove nahore na nas dohlizi a malou sestricku uz k sobe nechteji.
@pomoztekacence tohle je sileny pribeh,mam z nej husinu,moc mě to mrzi,hlavně at je ted uz vsechno v poradku

@fiedlermonika chce to hlavně čas a nedusit to v sobě. ... potratila jsem dvakrát a vlastně vzdy to uplne vyřešilo další těhotenství. ...
Znám osobne maminky které o miminko přišly v pokročilém stavu nebo jim dite zemřelo krátce po narození. ... to co te potkalo je moc smutne ale asi to dal melo byt a bud ráda že to přišlo tak brzy. .. později by ztráta byla asi bolestivejsi. ...
Drž se.... uvidíš čas rány z hojí a ty se taky dočkáš

holky moc dekuji zazila jsem v zivote ruzne ztraty bolestive,ale nic tak bolestivého jako prijit o mimi sem ještě nezazila, vim ze na to nikdy nezapomenu, ale cas to spravi, nejhorsi je ten pocit prazdnoty,ikdyz ma clovek kolem sebe milovanou rodinu atd, snazim se ruzne zabavit, davat si cile co bych chtěla udelat a tak, a jak říká pritel jit dal a tesit se na to ze jednou se ta smula zlomi, proste myslet na to ze to prece musí jednou vyjit a když ne hledat alternativy, adopce, zviratka,práce, rodina,konicky.....atd

@fiedlermonika vlastne mas pravdu,kdyz se tak zpetne ohlidnu,byla to fakt asi nejhorsi bolest,co jsem zazila,jak se rika,ze ti trha srdce,tak tak nejak jsem se citila

@fiedlermonika tohle je hrozne bolestive a opravdu se na to jen tak nezapomene. U me to bude rok, kdy jsem potratila po KETu v 10tt. V breznu 28. to byl rok co byl tranafer, ted tim nejak ziju rikam si 11dubna to bude rok co jsme se radovali z tehu testu atd atd.. myslim na to, ale uz to boli min, mozna proto ze je na ceste nove miminko a taky ze cas hojí. V tu dobu jsem byla taky prazdna a psychologa jsem dost vazne zvazovala. Brala jsem leky na spani a kdyz jsem byla sama doma , vzdy jsem se sesypala. Nakonec pomohl chlap, hodne si o tom se mnou povidal. Ale urcite verim ze se ti u psychologa ulevi, drzim palce at to brzy alespon trochu přeboli. Bude zase líp, tohle te udela zase o neco silnejsi a vas bojovniček zustane ve vasich sedickach naporad. A taky neni lepsi pomoci jak se z toho vypsat/ vypovidat s holkama co zažily to stejne- tehdy mi to tu moc pomohlo ty zpetne reakce na muj prispevek i ta litost jakoby a zaroven povzbudiva slova od žen, ktere vi o čem mluvi, ktere to zažily. Plakej a mluv o tom, nesnaž se pretvarovat ze je vse ok, ted mas pravo drzet smutek a vsichni to respekovat. Posilam moc sil ❤️✊️

@medulinek Takdy držím palce ať vše tentokrát vyjde.

@fiedlermonika Ahoj, jsme na tom podobně - taky jsem přišla o mimi je to týden zpátky 30.3.2017 ve čtvrtek v 11. týdnu,.v Novém Městě na Moravě.. . v nemocnici sama na pokoji... druhý den po hospitalizaci... v říjnu se mělo narodit, je těžký z vteřiny na vteřinu si připustit, že žádné najednou nebude. Nejsi v tom sama... tu prázdnotu a bezmoc moc dobře znám. Vím, co by pomohlo mě - znova otěhotnět - tentokrát s "happyending" em (šťastným koncem). Počítám hodiny, dny...kdy už budu moct otěhotnět.. aby se vše znovu dalo do normálu... ale zároveň mám strach a obavy. Hlavu vzhůru, teď je důležitý - abychom se obě daly psychicky dohromady a s tím i fyzicky do pohody. Budu Ti držet palce.

@xenei u me to bylo tak,ze po revizi jsem rikala,ze uz do dalsiho pokusu nikdy nepujdu,ze bych to znova nedala,po sestinedeli jsem rikala,ze mozna tak za pul roku a pak po druhe menzes uz jsem volala do caru,jak to opadavalo.

@medulinek takhle jsem to mela uplne stejne - nemela jsem uz embryjka takze me cekala nova stimulace - rikala jsem ze az za rok-, jak to odlozim atd.. potratila jsem v kvetnu , v cervenci jsem uz stimulovala na druhe IVF, opravdu to opadlo a naopak mi pomohlo, ze se zase neco děje 😊

ono ani není skym si o tom promluvit nikdo v mem okoli nastesti nemusel resit stejnou věc, proto sem se tak nejak vyventilovala sem, nejak cloveku pomaha to, ze vidi ze to zvladli ostatní tak ja musim taky.

@medulinek Dekuji,doufejme ze už bude,už toho bylo dost tak snad ted už budou jen a jen ty lepší dny.🙂 Oni musí byt,jen nesmíme přestat věřit.

@fiedlermonika Není za co,musíme si pomáhat.Už jsou to skoro 4 roky(umrel 27.6.2013),Karolinka se narodila 1.12.2014.Taky je mi líto tvé ztráty,ale neboj bude to časem lepší a mimco se ještě podaří,na to te přece hlídá koníček strážný😉 Bude dobře,hodně štěstí,zatím ahoj

@pomoztekacence pises to dobre - musis verit,casem si reknes,ze to tak treba melo byt,ale na to je jeste cas,jsme silny zensky.

@medulinek to jo,jednou jsme dole jednou nahoře,na me už toho je někdy taky dost i po finanční strance(přítel je zadlužený),ale i po jiných stránkách,ale musíme jít dal,musíme byt silně a statečně i když je to někdy těžké,ale my jsme silně a my to přece jen tak nevzdame.A ono to pak půjde.Musíme jít dal a ukázat tomu našemu životu ze my v životních zkouškách neprohravame a nenechat ho vyhrát,zkratka s nim zatocit a třeba ho i porazit🙂A věřím ze bude lip,protože to takhle přece nemůže skončit,my musíme zvítězit nad temi zlými dobami.

Když jsem zjistila,že jsem těhotná poprvé byl to vlastně šok a když už jsem si začala zvykat o mimi jsem přišla...o to větší radost jsem měla když se objevily dvě čárky příště,ale bohužel i tentokrát jsem o mimi přišla...je mi strašně a cítím se být sama na to...teď mám strach co bude příště :'(:'(

Po 9 mesicich snazeni jsem otehotnela. Ve 12 tydnu mi zjistili, ze se plod prestal v 8 tydnu vyvijet, nasledovaly 3 revize, po 3 mesicich jsem otehotnela znovu, cele tehotenstvi jsem prozvracela, desila jsem se hruzou co se zas stane... V prvnim mesici jsem musela lezet v nemocnici, krvacela jsem a dr. malymu nedaval velke šance, ale prdolka to zvladl....u porodu jsem nela na male a poporodni komplikace (5x revize behem 2 mes.) ale to vse stalo za to. Dnes mam 2,5 leteho klucika, to ze prvni mimi neni beru jako osud...proste to tak melo byt, nebylo to lehke ale ustala jsem to, diky rodine, diky nasemu zvirectvu a ja se musela nejak zamestnat, abych na to nemyslela, nasla jsem se ve tvoreni. Nevzdavejte to, az nastane ta prava chvile, tak to prijde a vse bude v poradku. Drzim vsem pesti. ❤