Jak se vyrovnat s potratem?

lobella
25. zář 2023

Ahoj. Tema je jasne. Prosim rady, tipy, co Vam pomohlo. V breznu tohoto roku jsem potratila na zacatku 10.tydne. Doma, spontalne, trvalo to 4 dny. Na cisteni jsem nemusela. Dr doporucila mesic dva pauzu a ze je tzv. pohnojeno. Dali jsme tedy 2 mesice pauzu a pak se hned zadarilo,ale po tydnu jsem zacala krvacet a nic. Hned dalsi mesic uplne stejny scenar, pozitivni test a po tydnu krvaceni. Od te doby nic. Ted jsem v situaci,kdy bych mela za 2 tydny TP a jak se to datum blizi, prepadavaji me stavy, kdy se mi stahne krk, je mi na zvraceni, je mi do place. V tom breznu jsem se s miminkem rozloucila, poplakala jsem si, napsala dopis, zapalila svicku. Jen v dobe ms mi bylo uzko a smutno. Ted dosla dalsi ms a ty psychika dostava na prdel. Mam uz 2 krasne zdrave holky, co me drzi. Jsme hodne venku. Ponorila jsem se do uceni AJ, zacala cvicit jogu, ale stejne to proste na me zniceho nic padne a je mi doslova na bliti. Doufam, ze je to proste jen tim terminem TP a pak se to snad srovna.

evculinda
25. zář 2023

@lobella čas trochu obrousî bolest, ale vždy si vzpomenu, že bych měla termín porodu. Mám dvě zdravé děti, dvě nenarozené dušičky, už to tak mám, vždy si vzpomenu, obě podzimní

lenkalubina
25. zář 2023

My máme za 3 týdny dva roky co nám umřel syn ve 23tt a už teď mám depku...

lobella
autor
25. zář 2023

Jeste nevim,zda by pomohlo, nase ztraty rict blizsi rodine. Vi to jen mamka s tatkou a 2 kamaradky, jenze obe moje babicky se pri kazdem setkani ptaji, zda planujem treti a ze beztak ne,ze nam dve staci, , dnes mela segra narazky, vcera bracha, skoro denne me s tim atakuje nejaka znama, kamaradka, a mne se pokazde otoci pri te otazce zaludek a mam knedlik v krku, ze sotva odpovim...nevim, zda jim zalhat,ze treti nechcem,nebo jim vpalit pravdu...ja proste vsem rikam vzdycky pravdu a nejak me v tu chvili nenapadne rict neco jineho

mamikry
25. zář 2023

@lobella Obdobi kolem TP je nejvetsi krize. Nas treti syn umrel ve 20tt a kolem TP jsem se regulerne zhroutila. Jsou to uz tri roky a kazdy rok si v tom terminu projdu tezkym tydnem. Uprimne, jedine, co me zachranilo pred totalnim kolapsem, bylo duhove miminko a nasledne antidepresiva. Pokud to nezvladas, je dobre hlave proste doprat oddech a nechat si neco slabsiho napsat. Vlastni zkusenost.

mokosh
25. zář 2023

@lobella
Přišli jsme o mimčo v 16tt. Pomohlo nám o tom doma otevřeně mluvit, okolí vědělo o naší ztrátě, po screeningu jsme se radostně chlubili... překvapilo mě kolik žen v okolí zažilo podobný příběh. Je to rok a půl zpátky, zapomenout člověk ani nechce, pomáhá mi vzpomínat na ten čas s láskou, že i tak to bylo krásné a stálo to za to.

galatea_a
25. zář 2023

Zkus si přečíst knížku Čekala jsem miminko, ale... ❤

lobella
autor
25. zář 2023

Dekuji vsem za Vase bolestne zkusenosti...ja se prave uz dopredu bala,jak se bude ten termin blizit, jake to bude, ja bych si o tom i chtela s nekym popovidat,ale nikdo v mem okoli tim neprosel, a jeste meli decka na prvni dobrou a i nechtene, my na kazde miminko x mesicu cekali nez se povedlo...tim jak s tou ztratou nema nikdo v okoli zkusenost,tak bud proste natvrdo reknou,to je holt priroda a nebo se o tom bavit nechteji, coz chapu,neni jim to prijemne,ale asi bych potrebovala se s nekym pobavit,jak se clovek citi, nebo by mi jen asi pomohlo, kdyby to vedeli a nemeli porad ty otazky na tretatko

sayast
25. zář 2023

Prvni termin porodu byl nejhorsi, to jsem se z toho regulerne slozila. Take slo o treti dite. Bohužel mi pomohlo az dalsi těhotenství a narozeni naseho nejmensiho. Drzim palce

mamikry
26. zář 2023

@lobella Doporucuji FB skupinku Dite v srdci, rodiny po ztrate miminka. Je tam spousta maminek, co si necim podobnym prosly a proste vedi... Funguji tam i interventky, se kterymi se muze clovek spojit, kdyz potrebuje radu, nebo se jen vypovidat.

andelka
26. zář 2023

Mně se povedlo porodit skoro přesně rok po potratu ( v 19 TT). V den, kdy mě tehdy pouštěli z nemocnice jsem si vezla domů zdravého syna. Taky mě doma čekaly starší dvě. A tehdy jsem se s tím vyrovnala taky díky nim, práci..a že se to brzy povedlo znovu. Ale vzpomínám na miminko pořád. Další dítě není náhrada. To předchozí bylo samo o sobě tady ( i když chvíli).