Zvedání těžkých věcí atd. Je to opravdu tak nezbytně nutné?

Hodně je to o tom, jak zvládá tvé tělo těhotenství. Ano, těhotenství není nemoc. Ale pozor. Někdo může běhat, jiná zase musí proležet, aby nepotratila. Já dělala vše s mírou, ale je pravda, že těžké věci jsem netahala (např.balení vod, nákupy, neumývala okna, wc ani koupelnu...). Poklidila jsem, vysála, vytřela, dokud mi to velikost bříška dovolilo, vařila, chodila na procházky. Ale já měla v prvním těhu od 20tt tvrdnutí a ve druhém to bylo hned už od počátku + jsem tam měla krvácení atd..., takže jsem se musela šetřit. Ale jinak to tahání těžkých věcí je o hubu a tomu by ses měla vyvarovat. Plus si dávej pozor, aby tě nějaké zvíře nekoplo/neshodilo apod....

Asi takhle vše jak se říká dělat s mírou neprepinat se a max 3 měsíce na začátku trochu zvolnit ...

Za mě se hodně takových doporučení vztahuje spíše až ke 3. trimestru, kdy sil opravdu ubývá, vazy jsou povolené, břišní svaly rozestouplé, pokročilá fáze těhotenství sama o sobě fyzicky náročnější, ale často je to bráno, že to platí jednoduše po celé těhotenství a hotovo. Jenže úderem otěhotnění se fakt nestane žádný zlom, je to postupný proces a myslím, že každá z nás na sobě poznáme, co si můžem dovolit, co už ne 😉

Pokud jsi bez komplikací, pak si myslím že není nutné se bůhvíjak moc omezovat. Neříkám tahat hodně těžké věci atd, ale dělat prostě to, na co stačíš, na co se cítíš. Já se v těhotenství neomezovala, do poslední chvíle jsem dělala všechno jak jsem byla zvyklá.

U prvniho ditka jsem ani nevedela ze jsem tehotna, u druheho jsem nekdy behem 2 mesice tehu zjistila, ze moje telo odmita zvednout prvorozenou, proste jeden den to slo a druhy uz jsem ji nezvedla ani za boha…nastesti 4 lete dite uz bezne neni potreba nosit…poslouchejte sve telo a bude to dobre…

Myslím, že pokud jsi zvyklá na fyzickou aktivitu, tak je to taky jiné. Řídila bych se nějak instinktivně, ono jak mimčo poroste, sama poznáš, co je ještě v pohodě a co už ne (tvrdne bříško, mě se třeba zhoršily nevolnosti, atd.). Já většinu těhotenství proležela, kondice šla strašně do háje, porod mi nepřidal a šestinedělí mě dorazilo. Takže pokud k tomu není zdravotní důvod, není úplně žádoucí všeho nechat a "hodit nohy nahoru" 😉

Děkuji moc holky ❤️ já když jen sedím a koukám na televizi tak trpím, bolí mne hlava, motá se mi... Jakmile začnu trošku fungovat, žádné extrémní přepínání, tak je mi lépe, cítím se dobře. Tak to asi nechám na doporučení doktorů a vlastním pocitu 🙂

A ono když budeš jen sedět, tak to taky není zdravý, jak pro mimčo a pro tebe, tak to není dobré ani pro samotný porod.

Klidně dělej dál na co jsi zvyklá, když nepůjdeš přes nějaké nepříjemné pocity, určitě si neublížíš. Pokud by byl problém, tělo by ti řeklo ;)

Do konce prvního trimestru jsem žila jako normálně, včetně běhu, jezdectví a jednoho z největších stresů, co jsem zažila (atestace). Pak podle fyzických sil. Nešla jsem na krev, ale normálně jsme hodně chodili (1000výškových metrů na začátku 3. Trimestru). Kdybych byla těhotná znovu, furt bych občas nosila a mazlila 18kg dceru, tomu se nevyhneš. Takže ze zametený stáje a přichystaných sena výčitky neměla😉

Já jsem na rizikovém s dvojčaty, ale doma mám 20měsíčního syna. Kterého nesčetněkrát zvednu… do židličky, jen tak pomazlit, do vany. Má 11 kg. Někdy mám už dost, břicho tvrdne a bolí a vím, že musím polevit. Ale pokud vše probíhá jak má a nic nebolí, tak bych se sem tam nebála něco udělat. Tělo je zvyklé a najednou taky nic nedělat není dobré. Pokud samozřejmě nejsi na rizikovém. Pak není o čem diskutovat.

U druhého dítěte jsem prostě musela zvedat starší dítko (14 kg), abychom mohli fungovat. Bylo nutné přebalit, táhnout po ulici, protože zrovna začalo období vzdoru. Nejhorší bylo asi zvedání do výšky, ale chce to znát svoje limity a nejít přes ně.

Ja som sa riadila intuiciou, telo mi nejako samo naznacovalo, co si mozem dovolit. V prvom trimestri len pomala chodza, ziadne prepinanie. Mala som aj nejake krvacanie a telo asi citilo, ze treba opatrne, viac mi nedovolilo, nevladala som. Doktorka mi radila aj ostat doma z roboty, ale tam som zase citila, ze moju robotu a chodenie do nej si zase dovolit mozem. V druhom trimestri pohoda, tam kludne aj beh, montovanie, dvihanie a prenasanie nabytku. V tretom mi uz dost tvrdlo brucho, co sa zase nutilo do pomalej chodze a nedvihania bremien. Co tym chcem povedat, je, ze ak nemas ziadny patologicky nalez a tvoje telo sa citi na obrananie hospodarstva, tak obrabaj. A spolahni sa na to, ze ti da signal, ak to uz bude moc.

V prvním těhu jsem se taky šetřila, ale v druhém těhu s 2 letým dítkem jsem kolikrát nosila i jí a to měla 13kilo. 🙈 Ale prostě se tomu úplně vyhnout nedalo, někam jí zvednout, poponést, pochovat. Těhu v pořádku. 🙏 Ale můžu říct, že jednou jsem si šla na dovolené v druhém trimestru zacvičit jógu. Cvičila jsem jí normálně, byla jsem zvyklá a měla jsem v rámci ubytování 2 lekce zdarma. Nejdříve jsem šla na jednoduchou, tam jsem se hrozně nudila, tak jsem si zašla na pokročilé a pak jsem den a půl proležela. 🤦 To jsem si fakt nadávala, tvrdnutí, bolesti, jen jsem ležela a modlila se, abychom ještě na dovče nehledali pohotovost. Tělo si řekne, když to přepálíš. Pracuj s rozumem a buď na sebe opatrná a vlídná. Není to nemoc, ale ne nadarmo se tomu říká jiný stav. 🙂

Tipuji první dítě? 😅
Dělej vše co děláš, jen opatrně. Neboj, nejsi první ani poslední co fyzicky pracuje, sleduj své tělo co ti dovolí, buď opatrná, ale je zbytečné se toho bát dopředu. Kdybys čekala druhé dítě tak už o tom ani nepřemýšlíš 🤣

Já chodila do šestého měsíce do prace, v kravíně. Normálně jsem tahala telata, těžké kýble atd. Nikdo na mě ohled nebral a ani jsem to moc nechtěla

buď v klidu, dělej na cp si zvyklá a poslouchej svoje tělo, pokud začne bolet bříško, nebo jiný diskomfort, přestaň, jinak se neboj, jestli budeš jako já tak ke konci těhotenství budeš hrát badminton a jiný blbosti abys už porodila 🤣

Telo ti rekne, ze si mas dat pohov. Ja byla tehotna trikrat. Naposledy v 1. trimestru jsem jeste mela zaprahnuteho psa za kolobezku, pak uz jsem se bala. A ve tretim trimestru jsem byla na dvoudennim cundru pod sirakem s cca 10kg batohem. Ale to me bolely hrozne zada, takze to mi telo jasne rikalo, ze takhle uz ne 😅 tak jsem ho poslechla a vic odpocivala.

Známá takhle prý kdysi potratila - pomáhala denně svým rodičům v hospodářství a ta těžká práce se nepotkala s těhotenstvím zrovna dobře :(

hele nejdůležitější je prostě naslouchat svému tělu a znát ho dost dobře na to abys byla případně schopna rozeznat že něco není v pořádku. pokud jsi na práci zvykla tak nevidím důvod s tím přestavat pokud se na to opravdu cítíš. jenom tak pro info jak jsem to měla já. první těhu jsem víceméně proležela, ne proto že bych musela, byla jsem prostě líná a unavená a nic se mi nechtělo a ještě jsem děti neměla takže mě nic nenutilo se hýbat 🫢🫢 to těhotenství bylo strašný! neskutečná bolest ve stydké kosti od 5. měsíce až do porodu, malý se neotočil a zůstal koncem panevnim. teď čekáme druhé, syn má 13,5 kg a chce pořád nosit. samozřejmě čas ležet vůbec nemám. no a světě div se mě je podstatně líp 🙂 netvrdím že se první neotocil kvůli nedostatku pohybu, ale přiznám se že malý červík přecijenom v hlavě hlodá, jestli to náhodou nesouviselo, ležela jsem tak často že chudák nejspíš ani nevěděl kterým směrem je dolů 😂😂 malého nosím a nosit ho budu dokud se na to budu cítit 💪

Záleží, na jakou fyzickou aktivitu jsi zvyklá před těhotenstvím. Těhotenství není nemoc, takže já jsem vždycky normálně pokračovala v běžných aktivitách. Samozřejmě každoročního sběru brambor a úklidu uhlí jsem se v těhotenství neúčastnila. Podruhé jsem otěhotněla, když byl dceři rok. Chodit začala až v 16m, takže jsem ji běžně nosila, zvedala... a v pohodě.

Tak já js teď těhotná a občas se taham s dvouletou dcerou po schodech do 4.patra,když to nebudeš přehánět,tak bych se toho nebála

Těžký věci se nemají zvedat, protože by Ti mohla prasknout voda a to je největší malér, jak jistě víš, pak je to o předčasném porodu.

Já jsem těhotná a tříletý syn má momentálně nohu v sádře. Takže už 3 týdny tahám a zvedám 20kg asi 30x za den. Gynekoložka mi na to řekl, že to není ideální, ale nijak zvlášť ohrozit prcka by to nemělo. Zpozornět mám, pokud mi začne tvrdnout břicho. Asi taky záleží, v jaké jsi fázi těhotenství. Na začátku a na konci bych si dala trochu oraz, já jsem ve 2. trimestru naštěstí.

@journals A já jsem třeba u druhého těhotenství opatrnější než u prvního 😀 Ale to bude asi tím, že u prvního mi skoro nic nebylo a teď už jsem si vyzkoušela skoro všechny nepříjemné doprovodné projevy 😀

Když jsem zjistila že jsem po 15ti letech přirozeně počala což nikdo nečekal, tak jsem si řekla že budu dělat vše jak jsem zvyklá, když chce 3letej na ruku tak ho vezmu, je potřeba navozit drevo udělám to, řekla jsem si že pokud se zadarilo musí to miminko něco vydržet, jasně neriskuju ale rozhodně neplasim jako u druhyho co byl po Ivf,. U druhého jsem od 28tt měla utrum se vším pro hrozící předčasný porod, to je potom jiná obezretnost. Ale pokud jsi zvyklá makat, a že asi jsi tak bych se max trošku šetřila ale jinak fungovala jak si zvykla. Když není žádný problém 🤷‍♀️

@vero987nika já u první hodně ležela protože jsem mohla, u druhého hodně ležím protože musím 😄 teda chodila jsem u první do práce až skoro do konce 8 měsíce, ale kdykoli jsem pak mohla, spíš jsem ležela. A žádný problém. Teď často když si nelehnu, je mi špatně, chodit do práce už nepřipadá v úvahu, je to úplně jiné.
Ale je fakt že teď s malým dítětem doma zvedám a dělám někdy dost, ale tělo si musí být jisté, že je v pohodě a pak si právě musím třeba po námaze chvilku lehnout.