Znovu těhotná, tentokrát neplánovaně. Manžel mimi odmítá

Já byla v podobné situaci s druhým, taky byl neplánovaně, ale manžel mě teda na potrat vysloveně neposlal, ale ani mi neřekl že dítě chce, že se prostě mám rozhodnout sama.. Jak vidíš, dítě mám, žádná matka , navíc po UTZ kde bylo srdíčko, nedokáže podle mě říct - chci to dát pryč.. Hele, i kdyby byl tak umanutý a od rodiny by odešel (pak by byl pěknej zmetek) tak bydlíš v domě s mámou, i ty finanční injekce od státu by byly zřejmě vyšší... dalo by se to zvládnout... zkuste si sednout, napsat pro a proti (hlavně teda on) a ještě jednou si promluvit. Pokud s ním nebude rozumná řeč, chovej se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí...

teda, to je smutne.. ja teda vzdy svym chlapum verila, ale co me napada.. bud se boji ze prijde o pohodli, nebo nechce prijit o konicky, nebo jestli nema jinou zenskou... to ti samozdrejme nepreju, ale kdyz rekne bezemne.. ☹(( Doufam ze je to nejakej banalnejsi problem.

Rozhodně nejsi blázen a cítíš to naprosto správně 🙂 Samozřejmě, že na to rozhodnutí jste dva, ale zase - zplodili jste ho oba, není to tvůj "výmysl" nebo plán. On se chce své části odpovědnosti zbavit tím, že tebe posílá na potrat - navíc opravdu nehezkým způsobem, ultimátem. Navrhovala bych, abyste to zkusili víc probrat - pokud je to tedy možné - proč to tak vnímá, proč ti to ultimátum dává. Před tímhle zjištěním jste problémy neměli? Aby to třeba nebral jen jako "vhodnou" záminku...JE možné, že se opravdu bojí toho, že vás nedokáže zabezpečit - pokud to je ten problém, stačí si sednout a všechno dobře propočítat, a určitě dojdete k tomu, že to půjde, i kdyby jste se měli trochu uskromnit. A pokud by pořád stál na svém, asi bych na ultimátum "přistoupila" v tom smyslu, že bych zvolila miminko - ale vím, že se to strašně snadno říká a hůř dělá :-/

Každopádně na tbe moc myslím a držím palce.

P.S. Kdyby to byla holčička, pošleme klidně časem něco po té naší 😉 Neboj se, to zvládnete!

Chlapi mívají hodně pocit, že se musí postarat o zabezpečení rodiny. Možná tvůj muž cítí, že máte rozpočet napjatý, a má pocit, že další miminko je čára řes rozpočet, že už neuživí svoji rodinu, nezvládne svoji roli. Možná potřebuje čas to strávit. Možná zkus k tomu přistoupit takhle a ujistit ho, že chápeš jeho obavy a že si myslíš, že to zvládnete, protože se můžete uskrovnit na tom a tom anebo protože vlastně vše pro miminko už máte.... Moc držím palce, ať to vyřešíte.

Děvče nemáš to jednoduché,ale já bych si miminko nechala.Od manžela je to špatný přístup,ale třeba se fakt jen bojí,jak by Vás zvládl uživit...Ale na potrat nechoď,litovala by jsi a to miminko ví,proč si vybralo právě tebe 😲 Miminko je zázrak a zázraky se neopakují....Neobětuj život momentálnímu stavu a názoru svého muže.Názor může změnit,ty ten svůj krok pak už těžko. ☹ A kdyby přece jen došlo na odchod,tak pro jedno kvítí.......Držím palce a hlavu vzhůru 😲 Ten malý drobeček tě potřebuje 🙂

Tak já tedy manžela trochu chápu. I když jeho reakce byla krutá a nelítostná. Nicméně jestli teď žijete z ruky do huby, protstoru na bydlení taky nemáte zrovna moc, tak se není z jeho strany čemu divit. Ono nejde jenom o miminko. Samozřejmě, že náklady na něj jsou minimální. Ale co do budoucna? Pak už ty děti něco projí, ošacení je náročnější a nějaký ty záliby a kroužky taky stojí nemalé peníze. Asi by jste si měli sednout a v klidu vše probrat a domluvit se na něčem rozumným s ohledem na budoucnost dětí.

ach jo, ti chlapi jspu hloupí...to je hrůza...jak jako jestli chceš mít dítě tak beze mě???? ty ho nechceš, ty už ho máš, si těhotná...na to měl myslet dřív!!! a bez něj????? no je to jeho dítě takže minimalně finančně se bude muset podílet!!!! Je to hrozná situace do které tě dostal...ale jediné řešení je dítě si nechat a doufat, že mu to dojde...když dáš dítě pryč kvuli němu..jak bys s ním pak mohla žít a vážit si ho?..asi jsem dost radikální, ale beru to podle sebe, jak bych to citíla já v dané situaci

Možná mě odsoudíte, ale já jsem teda na straně manžela... Děti jsou to nejlepší, co máme a kdy mít budeme, ale nechci žít tak, že jen tak tak vyjdeme... Chci jim koupit krásné věci, chci s nima na dovolenou... Vím, že to není o penězích, ale jsem ze tří dětí a nechci, aby moje děti finančně strádaly. Není to nejdůležitější, ale je to podstatné. Takže kdybych nemusela peníze řešit, budu mít klidně 5 dětí 🙂 Ale takhle jsem domluveni na dvou a tak to platí... Navíc si chceme užít ještě někdy sami sebe, ne se pořád věnovat dětem. Ale volba je samozřejmě na Vás.

Zajímavé je,že rezolutně neodmítal,když ho dělal 😒 Pokud už 3dítě nechtěl měl to dát najevo před a né po .Dobré bude si sednout a probrat to až se trochu uklidní.Na chlapy musíš pomalu.Držím palce.

Ahoj.Já si myslím,že by sis miminko určitě měla nechat.Manžel se zřejmě bojí,že se neuživíte všichni a proto takhle reaguje.Ale každopádně,pokud to s ním půjde,ještě si o tom víc s ním promluv.Rozeberte to,třeba se ti vyjádří k tomu,co mu přesně vadí.My máme jedno miminko,sice plánované,taky občas žijeme z výplaty do výplaty,takže chápu,co máte.Přeju ti,ať to všechno dobře dopadne. 😉

Od něho bylo hloupé si nedávat bacha a pak ti ještě říct, že další dítě leda bez něj..snad to řekl v afektu a aby tě vystrašil, neznám ho, co se mu honí v hlavě víš nejlépe ty.
Myslím, že má ale oprávněný strach podle toho co píšeš..
Pokud v manželství nemáte a doposud jste neměli problémy, milujete se, asi bych udělala válečnou poradu a zvážila pro a proti..bohužel doba je taková jaká je a peníze potřebuješ, čím více dětí máš, tím více nákladů..takže to není jen o věcech, které máš po klukách, ale i pleny, sunar (pokud nekojíš), léky atd.
Snaž se zamyslet, zda bys jednou nelitovala toho, že si přišla o manžela, víc než o třetí dítě. Dvě děti už máš..zvaž to, co si ze srdce přeješ..mít další miminko?..muset počítat každou korunu a být závislá na sociálních dávkách? co kdyby manžel opravdu odešel? Jsi na to připravená, zvládla bys to, co děti bez táty? poslouchej své srdce, ale hlavně rozum, přeji štastnou volbu.

Měla bych jeden dotaz, to třetí je neplánovaně, jak píšeš. Co by jsi dělala, kdyby tak neplánovaně přišlo třeba i čtvrté? 😕

kamarádka měla holku 8, miminko holku z IVF 7měs a otěhotněla, její to nechtěl, byl naštvaný, pak to zkousl, ale pořádný vztah si ke klukovi /1.syn, jsmenuje se po něm/ udělal až tak ve 2letech..ne že by jí nadával, škodil, to ne, ale nějak ho nemohl přijmout..dneska je malýmu 5, je milovaný oběma../jo a peníze nebyl vůbec problém, mají jich hodně/. my bychom třetí finančně neutáhli, taky nejsme nejmladší a bohužel nejzdravější, ale kdyby nám to ujelo, bude.

Já mám druhou holčičku taky neplánovanou, přes prášky... Manžel se na začátku taky stavěl dost odmítavě, domluvili jsme se, že už žadné nebude, že na to není vhodná doba, což taky nebyla. Takové ultimátum mi tedy nedal, ale bylo to těžké než se smířil, že já na potrat nepůjdu, že ikdyž se to nehodí, že to nemůžu udělat a vše se dá nějak zařídit. Musela jsem nechat "kariéry", která se mi zase slibně rozjížděla. Ale ani jeden nelitujem, a teď je z ní vedle snad víc než z té první. Minule zahlásil něco v tom smyslu, že ikdyž je nechtěná, jen naprosto úžasná (řekl to lépe, ale přesně si to nepamatuju). Takže hlavu vzhůru a nenech s natlačit tam, kam nechceš. Ono je to pro ně šok, ale podle mne si časem zvykne 😉

úplně vás chápu,my byli ve stejné situaci.Manžel tohle miminko už nechtěl,já dělala rok v práci,bylo víc peněz.Konečně jsme chtěli na dovolenou,a děti dát někam do kroužků.I já si chtěla už užívat.Šla jsem si na gyndu pro prášky,čekala na mrchu a ta už nedorazila.A co teď?14 dní jsme se jen hádali,já brečela,v práci jsem se málem složila,miminka jsem se nechtěla vzdát za žádnou cenu.Pak teda na mě naléhala celá rodina,a já pro klid v rodině se rozhodla dát mimi pryč.S tím že jsem manželovi řekla,že už to možná mezi náma nebude jako dřív,nemohla jsem se na něho ani podívat,natož si představit že by jsme spolu ještě někdy mohli něco mít.Můj manžel je skvělý chlap,je chytrý,hodný,pracovitý a miluje nás,ale tenkrát jakoby přišel o rozum.Vyhodil mě z domu,říkal že jsem dala přednost nenarozenému dítěti před ním,že vše co budoval jsem zničila.
Ale dítě udělal on a věděl že ty prášky ještě neberu.ale já byla ta nejhorší v očích všech....Tak po 14 dnech,jsem po noční šla volat doktorovi abych se objednala na přerušení,když mě můj muž zabrzdil,že mi chce něco říct.Řekla jsem mu,že už mám strach od něj cokoliv slyšet.Chytl mě za ruce posadil se semnou na gauč a řekl mi,že co kdybychom si to miminko nechali.Já nevěřila vlastním uším,začala jsem brečet znovu a to už radostí a ptala se ho zda to myslí vážně a je na 100% rozhodnutý.Řekl že ano,ale ať počítám s tím že to bude náročný finančně,já si to uvědomovala,protože chceme v květnu začít stavět dům.
Takže nakonec se radujeme s miminka,které čekáme i řešíme finance.Je to sakra náročný,ale už když jsme se tak rozhodli,tak to nějak zvládneme.
A přiznám se že jsem měla chvilku,kdy jsem to miminko nechtěla,protože nebyli peníze,ale bojujeme a bojovat budem dál.Ono už nic jiného nezbyde.A až bude miminko na světě,tak věřím že vše zlý,bylo k nečemu dobrý.A neše děti jak se těší,hlavně syn a chce holčičku a dcera ani nemluvím,ta už se vidí s kočárkem 😉 .

Tři děti se ještě dají zvládnout, přesně jak říkáš, máš spoustu věcí po prvních dvou. Nech manžela trochu vychladnout. Musel to být pro něj velký šok a proto jednal tak jak jednal. On se z toho vzpamatuje a pak si o tom v klidu promluvte. Řekni mu i svoje názory a pocity. Naučíte se časem hodpodařit a určitě to půjde.
I když neříkám, že to bude lehké, časem to finančně bude těžší, to až děti budou na studiích. Ale nevidím důvod, proč to nezvládnout! 😉
Držím moc palce!

tak přesně tohle jsem řešila... Poradila bych ti tohle - zeptej se sama sebe, jestli to dítě chceš. Nemysli na manžela, finance, prostor, prostě na nic, jen se sama sebe zeptej, jestli to dítě chceš. Pokud ano, není co řešit. Jste cca ve finanční situaci, jako jsme my a rozhodně se to dá. Jednou by sis vyčítala, že kvůli někomu druhýmu ses nechala přesvědčit to malý nemít.

Nechápu Tvého manžela a rozhodně stojím za Tebou miminko si nechat - pokud je takový sobec, tak i bez něj, i když to zní hrozně. Taky čekáme třetí, žijeme od výplaty k výplatě... při druhém dítku nám náklady vůbec nevzrostly, teď to teda vypadá pro změnu na holčičku, ale koukala jsem, že na aukru se dá koupit balík oblečení na celý první rok za 100-200,-.

Osobně si myslím, že bych nedokázala nadále milovat manžela, když bych kvůli němu musela zabít svoje dítě 😔

Já bych si miminko teda rozhodně nechala! Pokud to miminko tak zásadně nechce tak si měl dávat sakra velkýho majzla když ho dělal ne? Myslím, že je zázrak když člověk v dnešní době zplodí zdravé dítě. A co se týče toho jestli to zvládnete, myslím si, že když člověk chce zvládne všechno.

Víš, je tady hodn žen a každá ti poradí něco, konečné a definitivní rozhodnutí je ale na tobě, ani tak né na manželovi, i když jste jedna rodina ale na tobě, je to tvé tělo, ty nosíš pod srdíčkem další život, v dnešní době je to hodně těžké, at už po stránce finanční tak po psychické, musíš vědět jak to je u vás je a nezapomeň, že rozhodnutí které uděláš je jen na tobě a ty se stím budeš žít.. Pokud si miminko necháš, bude s tebou celý život ale pokud si hi nenecháš, můžeš si to pak celý život vyčítat.. Dto vyrostou a třeba jednou příjde den kdy si budete s manželem další miminko přát a už to nepůjde, podle mě jsou na ndešní dobu 3 děti odvaha, ale vem si kolik lidí dnes má problém mít ať už jen jedno miminko. Když se ženě podaří otěhotnět je to v dnešní době zázrak.. Myslím si, že malé miminka tolik toho nepotřebují, tím chci říct že nemusíš kupovat drahé oblečení a plenky, jde to i levněji... a pokud se u vás nají 4 lidi, to paté už toho moc nesní a díru do peněženky taky neudělá.. To že to nechavá manžel na tobě a riskuje tak svou rodinu je velmi nepravedlivé, jak tady již někdo zmínil, na miminko je zapotřebí vždy dva... Ba naopak ty jsi matka a ty by jsi měla být ta co řekne manželovi - čekáme miminko a čekám že at se rozhodnu jakkoliv tak ty budeš stát za mnou.... Pokud o to miminko velmi stojíš, nechala bych si ho.. Ale pokud víš že by jsi to nezvládla, dala bych miminko pryč.. Já se snažím o miminko 4 roky a dala bych nevím co za to že otěhotním i když je pro mě další těhotenství velmi rizikové, manžel stojí při mě.. Nemáš lehkou situaci, ale poslední slovo tu budeš mít ty, každý muž u porodu změkne a pak jsou pro něj děti to nejlepší co v životě dokázal....

Nečtu ostatní, můj názor - je to sice hezké, že ty chceš dítko si nechat, ale na druhou stranu jste byli oba u toho, když se to "zkomplikovalo", takže byste se měli i shodnout na tom, jak dál postupovat. Jasně, bude to asi potřebovat několik pořádných rozhovorů, ale čas snad ještě trošku máte... Já bych třetí dítko klidně měla, manžel taky, ale na druhou stranu víme oba, že finančně to prostě neutáhneme... Doufám, že se vám podaří najít řešení pro oba snesitelné!! Hodně štěstí!!!

miminko si nech a manžovi řekni, že kdyby to nešlo zvládat, máte přece ještě další dvě děti, kterých se můžete zbavit... 😉 grrr... 😠 raději písnu ip 🙂

nemáš lehkou situaci, nepřísluší mi soudit, ale co ti můžu doporučit, rozhoduj se srdcem a tím, jak to cítíš, rozhodni se za sebe, protože to dítě roste v tobě, rozhodni se pevně, protože tak či tak rozhodnutí nepůjde vrátit
my chceme mít tři děti...zatím máme jedno, které se málem nenarodilo.. a moc děkuji za to,že ho mám

Manželova reakce byla asi hodně šokující a bolestivá, to naprosto chápu. Ale možná že to nemyslel tak, jak to nakonec vyznělo (což ho neomlouvá), jen byl v šoku z té noviny. No pravda je, že dneska mít tři děti není žádná sranda a je to hodně o tom, co chceš dětem dopřávat a co ne a jestli jsi smířená s tím, že budou vyrůstat ve velké milující rodině a přitom se dívat, jak ostatní děti bohatších rodičů na ně dělají ve škole machry s novými iphony, tablety apod. S mámou a otčímem nás žilo doma 5 dětí. Nebylo to vůbec snadné, já jsem za to nakonec ráda, ale je fakt, že jsme měli velký dům a i přesto, že naši pořád naříkali, jak nejsou peníze, vždycky se nějaké našly - na školy v přírodě, lyžáky, dárky, společné dovolené (nebylo to Řecko, ale třeba Tatry) , kroužky apod. A v okolí znám případ paní, která má 5 dětí, žijou v novém domečku, jsou krásně oblíkaní, děti chodí na kroužky a to i přesto, že paní dělá za mizernou almužnu v hospodě a její přítel jezdí s kamionem. Je to prostě o prioritách a jak sama říkáš, asi chyba je v tom, že moc neumíte hospodařit. Takže by se s tím asi i dalo něco udělat. ne? 🙂 Musíš se rozhodnout podle sebe, to především. Probrat to v klidu několikrát s manželem a zkrátka měli byste zvážit všechna pro a proti. Je potřeba si jasně zdůraznit všechna kritéria, podle kterých jsi se rozhodla, abys je měla potom na paměti a nemusela si nic vyčítat. Až nedávno jsem se dozvěděla, že jsme mohli mít ještě o jednoho sourozence víc, ale máma s otčímem (mimochodem máma je zásadně proti potratům a otčím je katolík) se prostě rozhodli, že už na další dítě nemají sílu ani peníze a vyřešili to, ikdyž to pro ně určitě bylo hrozně těžké rozhodnutí.

tak pokud já vím, tak na dítě jsou potřeba dva. tím, že praktikujete sex, jste zodpovědní taky za jeho výsledky. oba dva. je strašně jednoduché poslat ženu na potrat. ale to není trhání zubu. zdáš se být rozumná ženská. v klidu si sama sedni, zamysli se, zkus se s miminkem spojit, přemýšlej o samotě o sobě, o miminku, dej si nějaký ten den čas.... myslím, že by tě časem potrat mrzel. finance jsou důležité, lásky se nenajíš. ale mít dítě je hlavně o té lásce

Jejda to je teda chlap. Sup sem sup tam bez ochrany, kdyz je z toho dite nevadi, prece lze jit na potrat. Emoce zeny nejsou podstatne. Drzim palce, aby jsi to co te ceka zvladla a dekuji Bohu, ze ja mam muze zodpovedneho.

Tak podle mě je tam možnost rozpadu vztahu když si dítě necháš i když ho dáš pryč. Při té první variantě riskuješ že odejde chlap,nebo nebudou finance,ono nestačí mít jen věci po starších,musí se kupovat pleny a to dost dlouho a veškeré náklady jsou vyšší,sunar,příkrmy,náklady na energie protože člověk víc pere a žehlí,vyvařuje flašky. Možná se chlap bojí že to nezvládnete,když už teď žijete z výplaty do výplaty,ale to mu nedává právo jednat s tebou takhle a dávat ti ultimátum,on ti to dítě udělal,nemá právo ti vyhrožovat že jestli si ho necháš odejde,si myslí že na tebe padly vrata nebo co? Já bych ho neomlouvala,dala bych mu jasně najevo že to jak se zachoval je hnus a že nevím jak ho dál po tomhle snesu,že to asi nemá budoucnost a radši bych byla sama s dvěma dětma než se třema. Nemohla bych si ho už dál vážit i kdybych si dítě nechala a on by ho nakonec přijal. Jinak my máme dvojky a říkali jsme že kdyby přišlo třetí tak ho pryč nedáme,finačně taky vycházíme tak tak,sem tam něco zbyde,ale máme k tomu jiný pádný důvod,který nebudu tady jen tak zveřejňovat,kdyby to ale bylo jinak,třetí bychom si nenechali a to máme příjmy o něco vyšší,no upřímně si nedokážu představit 3 děti a mít tolik peněz,takže na jednu stranu chápu chlapa že se bojí,ale nechápu jeho jednání!

je tazke poradit...na jednej strane mame rodine dva potraty s tretim dietatom a myslim, ze ani jedna sa s tym dodnes poriadne nevyrovnala...na druhej strane som roky ucila na vychodnom Slovensku, kde su mnohodetne rodinny bezne a financna situacia katastrofalna 😒 ... a videla som ako deti trapili, ked si nemohli dovolit bezne veci ako ostatni rovesnici ☹ . My s manzelom mame dohodu, ze tretie ano, ale len ked ho budeme vediet financne zabezpecit. Ja by som si vypocula vlastne srdce a aj rozum a potom som sa rozhodla...

Já bych zase na potrat nikdy nešla..uživili jste 2 děti, tak se uskromníte a uživíte i třetí..Stalo se a není tak závažný důvod dát dítě pryč..Jako zdravé miminko..V tom mám taky jasno. 😉 Pokud děti od začátku budou žít ve skromnosti, tak prostě tkaové budou a nebudou jejich nároky tak obrovské, vím, o čem mluvím, sama jsem tak byla vychována a i když v dospělosti si to možná kompenzuji ( třeba oblečení, taky jídla více a kvalitní), tak prostě to dětství bylo takové, jaké bylo a tehdy jsem v tom zřejmě byla spokojená..I když v pubertě těch oblečení mohlo být více, to zas jo 😎 Vesměs bylo poděděné po někom z příbuzných 🙂 Ale i tak ta doby byla fajn.