Třetí těhotenství

Ahoj, tak na úvod, sama mám dvě děti a hrozně bych chtěla třetí. Takže tím bude moje odpověď trochu, tedy spíš dost, ovlivněná. Pokud se těhotenství potvrdí a vše bude v pořádku, nechala bych si ho. Věci budeš mít po malým, takže velké náklady nebudou. Pokud tě podpoří manžel, neřešila bych jinou možnost. Ale nevím jak to zvládáš psychicky, jestli máš pomoc v rodině a pod. Každopádně držím palce, ať to dopadne jak chce a ať se rozhodneš jak uznáš za vhodné 😉

pozitivní test nelže, většinou..no musíš se rozhodnout sama, co uděláš, zda si dítě necháš, nebo ne.
/pp a agorafobii znám, bohužel/.
Ptáš se, jak bychom se rozhodly - není to rýpání, chápu vážnost tvé situace - já bych si dítě nechala, po tom co mám už dvě /v 17-18 letech jsem mluvila jinak, ale pokud už jsem to zažila, nedokázala bych jít na potrat/.

Zdravím, předem přijmi gratulaci ke dvou ratolestem. Vím že pro ženu je to hodně těžké rozhodování. Mluvila si o tom s mužem? Určitě by o tom měl vědět a doufám že i podpoří Tvé rozhodnutí ať už bude jakékoliv. Zkus zajít na gynekologii, zda po zdravotní stránce jsi na tom v pořádku, třeba tam se to rozsekne, nebo jednoduše poslouchej svoji intuici. Bylo by asi těžké řešit stránku ukončení těhotenství, ale na prvním místě by si měla být spokojená, šťastná ty a pak budou šťastné a v pohodě Tvé děti a to asi těžko říci jak by si to všechno zvládala. Každopádně hlavu vzhůru, držím pěsti a věřím že muž Tě pochopí a rozhodneš se správně.

@lucikakajikk jeste jsem tam zapomela napsat co se rodiny tyce mam jenom babicku ktere je 75 let a manzel o tom vi, rekl, ze uz dalsi dite nechce,ale kdybych se rozhodla pro, tak si myslim, ze me nakonec podpori...ale stejne no hrozne se bojim dalsiho porodu a interupce ,proste vseho...

@lucikakajikk napisu ti dokud se to tady nezvrhne v urazky a odsuzovani... vklidu si sedni se svym lekarem a prober svoji situaci. zdravi je jen jedno a musis si hodne zvazit co jeste zvladnes. tady se bohuzel asi jenom dockas toho ze ti kazdej rekne ze si sobec ze vubec o potatu uvazujes, ze dite je dar,..... ja mam dite z IVF takze sem si taky zkusila, ale rozhodne bych nikoho za potrat neodsuzovala, kazdy zijeme svuj zivot a nikdo za nas rozhodnout nemuze a nema pravo nas soudit. Jenom ty vis jaky je tvuj zdravotni stav. ja zastavam nazor lepsi zdrava maminka dvou deti, nez mama tri deti ktera neni schopna se o ne postarat. ale rozhodnuti bude stejne na tobe a na manzelovi. rozhodne se nenech vmanipulovat do pocitu ze musis protoze je to dar a nemas pravo jit na potrat. zijeme ve svobodne zemi a mas pravo se svobodne rozhodnout co se svym zivotem udelas. preju pevne nervy a at se rozhodnes spravne a vse dopadne hlavne ke tve spokojenosti.

Po tom co jsem ted o dítě přišli jsem si jista ze bych na interrupcí v případě zdravého dítěte nesla ze bych udělal cokoli pro jeho zivot

Tak musím říct, ze tvůj problém je dosti zapeklity :( nemoc neznám, takže nevím, co to obnáší, takže píšu bez ohledu na nemoc. Sama bych z toho byla hrozné mimo...4mesice po porodu je mazec. Nicmene muj muž by další dítko chtěl, takže bych na potrat nesla. Ale tvůj muž další dítě nechce a v tom vidím největší problém. Jak jsi na tom ty? Ani krapet úsměvu, pocit štěstí, ze jsi těhotná? Padly na tebe hned jen ty negativní věci? Poku ani krapet štěstí v podvědomí, tak bych šla na potrat. Potrat v takto ranném stadiu je rychlý. Nemusí te uspavat. Jinak ještě porod, v dnešní době se da již domluvit císař, pokud se minuly porod tak moc nepovedl. Každopádně hodně sil, at už se rozhodnes jakkoliv.

Já za sebe-pokud bych mela podporu manžela(partnera) a finance k tomu, tak bych si treti dite nechala.V opačném pripade bych sla na potrat.

Jestli vychazite finančně, tak proč ne? Na ochranu jste měli myslet dřív :/ snad budete mít nějaký nároky na dávky, ne? Přídavek na bydlení atd... Achjo, je to zapeklita situace. Já si takhle z teplička říkám, ze bych si ho urcite nechala, ale nejsem ve vadí kůži s vašimi problémy. Zas na druhou stranu by chtělo navštívit odbornika (psycholog/psychiatr) a probrat to i s nim, aby rozhodnuti nemělo ještě větší dopad na vaší psychiku. Držím palce, at se rozhodnete spravne ..

Ahoj, ja bych vse resila s manzelem s vzhledem k tvemu zdravotnimu stavu take s gynekologem a psychlogem. Sestra ma deti od sebe 13.mesicu, je to dileny zahul a pomahame ji kdo zrovna muze a zvladnout se to da. Finance jsou bohuzel take dulezity faktor. Jinak my co deti mit nemuzeme ti tise zavidime. Preji ti aby jsi se dobre rozhodla.

Už dvacet jedna měsíců se zoufala snažíme o třetí... Bez úspěchu... Nech si ho - za mně 🙂 budou s mladším kousek od sebe, sfouneš to jedním vrzem...

@lucikakajikk Já jsem taky otěhotněla,když prostřední dcerce byly 4.měsíce.Ale 100% jsem věděla,že si mimčo nechám.Než se malá narodila,zůstala jsem úplně sama.Takže téměř bez jakékoliv pomoci jsem se musela starat o 3maličké děti.Neměla jsem auto,všude jsem musela MHD,bydlela jsem v podnájmu,ale nebyla jsem bez finančních prostředků.Bylo to hodně náročné.Jsem šťastná,že holky mám a neměnila bych.
A pokud máš oporu v manželovi,či prarodičích,pokud finančně vyjdete a psychicky to zvládneš,tak bych si mimi určitě nechala

Určitě je to moc těžké rozhodování, ale v situaci, že už bych těhotná byla, bych se rozhodla si to dítě nechat - já osobně už bych to brala jako že už se to stalo a nejde se odestát a asi to tak má být a snažila bych se spíš zařídit všechno tak, abych to zvládla. Tak to vlastně bylo s mým prvním těhotenstvím, které bylo neplánované a také v docela nevhodnou dobu - osobně bych na potrat nedokázala jít, protože vím, že bych se potratem toho dítěte nezbavila (pořád bych to měla v hlavě atd. - ale to je jen můj osobní postoj, každá žena to může mít jinak), tak jsem si tehdy řekla, že zatnu zuby a všechno se nějak vyřeší. A vyřešilo, díkybohu. Také mám nějaké zdr. problémy, které jsem měla už tehdy a bála jsem se toho, ale naštěstí přítel pomáhá a když nemůžu, zvládne se o syna postarat plnohodnotně bez mé asistence. Ale samozřejmě je rozdíl mít jedno dítě nebo tři a brzy po sobě. Jde o to, jaký z toho máš Ty sama osobní pocit - jestli si na to troufáš nebo ne, nikdo jiný to za Tebe bohužel nerozhodne. S nemocemi, o kterých píšeš, mám osobní zkušenost tak trochu okrajově - mám latentní tetanii a silné migrény - to vše spojené se stresem, jednu dobu jsem měla i potíže spojované s panickou poruchou, ale toho jsem se naštěstí po čase zbavila...takže si dokážu představit, že to nemáš jednoduché, možná bych na Tvém místě šla k psychologovi se poradit co by se s tím dalo dělat, jestli by Ti nemohl nějak pomoci. Ale hlavní je názor manžela a Tvůj osobní pocit a ať už se rozhodnete jakkoli, nikdo nemá právo Tě soudit. Máte už dvě děti a musíš tu být hlavně v první řadě pro ně - zdravá a v pohodě.

@lucikakajikk jdi do toho, už se stalo a už nikdy nemůžeš dělat, že nic. I interupce ovlivní tvůj život a určitě i vztah k manželovi. Myslím si, že bys jednou litovala, že jsi své dítě dala pryč. Ono to půjde, zatím nemusíš vědět jak a ani si to nemusíš umět představit. Prostě pokud člověk musí, tak to dá. Máme taky třeťátko tak trochu neplánovaně, ale je to fajn. Je dost práce, ale to už i s dvěma. Osobně jsem ráda, že ani od manžela tehdy nepadlo slovo interupce. Ale já bych nešla, pokud je dítě zdravé a neohrožuje život matky, tak není důvod, aby se nanarodilo. Dej mu šanci...

Na Tvém místě bych si dítě nechala.Na nemoce bych zapomněla-snažila bych se je postavit do pozadí-a více se radovala ze života.Mám 5 dětí a ačkoliv nejsem Ty, nikdy jsem nelitovala.Hodně zdraví . 🙂

@lucikakajikk Ahoj,my máme čtyři děti,třetí a čtvrté neplánovaně,ale jsou hrozně moc chtěné. U čtvrtého jsme byli s manželem zaskočení oba,jak to budem zvládat,co finance(v té době byl u zaměstnavatele,který neplatil),co auto,do normálního se všichni nevejdeme,okolí nám říkalo,že jsme blázni,ale já jsem měla dobrý pocit. Miminko jsem moc chtěla a těšila jsem se na něj. A když se začalo hýbat a vnímal to už i manžel,úplně roztál a začal vymýšlet jména 🙂 Věcičky jsme neměli žádné,protože jsme po třetím všechno porozdávali. Tak co,oblečky,sedačku i kočárek jsme nakoupili z bazaru,každý měsíc těhotenství jsme koupili jedny plínky,ať pak máme do začátku nějakou zásobu,starší děti se začaly těšit a mi bylo krásně. A když se pak malá narodila,byla jsem nejšťastnější,protože jak pak člověk to miminko vidí,tak si řekne dobře,že jsme si ho nechali. Nikdy jsem nelitovala,spíš bych se s mou povahou bála,že by mě hrozně kousalo svědomí a byla bych nešťastná,kdybych šla na potrat. Však děti vyrostou a ty pak v nich budeš mít oporu a věřím,že budeš moc ráda,že je máš... 🙂 Ale to je jen můj názor,nejsem ve tvé situaci,jen jsem chtěla povzbudit,že kdyby ses rozhodla si miminko nechat,tak to s manželem určitě zvládnete,protože prostě budete muset. Ze začátku to určitě bude náročné,ale pak to půjde a bude to čím dál lepší. Ale každopádně konečné rozhodnutí je jen a jen na tobě,tvůj život za tebe žádná z nás tady prostě žít nebude.
Přeji hodně štěstí a zdraví v životě a správné rozhodnutí,které tě udělá šťastnou.

tak jsem byla dnes rano na gynde a doktor dle ultrazvuku nic nevidi,ale to si myslim, ze by asi mel ne,kdyby to byl treba 4 tyden ? poslal me na krev a ve dve mam volat na vysledky ,tak se muzu ted ukousat...

@lucikakajikk ve 4 tt nemusí být nic vidět, jen větší sliznice 😉 uvidíš podle krve 😉

Upřímně. Já bych na potrat nešla, ale je mezi námi rozdíl, já čekám své první dítě, ty máš už dvě a k tomu zdravotní problémy. Je také důležité, co na to tvůj manžel,přítel?
Neber to jako rýpání, ale pokud žena nepoužívá při sexu žádnou ochranu, musí počítat s tím, že otěhotnět může. Pokud otěhotnět nechci, chráním se. Můj názor.
Držím palce v rozhodování.