Těhulky, jak se cítíte na veřejnosti?
Ahojte všechny těhotné a mladé matky, jsem čerstvá maminka a zároveň studentka (VŠ,Sociální práce). Do školy píši práci o tom, jak se těhotné cítí na veřejnosti, na ulici, ve městě, na úřadech a obecně ve společnosti a jaké jsou jejich potřeby v těchto oblastech. Rozhodla jsem se, že se tu poptám, co těhotné v této souvislosti řeší. Pokuste se prosím odpovědět na tyto otázky, zabere to chvilku, dám Vám pak odkaz na blog, kde svou práci zveřejním:
1. Jak se, jako těhotná cítíš/cítila jsi se při pohybu po veřejných prostranstvích ( na ulicích, obchodech, úřadech, v práci atp.)
2. Jaké speciální situace spojené s těhotenstvím nyní musíš řešit/jsi musela řešit?
3. Přišla s těhotenstvím nějaká změna v tom, jak k Tobě přistupují/přistupovali lidé kolem?
4. Myslíš, že postoj společnosti k těhotným by se měl nějak změnit? V jakých ohledech by měla společnost (tj. obecně lidé, politici, obecní zastupitelstva, policisté atd.) těhotným vycházet více vstříc?
Odpovídejte buď na všechny otázky nebo vyberte jednu a napište, na kterou otázku odpovídáte (uveďte číslo). Pod odpověď uveďte, který jste TT příp. jak dlouho máte od porodu, pokud už máte dítě na světě.
Odpovědi budou použity pro mou školní práci a později sem dám odkaz na svůj blog, kde bude zveřejněna, abyste viděli výsledek. Jsem zvědavá, co dáte dohromady! Díky moc!
1. Cítila jsem se relativně dobře... Je to vše o lidech... Někde ke mně byli vstřícní a ve vyšším stádiu těhu mi třeba uvolnili místo ve frontě, jinde jim to bylo šuma fuk. Velmi potěšena jsem byla v jednom obchodě, když se mi udělalo po čekání na pokladnu u placení nevolno. Jen jsem se zapřela o pult a řekla, že se mi motá hlava, že se omlouvám a to už běžela jedna prodavačka se židlí, a jak jsem se trochu zmohla, tak mě pomohla odvést dozadu na denní místnost, nabídla mi pití a ledňáka... To bylo moc milé... Jinde mě nechali pomalu omdlít... Kdybych si nedřepla a nesnažila se to rozdýchat, tak tam padnu na dlažbu...
2. Takže z toho vyplývá, že speciální situace jsem musela řešit především slabosti a pocity na omdlení... A pak samozřejmě vzdálenost na WC v obchodním centru (kde mě odmítli pustit na své WC a skutečně jsem měla problém doběhnout přes celé centrum)
3. Změna bych neřekla - vše je to o lidech... Někdy jsou více ohleduplní a pustí člověka v MHD sednout, jindy dělají, že nevidí, i když jim stojím pupíkem přímo před nosem...
4. Hlavně by se měla společnost především zamyslet nad potřebami budoucích maminek, že třeba potřebují častěji na WC, že mohou mít problémy s otoky a slabostí při delším stání, že se jim může udělat nevolno... Nemyslím, že by těhulky potřebovaly vyloženě nějaká privilegia, ale trocha ohleduplnosti a slušnosti by neuškodila... Však se od malička učí děti pouštět staré lidi sednout atd., ale bohužel nikdo nepřipravuje děti na to, že je potřeba pustit "sednout" nebo uvolnit místo ve frontě také nemocným (o berlích, o holích) nebo těhotným... No, je to spíš o tom, že kdo si to nezažije, tak nepochopí, jaké potřeby nebo potíže mají nebo mohou mít těhulky...
Nevím, jestli jsem odpověděla smysluplně, snad to k něčemu bude... Jsem 7 měs. po porodu dcery a rok a 7 měsíců po porodu syna (slabosti jsem měla především u syna)...
1.Jako těhotná jsem se na veřejnosti cítila úplně stejně jako netěhotná. Jediný rozdíl jsem cítila při sportování, kdy se mi zdálo, že lidé víc koukají, co je to za blázna s břichem na kole nebo při běhu.
2. Snad jen u cestování v autobusu jsem počítala s možností, že přijdou nevolnosti a budu muset cestu případně přerušit.
3. Když už bylo bříško velké, víc lidí mě pouštělo sednout nebo před sebe do fronty. A zubař mi dělal prohlídku zdarma, jinak platím 500 Kč.
4. Těhotentsví není nemoc a nepřipadala jsem si nijak omezovaná a nenapadá mě, co by se mohlo udělat pro těhotné jako vstřícný krok. Někdy se lidi opravdu nevšimnou, že je žena těhotná a pokud ona jen kouká a nepožádá třeba o pomoc, nemůže se divit, že s ní nebylo jednáno nějak nadstandardně.
1. Jak se tu pise, je to jen o lidech a kolem me jsou snad sami negramoti...nejednou mi bylo zle, ze jsem sjela k zemi a rozdychavala a lidi koukaji a pak odejdou, aniz by se zeptali, zda mi neco neni...a je uplne jedno, zda jsem tehotna nebo ne preci...
O tom, ze lide zkoumaji me bricho, ani nemluvim....nikdy nevim, zda na ty pohledy reagovat stylem - jsem tehotna, ne tlusta....
2.Jsem OSVC na PN.... Urady nevedi, co s tim, jako bych snad byla jedina na svete... Napr. Zdr.pojistovna nyni zjistuje, jak to mam delat se zalohami, kdyz nevydelavam a nemam z ceho je platit... Na to jsem tedy zvedava - mozna bys mi mohla poradit, kdyz v tom delas? 🙂
3. Vubec....cekala jsem, ze se neco hne a to si spousta lidi prala, abych otehotnela...ale napr. ma rodina se mi vzdalila neskutecnym zpusobem, ze pokud se ja neozvu, tak se neozve nikdo...ale v tom hraje i vic rodinnych veci - ktere se me netykaji... A co se tyka ,,znamych", tak jsem snad prestala existovat.. alespon se ,,kamaradi" vytridili 🙂
4. Jak je tu psano..ohleduplnost, slusnost.. ale s tim nikdo nic nenadela, bohizel..to ma kazdy dano vychovou...
Jsem v 5.tem mesici..
Kdyz poradis ohledne zaloh, budu rada.
1. Jak se, jako těhotná cítíš/cítila jsi se při pohybu po veřejných prostranstvích ( na ulicích, obchodech, úřadech, v práci atp.)
- Cítila jsem se dobře, v práci jsem žádné úlevy neměla, ale ani jsem je nevyžadovala. Nikdy se mi nestalo, že by mě nepustili s velkým břichem posadit v MHD.
2. Jaké speciální situace spojené s těhotenstvím nyní musíš řešit/jsi musela řešit?
- Lektorka jógy se na mě dívala trochu nedůvěřivě, když jsem na normální lekce docházela ještě dva týdny před porodem 🙂 Jinak jsem pouze omezila nošení těžkých nákupů a poslouchala své tělo, když jsem byla unavená.
3. Přišla s těhotenstvím nějaká změna v tom, jak k Tobě přistupují/přistupovali lidé kolem?
- Ano, velmi pozitivní.
4. Myslíš, že postoj společnosti k těhotným by se měl nějak změnit? V jakých ohledech by měla společnost (tj. obecně lidé, politici, obecní zastupitelstva, policisté atd.) těhotným vycházet více vstříc?
- Myslím, že obecné úlevy jsou zcela dostatečné a úměrné tomu, co těhotenství pro ženu představuje.
Jsem v 8. tt + mám téměř 11měsíční dceru.
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
1. na začátku, když mi bylo šíleně zle a nebyl to vidět, jsem litovala, že to není vidět, třeba by někomu došlo, že bych si v mhd ráda sedla a tak a nemusle o to prosit a ke konci, kdy už sem byla jako koukle, by bylo někdy až dosti nepříjemné, jak se na mě lidi koukaj, teda na mě ne, ale na to břicho (pár dní před termínem jsme byli nakupovat a tenrát to bylo fakt nesnesitelný, všichni furt čumeli)
2. u mě asi jediná speciální situace nastala při změne lékaře a témeř celému těhotenstív na PN, kdy jsme neustále řešila vycházky (teda neřešila) ale štvalo mě to
3. pokud už je těhotenství na ženě vidět, tak si myslím, že obecně se na n lidi koukaj trochu jinak, jsou opatrnější, někdy až moc úzkostní
4. jsme si vědoman že v čr je poměrně dobře promyšlem systém PPM a RD (jsou místa i v evropě kde nedostanou skoro nic). já ale velmi negativně vnímala, celé těhotenstív na PN a neustálé řešení vycházek a tak (byla to moje druhá PN v životě - neberu si PN kuli jaždýmu prdu a ani nemám názor, že každá těhotná by měla být na PN) někdy to je prostě třeba a 6hod denně oprabdu nestačí a při celodenních nevolnostech nekouká čloběk na hodiny, kdy si bude moct dojít ven, ale řídí se tím, kdy mu je třeba líp
a obecně lidé - no stačí pustit sednou v mhd, když je vedro, tak potěší i puštění ve frontě u pokladny a tak
skoro rok od porodu