Zdravím všechny, chtěla bych se svěřit, jelikož jsem už v podstatě zoufalá. Jsem v 7 týdnu, začátek vypadal docela slibně, trochu překvapení, ale dá se říct, že jsem byla v klidu a zjišťovala vše o těhotenství. Jenže postupem času stále přemýšlím, zda si miminko nechat či ne. S přítelem se známe 11 měsíců, někdy doma vládne trochu Itálie, ale myslím, že se navzájem dokážeme pochopit, respektovat, milovat...Přítel je starší o 5 let, mě je teď 21.let. Nemám dodělanou školu, studuji dálkově na VŠ, pracuji. Bydlíme poměrně v malém bytě 1kk, ještě daleko od mé rodiny, na kterou jsem podstatně dost fixovaná(alespoň na mamce a bráchovi). Kolem 18tých narozenin jsem se dozvěděla, že mám vývojovou vadu - zdvojenou dělohu. Paní doktorka mi hned po vyšetření řekla, že určitě by mě viděla na rizikovém těhotenství a samozřejmě větší možnost potratu. Mám strach zda bych vůbec mohla něco dělat a abych si to jako bud.maminka mohla užít plnými doušky, na druhou stranu abych pak dostala ještě někdy možnost otěhotnět. Rodiče mám rozvedené, mamka je skvělý člověk, máme spolu dobrý vztah, ale na to, že bych si to měla nechat se moc pozitivně netvářila. Bojím se i o svého bráchu, jelikož tam platí taky skvělý vztah a mám strach, že se ještě víc rozdělíme, tím, že nebudu mít tolik času na něj :(. Peníze to je samozřejmě další problém, přítel sice vydělává pěkné peníze, ale já jelikož pracuji teď první tři měsíce, tak bych jich moc neměla na mateřské. Člověk si někdy věci představuje úplně jinak a pak se vše změní. Vím, že na rozhodnutí už moc času nemám a každým dnem šílím víc a víc. Jeho rodina to neví a ani můj otec. Bojím se názoru, že jsem moc mladá a že jsem nic v podstatě nedokázala a neudělala. Je to komplikované, ale vím, že nejsem jediná, kdo řeší nějaký problém. Jasnou odpověď si musím udělat sama, ale názory dalších bych potřebovala.
Děkuji mnohokrát 🙂
Taky bych si mimi nechala,určitě. Jenže já jsem děti vždycky moc chtěla a s každým těhotenstvím jsem byla šťastná a těšila se 🙂 Nejhlavnější je,co cítíš. Těšíš se na miminko,bojíš se o něj,představuješ si,jaké bude,jaké mu dáš jméno?? Bydlet máte kde,oba pracujete,v tom opravdu problém nevidím. Jistě velmi důležitý je názor partnera,on miminko chce? Pokud ano,tak se přece máš radovat a těšit se na společnou budoucnost ve třech!! 🙂 A souhlasím s názorem výše,dítě tvou rodinu nerozdělí,ale více semkne. A přece jednou pro tebe bude důležitější tvá vlastní rodina,partner,dítě,nemůžeš být pořád závislá na mamce a bráchovi. Budeš je mít pořád ráda,jen prostě lásku rozdělíš i na děťátko. Já jsem poprvé otěhotněla ve 22 a brzo mi to nepřišlo,naopak. A jak jako že jsi nic nedokázala,vždyť budeš matkou,budeš vychovávat dítě,to je tobě nebo ostatním málo?? 🙂 A vůbec,nikomu se zodpovídat nemusíš,je to tvé dítě,tvůj život,tvé rozhodnutí... Jen abys pak třeba nelitovala zase toho,kdyby ses rozhodla miminko si nenechat...
Určitě bych si dítě nechala. Neuvedla jsi tady jeden jediný pořádný důvod, proč si ho nenechat. Máš partnera který pracuje, máte kde bydlet. Školu si můžeš dodělat. Že jsi nic nedokázala? Staráš se sama o sebe, pracuješ, žiješ ve vztahu a čekáš miminko, to je docela dost,ne? 🙂
A tvoje rodina bude tvoje rodina i poté, co si pořídíš rodinu svojí 🙂
@karol4 holky odpověděly moc pěkne, jenom jedno bych chtěla dodat - když jsem se stala sama mamkou, tak jsem najednou všechny vztahy zaačala vnímat mnohem víc intenzivněji. I jako mamka pochopíš mnohem niterněji, jak tě tvoje maminka miluje a váš vztah to určitě neovlivní negativně, naopak. 🙂 já třeba jsem si začala svojí mamky mnohem víc vážit, jejích obětí, jejího času pro mě atd.... Takže samá pozitiva a sociální jistoty ;) ale ne, určitě se neboj. Miminko ti vztahy "nezkazí", to určitě ne.
a jestli jsi mladá? Hele - nestihla jsem kolik ti je, ale co já bych dala za to, abych mohla mít děti dřív, než jsem je měla. Člověk má mnohem víc sil na všechno, mnohem víc životního optimismu... já za sebe - určitě bych si děťátko nechala. 🙂 nic se neboj, všechno bude ok.
@eficenka Děkuji ti moc za první názor a odpověď.
Přítel v podstatě řekl to samé. Že je to dar a milá, usměvavá událost 🙂.
Jen té rodiny se obávám, přeci jen jak už jsem psala, plány byly úplně jiné. Plus přítel, ještě jsme si moc sebe neužili, tak mám také strach, jak to pak s námi dál bude.
@verka4d také moc děkuji za názor. To přemýšlím velice často, o pohlaví o tom jaké vlastnosti by mohlo mít po mě atd atd. Jen je tu prostě to ale....nikdy jsem nebyla sobecká, ale vím, že pak už nemohu rozhodovat z minuty na minutu, ale vážněji a přeci jen už rozhodovat za miminko. A pak jak jsem ještě psala - finance.
Možná osud dal to, že se nám to podařilo přes antikoncepci a ještě z mojí vadou, proto se tolik bojím rozhodnout, abych tak či tak nebyla nešťastná a smutná.
@andreaandrejka to je taky pěkně napsané, člověk si to začíná uvědomovat každým dnem, nejsem nelidská co by se hned rozhodla pro potrat, přeci jen zvažuji pro a proti.
@odula uf takové reakce, díky za ně a moc 🙂.
Už to tady píšu po několikáté, ale stále řeším peníze, přeci jen nejsem bohatá a važím si každé koruny, samozřejmě bych chtěla dě%tátku dopřát té nejlepší finanční jistoty. Ale bude to možné, ještě s rizikovým těhotenstvím, jsem 3 měsíce u zaměstnavatele, který nemá velký kolektiv lidí, kdo by mě eventuálně nahradil, takže se obávám i toho. Nevím ani jak to funguje, pokud bych byla na rizikovym, co vše si musím zařídit....
@karol4 Když budeš doma na rizikovém, tak budeš mít neschopenku a budeš pobírat 60% platu. Nic nezařizuješ.
Ahoj, me je take 21 a tehu bylo neplanovne, otehotnela jsem pres antiko. Miminko je dar, ne kazda zena muze otehotnet, pritel jak jsi psala se k tomu stavi, ze by to miminko chtel. Moje mamka byla nejdriv take v soku ale ted se tesi snad vice nez ja. :D Nasi i pritelovu rodinu to vice semklo a i mezi mnou a pritelem je to ted moc krasne. Obcas se taky strasne bojim, ze to nezvladnu uz z jakehokoli duvodu ale pak si uvedomim, ze ve me zije nase mala prdolka a je to krasny pocit 🙂 hlavu vzhuru maminko, zvladnes to na jednicku 🙂)
@karol4 tak s tím ti naneštěstí neporadím, já jsem teď rok nezaměstnaná... a navíc v zahraničí. a nedělám si iluze, že v následujících měsících bude po mě poptávka na trhu práce 😀 vydělává jenom manžel, a ten to řešit nemusí. ale jedno mě napadlo - malýmu miminku je jedno, jestli chodí v tríču ze Zary nebo z bazárku, jezdí v kočárku bugaboo nebo v nějakým ojetějším. ujišťuju tě, že co potřebuje je hlavně veselá mamka. A taťka, to je jasný. No a než bude něco potřebovat, tak už budeš mít dávno dostudováno, třeba se i naskytne příležitost k dalšímu nebo jinému zaměstnání, nebo to nakonec nebude v práci vůbec problém. chápu že teď to vypadá strašidelně a ohromně, ale to je proto, že všechny obavy řešíš najednou a zabýváš se věcmi, které třeba ani nenastanou a vůbec problémem nebudou . 🙂 fakt - neboj se.
@odula v zahraničí, no vidíš to je přesně to o co se bojím, že přijdu. S přítelem jsme plánovali tolik dobrodužství a pracovní příležitost v zahraničí, uf a teď je to úplně o něčem jiném. Tak byla jsem vychovaná, že oblečení, auta, telefony a další drahé věci nejsou tak důležité, takže to co jsi napsala je přesně to čeho bych se držela. Budu si muset ještě vše zjistit ohledně těch peněz, ať jsem ve větším klidu. Pak taky otázka, zda mě zaměstnavatel umožní zůstat u něj, řikám vlítla jsem do všeho po hlavě a moc si nevím rady 😀.
Potratu se bojím ještě více, jelikož mám strach, aby ta šance byla...přeci jen vím, že medicína je dnes dost vysoko co se týče profesionality atd, ale i tak mám strach, aby se něco nezvrtlo a nebylo zle pro mě do budoucna.
@karol4 zahraničí?? No - já jsem sem přišla v devátém měsíci prvního těhotenství a jsem tu, protože manžel tu má práci. Já tu práci nemám, jen nejnižší mateřskou a se vzděláním je to taky problém, protože to moje není "nejpraktičtější", takže to není taková idyla. 😉.
Ale jestli si myslíš, že přijdeš o cestování a dobrodružství, tak nepřijdeš. Dá se cestovat s dětmi i bez dětí. A nakonec se vždycky "nadocestuješ" a pak tě bude doma čekat tvoje děcko, který nadevšechno miluješ. moje známá třeba má děti, cestuje furt, nedávno byla v Mosambiku například. Jen tak, za dobrodrůžem. Děcka jsou třebas u babičky a když to jde a chtěj, tak jedou s nimi. takže toho bych se bála fakt nejmíň. Opravdu to není tak že děcko - šlus se vším, co je v životě napínavé a zábavné. 😉
navíc ty jsi mladá, takže řekněme ve 34, kdy se některé ženy začínají snažit, ty už budeš mít doma pubertáka, který bude rád, že si rodiče vyjeli zas někam do jihoamerického pralesa ;)
děcko je fakt dar, ty máš zdvojenou dělohu a otěhotnění s ní je těžší - ty jsi otěhotněla přes AT - prosím tě neboj se 🙂 život nekončí ježkova noha, naopak, jeden zrovna začal ;)
@karol4 máš v práci smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou? píšeš, že jsi tam 3 měsíce. jsi tedy už po zkušební době? pokud máš smlouvu na dobu neurčitou a jsi po zkušební době, tak tě zaměstnavatel z důvodu těhotenství vyhodit nemůže. pokud by jsi šla na rizikové, tak budeš v práci odevzdávat papír, co dostaneš u lékaře a tím tvé zařizování kolem rizikového těhotenství končí.
děkuji za odpověď
@blahova_andrea
každopádně mám smlouvu na dobu určitou se zkušební lhůtou 3 měsíce :(
po zkušební době už jsem.
Uzivat s přítelem si přeci muzes dál,tehotenstvim život nekončí 🙂
S kočárkem muzete na vylety,procházky,dovolenou.. a pokud o nej oba stojíte,volím nechat. I s ohledem na tvoji diagnózu.
My mame 14 měsíční holčičku,manžel má casove hodne náročnou praci a u toho dodelavame baracek. A v pohode zvladame. Důležitá je vzájemná opora a pomáhat si 😉
@karol4 tak situace je taková, že ty dřív či později stejně nastoupíš na rizikové (pokud si mimi necháš), těhotnou a na neschopence tě zaměstnavatel nemůže vyhodit. prakticky mu to v ničem nepomůže. tobě pak vyprší smlouva, stejně si za tebe bude muset někoho najít a po delší době už ti nebude nemocenskou platit on, ale sociálka, takže on bude mít spíš starosti sehnat si někoho místo tebe než řešit vyhazov, který vyplyne časem sám.
@karol4 Pokud se k tomu přítel staví pozitivně, tak do toho!
Že se mamka tváří spíš negativně neřeš. Moje máma mě poslala na potrat. Dost razantně. Byla v šoku, nečekala, že za ní ve dvaceti přijdu s takovou novinou. Chvíli to bylo zlý, nemluvila jsem s ní, mrzelo mě to, ale za pár týdnů se omluvila a otočila. Začala nakupovat haříky, strašně se těšila. Dneska mi pořád povídá, jak si neumí představit, že bych jí tehdy poslechla a nejradši by ode mě měla hned další vnouče.
Mateřskou jsem neměla, ale partner vydělával dost, abychom pořídili základní výbavu a po porodu už chodí rodičák. Sice žádný terno, ale víš jak - ty tisícovky na zemi venku nenajdeš. Navíc si myslím, že potřeby dítěte pokryje, když si člověk moc nevymýšlí.
Bydlení vám zatím určitě stačit bude. Až dítě povyroste a bude chtít víc prostoru, můžete jít o dům dál. A nebo to pořešte dokud ještě není venku, aspoň nebudete muset stěhovat tolik dětskejch krámů (vím o čem mluvím 😀).
S tvojí diagnózou bych to zkrátka neriskovala, myslím, že není zásadní objektivní důvod, proč do toho nejít. 🙂
Určitě si nechat! Nějak to zvládnete... Známá má tutéž vývojovou vadu a zjistila to teda až tehdy, když třikrát potratila (6.-8.tt), celkem mladá, 25 let, teď mají za dva měsíce rodit, doktor říkal, že u této vady je ta potratovost opravdu vysoká, takže tak... K penězům - mateřskou jako takovou - která je 6 týdnů před a pak ale 20 týdnů po porodu, tak o tu přijdeš, na tu máš nárok jen pokud jsi za poslední tuším dva roky odpracovala 170dní a je v určité výši z tvého platu... Rodičovskou dostávají absolutně všichni stejnou - je to stejná částka (cca 220 000) a podle toho, jakou variantu zvolíš (na jak dlouho) podle toho dostaneš peněz.... Kdybyste ani jeden nevydělával, měla bys automaticky tu nejmíň výhodnou, pokud přítel yvdělává, můžeš si ji změnit 🙂
@clear301 vedela jsem o tom ze je to riziko. Diky za odpoved. O materskou tedy prijdu ale kdyz budu na rizikovym tak neschopenku z 60% z vyplaty bych dostavat mela ne? Ja mam strach jak uz jsem to tady psala kvuli penezum pro nas vsechny. Preci jen nechci aby to pritel vsechno tahnul sam. Pritel vydelava, takze alespon o to se bat nemusime 😊
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
pokud bych byla ve stejné situaci, miminko bych si nechala...
miminko je dar - máš ho jak zajistit, tak kde je problém?
spousta žen má problém otěhotnět - i u tebe by pak mohl být přeci problém.
v malém bytě to s jedním prckem jde!
jak se k tomu staví přítel?
VŠ, pokud lze studovat dálkově, tak určitě půjde i s prckem a s rodinou se neboj - pokud se máte opravdu rádi, tak nikdo ( ani tvé dítě) rodinu nerozdělí, naopak ,ještě více zblíží 😉 😵