Státnice během těhotenství. Jak se vám učilo?

Ahojky!🙂 Tak já jsem studovala při zaměstnání a byla to katastrofa...vždycky bylo něco důležitějšího než učení...taky to podle toho vypadalo...pak jsem otěhotněla a byla na rizikovce...to bylo v lednu a řekla jsem si teď nebo už nikdy...🙂 Učení mi nelezlo do hlavy ani když jsem na to měla čas a klid...státnice jsem dělala v červnu...byla jsem v 6. měsíci...měla jsem na sobě sako,které když bylo zapnuté,tak nebylo vidět bříško...Kamarádky mi radily,abych ho právě ukázala...🙂 Komisi jsem měla úžasnou....🙂 Stal se zázrak a státnice jsem udělala..a jsem za to moc ráda...🙂 Ty jsi určitě lepší studentka než já...určitě bych studium nepřerušovala...nebo alespoň já ne, vím totiž, že bych se už k tomu nevrátila...já si ho prodlužovala....🙂 A myslím si,že je lepší dělat státnice s bříškem než malým dítkem...🙂 Tak přeji hodně štěstí....🙂

Ahoj 🙂 Já jsem pracovala a při tom studovala dálkově. Ve třeťáku jsem otěhotněla a ten ročník 2 dny před porodem ukončila 🙂 Nejsou to přímo státnice, ale veškeré zkoušky a zápočty se zvládnout daly. Co se přednášejících týče, tak byli do jednoho ohleduplní, až mi někdy přišlo, že mi ulevujou 🙂. Dál jsem ale musela školu přerušit - malý měl po porodu zdravotní problémy a to už slučitelné nebylo 😖 Takže bych se toho nebála a můj názor a zkušenost je ta, že se Ti bude určitě líp "státnicovat" jako těhu, než např. s měsíčním miminkem.

Nervy budou asi o neco vic zlobit, ale taky si myslim, ze rozhodne lepsi tehotna, nez s mimcem.

Ahoj, mám za sebou asi všechno 😀 jedny státnice ještě při studiu, jedny jako těhotná a poslední s prckem (4M), obhajoba s ročním prckem. Vše bylo plánované 😀
NA všechny státnice se mi učilo dobře, paradoxně nejhůř na ty první, které jsem dělala ještě jako "netěhotná", nebavilo mě to, prudilo.
Na druhé, jako těhotná (byla jsem ve 20tt) to byla pohoda, bavilo mě to, měla jsem spoustu času, protože jsem byla doma (učila jsem a dr. mě nechala doma).
NA třetí to bylo horší, ale zvládla jsem to taky, malýho (necelé 4M) jsem měla v zavinovačce, houpala a přitom vypracovala všechny otázky, učila se jak to šlo, když spal, když ho někdo vzal na procházku, večer.

Nezaznamenala jsem změnu paměti, únava někdy trochu byla, ale jak jsem psala, dá se to zvládnout.
Určitě horší by bylo dělat všechno už s mimčem....

já jsem dostátnicovala ted a komise měla jen jednou připomínku (že místo 2 otázek jsem si měla vytáhnout 4 😎 )
já teda měla 5 státnic, každou po 14 dnech. co se týče stresu tak ten u mě nebyl, říkala jsem si, že státnice jsou sice důležité, ale že jsou i důležitější věci, to mě asi uklidnilo 😉
co se týče učení, neviděla jsem rozdíl, šlo mi to dobře. jen teda ze začátku těhotenství mi bývalo špatně a byla jsem unavená - to bych asi tak dobře nedávala. držím palec

S prvním dítětem jsem jenom dělala normální zkoušky a tak. V pohodě.
Státnice jsem dělala teď, podruhé těhotná, ale na začátku. Mám pocit, že mi to druhý těhotenství nějak vymývá mozek, ale zas se říká, že těhotný maj štěstí. A to můžu stoprocentně potvrdit. I když nebylo nic vidět, komise byla neskutečně vstřícná.
Určitě do toho jdi!
Držím palce

Měla jsem podobný plán, nakonec jsem se k učení nebyla schopná dokpat, pořád jsem myslela na mimi v bříšku, na výbavičku, atd. Dopadlo to tak, že jsem přerušila. Nemůžu se učit, když jsem sama s malou - když je vzhůru, tak se jí pořád věnuju (nedá mi to) a přes den spinká max. 20 min. v kuse, tak než se k něčemu dostanu, tak už je zase vzhůru. Učení mi jde jen, když ji někdo hlídá.

Já jsem se v prvním těhotenství nějak nebyla schopná učit. Jediné na co jsem byla schopná myslet byl náš malý v bříšku. Měla jsem rizikové těhotenství, pak špatné triple testy, pak preeklampsii, tak jsem se na to vykašlala. Prodloužila jsem si studium o rok a bakaláře jsem dělala, když měl malý dva roky. Tohle těhotenství se mi učí celkem dobře, říkám si, že je pro mě malá v bříšku důležitější než nervovat se u zkoušek, tak se mi ty zkoušky dělají nějak lépe, nestresuju se tak. Ale státnicovat těhotná, to bych se já osobně bála. Měla bych mgr dělat příští rok, ale to bude mít malý 4, malá ani né rok, tak to nevím nevím jak to budu stíhat. Asi si zas o rok prodloužím. To mi vůbec nevadí. Myslím, že není kam spěchat, raději to dělat o ten rok dva déle, ale s klidem. Nejdůležitější jsou pro mě moje děti! 😉

Já jsem dopisovala diplomku a dělala státnice až s miminkem, bylo mu 1,5 roku a byla to řehole, připadala jsem si jak jeptiška a manžel hodně pomáhal. Jestli to stihneš před porodem, budeš to mít lepší, i když ty hormony trochu zatemňují mysl, ale zase nevyspání z miminka není o moc lepší, to to pak člověku vůbec nemyslí cca první rok...

Ahoj, já státnicovat MĚLA...ale nějak jsem na to prděla..pořád dost času...teď vím, že to byla chyba...státnicovat s pupkem super, ale dopisovat 4. den po porodu bakalářku a ke zkouškám jít v šestinedělí s tím, že manžel sedí v autě před školou s miminkem..ty odbíháš na kojení a na potítku ti skrz sako teče mlíko...hrozný!!!!Hlavně to udělej ještě s břichem!!!!

Ahoj, já jsme v těhu dělala státnice dvoje - jedny v 5. měsíci, druhé v 7. V osmém jsem promovala 😀 Vše uplně v pohodě, podle mě to jde s bříškem lépe, já jsem se tak nenervovala a komise určitě přihmouřila očko 😀 V těhu pohoda. Nedokážu si to absolkutně představit po porodu s malým mičem!! To bych nedala ani za milion....to jsem měla hlavu a myšlenky uplně někde jinde...Takže vzhůru do toho🙂

já dokončovala výšku a státnice jsem si odložila na další rok v 8 měsíci. měla jsem karpály, brněly mě ruce, neunesla jsem pomalu ani tužku a hlavně myšlenky jsem měla úplně mimo, ale dalo se to

Já státnicovala v cca 25tt. Neučilo se mi nic moc, dělalo mi problém i číst, hlava to moc nebrala... Těžila jsem z toho, co jsem se naučila za celou dobu studia. Na druhou stranu státnice samotné byly v pohodě - jelikož jsem byla na rizikovém, byly nějaké známky a státnice absolutně druhořadé, potřebovala jsem jen být schopná tam dojít 🙂 Komise byla v pohodě, ale u nás jsou celkově v pohodě... Řekla bych, že záleží na průběhu těhu, co to je za školu, jak ti jde učení, jak se cítíš atd. Každopádně s mimčem se studuje hůř...

Tak já v prvním těhu mozek nepoužitelný - i to, co mi předtím šlo mi koncem těhotenství nešlo vůbec (matika I ;) Takže jsem studium přerušila a dobře udělala, protože po porodu (narkóza ?) se to strašně zhoršilo a chvíli jsem si nepamatovala ani přihlašovací jména a hesla do e-mailu apod.. Po roce a kus jsem otěhotněla znovu a najednou můj mozek fungoval líp než předtím, MAtiku I jsem se naučila jen ze svých podkladů sama a Mat II po měsíci učení a 7mi doučováních - předtím to pro mě byla španělská vesnice a bála jsem se víc než státnic ;))) No a státnice jsem dělala min. týden ve 34. týdnu se 118kg - takže koulička ;o)) Rozhodně měli výhodu všechny moje ,,kolegyně" jelikož žádná z nich neměla víc než 60kg a dekolty byla kromě minisukní další dobrá zbraň na komisi skládající se ze samých pánů nad 60let... Ale byli shovívaví a nabídli mi sednout si na obhajobu BP ;)))) No a jinak abych to shrnula jsem na učení neměla čas - i když by mi to vlastně docela šlo, malému je 20 měsíců - takže přes den ani omylem ! a večer, kdy sem byla zvyklá se dřív učit atd jsem už byla díky malému a hlavně těhu už TAK unavená, že sem usínala ve stoje... Takže jsem se učila asi týden (hlídala sestra a máma v kuse) a týden předtím dělala otázky (hlídala tchýně 15-19h) měla jsem štěstí na otázky a udělala ;D)))

Tak já jsem státnicovala nedávno se třema malinkýma dětičkama. Těhotná s dvojčatama jsem dělala semestrální zkoušky loni. Učilo se mi blbě, protože mě bolela žebra, jak jsem seděla, v lehu mi bylo blbě...ale jinak celkem dobrý. U zkoušek se děti vždycky zbláznily a kopaly jak divý 😀 taková nápověda z bříška 😀 Výhody u zkoušek jsem nepociťovala, zkoušející si břicha vždycky všimnul až když jsem odcházela a vždycky následovalo humorné: A čekáte první? A moje odpověď: Ne, druhé a třetí 😀 Celkově to ale v těhotenství bylo snažší, než s těma prckama. Nechat někoho hlídat tři děti, je docela náročný, ikdyž moje zlatá mamka i to zvládla, ale stejně jsem měla pocit, že celej den kojím, krmím apod. Takže hlavní učící doba byla noc. Jinak ale musím říct, že studium s dětmi pro mě bylo psychicky mnohem snesitelnější než kdysi bez dětí. Člověk má priority někde jinde a tak se tak nenervuje kvůli škole.

V pohode, porad lepsi v tehu nez s mimcem. Mne prislo potvrzeni o prijeti na doktorat a dva tydny pote jsem nasla //. A to mi dr. rikala, ze prirozene si miminko nejspis nikdy neporidime. Zkousky jsem delala tehu i po porodu, slo to, uceni sice stoji vic usili, clovek musi vyuzit kazdou minutku, ale v pohode. A v utery jsem obhajila doktorat, zvladla disertacni zkousku, a to mam hodne rizikove tehotenstvi a doma dvoulete velmi zive a minimalne spici dite.... ale jde to, neboj 😉

ja otehotnela v lete .... prvni semestr ctvrtaku jsem delala normalne denne- mala se narodila v breznu... tak jsem se domluvila a sla az v cervnu na zkousky.... (delala jsem bakalare a pak pokracovala na Ing. ve stejne oboru... tak mi par cviceni uznali a nemusela jsme tam chodit) a patak jsem delala dalkove.... nejhorsi bylo asi napsat diplomku... ale nakonec napsala v terminu a statnice uz byly celkem v pohode- dceri byl rok ....podotykam mit prvniho syna nedostuduji🙂)) kdybych nemela dite pokracuji asi dal, ale uz jsem byla rada, ze jsem rada a muzu se venovat naplno

uceni mi slo tak nejak stejne..... do 8 mesice jsem normalne fungovala ve skole a na koleji🙂)))

Já teďka odstátnicovala na bakalářském denním studiu s tříletou dcerou a čím byla starší, tím to studium bylo horší 😅

radši bych státnicovala těhotná, pokud "jen" studuješ a nechodíš třeba do práce + dálkové, tak i když jsi v těhu unavená, určitě budeš mít přece jen o něco více času než s malým mimčem, které se v noci budí, přes den může být taky nespavé... v těhu jsem se učila na zkoušky, taky to byl záhul, byla jsem unavená, ale oproti studiu s mimčem se to nedalo srovnat 😅
kdyžtak mrkni třeba sem k nám na diskuzi: https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/studium-...

Já jsem sice nekončila klasickou školu, ale doplňkové studium v rámci celoživotního vzdělávání (2 roky dálkově, ale taky seminárky, zkoušky a nějaká praxe, závěrečná práce a závěrečné zkoušky), ale i tak to bylo náročné. Jsem ráda, že normální VŠ jsem skončila 2měsíce před otěhotněním. To doplňkové jsem měla jeden rok během těhotenství a závěrečnou zkoušku jsem měla dělat 3dny potom, co se syn anrodil. Původně jsem myslela, že si ji odsunu na podzimní termín, ale s mým nespavcem přísavkou to absolutně nešlo. Takže jsem měla zkoušku odloženou o celý rok. Zbývala mi jen závěrečná práce a za zkouška. A i tak nevím jak bych to zvládla bez babičky na hlídání (3 týdny před oběma termíny jsem malého dávala 2x denně hlídat a seděla nad tím, skoro vůbec jsem si ho neužila). Během těhu jsem chodila na celodenní přednášky, psala seminárky a učila se na zkoušky. Popravdě to bylo docela náročné, i když jsem nepracovala (zato jsme rekonstruovali byt) a mohla jsem si den rozvrhnout podle sebe. Ale sedět celý den s bříškem nebylo moc pohodlné, sedět u PC nebo nad učením taky moc ne, navíc jednu dobu hrozná únava, bolesti zad a pak mozek - paměť úplně v kýblu. a pak se do toho dostat po roce bylo taky zajímavé - měla jsem pocit, že nedokážu dát dohromady slušné souvětí.
Takže - v těhu se studovat docela dalo, s malým mimčem skoro ne, až když byl větší, tak od 10měsíce to zas šlo, už beze mně třeba půlden vydržel. Jestli budu ještě něco někdy studovat, tak spíš vždycky až bude případné další dítě větší, od toho 1roku.

Tak já jsem měla předposlední zkouškové v 9. měsíci těhotenství a učení v pohodě, žádný rozdíl oproti "normálnímu stavu" :D, poslední zkoušku jsem měla 2 dny před porodem. Diplomku jsem dopisovala v šestinedělí a státnicovala když byly malé 4 měsíce se samýma 1, sama jsem tomu nemohla uvěřit :D...Velké díky patří manželovi, který mi s malou hodně pomáhal 🙂

Ahoj 🙂, já státnicovala v 17. týdnu, ale na to, abych měla nějaké úlevy od komise jsem si přišla málo těhotná 😀. Spíše jsem vypadala tlustá než těhotná, takže si myslím, že to ani nepoznali a nijak mě nezvýhodnili. Tak pokud plánuješ a myslíš si, že se ti to podaří uplánovat 😀, tak státnicuj ve vyšším stádiu těhotenství.

Jinak únava byla, ale byla jsem na nemocenské, tak se to dalo, prostě jsem lehla a spala, když to na mě přišlo, a pak se na únavu už nedalo vymlouvat.

Z vlastní zkušenosti lepší státnicovat v těhotenství než po porodu, malému bylo 5 měsíců když jsem dělala státnice a byla to makačka učit se s miminkem..........

Státnicovala jsem ve 3 měsíci těhotenství ... únava, nevolnosti byly. Ale zvládla jsem chodit i do práce a učit se. Výhodou bylo, že jsem nestresovala kvůli miminku v bříšku. Brala jsem to hodně v klidu. 😉
Komise k mému stavu nepřihlédla, protože to ještě nešlo poznat 😉 Úleva to pak to byla řádná.
Když se na to dívám zpětně, náročnější pro mě bylo ale ustát na promocích 😀
Jo a státnicovat s malým miminkem brzo po porodu si nedokážu představit 😅 Teď má prcek půl roku a už by se učit zase dalo 😉

ahojte, tak já se šprtala na státnice na doktorským studiu a dva týdny po nich jsem zjistila,že jsme těhu 🙂...

Kazdej to ne/zvlada jinak... to je strasne individualni!

Svagrova mela prave ted obhajoby, pricemz ma 2 letou dceru a zaroven je v 8. mesici 😎

Naopak ja jsem srabacky pred porodem R1 doktorat prerusila, ted se narodil R2 a mam tucha, ze uz jsem se studiem skoncila 🤐

Nekdo to da, nekdo ne... Zalezi, jak se na to cejtis...