Proč každý říká, že jsem si zničila život těhotenstvím?

Upřímně jsi hodně mladá na mimčo, ale super, že když se vám to stalo, tak jste se k tomu postavili čelem. Budete to mít těžší (asi) než my starší, ale upřímně, žádný věk není ideální na dítě. Nikdy nejsi dostatečně připravena na to mít mámou. Mě je 31 a mám hezký zmatky. O něco přijdeš, to určitě, určitě ti ubyde pár přátel, ale získáš jiné. Držím moc palce a nenech se nikým nervovat. Je to tvůj život a dítě ti ho nezkazí!!!

Raduj se z mimča a neposlouchej blbé řeči lidí.Je to tvůj život

Taky bych se na lidi vyprdla, mít zdravý miminko je štěstí a život ti to rozhodně leda obohatí, chudí jsou ti,co to nikdy nepoznají,protože nechtějí...Ať se máte ty i chlapeček krásně🙂

Já se klidně přiznám, že svým dcerám bych v sedmnácti letech přála naprosto jiné věci než předčasné mateřství.V tomto věku bych jim přála, aby studovaly, rozšiřovaly si obzory, cestovaly a ne vozily kočárek.Dítě má mít zralý člověk, který se umí sám postarat o sebe, své bydlení.

Nenech si radost zkazit, já sem porodila svojí první berušku v mých šestnácti letech, no hnedka byla miláček rodiny. Prostě porodem se pak hodně lidí změnilo, jejich názor na mě, už nikdo neříkal, že sem si zkazila život, ba naopak moje dcerka je smysl mého života a ted i syn 😉

Je super, ze ty vis, ze je to tak spravne, ze nemas pochybnosti. Mam kamaradku, ktere je 33 let, mela syna taky v 17 letech, taky z toho byli vsichni na vetvi. Ona si ale dodelala skolu, pak jeste vysokou a ted pracuje na vyznamne pozici a je zajistena a spokojena. Zivot si rozhodne nezkazila. Je jedno, jak si to clovek v zivote posklada. Dulezity je zivot jako celek. Bud spokojena a tes se na mimi. Bude jednou rad, ze ma mladou a krasnou maminku a ne skorobabicku 🙂))).

Jsi hodně mladá, změní se ti s miminkem život, ale to se změní všem! Řiď se svým srdcem a svým rozumem, na ostatních ti záležet nemusí. Podporu máš, jak v mamince,tak v příteli, ostatní neposlouchej. Určitě prijdeš o nějaké "přátele" ale další získáš, ono i když jsi starší , je to všechno stejné! Hlavu vzhůru, být mámou je to nejleépší, co většina z nás zažívá každý den. Není to pohádka, občas je to takový malý horor 😀 Ale stojí to za to!

Jsi mladá ale zdravá a krásná 🙂 tak o co jde co se stalo stalo! A nikdo to nevratí a netřeba vracet když ty si uvědomuješ co je pro tebe duležité..Mateřství je krásná věc a nikde není psáno kdy je na to žena připravená - mnohdy mladé matky mají víc rozumu než starší ženy ... Věk ne vždy hraje hlavní roli, někdy je důležitý protože když si starší vidíš svět zase o trošku jinak než když je člověku 10-20-30 🙂 a někdy je príma užívat si to jako mládá protože vidíš zase spoutu věcí než ty starší ženy...Prostě mateřství je o vyzrálosti a posléze o trpělivosti, ale to neznamená že když zatím nejsi ve zralém mateřském věku, že se tomu nemůžeš aspoň naučit 🙂
Všechno přijde co přijít má 🙂
Takže buď dál na větvi ale né z toho že si mladá máma, ale proto aby si měla vysoko nad těma kteří do tebe hučí 🙂 nedej se ...Dítě život nezkazí - DRŽ SE a buď sama sebou

a proč je tak důležité, co si myslí ostatní? Já osobně bych to popsala tak, že se přesuneš do další fáze života, která něco přinese a něco odnese. Být mámou není žádná legrace, ale kdo může říct, co je pro druhého správné a vhodné? Uvidíš sama, jaké to bude 😉

Asi je to ve smyslu bezstarostnýho života 😉 a ten už se opravdu ale opravdu nikdy nevrátí!
Už se nikdy nesebereš a bez výčitek neodjedeš na dalekou cestu, nebudeš moct studovat, pokud nepožádáš někoho o pomoc, nebudeš moct dát bez rozmyslu výpověď, když tě nebude bavit práce a budeš se chtít věnovat třeba tvůrčímu psaní, nebudeš se moct s lehkostí rozhodnout, že se budeš na sto procent ve volném čase věnovat oblíbenému sportu a koníčkům... ale to už teď asi nemá cenu řešit 😎

Já jsem zase jediná kdo má jiný názor. V 17ti letech bych neřekla, že je v pořádku mít dítě. Jsi sama ještě, nechci říct dítě, ale ne úplně psychicky vyzrálá. Navíc pochybuji, že jsi zajištěná. Jsi závislá na rodičích a rodičích kluka, s kterým děcko čekáš. Nevím kolik je jemu, ale pokud mu není minimálně 25 let, tak ani on není úplně věkem typický tatínek. Když se stalo, je v pořádku, že sis prcka nechala, pokud jsi schopná s něčím pomocí ho zajistit. Ovšem říkat, že vlastně je normální a v pohodě mít dítě v sedmnácti? Nevím. Je to tak, je to tvůj život, ty si ho musíš prožít, nikdo za tebe dítě neodnosí, neporodí, nebude nad ním bdít, ani ho chránit, ani ho nevychová. A říkat, že ti mateřství nic nevzalo? Na to je brzy, to můžeš ty i my soudit až za deset let, nebo taky dvacet. Tak se drž, protože nic jiného ti nezbývá. A buď vděčná všem okolo, kdo tě podporují a kdo jsou připraveni ti pomoci!

Proč Ti to každý říká? Protože ten "každý" vůbec neví, o čem mluví... A na rozdíl od těch "všech" máš Ty srovnané životní hodnoty, jsi daleko rozumnější a dospělejší než oni... 😉 Tím spíš, že máš podporu v partnerovi a mamince, na miminko se těšíš, je chtěné a bude milované... Jsem zvědavá, co ti všichni chytráci budou říkat za 20 let, až Ty budeš mít dospívajícího frajera, budeš mít třebas slušně našlápnutou kariéru, budeš moci v plné síle studovat, cestovat, plnit si své sny a oni se teprve budou snažit o dítě, protože si uvědomí, že sice znají půlku světa, užili si spoustu diskoték, vypili hodně alkoholu, ale přes to všechno je jejich život podivně prázdný.... 🙂 A Ty tou dobou můžeš mít tohle všechno! Opravdu je to zničený život? 🙂 Nedělej si vůbec nic z těch hloupých otázek, máš můj obdiv za Tvojí vyspělost (já jsem k tomu dospěla až o 10 let později než Ty) a užívej si těšení, miminka a úžasné podpory maminky a partnera - to v dnešní době taky vůbec není samozřejmost!

Každý je na dítě připravený v jiném věku, někdo v 17. a jiný ještě i ve 30 letech stále váhá. Důležité je, jak to cítíš ty. Pokud nemáš pocit, že ti něco utíká, tak v tom nevidím problém. Nenech si vsugerovat něco, co ty jako problém nevidíš 🙂 .

Abych se přidala i svým názorem... Nesouhlasím tu s uživatelkou @uztotakbude v tom, že jsi sama ještě dítě a podobně, protože každý je vyspělý jinak a znám to i sama od sebe, že jsem v 17 letech byla připravená dítě mít, na rozdíl od mých spolužaček, které trajdaly po diskotékách a balily kluky a já seděla doma, studovala si chytré knížky, věnovala se ručním pracem a domácnosti, věděla jsem, že mi moji rodiče pomohou, co budou moct, abych si potom mohla dodělat školu a najít si práci, nelákalo mě cestování, mejdany, diskotéky a jiné neřesti... Jenže já v 17 neměla s kým to dítě mít... Je to vše o tom, jak Ty se cítíš, jak to vnímáš, pokud víš, že připravená jsi a máš podporu v rodičích a v příteli, nehleděla bych na názory ostatních... Protože Ty nejlíp víš, že momentálně sis život nezkazila (i když třeba za několik let to můžeš vnímat jinak), že ho tak chceš žít... Buď hrdá, užívej si těhu a mateřství, jsi mladinká, ale myslím, že díky dítěti spousta lidí, kteří jsou duševně dostatečně vyspělí, dospěje ještě víc... Přeji hodně štěstí a ať Ti vše vyjde přesně tak, jak si představuješ

Moje 16 letá sestra je taky těhotná, 26. týden. V termínu porodu jí bude 17 let, ale já už teď vím, že bude skvělá máma. Je to o lidech, ne o věku. Věk je jenom číslo. Raduj se z miminka a žij podle svého.

Me je teda sice 20,ale jsem zajistena mymu pritelovi je 21 a normalne vydelava,mame svuj byt a pro Mateje dost veci abysme ho mohli zabezpecit! Takze lidi neposlouchej 🙂 POkudd se ty na to citis je to tak spravne. Já osobne jsem vzdycky chtela mit dite takhle brzo jako mam a jsem stastna! 🙂

Prostě se vymykáš průměru, lidi, co tě neznají, to tak můžou vnímat.... většina holek v tvém věku opravdu na dítě má ještě dost času, co si budeme povídat. S dítkem nebudeš mít teď možnosti, které mají tvoje vrstevnice, (cestování, studentský život, bezproblémové hledání práce, peníze, zázemí)... na druhou stranu, to dítě máš tak brzo, že to všechno brzo můžeš dohnat, až ti odroste. Vypadáš, že to máš v hlavě srovnané, a to je dobře - pokud do toho v sedmnácti vletí nějaké tele, opravdu se jí tím ten život může hodně blbě zamotat...

Nechápu, proč to někteří odsuzují. Podívejme se na generaci našich maminek, či babiček. Ty mívaly děti kolem Tvého věku a řekl Vám někdo z nich, že si tím zničili život? Dnes je prostě móda mít děti kolem 35 let a pak se divíme tomu, že se miminko někomu nedaří. Počkej až ti bude něco málo přes 30, dospělého syna, bezstarostná...ty si začneš užívat cestování a všeho dalšího, zatímco spolužačky budou přebalovat a budou z toho zničené, protože při mateřství je každý rok navíc znát 😉 Navíc ty už si budeš budovat kariéru, zatímco ony se jí vzdají a budou zase začínat od nuly. Pokud si nezaplatí paní na hlídání a nebudou se věnovat práci stále na maximum....pak ale jejich dítě bude říkat mami spíše té hlídací tetě 😉 Důležité je, že máš podporu v příteli i mamince a ostatní názory bych hodila za hlavu a užívala si miminka.

Opravdu jsi mladá a bohužel plno lidí trpí hroznými předsudky a tohle jsou typické věty, které k tomu patří. Ale neboj-život si nezkazíš. To přece s dítětem ani nejde 🙂 Naopak-každé dítě je do života mámy jen to nejkrásnější obohacení a štěstí 🙂

Jinak-já jsem svého manžela potkala, když mi bylo 17. Začali jsme spolu chodit, po 6ti letech se vzali, máme spolu dvě děti, jsme šťastní, milujeme se...antikoncepci jsem brala pouze krátce a tudíž strach o to, že jsem v 17ti těhotná jsem párkrát zažila a s manželem jsme se o tom tenkrát bavili. On z toho byl vždycky trochu vypytlenej, ale oba jsme věděli, že jako 17ti a 19ti letí bychom si mimčo tak i tak nechali a zvládli to společně. A když vím, že už tenkrát v 17ti jsem si vybrala svého chlapa pro život, tak nevidím nic divného na tom, proč by člověk v tomhle věku nebyl schopný plně rozhodovat o svém životě a uvědomovat si, co všechno to bude obnášet.

Držím palce!

Pokud Ty cítíš, že je to tak správně,tak si nikým do toho nenech mluvit. Někdo je na dítě připravený v 17, někdo až po třicítce. Je to velmi individuální. Je pravda, že jsi si možná lehce zkomplikovala dokončení studia, ale jak říkáš, dá se dodělat dálkově. Hlavně si ho určitě dodělej, v dnešní době bez vzdělání to není žádný med.

Lidem je blízké bohužel to, že se řídí heslem "podle sebe soudím tebe". Pokud oni mají pocit, že by nebyli schopni mít v sedmnácti letech dítě a že by to pro ně byl konec světa, tak tak samozřejmě budou reagovat i na těhotenství někoho jiného. Nebude to pro Tebe lehké, ale protože to miminko chceš, jsi podle mě silná osoba a tyhle útoky od cizích musíš s přehledem přejít 🙂.
Já Ti třeba "závidím" to, že až Ti bude třicet, pětatřicet, budeš mít život před sebou a Tvoje dítě už bude samostatná jednotka, které nebude třeba hlídat ve dne v noci a budeš moct klidně případně užít si i to, o co teď přijdeš a to ještě jako mladá. My, co začínáme s dětma po třicítce si o tom můžem nechat jen zdát 🙂 🙂 🙂

hlavní je,abys miminko milovala, těžký je to stejně pro 25tky prvorodičky i prvorodičky 40tky (znám osobně), a moje známé,kterým táhne na 60 měly všechny mimi v 19 a bylo to normální... prostě se stalo a myslím,že je dost urážlivé, když ti tu někdo píše, že nejsi zralá nebo to není vhodné, neznají tě a hlavně něco jiného je,když mimi plánuješ a něco jiného,když už je na cestě, ty ses k tomu zodpovědně postavila... nepřipravené jsou holky, co pak mimina hodí po porodu někam do sklepa nebo zahrabou pod zem, ne ty které chějí být dobrými mámami a mají starosti z toho,co říkají ostatní!

Jsi super, podle toho jak píšeš, jsi dospělá dost !!! Drzím ti palecky, hlavne at mas zdravé miminko a na kecy se vyprdni !!!

Vék není ten problém, to je jen číslo. Bydlení u tchýně je obtížné v každém věku..to mluvím z vlastní zkušenosti. Nechat si malé je rozumné..nebudu ted řešit antikoncepci a přání počít nebo ne...Nebudu ale mazat med kolem pusy...taky byl můj smysl života rodina a děti, ale po porodu přišla docela ledová sprcha. Narodila se mi malá problémová čertice a dlouho mi trvalo než jsem z toho vybředla. třeba bude malý hodný, ale i tak...nevyspíš se, v klidu nenajíš, nezajdeš si na záchod...přijdou i hádky s mužem. Budete muset řešit rozpočet. Budeš muset myslet na milion věcí...jestli nemá hlad, nemá v pleně, není mu horko nebo zima, jestli má čisté dupačky, kde má cumlík, je ta voda dost teplá, jak ho obléct ven,...než se ten režim ustálí, chvilku to trvá. Přijdou příbuzní a známí s radama a budou ti je cpát i násilím. Chce to pevné nervy a stát si za svým.Je to nesmírně těžké, ale stojí to za to. Tak hodně sil,štěstí..a rozumného pomáhajícího partnera a rodinu..to dělá taky hodně.

Já jsem měla prvního syna v 19ti a taky jsem slýchávala, co ty. Kdybych se dnes měla rozhodnout znovu, neměnila bych! Jediné, co mě postupem času mrzelo, bylo, že jsem neměla kromě mých rodičů žádné zázemí, zůstala jsem sama a musela jsem chodit do práce, aby jsme se slušně uživili, takže jsem přišla o hodně času, který jsem mohla strávit s malým. Ale jinak si troufám říct, že jsem výchovu i tak zvládla a nikdy mu nic důležitého nechybělo. Takže se drž, užívej si to a nenech se rozhodit 😉

Asi proto, že dítě člověku radikálně změní život. To se nedá dát do útulku, je potřeba ho vychovávat...Ale to neznamená, že by to některá v 17 letech vládnout nemohla. Většina holek před revolucí měla děti v 18, třeba moje mamka a já se rozhodně necítím poškozená a ani ona na poškození nevypadá. Dneska je doba jiná - bydlení, práce nejisté a spousta možností co dělat, takže lidé to asi vidí tak, že o tyto věci přijdeš s dítětem, ale zase spousta nových se ti objeví, zejména pokud ti tamty "možnosti" nic neříkají. Pořád lepší mít dítě v 17, než jít na potrat nebo po 30 si zoufat, že nemůžeš otěhotnět. Takže držím palce, nevím jaké máš rodiiné zázemí a jakého partnera, ale dítě není nějaký parazit, ale radost (i když to ne každý den tak vypadá).

No je to brzo,to je fakt, já mám první dítě až v 28 letech....ale třeba moje teta měla chlapečka v 16 letech,prostě otěhotněla....dnes je jí 60 let, s manželem je stále a má skvělého syna a je šťastná,že ho má,i když to nebylo lehké, tak ho ze srdce miluje....dodělala si tehdy a to bylo těžší než dnes dálkově maturitu a pak vysokou ekonomickou, dnes je pěkně zazobaná paní, všechno zvládla a to jí její rodiče vůbec nepomáhali....drž se! hlavně hodně zdraví miminko

Protože mít dítě bez zajištění, dokončeného vzdělání, životních zkušeností, stabilního vztahu, bydlení, zaměstnání a toliko dalšího je 100% výrazně těžší, než když to všechno, či velkou část z toho máš. Tak proto to nejspíš říkají. Jen čas ukáže, jestli mají pravdu, nebo ne. Každopádně, vzhledem k tomu, že to tak je, nezabývala bych se ostatními a soustředila bych se na svou rodinu 🙂 Hodně štěstí, ať se máte dobře!

Opravdu jsi mlada maminka, ale to neznamena ze nebudes dobra mama. Rozhodne si nenech od nikoho vsugerovat ze ti miminko kazi zivot. Vypadas jako rozumna holka co to ma v hlave srovnany, nenech se otravit a zij si podle sebe. Je bezva ze mas pritele a jste na to dva. A i kdyz vychovavat dite neni zadna sranda tak ver ze zivot to zkazi jen tem co se nechaji. Preju hodne sil a drzim palce at jste spokojena mlada rodina 🙂