Potrat nebo ne?

@papaya125 nesla bych na potrat, pokud té ta představa aspoň trosku těší tak vše bude super ❤️

Pokud máš představu,že miminko chceš....tak tě potrat bude mrzet. To že by chtěl chlapec dítě plánovat, to si měl rozmyslet dřív ....teď už je na tyhle řeči trochu pozdě.

@papaya125 pokud máš podporu od rodiny a ty sama ho chceš tak miminko přijmi a chlapa kop ni do zadku to je pěknej DEB....🙈🙈

Potrat není psina. Je to operace se vými riziky, při níž ukončíš život embrya, z něhož se mohlo narodit tvoje dítě. Je spousta dobrých důvodů, proč se žena pro potrat rozhodne, přesto ji to může pořádně semlít psychicky a fyzicky. Je dobré zvážit, jestli jsou takové ty tvoje důvody. Dobrá máma jsi už teď, když to takhle řešíš, toho se vůbec neboj.

Mám za sebou tři potraty, ani jeden dobrovolný. Nikdy bych dobrovolně nešla, pokud by to tedy nebylo ze zdravotních či podobných důvodů. Nikdo to po tobě nemůže chtít, a pokud chce mluví to samo za sebe 😉. Na druhou stranu chápu, že po roce vztahu je to pro někoho nepředstavitelné. Ale raději bych byla sama s dítětem, než ho dát pryč 😉

@papaya125 Nechala bych si ho.Pokud máš podporující rodinu, tak není o čem.

Pokud byť jen někdy dítě chceš, tak v 26 bych teda na potrat rozhodně nešla. A čekat kvůli chlapovi 3 roky, než se začnete snažit - co když to pak nepůjde? IVF je záležitost klidně na 5-10 let a když se vůbec nezadaří, tak budeš fakt extrémně litovat. Není ti 16.

Na potrat bych nesla, všechno v životě se naplánovat nedá a nechápu proč to půjde za 3 roky a ne teď, když už to dítě cekas. Mlada nejsi, rodina te podpoří, vůbec bych neřešila a dítě si nechala.

Ne, v takovem pripade bych na potrat nesla. On te do nej nuti, na coz nema absolutne pravo. Ma pravo odejit, ale ne te nutit do takoveho kroku a i zdravotniho rizika. Takze pokud ty dite chces a mas podporu rodiny, rekni mu, ze si dite nechas a on, at se rozhodne, jak chce. Bud to prijme a budete mit o ditko mavic, nebo ne a a) zapis do RL aliky, b) nebo bez zapisu do RL a zadna prava k diteti. Tim padem konec vztahu a adieu na vzdy.

Taky bych, jako ostatní zde, na potrat nešla. On ti řekne za 3 roky. A za ty 3 roky co? Řekne ti, že je ještě brzy, že si to rozmyslel, že za další 3 roky a bla bla bla. No a ty za 10 let zjistíš, že s tím chlapem stejně žádná rodina nebude, ale vlak už bude ujíždět. Ne, je to tvoje tělo, sice ano, dítě jeho, ale do tohoto bych si nenechala mluvit. Máš podporu rodiny, to je velké plus. Držím palce 🍀

Plánované nebo neplánované, to je úplně jedno. Dítě musí být přijaté. Občas bohužel jen jedním rodičem.
Pokud dokážeš stát za svým, a chceš dítě, tak budeš dobrá máma. Už teď za něj dokážeš bojovat 😉🍀

Je mi 48 let, když jsem měla 26let a byla ve stejné situaci, tak bych asi řešila úplně stejné otázky, možná bych i bez podpory přítele šla na potrat. Vlastně jsem děti dlouhé roky neřešila, nechala to náhodě a časem prostě usoudila, že je asi stejně mít nemohu.
Kolem 40. roku života jsem si uvědomila, že děti chci, ale řekla jsem si, že už ani nechci vědět od lékařů, zde mám šanci mít děti.
Radši jsem na to nechtěla myslet. Milovala jsem tehdejšího přítele, který děti rozhodně nechtěl, tak jsem se s tím smířila. Dokonce jsem měla období, kdy mně chvílemi vadil i dětský hlas, pak jsem zase byla strašně ráda, když třeba kamarádka přišla s dětmi.
Dneska řeším obdobný problém. Najednou jsem vloni 1x potratila celkem brzy. Teď jsem těhotná znovu a vůbec jsem to netušila, prostě jsem myslela, že všechny ty nevolnosti jsou asi začátek přechodu, navíc mám pořád stejnou postavu .
Proč to celé píšu? Může se stát, že už nikdy dítě čekat nebudeš. Nebo otěhotniš strašně pozdě, dítě bude vytoužené, budeš neustále přemýšlet, zda to zvládneš zdravotně, jak velké riziko je v tomto věku, aby se narodilo zdravé, řešit co řekne okolí. No a když se stane, že to budou najednou dvojčata a partner je najednou také nebude chtít, tak budeš v mnohém složitější situaci.
Jsi mladá, prostě absolvuj všechna vyšetření, ať je zdravé a nech si dítě. Třeba se to příteli srovná za čas v hlavě nebo ne. On se najde někdo jiný. Nebo se také může stát, že teď odejde a až Tě někde za čas potká třeba s kočárkem či ditětem, tak mu dojde, jakou chybu udělal a vrátí se. I to se stává.

Zalezi na tvy povaze, jestli bys treba potrat ustala nebo ne a jestli to dite fakt chces.
Ja bych v tvym pripade nejspis sla, nevim, kazdopadne pro mne by byl duvod to,ze bych nechtela dite bez rodiny (manzela) a s takovymhle idiotem bych se hned rozesla 🤷‍♀️
Obecne jsem nastavena tak, ze je mi lito deti, ktery nevyrustaji v uplny rodine, natoz ze se do ni ani nenarodi. Jsem presvedcena, ze to zanecha trvaly nasledky a spatny vzorce do budoucich vztahu. Ale je to jen muj nazor. Nejdulezitejsi je ten tvuj...

Na potrat bych šla, pokud by mi bylo 19, 20, v 26 ne, to je na dítě ideální věk a ten potrat taky není bez komplikací. Za pár let tak můžeš řešit problémy s otěhotněním atd. Pokud máš velkou podporu vlastní rodiny. dítě bych si asi nechala. třeba reakce přítele byla jen ze šoku, že už jedno "nechtěné, neplánované" dítě má a teď další...no tak ale sorry, pokud další nechtěl, měli jste se pořádně chránit (anebo abstinovat, protože prostě žádná antikoncepce není stoprocentní). Především si to musíš ale srovnat sama v hlavě. Na tvém místě jsem naštěstí nebyla.

Jinak každá z nás má pochyby, jestli bude dobrou mámou...to je normální.

Rozhodně bych nešla na potrat... máš podporu rodiny a on se měl chránit...

Tak jako přítel má právo říct svůj názor, ale to je asi tak vše. Rozhodně nemá právo tě do ničeho nutit, natož do potratu.

To konečné rozhodnutí je vždy a pouze na ženě.
Nenech se do ničeho nutit a jednej tak, abys ničeho nelitovala.

Dítě bych si narozdíl od přítele nechala.

Co já bych za to dala...nech si ho🍀 ono ti to všechno vynahradí ❤️

Totéž mi tenkrát řekl ex. Jemu 26, mě 23 a otěhotněla jsem přes kondom i prášek po. On tvrdil, že děti nechce vůbec, pak teda tvrdil, že by vlastně děti chtěl, když už teda jsem v tom a řešíme budoucnost, ale až tak za ty 2-3 roky. Posílal mě na potrat, docela urputně se mě o tom snažil přesvědčit, že já jsem pod vlivem hormonů a on je při smyslech, tak ví, co říká, že teď si ještě užijeme, najdeme lepší byt a za ty 2 roky si uděláme plánované miminko.🤦🏼‍♀️ Poslala jsme ho do míst, kam ani slunce nesvítí. Teď už mám děti 2 a mám k nim i normálního chlapa. Můj partner vychovává malou od jejího půl roku a vnímá jí jako svou vlastní. Neumím si představit, že bych šla na potrat, protože se mi to zrovna nehodilo a za 2 roky už by se mi to hodilo. Je to nový život, není to věc, která se mi zrovna teďka nehodí, tak jí zahodím. To radši zahodit tatínka k pohledání ... 🙃

@papaya125 moje kamarádka zjistila těhotenství u nejstarší dcery až ve 12tt, takže potrat by už nestihla. Bohužel dítě čekala s cizincem, který jí pár týdnů před zjištěním těhotenství pláchnul domů. Rodiče nemá ukázkové a matka je děsný narcis. Nicméně ji vzali k sobě a pomohli jí, než si o později našla nového partnera. Samozřejmě celé těhotenství si pokládala otázky, zda bude dobrá matka a nezvládne to. Já ji ujišťovala, že bude tou nejlepší matkou. A nemýlila jsem se. Má tři děti a nejstarší je už 16 let. Jsou spíše kamarádky, než matka s dcerou. A byla mladší, než si teď ty. Takže věř, že budeš dobrou matkou, pokud už teď máš obavy, jak to zvládneš. Pokud si chceš miminko byť jen trochu nechat, tak neváhej. A máš i podporu v rodině. Což je super.