Ahoj, zahlédla jsem v různých diskuzích že to zažilo více žen, ale ráda bych se o tom pobavila trochu více. Ikdyby jen pro pocit že v tom nejsme samy. Bolesti ve stydké kosti se mi objevily už někdy na přelomu 5/6 měsíce a od té doby se neustále zhoršují, ikdyž v tuhle chvíli mám pocit že už to snad horší být nemůže. Jsem nyní ve 32. Týdnu a někdy je to opravu tak hrozné, že si nemůžu dojít ani na wc. Některé dny je to občas lepší, není to takto pořád, ale je to dost často, ale ikdyž je to lepší, znamená to bolest tak 6/10 místo 9/10 (10/10 si šetřím na porod 😅) zkoušela jsem se o tom zmínit svému gynekologovi už před dvěma měsíci, jeho odpověď byla "to jste nějaká moc citlivá" a více se k tomu nevyjadřoval. Bohužel nejsem v situaci kdy bych si mohla vybírat jiného doktora, žádný lepší v okolí není, a upřímně krom této jedné záležitosti je jinak docela v pohodě, takže bych jen riskovala že u jiného dr to bude třeba horší. Z okolí to nikdo nechápe, ostatní těhotné okolo mě cituji "ani nevědí že jsou těhotné kdyby neměly břicho" a je vidět že tomu nikdo skoro nevěří jaké to je, protože dokud si tohle někdo nezažije tak fakt neví ... přítel to chápe, vidí na mě že už jsem vyčerpaná a rozhodně to nehraju, především taky proto že mě zná a ví, že když už jsem z toho takto hotová tak to vážně není žádná sranda. Do porodu zbývá 8 týdnů a já už se fakt modlím aby to uteklo a bylo to za mnou. Ani nechci pomyslet na možnost že by se to nemuselo po porodu spravit. Upřímně ani nevím jestli do toho půjdu někdy znova, protože absolvovat tohle znova ale s malým dítětem doma si fakt nedovedu představit. Někdy je mi fakt do breku, i z toho že si těhotenství neužívám a těším se až skončí, protože miminko jsme chtěli a plánovali, a teď si připadám hrozně jakože ho "v sobě nechci"
Prosím řeknete mi že v tom nejsem sama 🙏
Pokud máte nějaké tipy jak tomu třeba trochu pomoct nebo ulevit tak sem s nimi
Ano, nejsi v tom sama, a mám spoustu dalších problémů spojených s těhotenstvím, ale nedá se nic dělat, než vydržet, bohužel to k jinému stavu patří, tak to tak i beru...
Tohle je prostě běžné. A pokud máš první těhotenství teprv,tak tě nepotěším, u druhého obvykle ty bolesti začnou dřív. Ta pánev se pomalu rozvolňuje a kosti připravují na porod, bohužel někdo to cítí víc. Já těhotenství opravdu nesnášela, každý den jsem počítala dny do porodu. Ulevila mi jen teplá koupel trochu a těhotenská masáž.
Asi tě nepotesim, ale u druhého jsem to taky měla, tak od druhého trimestru, doktorka vzdycky říkala, že je to normální... No ald co přišlo po porodu... To už byla stupnice 15 z 10 😂😂absolutně nepoužitelná, myslela jsem že mi upadne spodek, z porodnice jsem se těšila domů, až mi manžel pomůže... Vůbec doteď nevím jak jsem to mohla v porodnici sama s péčí o malé zvládnout... Ja nebyla schopná pomalu ani dojít na záchod, ald cca desátý den po porodu, jak když mavnes kouzelným proutkem a bolest byla pryč... Tak držím pěsti, ať tě to taky přejde 🍀
Ahoj, trápilo mě to už v prvním těhotenství a přesně, podle gynekologů je to normální, k těhotenství to patří a nedá se nic jiného než vydržet. Utrpení to bylo příšerné, děsila jsem se porodu a toho, co bude po porodu.. Ale ulevit se tomu dá.
Zkus požádat gynekologa, ať ti předepíše Osteogenon. Doporučila bych ti podle možností konzultaci s fyzio nebo aspoň PA. Dál pomáhá odlehčit břicho, existují podpůrné pásy, případně cokoliv jiného, třeba šátek (i ten na nošení). Pomoct by mohl i obklad ze zeleného jílu (smíchat s vodou na kašičku a nanést na stydkou sponu). A šetřit se, vyhýbat se pozicím jako turecký sed, kdy jsou nohy od sebe a tu sponu ještě roztahují.
Ahoj, jak já tě chápu.. Já tohle přesně zažívala v prvním těhu, kamarádky taky měly v pohodě těhu, takže to moc nechápaly... Ta bolest byla příšerná.. Vstát, přetočit se v posteli byla hrůza a taky jsem se modlila, ať je už tomu konec.. Pomohly mi něco tejpy.. Opravdu, kdo tohle nezažil, nepochopí.. Každopádně tě chci utěšit, při druhem těhu jsem to neměla a myslím si, že to bylo i trochu tím, že jsem užívala kolagen.. Ale kdo ví.. Držím palce, ať ti to rychle uteče ❤️
Tak to je podle me naprosto normalni. Boli to dost, ale neresim to. Proste to musim vydrzet.
Zrovna ted lezim uz dve hodiny na sedacce a vim, ze zvedani bude neskutecna bolest.
Jsem ve 34tt a taham v brise dvojcata, ktery uz ted maji dohromady pres 4300g, takze... 🤷🏼♀️
Děkuji za odpovědi 🤍 jsem ráda že v tom nejsem sama... nejlepší jsou kecy ostatních typu "počkej po porodu budeš vzpomínat jak bylo dobře když byl ještě v břiše" myslím že na tohle budu vzpomínat leda tak v nočních můrách 😆 už si ani nepamatuji jaké to je se cítit normálně 😆
ja o tom jen kdysi cetla. Symfyzeolýza... "
Komentář gynekologa Pavla Turčana
Pánevní kosti u člověka tvoří jakoby jeden celek, který je v přední části spojený chrupavčitou částí, kterou nazýváme stydká spona. V těhotenství, zvláště ke konci, dochází k určitému stupni rozvolnění vazivových struktur, včetně této spony (jinak symfýza), proto mu taky říkáme symfyzeolýza.
Většinou se to projevuje již v těhotenství bolestí v přední části pánve, jsou problémy chůzí, tzv. kachní chůze. Prevencí je doplňování vápníku, případně s vitaminem D. U gynekologa jde tuto chrupavku změřit ultrazvukem a případně zjistit, zda se jedná o rozestup, závažnější stavy je nutné konzultovat s ortopedem. Pokud tato situace nastane, je samozřejmě nutný klidový režim, s používáním speciálního stahovacího a zpevňovacího pásu, v těžších případech volíme porod císařským řezem." https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/muj-boj-s-n...
Jo, je to běžné. Každou to bolí jinak intenzivně a má jiné vnímání bolesti, takže těžko posuzovat, jestli tě to opravdu bolí tolik nebo vnímáš bolest intenzivněji (tzn "jsi citlivější")
A jako jo - ostatní mají pravdu, že těhotenství je teprve začátek a zpětným pohledem strašná pohoda (hlavně to první). Mít děti je super, ale taky je to taaak náročný! A po porodu jsem zažila i horší bolesti než v těhotenství (a to jsem měla jednou minimální a jednou žádné poranění) - vytlačené hemeroidy jsou mrchy, asi 2 měsíce po druhém porodu jsem měla nejhorší zácpu v životě (fakt přísahám, že to bylo stejné, ne-li horší než porod, brrr), do toho všeho neustálá péče o dítě, spánková deprivace.... Fakt si to těhotenství zkus ještě užít ;)
Můžu se prosím zeptat , rodila si nakonec přirozeně ?
@malenka3 prosím můžu se zeptat, měla jsi přímo rozestup? A rodila normálně?
@brizovka93 já jsem nakonec rodila císařem protože malý skončil koncem panevnim, resp zůstal ve stejně pozici zablokovaný cele těhu. No a teď jsem těhotná znovu, v dubnu mám termín a vypadá to že skončí taky koncem panevnim protože je v úplně totožné poloze a taky se ani nehne. co se ale té kosti týče tak tenktorat dikybohu dobrý. někdy se ozve když jsem na jedné noze a nasazuju si kalhoty, ale naštěstí to je jen píchnutí a dobrý, minule to bylo něco fakt priserneho pořád... minule to zmizelo ihned po porodu, úplně okamžitě jen co odeznel epidural 🙂 a ke svému poslednímu komentáři zde z r2021, opravdu ani jedinkrát jsem si nepomyslela že těhu bylo lepší, zlatě břicho po císaři a nespavý miminko 🤣
@patypresdevaty hehe u mě to fakt pravda nebyla 😅 bolesti po císaři byly procházka růžovým sadem a obrovská úleva, takže určitě nejsem citlivka jak se mě i muj gynekolog snažil přesvědčit 😅 bylo to vážně peklo 🙂 teď v druhým těhu to nemám, alespoň zatím dikybohu 🤞 měla jsem z toho strasny strach že se to bude opakovat když už se ani nemůžu šetřit s 1,5r prckem
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
POslední zhruba měsíc a půl v obou těhostenstvích už jsme nemyslela na nic jiného, než abych konečně už porodila a nemusela být dál těhotná... takže pocit, že "už ho nechci mít v sobě" mi přijde úplně normální a nijak neovlivnil to, že jsme se těšila na miminko a obě své děti miluju.
S tou stydkou kostí/sponou moc neporadím... mě pomáhalo hodně ležet/pololežet, ale vlastně nic moc jiného. když jsme to probírala s gynekoložkou (kterou mám super a citlivou), tak říkala, že Bohužel to tak je, reálně se s tím dá dělat jen to, že člověk najde pozice a způsoby pohybu, kdy mu to nevadí tolik... že třeba měla holky, co prostě chodily pozadu, protože to tak bolelo míň, ale že z pozice doktora s tím ona nehne. Že pomůže až porod. A pokud by se to nesrovnalo do pár měsíců po porodu, tak řešit s fyzioterapeutem, ale fakt až po porodu.