Nečekaně těhotná. Nechci se ukvapit a v budoucnu litovat
Zdravím,
je mi devatenáct let a před pár týdny jsem úspěšně ukončila střední školu. Těchto pár týdnů jsem brala jako předčasné prázdniny a myslela jsem si, že po letních prázdninách skočím do "dospěláckého" života - najdu si práci, samostatné bydlení a budu se moc spolehnout sama na sebe.(což defakto dělám od 16 let,kdy si vše platím sama - brigády, kromě bydlení, to mám společné s mámou, která jak tvrdí nedokáže žít sama) Ale vzalo to zcela jiné obrátky, když jsem předevčírem zjistila, že jsem těhotná. Jsem těhotná s přítelem se kterým jsem se před pár měsíci dala dohromady po dlouhé pauze. Znamená pro mě hodně. O naší situaci se bavíme otevřeně a narovinu. Postavil se za mě a řekl, že bude respektovat mé rozhodnutí, ať je jakékoliv, že chce být se mnou a pokud bych chtěla, tak bychom byli tři, že on by se vůbec nebránil. Naše situace je ale ubohá, nebydlíme společně, nemáme stálé zaměstnání, nemáme finanční prostředky k zajištění dítěte (já ani on - nemluvím teď o rodičích). Mé největší obavy jsou z mého rozhodnutí. Kdybych se rozhodla stát se mámou, nevím zda bych to zvládla. Mám nestálý příjem a to z hlídání malých dětí, ale to je nic oproti rodičovství. Bojím se, že přítel se zalekne a dá ruce pryč, ale upřímně to očekávám.(nechci být hloupá mladá holka s utopickými představami) Zvládla bych se o dítě postarat v této době sama? Na rodinu se nemohu moc spoléhat, rozvedení rodiče, nešvary v rodině, táta má momentálně 3 letého prcka a nevelký zájem o své předchozí děti, máma je sebelítostivý člověk, který mě psychicky ničí řečmi o svém konci života, náklonosti k alkoholu aj. Mám starší sestru na kterou vím, že se mohu spolehnout ve všem, ale je to vysokoškolský student a ani bych to po ní nemohla žádat např. finanční pomoc. O potratu nechci přemýšlet, ale co když je to to správné řešení? Nechci abych svému dítěti nemohla dát maximum hlavně jistotu, lásku a oddanost OBOU rodičů, kterou já sama neznám, strašně mi chybí a dle mého názoru je moc důležitá. S rozumem jsem v koncích, nevím co dělat. Omlouvám se, jestli jsem svou situaci vylíčila chaoticky a je nesrozumitelná, Nikomu jsem zatím nic neřekla. Smolím to tu už hezkou chvíli, klepu se jak osika, nenacházím slova která by dokázaly vyjádřit jak se cítím. Očekávám vaše názory, rady i kritiku mého uvažování a mých názorů... Děkuji každému, kdo bude ochotný se nad mým osudem alespoň chvíli pozastavit! Bára
@jenny.kay Děkuji za podporu a za Tvůj názor. Bojím se, že to nezvládnu, že udělám špatný krok a zničím si budoucnost a ještě více zužující pocit je, že zničím budoucnost někoho jiného - dítěte. Mého dítěte. To bych si neodpustila. Proto si chci být jistá, že jsem se nezbláznila, když uvažuji nad tím, že bych mohla být mámou.
@cumcum Tak já si dovolím ještě jeden příklad ze svého okolí. Mám spolužačku ze střední, shodou okolností taky Báru. Otěhotněla ve druháku na střední, bylo jí tuším 16 let. Přítel zrovna dodělal učňák, bydlela u maminky a babičky (babička v důchodu, maminka pracující s asi ne úplně vysokými příjmy), tatínka bohužel už neměla. Miminko si nechala, střední dodělala, přítele si po škole vzala a mají ještě druhé dítko. Maminka poskytla střechu nad hlavou, přítel/manžel vydělal na základní živobytí, kamarádka pracovala na částečný úvazek na městském úřadě, kam si vodila i děti. Neříkám, že to měli snadné, ale když si člověk vystačí s málem, netrvá si na drahých, nových a značkových věcech a chápe, že nejdůležitější je ta láska, kterou tomu maličkému človíčku dává, pak může být šťastný i tak.
Byla bych šťastná kdyby nám to také vyšlo. Život není lehký, to sama dobře vím. Druhé Báře závidím..
ahoj Báro, chci ti říct, že na mě působíš hodně zodpovědně a dospěle a věřím tomu, že jakkoliv se rozhodneš, tak to pro tebe bude správné rozhodnutí, pokud budeš poslouchat svůj vnitřní hlas! v současné době existují neziskové organizace, koukni na internet, které nabízejí matkám s dětmi v tíživých situacích pomoc. Možná to ale ani nebudeš potřebovat, záleží jak se k miminku postaví i přítel, a společnými silami si najdete třeba malé a skromné, ale důstojné ubytování, kam toho drobečka přivedete. finančnní podpora státu nebude asi moc závratná, vzhledem k tomu, že jsi čerstve po škole a stát funguje jak funguje, ale i tak věřím že to s podporou nejbližších nebo i pomáhajících organiazcí, zvládneš! držím ti pěsti a věř hlavně sama v sebe a svoje schopnosti!!!
Hlavu vzhůru, psala jsi že o potratu nechceš přemýšlet..........takže je vidět, že mimi by jsi na jednu stranu chtěla ale problém dělá bydlení apod. Jetliže se k tomu přítel staví kladně, jedině dobře.......a co se týče budoucnosti , ani my vdané ženy tady nebo páry s plánovaným rodičovstvím to nemáme jisté, je tu spousta maminek, co se rozvání, rozchází , a které to zvládají bezvadně i když jsou na to bohužel sami....... A jak psali holky, výbavička pro první dva tři roky se dá sehnat za pár kč........... pak kdy se platí mš apod. už nastoupíš do zaměstnání........ Jo a kdyby jsi potřebovala, klidně písni, určo budu mít postupně nějaké oblečení a potřeby............ráda s něčím pomůžu a pošlu.......
Baru věřim že jakkoliv se rozhodneš tak ti tady určitě spousta z nás ráda pomůže i poradí 🙂 a jsem si jistá že máma z tebe bude úžasná 🙂
Ahoj Báro,
vím přesně jak se cítíš, jsem v úplně stejné situaci, i když přece tolik odlišné.
Jsem také nečekaně těhotná a také se nemohu rozhodnout. Obě rozhodnutí mi přijdou špatná. Já osobně jsem se na zítřek objednala k astrologovi, snad mi trochu řekne, jak moje rozhodnutí ovlivní další můj život. Možná je to úplná blbost, ale nic lepšího mě nenapadlo. Jak píšeš, také se cítím mizerně, z představy potratu je mi špatně, ale zrovna tak z představy těhotenství a porodu. (Už jsem dvakrát těhotná byla, takže vím o čem mluvím)
Přeju ti pevné nervy, ať to brzo rozhodneš a dej vědět... Snad tě trochu povzbudí, že v takové situaci nejsi jediná.
Ahoj Baro, neda mi to a musim ti napsat. Ja jsem vloni byla v podobne situaci jako ty. V podobne a prece jine. Po roce snazeni se o mimiko jsem otehotnela. Bohuzel ale v dobe, kdy mi manzel rekl, ze se bali a bude zit s milenkou o ktere jsem ja nemela ani poneti. Zustala jsem sama, v byte, s mizernym platem, posleze jsem jeste dostala v praci vypoved pro nadbytecnost. Bylo mi tehdy 29 a premyslela jsem, co budu delat. Jestli si dite necham a budu matka samozivitelka nebo pujdu na potrat i presto, ze miminko bylo planovane, dalo by se rict vymodlene. Potrat bych si ale nikdy neodpustila. Vzdycky bych si to vycitala a na termin jeho narozeni bych si urcite rok co rok rikala, ze to byla chyba dat ho pryc.
Nakonec jsem se rozhodla, ze si ho necham, budu na nej sice sama, ale dam mu sanci na zivot. Dnes jsou synovi 3 mesice a kdyz se na me usmeje, vim, ze jsem udelala to nejlepsi co jsem mohla. On mi to vsechno mnohonasobne vraci. O miminko se da postarat ikdyz jsem sama. Chce to si zjistit, jestli mas narok na pridavky na deti, na bydleni, soc. davky. Navic nikde neni psano, ze pritel s vami nezustane. Kdyz ti ted rika, ze by mu nevadilo, kdybyste byli rodina, tak mu ver. Muze se stat, ze to tak nebude, ale na to nemysli. Drzim moc pesti at se rozhodnes spravne
Ahoj buresko,
díky za moc krásný příspěvek. Je příjemné slyšet, že nelituješ svého rozhodnutí.
Ahoj děvčata, všechna co se rozhodujete.. Já jsem se rozhodovat nemusela. Miminko bylo počato plánovaně, avšak tatínek ještě před potvrzením těhotenství "utekl". Sice má o malou zájem, ale dost povrchní a s ničím nepomáhá... to je fuk. Jen osvětluji situaci, že se to bez chlapa rozhodně dá! Nic bych nevyměnila za mojí krásnou, teď čerstvě roční dcerku!
@cumcum psala si to už před měsícem. Jak to dopadlo?
@alinne a u tebe? Jak si na tom?
Holky a ještě jedna věc. Moje mamka byla před více jak 28 lety v podobné situaci. Bylo jí 17 let, její maminka se jí zřekla a ona přes to všechno na potrat nešla, byla ochotná být v ústavu 8 měsíců než jí bude 18 let! Svoje dítě vychovala, u toho dodělala střední školu a vydělávala na sebe i své dítě! Teď se těší ze své roční vnučky a já jsem jí vděčná, že mi dala život. Že mě nezabila, nevzdala se mě....
Držte se!!
@alinne rozhodne niceho nelituju. Tatinek malyho ma sice zajem, ale nepretrhne se. Je to asi totez co u @diviska. Malej je ale muj poklad. Zmenil mi pohled na svet, priority, vlastne vsechno co bylo podstatne pred nim, mi ted prijde jako naprosta banalita. Dneska uz i rikam, ze budu radsi sama nez s chlapem volem. Sice mi nekdy chybi to chlapsky obejmuti, ale muj malej chlap mi casem vynahradi i tohle
Ahoj, byla jsem u toho astrologa, bylo to celkem dobrý. Samozřejmě mi řekl, že je těžší žít s tím pocitem viny než s tím dítětem. Šla jsem od něj celkem dobře naladěná, po týdnu depresí, spíš nakloněná tomu si to dítě nechat. Pak jsem ale přišla domů a manžel měl dost blbý den, trochu jsme se pohádali, úplně otočil, říkal, že to nezvládnem a že to dítě nechce. No, takže jsem zase tam, co jsem byla.
@alinne Já bych to neřešila a nechala situaci plynout ať to vyřeší čas. Můj manžel zase nechtěl druhé dítě, taky měl strach, že to nezvládnem finančně a řekl mi, že jestli si ho nechám, odstěhuje se od nás. Já se přestala trápit a řešit to, nechala jsem plynout čas a těšila se na miminko sama (tři měsíce před otěhotněním jsem ze zdravotních důvodů podstoupila interrupci v 7.týdnu) a bylo mi z toho tak smutno, že jsem byla nadšená, že jsem znovu těhotná a už bych tam vážně nešla, ne proto, že by to hrozně bolelo, bylo to poměrně v pohodě, ale ta prázdnota, že už v tom bříšku nemáte ten živůtek, který tam byl...) a až po půl roce jsem se koněčně dočkala, že můj manžel poprvé řekl, že se na to miminko těší, to už jsme věděli, že se má ke chlapečkovi narodit holčička, dneska jsou jí dva roky a manžel ji miluje víc než našeho syna a kdyby mohl vrátit čas, nikdy by neřekl, že ji nechce. Tím nechci říct, že to takhle dopadne u každého, možná i ten astrolog může mít pravdu, já jen, že jsou hodnoty a situace, kdy jdou peníze prostě stranou a nenahradí Vám ,,to prázdno" na duši nebo možná později i v manželství. Jedno dítě se opravdu zvládnout dá.
Hups, to se někomu zadařilo... To se omlouvám, to jsem si nikde nepřečetla ☹ A Vy osobně to miminko chcete?
No právě, že moc ne. Kdybych ho chtěla, tak nepřemýšlím o interupci. Myslím, že když ta ženská dítě chce, tak není co řešit. Ale já se na to vůbec netěším. Při představě těhotenství a porodu je mi špatně. Stejně tak samozřejmě při představě interupce. Někdo by to asi vůbec neřešil, ale já jsem ten typ, že budu mít určitě strašný výčitky svědomí.
No ale co ta cumcum, jak ta se rozhodla? to se asi už nedozvíme.
Já Měla dítě taky v 19ti letech. Sice jsem partnera měla, ale jezdil zájezdy s busem, takže ve finále jsem na dítě byla sama. Matka taky alkoholička. 🙄 Mám kamošku, která vychovává syna od narizení, a zvládá to. Jako samoživitelce jí sociálka dává slušné příspěvky, + mateřská. Já bych na tvém místě na potrat rozhodně nešla. vše se dá zvládnout, a ve finále chlapa ani nepotřebuješ, a jestli se na tebe vykašle, tak za slzy nestojí. Dítě je to, co tě bude držet nad vodou, a ve finále je to jediný člověk, co tě bude upřímně milovat. A dneska se i výbavička dá pořídit za pár korun, pokud nebudeš náročná.... 🙂
Dobrý den,
v pátek jsem zjistila,že jsem těhotná s milencem,s kterým se setkáváme 4 měsíc,máme nezávazný vztah.Když jsem mu řekla,že jsem v tom,protože mi selhala anikoncepce,odpověděl,že to dítě nechce.Není na něj připravený.Je mi 30 let a jemu 29.bojím se jít na interrupci,ale zároven se bojím být sama těhotná.☹ Bydlím s mamkou v bytě.co si pomyslí ostaní lidé a sousedi v činžáku,když uvidí,že jsem těhu a sama.☹ Nevím jak se rozhodnout.☹
frutinka věřím že je to šok ale řešíte teď velké životní rozhodnutí ale nejste už dost stará na to aby sjte věděla co dělat ...nechci aby to vyznělo jako kazaní,já v podobné situaci byla před 10lety měla jsem přítele krátce a mimi se u nehodilo do plánu dnes já mam 10letou ůžasnou dceru a on platí alimenty,nebudu Vá mazat med kolem pusy není to snadné to ne ale dítě je to nejkrásnější co Vás může potkat,vyprdněte se s prominutím na sousedy a na lidi okolo Vy jste matka a vy si stejně uděláte jak chcete nebo oni Vám snad budou přispívat na nájem výbavičku,balit plíny či jiné věci?co šuškat si budou ale z toho je to Váš život né jejich,rozhodujte se srdcem a pocity 🙂 né tím že někdo někde řekl,partner se s tím Bud srovná a nebo ne ale vy si musíte ujasnit co a jak...Už 8let žiju s nový milujici partnerem mě a mé dcery a z tohose 4 roky snažíme o mimi a nejdeto takže já sama za sebe říkam pokud máte první dítě tak si jej nechejte nikdy nevíte co bude za pár let až bude v uvozovkách správný čas na dítě,podle mě není žádný spravný čas 😉 držím palce at se rozhodnete jak koliv 😲
@frutinka ahoj,to jak se rozhodneš je samozřejmě jen na tobě,ale to co si pomyslí lidé kolom tebe ti může být jedno.Když pominu,že nejsi první ani poslední,tak je to tvůj život,tvůj a možná i tvého dítěte.Udělej to na co se cítíš 🙂 .Držím ti pěstě ať se rozhodneš správně a jsi šťastná 🙂 .
@frutinka Ahojky. Jak píší holky, je to rozhodnutí jen a jen na tobě. Popřemýšlej jestli jsi někdy děti chtěla mít. Tady je hodně holek, co se snaží a dali by za to cokoli. Za mě bych uvažovala spíše nad tím, že ti je 30, máš ideální čas mít miminko. Nikdo neříká, že kvůli miminku budeš do smrti sama. A na to co řekou lidi se vykašli, důležitá je mamka a tvoji přátelé, kteří rádi pomohou.
Já vždy děti mít chtěla a být v tvé situaci, tak neváhám. Ale je to jen o tobě a tvých pocitech. Jakkoli se rozhodneš, bude to správně. 😉
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
@cumcum Milá Báro, podle toho, co tu čtu, tak jsi v 19 letech velmi rozumná a inteligentní dívka, ba máš možná více rozumu a nesobeckosti, než leckteré starší ženy. Dovoluji si tvrdit, že s tímto přístupem by z tebe byla velmi dobrá maminka. Z toho, že děti hlídáš, tak usuzuji, že k nim máš pěkný vztah. Pokud ti mohu mluvit do života, tak si miminko nechej a začni si aktivně zjišťovat všechny možnosti přídavků a podpor, aby ses o něj mohla postarat. Mám pocit, že s tvým přístupem k životu to pak státu v budoucnu všechno vrátíš. Přeji mnoho štěstí, ať už bude tvé rozhodnutí jakékoli. Snad i přítel vydrží a vše zvládne a ve dvou to bude zase snazší.