Měly jste taky nahnáno, když jste podruhé otěhotněly?

No jasne, a to jsme na druhy cekali pres rok nez se stesti usmalo. Obavy jsou prirozeny s kazdym tehotenstvim a je jedno kolikaty je v rade 😉 Mysli pozitivne 😵

@achjonetusim No my jsme právě otěhotněli hned na první pokus a úplně jsem s tím nepočítala 🙂

Jsme na tom velice podobně. Otěhotněla jsem, když mladší bylo nějakých 15 měsíců. Ještě taky nechodila, začala až v 18,5 měsících. Též pracuji už pár let (cca od 6 měsíců starší dcery) z domu, starší jsem musela pořád tahat, navíc měla pekelné období vzdoru. Druhá se povedla též na první pokus, že jsme si prostě s manželem řekli, proč to nezkusit. A ona k nám chtěla tak moc, že přišla hned. Měla jsem různé pochybnosti, ale teď je to skvělé a nevyměnila bych to za nic na světě. Holky jsou 23 měsíců od sebe. Je to občas dost složité a finančně ještě bude. K práci jsem se vracela 2 měsíce po porodu. Někdy je to na palici a jsem fakt unavená, ale jsem za to ráda.

@jenny.kay Děkuju moc za podporu. Já jsem taky šťastná a těším se, ale s dcerou je to i tak dost náročné, špatně jí, spí, atopák atd.... a do toho ještě těhotenství. Ale říkám si, když už ženská udělá takovou obrovskou životní změnu, že si pořídí dítě, tak už druhé zvládne bez problémů 🙂 A jak zvládáš třeba domácnost? Já kdybych neměla babičky tak si ani pořádně neuklidím.

Jsem take po druhe tehotna, s manzelem jsme chteli deti dva roky od sebe, nakonec budou o 2 roky a 2 mesice, 7 mesicu se nam nedarilo. Sice je to vytouzene miminko, ale take me posledni ctvrt roku prepadaji kbavy, jak to budu zvladat, ani ne tak financne, ale fyzicky i psychicky. Malou taham malokdy, za zacatku jsem mela hematom vetsi nez miminko, tak jsem nemohla, i kdyz nekdy nebylo zbyti a pak zase trdnuti a okud se vic namaham, tak je to dost neprijemny i pres magnosolv. Mala sice chodi od 10 mesicu, ale rada se mazli a obcas vyzaduje na ruku. Hlavne posledni dobou je v obdobi vzdoru, ktere se zhorsuje, misto aby se zlepsoval, ale zase si rikam, zvladli to jini, zvladneme to i my.

@rajecka Mám obrovské štěstí v manželovi. Já přes týden poklízím takové ty drobnosti, když holky něco rozlijou, nadrobí apod, aby to tu nebylo úplně jako v chlívě. Ale velký úklid dělá o víkendu manžel. Já jen utřu prach a vydrbu kuchyni a on pak vyluxuje, vytře a vydrhne koupelnu a WC. Ale zase je fakt, že denně vařím, protože muž si bere obědy do práce v krabičkách z toho, co připravím. Pomáhá nám to ale ušetřit dost peněz, takže to dělám ráda. Se starší byly také problémy, cvičily jsme dlouho Vojtovku, což jsem pak jako těhotná už nemohla a cvičil s ní manžel. Naštěstí jen jednou, protože toho se mladá zalekla a začala ještě ten večer chodit zcela sama a ukázkově 😀 Zvládnout se to dá. První dva měsíce byly očistec, než jsme se sžily a naběhly na nějaký režim. Hodně věcí se musí přizpůsobit a prostě jsem se smířila s tím, že už nestíhám děti tolik "vzdělávat", jak jsem to zvládala s tou první. Nemyslím si, že by ale strádaly, když se zrovna neperou, tak si hrají i spolu 😀

@rajecka nevím, jestli Tě to uklidní, ale přesto to zkusím..my chtěli miminko dva roky po prvním..začali jsme se snažit, když byl malé rok a otěhotněla jsem v jejích 14 měs. a ještě ke všemu dvojitě 😀 děti jsou od sebe 22 měsíců a zvládáme to, i těhu jsme zvládli bez jediné hospitalizace a věř, že jsem malou nosila hodně, věnovala jsem se jí, co se dalo, sice jsem s ní nemohla řádit tak, jak byla zvyklá, ale našly jsme klidnější společné aktivity a řádění jí vynahrazoval tatínek po večerech a víkendech..
šestinedělí je drsný, než se všichni sladí a pak už je to jen a jen lepší..dneska už si děcka spolu pěkně vyhrají, milují se..
výhoda druhého mimča je to, že všechny činnosti už máš zažité a děláš je automaticky a můžeš se soustředit na jiné důležitější věci..
drž se! určitě to bude fajn!

@rajecka bude to dobry, ted je to pro tebe cerstve, ale casem se s tim srovnas.Druhe dite uz ti pujde samo od ruku, vis do ceho jdes. Ja otehotnela v dcerinych 15m. Zvedani se nevyhnes, jen davej pozor, radsi pomaleji. Ja ji zvedla do houpacky a uz jsem jela na hospitalizaci. Nastesti jen hematom v 10 tt.

@rajecka ja zjistila ze cekam druhe ,kdyz mel syn necelych 13 mesicu, ale to uz jsem nejakou dobu tehotna byla(dlouhy cykly a udajna neplodnost).. Takze deti mam rok a 8 mesicu od sebe. Nebudu ti lhat obcas je to des, hlavne zezacatku kdyz mala hodne v noci proplakala a pak musi clovek fungovat se starsim, ale ted uz to zacina byt sranda, mala uz obchazi nabytek a uz je to prima. Hlavne kdyz vidim jak Jiricek prijde obejme ji(no nekdy to vypada jako reckorimsky zapas) a rekne Ja mam rad Elisku, tuli tuli...tak si rikam ze je super ze k sobe maji vekove tak blizko.
Jo a toho co bude az se druhe narodi jsem se prestala bat az v porodnici 😀

I já jsem otěhotněla, když bylo synovi 15 měsíců. Navíc přes antikoncepci a žádné další dítě jsme neplánovali, ani do budoucna. Dlouho se to ve mě pralo. Nakonec jsem se rozhodla miminko nechat, i přes všechny pochybnosti a obavy. Se synem jsme byli - a vlastně stále jsme, na sebe hodně fixovaní a hrozně jsem se bála, že o tenhle krásný vztah miminkem příjdem. Peníze jsme nikdy neměli, tím spíš na rodičovské dovolené. Děsila jsem se toho, jak uživíme druhé. Syna jsem tahala celé těhu. Chodili jsme na cvičení, na plavání. Nijak jsem se neomezovala. Když jsem čekala syna, pracovala jsem v jesličkách a těch dětí jsem se tam něco natahala, takže toho jsem se nebála. Dneska máme skoro 4 měsíční princeznu a já jsem hrozně šťastná, že jí máme. Syn se na ségru těšil celé těhu. Mazal mi bříško krémem, prohlíželi jsme si knížky o vývoji miminka a vypravovali si, co už naše malá všechno má a umí, chodil se mnou na všechny utz...prostě jsem ho do těhotenství zapojila. Před porodem jí vybral oblečení do porodnice a když se narodila, hned si jí chtěl odnést na písek, že si budou hrát 🙂 Dneska už jsou to parťáci. Syn malé ukazuje svoje hračky, čte jí knížky a má stejně jako my, radost z každého jejího pokroku.
Neboj se ničeho. Všechno se zvládne levou zadní a pohled na ty dva skřítky za to rozhodně stojí 🙂 Držím palečky!

Ahoj, čekám druhé dítě také tak trochu neplánovaně. První dceři je nyní rok a půl, rozdíl mezi dětmi budou dva roky. Já za sebe můžu říct, že těhotenství zatím probíhá úplně v klidu. Díky tomu, že jsem doma s malou, tak se cítím mnohem lépe, odpoledne si s ní chodím dát šlofíka také, pravidelně jím a tudíž ani nemám nějaké výrazné potíže. Malou normálně zvedám a neřeším to. Jinak to ani nejde. Občas si tělo samo řekne mírným pnutím v podbříšku, tak zvolním. Ale beru to tak, že těhotenství není nemoc a že to ta příroda uměla dobře zařídit🙂. A že máš pochyby je zcela normální - také jsem je měla. Je to jen důkaz toho, že jsi dostatečně zodpovědná, aby si zvažovala různá pro a proti a postavila se k tomu s co největší zodpovědností🙂. Neboj, ono se za těch 8měsíců ještě hodně stihne a nakonec budeš mít doma úplně jiné dítě, než máš dnes🙂.

🙂 hezké ráno, no nám se podle všeho druhé mrně narodí v době, kdy Karolínka ještě dobře chodit nebude, bude pořád mít plenky, jezdit v kočárku, takže trošku dvojčátka...😀 jsem na to hodně zvědavá, na druhou stranu, zvládli to jiní, proč bychom to nezvládli i my, že jo 😉

na začátku ne....ke konci tehu jsem si říkala, zda jsme se neunáhlili (rozdíl mezi detmi jenec 15mes), pak když šel manžel do práce, jsem si říkala, jak to zvládnu, ale nakonec dobré....šla bych do toho znovu.....

zrovna řeším to samé 🙂 jsem čerstvě těhotná, (zatím to není jisté, u doktora jsem nebyla) malej má 16 měsíců. už sice chodí a tak dále, ale taky se bojím ho tahat a nevím, jestli to všechno zvládnu. A taky jestli to druhé budu mít stejně ráda jako to první. to asi řeší více maminek..... Přitom jsem si druhé dítě moc přála.... už začínám být přecitlivělá jako u prvního těhu. to zase bude 🙂 🙂