Měli jste v těhotenství stres? Mělo to vliv na mimi?

Buď v klidu, já při prvním těhotenství měla nervy nadranc - okradla nás stavební firma, přišli jsme o velký prachy,současně jsme si prodali byt a neměli se kam nastěhovat, takže se mimčo narodilo "bezdomovcům", dočasně jsme bydleli u mých rodičů. Žaloby, soudy.... no a vyklubal se z toho naprosto zdravý, usměvavý a moc vnímavý a chytrý klučina. Takže tvé obavy jsou naprosto zbytečné, jsem toho důkazem 😉

Já se snažila být vždycky nad věcí,ale po každé to prostě nešlo.S Adámkem jsem měla pohodové těhotenství do 8.měsíce(řešila jsem jen sebe a těšila se na miminko),ale pak šla manželova babička na operaci a do 5.měsíců zemřela.Adámek byl do 2.měsíců plačtivější,ale od té doby je z něho pohodář ve všech směrech. 😎
Další těhotenství jsem měla se zdrav.potížemi a když jsem měla vlnou chvlíli(Adámek spal,nebo ho měl na starosti manžel),tak mi to nedalo a občas jsem se přistihla při černých myšlenkách.Matěj byl do 6.týdnů zlatej,ale od té doby je to se spaním(hlavně v noci 😅 )na houby. 😝
Takže těžko říct,ale věřím tomu,že opravdový stres(jakožto třeba válka,úmrtí velmi blízkého člověka)může mít špatný vliv na miminko stejně jako to,když ta nastávající maminka to mimnko nehce a nenávidí ho za to,že je těhotná a zkomplikovalo jí život. ☹

ja mela v tehu problemy, lezela nekolik tydu ve spitale na udrzovani, pak musela lezet i doma.... no des, ten strach o maleho, v nemocnici jsem dost plakala... a malej? je to nase slunicko 😵 ....

samozrejme jsem se snazila, abych nebyla ve stresu, coz se mi darilo dokud jsem neskoncila ve spitale..
snazilo se mne v tehu deptat par lidi, ale ja se nedala, kaslala jsem na ne, nechtela jsem se kvuli tomu rozcilovat, mela jsem taky obavy, abych to "neprenesla" na malyho

ono i dokonce, jak se rika, ze maminky, ktere v tehu byly akcni, maj akcnejsi ditka nez ty maminky, ktere jen lezely...ani todle u nas neplati 😀 ...ja ackoliv prevazne musela lezet, byt v klidu, malej je certik, zvidavej, co se nezastavi a neunavi 😀

preji pohodove tehu 🙂 😵

Ahoj, tak já myslím, že pokud jsi měla občas stres, tak to vliv na miminko mít nebude... já jsem posledních 5 týdnů před porodem prožila doslova peklo, kdy nám řekli, že vzhledem k VVV mozku nemá miminko velké šance na přežití, plakala jsem, měla jsem deprese a naše holčička je náš obrovský poklad.... ano, je nemocná (vzhledem k VVV), ale většinou spí celý den, moc nepláče a je to sluníčko (nepočítám chvíle, kdy jí rostou zuby 😒 ) 😵 😵
Takže hlavu vzhůru, každá z nás měla chvíle, kdy jí nebylo do smíchu... hormony jsou hormony 😉 přeji pohodový konec těhotenství 🙂

Ahoj, já jsem se stresovala vážně skoro celé těhotenství. Přítel se rozváděl, my jsme se rozešli, ale naštěstí je vše oki, jak s miminkem, tak i s náma. Já jsem celé těhotenství běhala, pořádně jsem si neodpočinula a měla jsem i rychlý porod.😀 Trval necelou půlhodinku. Nemusíš se bát jsou to jen hloupé pověry. Naše mimčo se pořád jen šklebí a chechtá pláče jen když má nějaký ten prdík.. 🙂 Tak se neboj, držim palečky

Taky pridavam, do cca 6m jsem pracovala, ale mela jsem fakt narocnou praci, prumerne 12h denne, hodne cestovani, stresy no a pak jsem musela na nemocenskou, protoze mi uz bricho tak tvrdlo, ze jsem ani chodit nemohla. 6.-8.m jsem v podstate doma prolezela a doufala, ze neporodim driv (porad me s tim dr strasila). Vsechno dopadlo v pohode, porodila jsem na termin a bez problemu. Maly byl sice jako miminko hoodne uplakany, ale spis to bylo dano refluxem a tim, ze se proste nudil. Jakmile zacal lozit, tak se z neho stalo pohodove mimco. Ted ma 20m, je to chytry a sikovny kluk, sice torpedo, ale rozhodne nevypada, ze by ho nejak moje tehotenstvi ovlivnilo 🙂 A i kdyby na tom stresu neco malo bylo, hoooooodne se da poresit po porodu, proste atachment parenting, nepustit ho z naruce a budete v pohode oba dva 😉

@gabrielachalupova Souhlas se @sussanah, hodně se dá vynahradit po porodu přístupem, aby se mimi cítilo absolutně a bezmezně v bezpečí 🙂 Těhotenství úplně bez stresu ani není možné, je to o to horší, že jsi asi tak stokrát citlivější, takže tě rozhodí věci, které jinak hodíš za hlavu. Já jsem třeba zažila dost nepříjemný nárazový stres až šok, bála jsem se, že to malé ublíží (což byl jen další stres), ale ona je naprosto pohodová, šikovná.. snažila jsem se jí nepřivádět hlavně žádné stresy jako malému miminku.
Krom toho určitá dávka zdravého stresu je v těhu dokonce údajně prospěšná, aby dítko bylo odolné a dobře se vyvíjel mozek 😵 Hlavně se nebát předem a myslet pozitivně, nejsme stroje a život není pořád idylka 😉

V den, kdy mě zemřel partner jsem zjistila, že jsem těhotná. První polovina těhu byla šílená, pláč, zvracení, hubnutí bylo to něco hrozného. Dcerka má dva měsíce a nemyslím,že se to na ní nějak podepsalo. Je to můj živůtek. Snad jen, měla jsem těhotenskou cukrovku, ta je údajně ze stresu. A léčená cukrovka miminku neublíží. Život je boj, každá máme nějaké trápení, ale zvládnout a překonat musíme všechno, jsme přece ženské néééé 😉

Ahoj,vubec niceho se neboj.At uz se stres na mimcu podepise nebo ne,nic s tim neudelas.Ja mela taky stresu dost,stehovani,hadky s rodici i partnerem,vyrizovani pujcky a spousty komplikaci kolem,ale dalo se to.Samozrejmne ze stres jsem se snazila odbourat ale moc mi to neslo.Byla jsem v tehu dost akcni,bydleli jsme u rodicu tak jsem musela stale neco delat aby dobre bylo,az kdyz mi dr.dva mesice pred porodem rekla at vypnu nebo porodim predcasne tak jsem zvolnila.Prochajdy jsem si ale neodpustila.A porod??Uzasny,moc rychly a bezproblemovy.Az po porodu teda nas zuzoval reflux a dvakrat ,ted s operaci potreti jsme byly zept ve spitale.Njdrive nepribyvala,pak kolapsove stavy bezvedomi a ted po operaci ledvinne panvicky.Konecne jsme ze vseho venku ale stale nas trapi prdy,ackoli je nam osm mesicu,ale to bude asi k lecbe antiiotiky a taky nam lezou zuby,mame k tomu teploty a je to k nevydrzeni obcas.Takze nevim jestli se na nas nejak podespal stres,jsme zdrave a mame se cile k svetu,a jak nektere mamci pisou e decko aktivni mamci je pak akcni to se u me rict neda,mala stale lezi a na bricho a na boky jo,ale sedet a lezt to ne,a tahne nam na 9.mesic

Ahoj, ja jsem ted cerstve tehotna asi trictvrte roku po potratu v osmnactem tydnu, takze se stresum asi jen tak nevyhnu. Strach mam stale a pred kazdou prohlidkou se klepu jak ratlik, jeste ke vsemu mam cystu, takze sila 🙂 Snazim se byt v klidu, i kdyz uz jsem se dost slusne rozcilila takze to asi jen tak v klidu taky nepujde.

ahoj, myslím, že se nemusíš bát. Já jsem v kolem 33 tt těhotenství měla stres- starší dcera chytla rotaviry, byla s tím 4 dny v Dětské nemocnici. Bohužel v té době byl v celé Dětské nemocnici kvůli chřipkové epidemii zákaz návštěv, takže tam ve svých 2,5 letech ty 4 dny ležela sama, nemohli jsme ji ani navštívit 😢 Ty 4 dny jsem doma chodila jako lev v kleci, nespala, nervovala jsem se, ....Dcera je na nás dost závislá, takže se to na ní navíc hodně psychicky podepsalo a po návratu z nemocnice to s ní bylo těžké - hysterické scény, vzdor,...No a Karolínka je úplně pohodové a hodné miminko - teda zatím 😉 🙂

Ahoj chci se zeptat ,docela často se hádám s přítelem ,skoro každy týden hádka a pláč ,chci se zeptat jaky to ma vliv na mimi ,jsem 20tt 🙂

Já si troufám tvrdit, že jsem stres měla. Mezi 6-7. měsícem těh. jsem státnicovala 😀 Nemyslím si, že by to na Radimka mělo nějaký vliv. Krásně spí, jí, prospívá, je to spíše klidné ale zvídavé dítě. Uřvaný byl jen prvních 14 dní, ale přikládám to porodu (komplikovaný a náročný).

Ahoj já jsem u prvního prcka měla stresu až až a malý žádné následky nemá 😉
U druhého jsem stres téměř neměla a malý byl uřvaný a nespavec 😀

já nemluvím ze své osobní zkušenosti, ale moje velmi dobrá kamarádka měla něco podobného........denně se nervovala, plakala, hádali se..........maličká se jí narodila cca o 3 týdny dřív a je taková více přecitlivělá a plačtivá. Těžko říct, zda na mělo zrovna toto vliv, či prostě by taková malá byla, i kdyby měla kamarádka pohodové těhotenství.

já celé těhotenství mám stres a depresi, mimi je zatím zdravé, rodit mám za 10 dnů

pracovala jsem až do konce, odcházela 7 týdnů před
v práci jsem se nervovala a rozčilovala - naši práci přebírali Indové (outsourcing)... no kolikrát jsem chodila prodýchávat na wc (měli jsme openspace)
No prostě nic moc
ale narodilo se úplné sluníčko, pohodové miminko 😉

já chodila do práce až do konce, odcházela jsem 6 týdnů před TP a ještě jsem vymýšlela, jak tam chodit dále. Pracovala jsem v kanceláři, tzv. Openspace, měla jsem stres vždy na konci měsíce (doháněl se plán obratu, ... ) a vždy když mě nějaký klient vytočil po telefonu. Sice to nikdy nebyl takovej ten stres, že bych byla rozřílená až do ruda, ale zase naprosto v poho to nebylo. Anička byla nespavé a ubrečené mimčo, ale to mohla podědit po tatínkovi, ten byl jako miminko taky nespavec a řvoun.
Když jsem čekala druhé mimčo, tak jsme měli docela velké fin. problémy, takže jsem se stresovala myslím víc než při prvním těhu, a Vítek je hodné usměvavé mimčo.

Ahoj holky. Tak ja osobně musím říct že jste mne potesily,bál jsem se že to na mimi bude Mít vliv. 🙂 termín porodu je 10.3. A někdy to u nás vypadá jak v Itálii. Věřím ale že to bude lepší. Miluji svou ženu a moc mimi.

Ahoj maminky , já jsem smutná každý den , přijde mi ze nic nám nevychází , bydlení selhalo , nakonec musíme si podnájmu a s přítelem se mi nechce ani bavit , mám prostě depku 😔 já to nějak prekonam ale bojím se aby to nemělo fakt dost velký vliv na dítě , jsem v začátku ale to je prý nejdůležitější , nevím za boha jak se mám uklidnit a jak mám myslet pozitivne 😔 ua kazdou zkušenost a radu budu rada

Zdravím všechny 🙂 potřebuji radu, jsem v 22tt a jsem velmi přecitlivělá. S přítelem jsme se dozvěděli že čekáme dvojčátka ve 4 měsíci. Každý den jak na houpačce, jeden den spím s přítelem v pohodové domácnosti a další dva dny jsem doma jelikož mi přijde, že přítel má taky těhotenské stavy... Jednou je šťastný a potom zase obrátí jako na jiné vlně, musím říct že hádkám dodávám dosti jen už jsme na takové vlně že už semnou nechce být jelikož mám svoje stavy, deprese hlavně nálady.. Prosím vás poraďte mi jak vynaložit v tehu se stresem, brekem a náladami.. K vůli tomu všemu přece nepripravim moje dvě holčičky ó tatínka..

@drakovatynka mně pomohlo chodit do práce, ale nevím, jestli nejsi na rizikovém. Zůstávala jsem i po pracovní době, jezdila jste tam i o víkendech, jednak proto, že to bylo třeba a taky abych se nepitvala pořád dokola v myšlenkách.

Ja muzu taky pridat pozitivni skusenost se stresem :D cele tehotenstvi jsem se silene bala porodu. Porad jsem brecela v noci premyslela nad tim jak to dopadne a podobne 🙂 nakonec jsem si vycitala ze se stresuju a ze miminku ublizuju takze dalsi stres :/ no a maly je po tom vsem vesely, usmevavy, skoro vubec neplace je zdravy a fakt mu nic nechybi 🙂

Já u druhé dcery prožívala tunu stresu (nějaké problémy v těhu, brácha se mi oběsil, atd) a dcera je spíš sluníčkový dítě 😂
Za to první dcera je pesimista nad pesimisty 😐😐😐😐 a to bylo ok těhu .....

@drakovatynka tohle všechno je o toleranci. Musela jsem manželovi vysvětlit, že mi není někdy dobře a nemůžu dělat vše jako dřív a že ty mé nálady nelze ovládat. Manžel mi vždy pak řekl: A jéé zase ty tvoje jiný stavy a šel si něco dělat ven. Měla jsem hrozné nálady do 4 měsíce a teď ve třetím trimestru se mi to trochu vrací, ale snažím se to ovládat. Taky mi pomáhá pracovat, ať už doma nebo venku. Moc, už nemůžu, ale připravuju věci pro malé a to mě docela uklidňuje. Někdy jen celé dny prospím.

ahojky holky, tak já přidám svoji zkušenost.... 1.dítě - pohodový klidný těhu na neschopence- kliďas kluk- pohodář 🙂 2,dítko má teď 15 dní, celé těhu nervy a dítko uřvaný od rána do večera,,,,

Upřímně jsem otěhotněla při škole když jsem bydlela u rodičů takže hned z kraje deprese jako blázen 😟 postupem času se to odbouralo a teď mám krásný zdravý miminko..
Táže si nemyslím že by to nějaký velký vliv mělo..
Matýsek je úplně zlatý skoro ne pláče ani prdíky skoro nemá 😉😊😊😊

Já jsem teda ve 14 týdnu a mám stres teď furt azvracim když hodně brecim 😐

Já jsem v 5tt a dělám v tom skladu. Ve stresu musíš být rychlá při pickovani nebo balení objednávek. Behas tam. Doma mám 5 let kluka teď nechodí kvůli lockdown a nemoci do školky takže ho učí starší nevlastní syn a já na něj jenom řvu až se napina břicho a ještě si pouštím horkou vanu tak se po tom krvácení bojím potratu. To krvácení ustalo to dítě a ne odešlo s menstruací. Takže já tahám 2,5 letou dceru, řvu na starší dítě aby nebehalo a nevrazelo do dveří a nepadalo na roh stolu. Do toho dělám noční 0a denní a tahám těžké věci. Jsem nervni vystesovana. Manžel radši odejde na nákup než poslouchat ten řev. Do toho nevím zda je dobré napoustet teplejší vanu. Ještě první bylo přirozeně, druhé císařem a tak se bojím rostoucího břicha kvůli jizve a samotného porodu. Prý rizikové obě byli takže automaticky mě riznou. Já osobně bych se bála tlačit spodem co kdyby jizva něco to prasklo. No já jsem odjakživa uplakanek a všeho se bojím, nemám sebevědomí. A tak se stresuju. Takže nevím jak dopadne tohle těhotenství. Když ziju v řevu a stresu a bojeni se všeho 😁🤰🤱