Cca v 6tt. Najednou nevím, zda miminko chci

@ronyx dekuji za reakci. Jsem rada, ze v tom nejsem sama. Myslela jsem, ze jsem divna. Pred otehotnenim jsem pokukovala po kocarkach, maminkach s detma a ted se na ne nemuzu ani podivat ☹ je mi z toho moc smutno ☹

@alokin01 Ahoj, já na tom při prvním těhu byla hodně podobně. Ty první týdny se ve mě vše pralo a bála jsem se, že to snad nikdy nepřejde a nebudu se těšit, ale otočilo se to. Nechtěla jsem to ani nikomu říkat a s nikým to rozebírat. Když mi začalo růst bříško a viděla jsem utz vše bylo pryč 🙂 . Přeji hodně štěstí 🙂

neboj, měla jsem to taky a ještě pořád mám a to miminko bylo vymodlené. je mi přes třicet, po opuštění rodinného hnízda si žila jak jsem chtěla a pak najednou dvě čárky, po kterých jsem tolik toužila a přišla obři nejistota zda to vlastně chci. zrovna ráno jsme se tomu s manžlem v posteli smáli nesmáli , že jestli si uvědomujeme, že je to pomalu naposled co si takhle vyleháme dlouho a nic nás nežene z postele. Tak nás to zarazilo a pak jsme si řekli, že už to tak vedeme x let a nic se nezměnilo a že už je to trochu stereotyp. poslední rok už ani moc pařit nechodíme, radši zůstaneme pěkně u telky.... když jdu třeba do města a zkouším v kabince hadry tak si říkám, no to bude šílený až mi mimčo bude vříska v kočáru a já budu ráda že nakoupím rohlíky, opravdu jsem tohle chtěla? ale pak mě mimi kopne, manžel mi řekne jak je ten pupík pěkný a koupím něco malé a vše je hned jinak. věř mi, že už se těším až za rok zapařím, ale mezi tím mě (nás) čeká hromada zážitků, na které se těším ještě víc!!! příjde to postupně, z nevolnostma ještě víc znejistíš 🙂. neboj bude to dobré a cestu k bříšku i miminku si najdeme!!!

@kudrlenkaa dekuji 🙂 doufam, ze to dopadne dobre jako u tebe. Po prvnim ultrazvuku asi jeste nemam cekat zadny zazraky a zmeny v te moji nejistote co? Asi to chce vic casu?

Mam problem jeste v tom, ze jsem docela dost vazana na rodice. Nemyslim financne, ale citove. Jsou pro me moc duleziti a travim s nima hodne casu. Bojim, ze po narozeni miminka by to uz nemuselo byt takove. I kdyz me ujistuji, ze jsem v tomhle blazen, porad mi hlavou behaji ruzne myslenky. Strasne se to ve me bije... bojim se si miminko nechat a bojim se jit na interupci ☹

@alubif To je prave ono. Vzdat se ty pohody co ted mame. Mam strach ze stereotypu co by mohl nastat, ridit se podle potreb miminka... takovehle myslenky me vzdycky vykoleji ☹

@alokin01 tak je čas dospět!!! a miminem pokud budou babičky aktivní tak jak ty naše, tak se jich pomalu nezbavíš a budeš s nima možná víc, než by sisi přála 🙂 navíc jestli budou hlídací, tak není problém dítě naučit od miminka trávit čas s někým jiným než s vámi a můžeš vyrazit mezi lidi, pokud budeš kojit tak to bude malinko složitější, ale dá se to, vidím to na švagrové a úplně v pohodě, ale věř mi, že mateřské hormony v tě překvapí a ani nebudeš chtít sama dělat věci, které si dřív dělala.

Interupce mě teda ani nenapadla, miminko jsme chtěli, ale pocity jsem měla podobné. Je to běh života, je to přirozené, ale strach ze změny mi zůstal i po narození. Vyspávala jsem ale do půl roku života dcery stejně a večery s manželem máme poklidné. Ne každé dítě je tak hodné, ale i tak to stojí za to. Ale je prima občas si vyjít když máte hlídání.

Je to asi u prvorodicek normalni 🙂 taky jsem se tesila,az budu tehotna a kdyz to prislo,tak jsem zacala pochybovat.Zda to dite chci,jak se o nej budu starat,co s nim budu delat,zadny kalby atd. Hele dceri budou 3 a cekame druhy 🙂 takze klid,nejsi divna a tim mimcem nic nekonci,jen si trosku omezena,ale my davame dceru casto babickam a uz v 10mesicich jsme byli na vikend v hotelu,sice jen o par vesnic dal,kdyby horelo,ale holky to daly.Takze smele do toho 😀

Ahoj,

neboj, to je úplně běžné...prožívala jsem to samé a kamarádka taky🙂 A to jsme obě hodně dlouho na miminko čekaly a moc si ho přály. Je to najednou velká změna a do toho ty hormony...🙂 Za chvíli se to změní, ustálí a na miminko se budeš určitě moc těšit...chce to dát tomu volný průběh, nevyčítat si to, máš teď právo na změny nálad a určité obavy...ale jak uvidíš mimi na ultrazvuku, hned to bude lepší, uvidíš!🙂 A.

@nyna87
@andrejinda dekuju holky, uklidnily jste me. Myslela jsem ze nejsem normalni a uz ted jsem se kvuli tomu bala, ze budu spatna mama. S detmi mam zkusenosti. Sestra ma dve male deti. Vzdycky me bavilo si s nima hrat a tak, ale vedela jsem ze je vratim 🙂 bojim se, ze kdyz pochybuju uz na zacatky, ze by se mohlo stat ze to miminko nebudu mit rada ☹

Jasně, to má každá pokud to neni magor co si dítě přeje už xy let, taky sem si tim prošla, joj si uvědomíš že se ti život uplně otočí, to neni jen tak, ale počkej až se ti bude hejbat v břiše 🙂 začneš se těšit ....

Ahoj taky jsem si tím prošla. Děti jsem nikdy nechtěla, změnil to až můj manžel. Krátce po svatbě jsem se rozhodla a tajně vysadila HA, aby měl překvapení. Po čase to ale nějak vyšlo najevo a nakonec mě on tlačil do testu, protože jsem si příznaky odmítala přiznat. // skočily prakticky okamžitě a já jsem se rozeřvala, že žádné dítě nechci... Zpětně mě to celkem mrzí, přála bych si mít jinou reakci. Asi od půlky těhotenství jsem se na dítě těšila a svého syna moc miluji 🙂
Takže v klidu, rozhodně to není nic neobvyklého. Je to strašně velká změna celého života a to s člověkem zamává 🙂

Jak to tady tak čtu tak jsem ráda, že v tom nejsem sama. Teď jsem sice už ve 30 týdnu a na malou už se docela těším, ale na začátku jsem na tom byla dost obdobně. S nikým jsem nechtěla své těhotenství řešit a pocit zodpovědnosti za tu malou bytost mě nesmírně děsil. Před otěhotněním jsem si miminko strašně přála, ale pak, když jsem zjistila, že se povedlo, jsem si najednou nebyla jistá. Dříve jsem hodně sportovala a kdykoli jsem chtěla, prostě jsem se sebrala a vyrazila za sportem. Teď sedím už 7 měsíc na zadku a čekám. Ano, cvičení pro těhu existuje, ale žádný sport z těch, které jsem provozovala není možné dělat. Všechno se začalo měnit až ve chvíli kdy se malá začala na ultrazvuku podobat malému človíčkovi a já si začala postupně uvědomovat, že je moje, NAŠE. A počkej až se začne pohybovat. To se pro mě osobně také dost změnilo. 🙂 Pořád jsem občas dost skeptická, ale věřím, že až tu malou rošťandu uvidím bude pro mě středobodem. Pokud máš partnera, který si mimi přál a víš, že ho s ním chceš a ještě rodinu, kterou popisuješ. Pak na potrat nechoď. Já na něm jednou byla a ačkoli vím, že tehdejší okolnosti si to vyžadovali dodnes si to vyčítám. Přeju hodně štěstí a ať už se rozhodneš jakkoli tak přeji ať to dobře dopadne. 🙂

Já jsem tohle prožívala u obou těh. 🙂 asi je to normální 😉

@alokin01 Ahoj prožívám něco podobného, tvůj dotaz je již 5let starý a tak mně zajímá, jak se cítíš teď? Změnilo se to a jsi šťastná?

Snad odpovíš