Dlouhodobě nejsme s přítelem šťastní a chceme změnit bydliště
ahoj, dlouhodobe nejsme s pritelem stastni, mame jednoho temer 4 letyho kluka,uz na zacatku jsem citila signaly, ze neco neni ok, konkretne s tchyni, do te doby jsem s ni byla ok, oznacila me za neschopnou, jak sem nemohla vytlacit svy dite (sel vakuem, nezestupoval do porodnich cest a srdicko mu bilo slabeji) pak kdyz byl na svete bylo to jak na horske draze ale vzdy jsem byla ja ta neschopna, rikam to vse protoze jsem jsem momentalne v 4 mesici tehotenstvo takze dalsi dite a ty traumy se mi znovu objevuji a jak si to uz nezelam zazit...jde o to ze se necitime naplneni a take citime ze chceme zmenit i bydliste, zvlast ted kdyz jsme v tehle situaci. Moc nam vadi tchyne- pritelova mama i jeho babicka, taky jeho tata ktery zije v sousedni vesnici, z mi rodiny nemam nejruzovejsi vztahy, nevim, zacinam mit pocit, ze nas to tady vubec nenaplnuje a nevadil by mi odchod, protoze mezi nasima rodinama take neni pouto..vsechno a celou vychovu chteji dle sebe a nerespektuji nas.kdyz byl syn mensi uzivala jsem si to od roku a pul do tech 3 ale pak se to vsechno nejak tak do.ralo, reknu jak je. S rodinnimi prislusniky tak mame mnoho nezhod a nerespektuji nase pravidla. Proste vzdycky kdyz jsme nekde sami bez nasich rodim mame pocit, ze muzem volne dychat. Ted zel kratkodobe ,zijeme u jeho babicky a tchyne je tu nonstop. Uz mam z nich ponorku a oni take, do vseho se staraji a my uz jsme z toho vyhoreti a neumime normalne zdrave fungovat v ich pritomnosti, kdyz jsme pryc citime ulevu kolikrat...no a ted urychlene musime hledat nove bydliste, co by problem nebyl, jde o to ze vsechno nejak tak prichazi tak nahle, ale zvladneme to, myslim hodne na druhe detatko ze uz nedovolim aby se to jeste vic do.ralo, rodinne vztahy. Nektere vztahy s prichodem detatka zesili, nektere se zel, po.erou...jakby ste to resili v nasi situaci? bydlime na strednim Slovensku a pracujem oba z domu (ja uz jinak ani nemuzu , tady tehotne neradi berou do prace a kvuli tomu jak unavena byvam ani nemluvim).
moc chceme za svym snem a to jit bydlet nekde kde si to zamilujeme, u nas je to podminka vesnice, pritel moc rad pestuje, syn je taky spokojen (mesto ho ale negativne ovlivnuje jak si vsimam), a ja miluji prirodu, ten klid potrebuji abych mohla normalne fungovat, ale dodam,chodime i casto do mesta, proste pro nabourani rutiny, taky aby syn se zabavil. Rodine se to nelibi a nahovaraji nas na mesto,at jdeme zit tam ja jsem uz unavena z tech kecu jak nevidi jak nam tak neni dobre, oni si furt melou sve. Kvuli nasim rodinam jsme meli s pritelem velke nezhody, temer nas to stalo nas vztah, proste krize jak prase, hadky, ale vydrzeli jsme.
Co by ste delali vy?
@j.a.n.i ja to tak nemyslela, my taky samozrejme, jen sis rikam jak je tezky s takovyma lidma fungovat
Najděte si co nejrychleji bydlení jinde, omezte styky s rodinou, jste dospělí, poslouchat je nemusíte.
No, odstěhovala se. U nás to je podobný, když jedeme k moji mámě. Manzel to tam vyloženě nema rad a jede jen kdyz musí. Treba vanoce. Vzdycky je tam ticho, nebo si zaleze. Je to u nas toxický, ale jak usem v tom vyrůstala, nevnimam to tolik (hádají se spolu, ale neřeším to, protoze zrovna nikdo nerve na me a neovlivňuje to moji náladu, chapu, ze manzel to dobre nenese, ale trvalo mi to. Nechápala sem, kde je problem.🙂 ) a ideální je, kdyz se vidíme treba na jeden víkend v měsíci, nebo za dva měsíce . Proste vim, ze kdyz něco je, tak bud odjedu hnedka, nebo to “přežiju” a pak do bezpečí domu. Víceméně si dávají už pozor, ale občas se něco vyskytne. Takze bych treba ani nesdílela stěhování nějak dopředu intenzivně, nechtěla od nich radu, neřešila to s nima. Proste se stěhovat budete cca v tuhle dobu. Rozmlouvat a resit to budou furt, protoze nic nebude dost dobry.) jedním uchem tam a druhým ven. Pak si ustat ty navstevy ( jako jak casto, na jak dlouho a jestli vubec)
Odstěhujte se, na co čekáte, když vám to nevyhovuje. Vše je o financích, dle vašich možností si budete vybírat. Čím budeš starší, tím lépe se ti budou řeči tchyně zpracovávat a nakonec ti bude jedno, co říká. Nepiš prosím souvětí na 7 řádků, věty pak nedávají smysl.
A chceš odejít nebo s nimi fungovat? V tom si protirecis 🤷🏼♀️ proste jdete, jestli to tak cítíte a do svých plánu je vůbec nezahrnujte: stěhujeme se tam a tam v tomhle termínu a cus.
A až budete pryč, tak bych řešila jednak sebeuzdravovani na nějaké terapii a druhák ruku v ruce to, jak se nimi fungovat anebo taky nefungovat vůbec. Není povinnost se s nimi stýkat jen proto že to je rodina. Jsou toxický, tak je odstrihnete.
Nic jim nerikat, nechtit rady a jit. Sup sup, jeste nez porodis druhe, tak at uz ste jinde. A omezit kontakty.
Ja jsem svéprávná, takže si misto pro zivot volim podle sebe a partnera a ne podle kecalu z okolí.