Závislák na nošení. Má někdo zkušenost?
Ahoj maminky. Před měsícem naše holčička měla 2 roky a já jsem úplně bezradná, co s ní. Je totiž snad totálně závislá na nošení v náručí. Ale od začátku...
Když jí byl asi měsíc, musela jsem pořídit šátek na nošení. Bylo to opravdu šílené, pořád řvala. Postupně jsem přešla na nosítko. Musela jsem si od svého okolí vyslechnout, jak si jí tím rozmazlím (kočárek nesnášela). Já ale opravdu padala na hubu, to dítě prořvalo klidně celý den a mě by za chvíli odvezli. Takže nošení mě vysvobodilo...Nicméně po asi půl roce jsem kočárek zase vytáhla a paráda, to už se vozit nechala. Někde na jejím roce jsem nosítko uklidila do skříně s tím, že to je definitivní konec nošení. Ani mi to snad nevadilo, protože mám stále po porodu problémy s břichem (řeším s fyzio) a ona se už celkem pronesla.
Když jí bylo asi 18 měsíců, začala nošení zase vyžadovat. Vygradovalo to pár měsíců před 2. narozeninami, kdy nosím prakticky pořád. Ale hlavně - musím to být pouze a pouze já. Manžela i kohokoliv jiného odmítá. Do toho jsem zjistila, že jsem těhotná. Teď už mám celkem bříško, nosítko mi vadí a na zádech se ona nosit nechce. Nemám prostě sílu na to.
Nejhorší je to asi venku. Jdeme na hřiště, ona ujde od baráku pět kroků, otočí se ke mně, vztáhne ruce a chce nést. Pokud ji nezvednu, následuje scéna jak z hororu, sousedi si musí myslet, že to dítě snad vraždím. S pláčem a nervy nadranc dojdeme na hřiště, kde holka lítá jak blázen, klidně hodinu a pohoda. Jen co se vydáme k domovu - zase hysterák, že ji musím nést. A já už opravdu nemohu. Nejenom, že jsem těhotná, ale tak nějak celkově jsem bez síly a nést skoro 13 kg dítě mi prostě v pohodě nepřijde. A já nevím, co s tím.
Manžel mi řekl, že jsem si jí tím asi opravdu rozmazlila, přitom ví, že to tenkrát jinak udělat nešlo. Prostě jsem ji musela nosit. Ale teď? Domluva (dítěti) nepomáhá. Jednou jsme zkoušeli ji nechat vyřvat a byla to hrůza. Prostě jsem půl hodiny odmítala ji zvednout a nosit. Bylo to šílené a už to nikdy nechci udělat. Podle mě je to nějaká její potřeba. Je jí u mě dobře, možná mě testuje, fakt nevím...Ale popravdě, docházejí mi síly a pak si představím, jak tohle dělá, až se miminko narodí? To přece nepůjde.
Máte někdo stejnou zkušenost?
Děkuji všem, co to dočetli do konce. 🙂
@misak48 Ona to ale zacala delat jeste pred tim, nez jsem otehotnela. Akorat ted se to stupnuje. 🙁 Kocar nesnasi prave. Snazi se z nej zdrhnout. Bud nosit a nebo rev..🙄
A spinka Vam dcera jeste pres den?
@vikaleo Ano, po obede spi 2 hodiny, noc prospi celou.
Je zvykla ze ji vezmes, musi si proste odvyknout 🤷♀️ Snaz se ji co nejvic nenosit, klidne chodte jen pred barak 😄 Moje deti obe vedi, ze ja je uz neunesu, ale na manzela a dedu to zkouseji porad, protoze oni je proste nosi. Ze nesnasi kocarek jsem taky zazila, moje mala v nem nebyla vubec, pouzivala jsem satek a nositko ale od 18 mesicu uz jsem ji proste neunesla, takze ma na vyber bud po svych nebo na motorce. Vyjimecne ji vezmu kdyz treba nekam pospicham. Ale urcite to neni pravidlo, necham ji at se vztekne, i kdyz to asi neni takova scena jakou prozijete vy, a jdeme dal, nebo taky nejdeme 🤷♀️
@vikinkav Ano, je zvykla a ja prave nevim, jak ji odvyknout. Snazim se ji vysvetlit, ze maminka ma v brisku miminko, ze uz ji neunese a at tapka chvilku sama. Nacez nasleduje hysterak..Cizi lide na me koukaji, vesmes soucitne. Ale sousedi si asi mysli, ze ji tyram. Protoze opravdu neni den, kdy bychom nesly domu s brekem (ja uz taky nekdy pomalu brecim) 😁
Nezvedala bych. Drepla bych si k ni a obejmula. V klidu vysvetlila ze ji nosit nemuzes, ale jinak se nic nemeni. Mas ji rada, ale uz je velka a umi chodit. Ze zacatku asi nic moc nikam nedojdete, budete drepet na miste, ale proste ji nabudes nosit. Max.treba zvednout na koleno, ale proste byt na miste a ani krok. Vysvetlovat furt dokola, ze musi používat vlastni nohy. preji ti at to brzy pochopi😘
Co to udělat formou hry - bude dělat kroky jako mraveneček/slon/slepice, popoběhne k nejbližší lampě, za ruku se zavřenýma očima, chodit pozadu, cokoliv, co by ozvláštnilo normální chození.
Syn nosící nebyl, jezdil v kočárku. Ale tak nějak po druhém roce jakmile měl někam jít pěšky, tak konec. Nechtěl. Jen se nosit a to jinak na hřišti, zahradě taky proběhl celé odpoledne. Vždycky jsem ho musela motivovat, aby šel sám. Pokaždé platilo něco jiného.
Co vzít odrážedlo,aby jela sama?
Jinak se syn rád nosí i teď ve 3 a půl letech 😁
@konidana Jj, zkousela jsem a total hysterak 🤦♀️ Ona mi tohle vlastne dela i doma a to jsme prave zkouseli, co se stane, kdyz ji nezvednu. Po pulhodine revu zacala skoro modrat, vsude nudle a slzy. Bylo to sileny...
@galatea_a Hazela jsem kaminek a musela pro nej dobehnout, pak ho hodila ona a to jsme se dostaly celkem daleko. Ale uz to na ni nefunguje. Jak se jednou dostane do hysteraku, dostane ji z nej jenom noseni. Proto jsem tak bezradna, protoze v okoli nikdo tak extremne nosici dite nema.
@areh Ona na odrazedle jeste neumi, vubec nechape ten princip, ze se musi odstrkovat sama 🙈
Taky jsem měla extremně nosící a tulivé dítě. Přišlo druhé těhotenství a já byla ráda, že ujdu pár metrů a o nošení nemohla být řeč. Vysvětlování nezabíralo (i proto, že syn má poruchu pozorumění). Pomohla kombinace toho, že jsme prostě chodili prakticky jen na zahradu a sedání si k němu a braní na klín, ale už ne nošení... Nebylo to za týden, trvalo to několik měsíců. Prostě jsem mu nesměla dovolit vyřvat si nesení a zároveň musela eliminovat stavy, kdy bylo nesení opravdu třeba (jako třeba dostat ho domů).
@cilkat A jak jsi tedy zvladla tu nekolikamesicni fazi nenoseni bez revu? Co tedy delat, kdyz proste zacne rvat? Nechat vyrvat? 🙁 Do porodu mam necely pulrok, uz bych na tom mela zacit intenzivneji pracovat.
Nezvládli jsme to bez řevu. Prostě řval. Občas jsme řvali oba. Jediné, co jsem proti tomu mohla dělat, bylo právě omezovat situace, kdy obvykle nošení vyžaduje, takže prostě omezit přesouvání.
To je normální- většina deti se chce nosit. Je to prirozene. Kdyz zacnou chodit, kol toho roka, objevuji n9vy svet, užívají si novou dovednost. Pak uz to neni tak nové/zajímave a zas jim dojdou urcite vyhody, kdyz se nechaji nest nebo vezt.
Mira chuti ci ochoty nechat se nosit neni zavisla na tom, jak moc jsi nosila. Nektery chodi driv, jiny pozdeji. Nektery vic,jiny min. Nektery potřebují v8c soat, ty se vic nosej, vozej, zvlast kdyzy jsou unaveny. Muzes i nosit hodne, a přesto dite muze davat casto prednost kocaru. To fakt neni tim. 😘
Teď ses tehotna, kdyz Ti to dobre nedělá, tak proste nosit nemuzes. Dite to prijme, kdyz to tak bude. Kdybys mela nejaky uraz nebo neco, taky nenosis. Takze proste bud jde pěšky nebo se veze v kocsre. To byvh u dvouletý dala do nabidky. Urcite kocar do a z kteryho vyleze sama, zvedani je opruz a těhotnému brichu to nedělá dobre. Zastavis, sleze si, projde se, popojedete. Plus beres na klin, kdyz sedis nekde, hodne mazlis ap.,ale prostě nenosis. 2 moznosti na vyber (jdes pesky nebo do kocarku) a hotovo. Vybere si, pochopi to. RReknijiy ze pomazlis tady a takhl3, ale proste je ti blbe a nemuzes ji vzit. Fakt to chapou.
Připomíná mi to závislost na prsu aneb jak ukončit kojení... musí se rozhodnout maminka, že chce přestat kojit/nosit a dítě její pevné rozhodnutí vycítí a přijme. Pokud je nejistá maminka, že dělá správně, dítě se vzpěčuje. Říct si A dost! Jsem těhotná, malá už si nošení užila, teď nosím miminko a s dcerkou se budu mazlit, ale nenosit, nikdy, neustoupit, vydržet. A hle, funguje to. Hodně štěstí 😉
Asi nebude zbývat, než co nejvíce eliminovat ty příležitosti, chodit jen kousek před dům a vydržet a vysvětlovat vysvětlovat.
U nás ještě jednu dovolenou docela fungovalo na výletech, že jsem dala budík, pět minut jdeš, dvě minuty se neseš a pak jsme zvyšovaly ten čas kdy šla. Bylo to pekelný období, ta mladší to teď na procházkách dělá taky, ale už ji je dva a půl a prostě si vynucuje, takže tam už já prostě nepovolim i za cenu toho, že teda nikam nejdeme.. minule mi zůstala sedět pod kopcem v lese a řev, šla jsem dál s tím, že budu za rohem, ať kdyžtak přijde, kdykoliv jsem se jí ztratila za rohem popobehla, aby mě viděla, znovu si sedla a brečela dál, u nás je to teď často i kvůli oblíkání, jídlo, všechno má dělat maminka.
Myslím ze odpověď znáš proste nenosit . Ví moc dobře jak na tebe
Na mě to dcera taky "zkoušela", když se víc rozchodila. A i teď chce část procházky, když není v okolí nic zajímavého nést. Řeším tak, že buď poponesu na zádech, nebo se snažím něčím nalákat a jdu před ní. Ze začátku taky scény na celou vesnici, ale pak si zvykla. Ještě mi pomáhá něčím jí zaměstnat ruce, ať si něco nese. A taky jsme dostali takový otevřený vozík, ve kterém ji vozím na větší vzdálenosti, má z něho lepší přehled než z kočárku.
Spí sama nebo s vámi?
Necetla jsem vsechny prispevky, ale mela jsem to s dcerou podobne. Kdyz zacala knourat, ze se chce nosit, vysvetlila jsem, ze na to nemam silu. Zastavily jsme se na chodniku, chvilku potulily a sly dal. Nebo jsem ji rekla, ze az budeme na hristi, sedneme si na lavicku a potulime se. To byl nejcastejsi duvod, proc se chtela nosit, nebo si proste potrebovala odpocinout. Doma jsme to resily stejne. Nebo jsem venku za chuze rikala rikanky, zpivala, pocitaly jsme kroky (od 1 do 10), nebo jsme behaly, rozptylovala jsem ji okolim... Docela v kratkem case pak pochopila, ze uz ji nosit nebudu. Preji pevne nervy, jednou to prejde 🍀
@netopejr Dekuji, je to jak pises ☺️
Vcera jsem to zkusila a vzala ven kocarek. Usla 3 kroky sama a pak zase "mami mamí" a ze nosit. Sla do kocarku. Vyndala jsem ji o chvili pozdeji, zacala se vztekat a sama si do nej vlezla zpatky 🤷♀️😁 Takhle jsme se projely hodinu. Pak doma dobre a ani jedna scena...zatimco dnes rano horor. Hysterak sileny, ja sedela na zemi a drzela ji, ona me vzdy vzala za ruku a ze chce nosit. Tak jsem si zase sedla a takhle jsme to delaly asi hodinu. Tak jsem musela zapnout televizi, protoze zacala uz skoro modrat z toho kriku 🙁
Ale jsem opravdu pevne presvedcena, ze uz nosit nebudu.
@samettka Ano, asi to tak bude s tim rozhodnutim. S kojenim jsem to mela snadne, holka se mi sama odstavila, uplna parada. Ale tohle je des.
Jsem uz ale opravdu odhodlana, jen to asi bude dost narocne (viz muj dnesni prispevek). Ale vydrzim, uz citim, ze mi jde skoro o zdravi 🤔
@codal A jak dlouho trvalo to pekelny obdobi se starsi? Mne uplne desi, ze by to takhle bylo x mesicu...
@garpova Ano, to jeden cas pomahalo. Dala jsem rohlik do ruky a slo se. Pak to sklouzlo v to, ze jsem ji nesla a ona si ten rohlik v klidku jedla na mne. 😁
@drakenn Spi v nasi posteli. Manzel tam nespi, protoze vstava brzy rano do prace a nas to budilo obe. Takze spime spolu. Ale ona je takova, ze ji staci uspat a pak tam nemusim byt. Spi v pohode celou noc a nebudi se.
@milisent Dekuji, snad to prejde brzy. 🙏 U nas prave nejake vysvetlovani a nebi snaha o jinou cinnost moc nefunguje. Jak se dostane do stavu hysterie (a to je vazne rychle), tak uz ji z toho malo co dostane. 🙁
Jinak dekuji vsem za poznatky a pochopeni 🍀 Pomohlo mi to si v hlave urovnat, ze nosit uz opravdu ne. Mela jsem porad pocit, ze je to moje male miminko (to samozrejme porad je 😁) a ze me potrebuje mit co nejblize u sebe. Ale uz mi slo tak trochu o zdravi...
Dnes jsem to venku vyresila tak, ze jsem nasla stare slapadlo, takze kdyz chtela nosit, posadila jsem ji na motorku a jelo se. Ona cela stastna, ze nejde a ja stastna, ze nenosim. ☺️
Mě to připadá jako přirozená reakce na to, že jsi těhotná. To dítě to vycítí a ujišťuje se, že jsi tu stále i pro něj. Určitě bych to nespojovala s nějakým "rozmazlenim si" dítěte tím, žes malému ještě ani ne ročnímu miminku vyhověla v jeho potřebách a nenechala ho vyrvat v kočáře. Když jdete na to hřiště, tak v kočárku by se tam odvézt nenechala?