Vztek dítěte. Jak to řešit?
Ahoj, syn má v červenci 3 roky.
No, a začal se šíleně vztekat když je manžel přítomen .
U babiček sem tam zazlobi, ale jinak je dle slov babiček milionový.
Já mám 25, manžel 31.
A když jsem sním sama doma tak je zlatý, rád pomáhá, vaříme spolu, na procházce super, na zahradě si i sám hraje, občas přijde že něco potřebuje.
No a jak se poobede vyspí, tak už je tatínek doma, na tatínka se moc těší,
ALE, od odpoledne jak jsme doma všichni tak je jak kdyby mi ho někdo vyměnil, šílené se vzteká, dělá scény, všechno co udelame mu vadí, nedej bože aby si tatínek ke mě třeba přisedl. I když se tatínek doma tak se mu věnujeme jak se jen dá. Třeba si k sobě seženeme na zahradě, a jakmile nás vidí tak se naštve, a začne házet s hračkami, dělá naschvály.
A nevíme jak to řešit.
Poradí mi tady někdo ?
Jinak je to stejné i když je manžel sám sním doma a já třeba v práci.
Možná je tam jednak žárlivost (když mu vadí, když si tatínek k tobě přisedne). A taky mě napadá, že tatínek má jiný přístup k výchově - možná jsou to dva kohouti na jednom smetišti, boje o moc? Další věc ještě může být, že syn je odpoledne víc unavený než ráno, tak je protivnější kvůli denní době?
Vynucuje si tatínkovu pozornost. Na jednu stranu je to super, protože to znamená, že ho má fakt rád a je mu vzácný. Na druhou... rpostě je čas nastavit hranice "ne, tohel dělat nebudeš, nebo si s tebou hrát nepůjdu" "ne, maminka má přednost - teď jsem si hrál půl hodiny s tebou, teď si chci povídat s maminkou", "ne, hračky se nehází - ještě jednou s ní hodíš a přijdeš o ni. Nenechám tě rozbíjet své hračky".