Vyžaduje nonstop mou přítomnost

Soucítím mám to samé doma, už mu budou 3 měsíce a trošku se to asi lepší, vydrží chvíli na podložce koukat na zvířátka. Ale do toho mám staršího, který chce taky pozornost. 🤦🏻 Je to na palici, ale zlepší se to. Mě trochu pomohlo uspat mimčo v posteli a pomaličku se vyplizit, ale taky to bylo jen na pár minut.

Já bych ještě zkusila hojda vak, ale spíš zkoušela bych šátek - aspoň u mně chvíli trvalo, než jsem v tom navázání získala praxi.

Co šátek? Tohle je náročný. Já to řešila tím, ze jsem syna uspala v náruči, pak ho opatrně přemístila na kojici polštář a mazlila takhle ale musel byt u mě a ne vždycky se zadarilo samozřejmě. Ale doteď si pamatuju jak první týdny jsem se zvedla z gauce snad fakt jen když jsem potrebovala na záchod, to hold sice plakal ale přišla jsem co nejdřív. Bylo to nepříjemný ale zase ta minuta pro nej trauma taky nebude - teda tak jsem to vnimala já. Spát v posteli jsem začala snad až po dvou týdnech (já teda byla po císaři, kojení mi neslo a syn byl furt na prsu) a samozřejmě byl na mě. Zkusila bych ten šátek pro novorozence, na fb je skupina “nosime děti” a tam Vám poradi.🙂

Je to dost narocne, ale uplne normalni. Paradoxne me ve stejne situaci nejvic pomohlo prijmout to jakok fakt a prestat s tim bojovat, prestat se snazit miminko odlozit a prijmout, ze potrebuje byt porad u me. Privazala jsem ho k sobe satkem a byla jsem nejakou dobu fakt jenom pro dite a s ditetem. Za nejakou dobu se to zlepsilo

Je to narocny, nejvic na pest jsou pak komentare "co budes delat, az bude chodit" "male miminnko jenom papa a spinka, to je pohodickaaa". Ale dobra zprava - mas-li narocne miminko, tak se to vsechno casem zlepsi! :D

@nefrita měla jsem to stejně, už mě nebavilo furt něco vymýšlet, tak jsem byla s mimi nonstop. Vždyť je to jeste novorozeně ❤️

co hnízdečku na spinkání? zkus třeba je provizorní z kojícího polštáře, nebo péřový polštář.

@nefrita u miminek se to často mění. Dcera teď oslavila rok, v noci se budí každou hodinu s řevem a spát musí jen se mnou. Stejně to měla i první dcera. Soucitim s vámi a přeji pevné nervy. 🍀❤️

Pamatuju si ty první týdny s miminkem, člověk má pocit, že ho má opravdu nonsop v náručí. Ale zkus se na to podívat z jeho pohledu. Devět měsíců v bříšku bylo u tebe opravdu nonstop. Bez přestávky slyšelo tvé srdce a cítilo teplotu tvého těla. To je to, co je pro něj normální, na co je zvyklé a v čem se cítí v bezpečí. Takže i když my máme pocit, že ho máme nonstop u sebe, pro miminko je to zásadním způsobem míň, než bylo zvyklé. Proto tolik miminek miluje šátky, díky nímž je maminka může mít na těle ještě častěji. Je to dobrý způsob, jak poskytnout miminku pocit bezepčí, na který je zvyklé, a zároveň si uvolnit ruce na udělání toho, co je nezbytné. Pamatuj ale, že jsi v šestinedělí, takže sezanm toho, co je nezbytné, by se měl smrsknout výhradně na to, co potřebuješ ty a miminko.

@nefrita šatka, nosítko. 3-týždenné dieťa má naprostý nárok na neustálu prítomnosť matky. Veď bolo doteraz stále s tebou. A ono vôbec nevie o tvojich potrebách. Je to ťažké ale je to tak a je treba to riešiť než sa utápať v tom ako je to na 💩. Dieťa nie je plyšák, skús sa vžiť aj ty do neho.

@nefrita rada na to neni. jen vydrzet. mam takovy uz druhy kousek 🤷🏼‍♀️ jen se presunula z bricha o patro vys 🤣 no nejvic me drazdi kecy "jak sis ji naucila"...ne ho*no, kdo to nemel, nepochopi. tohle to dite nenaucis, ono to tak chce. a ani ho tim neucis necemu patologickemu. prvni sem opravdu intenzivne nosila pul roku. nastesti byla v poho s nositkem. pak zacala postupne opoustet moje telo 😄 a s touhle druhou fakt nebojuju 😅🙈 potrebuju prezit a ne furt neco vymyslet.

@nefrita to je normální.Chce být u maminky.Ja měla dceru na rukou do dvou let 😁A k tomu 4- letyho syna.Ale to si asi nechtěla slyšet...Drž se.
Hlavně stě ještě v šestinedělí,tak je ješte brzo na nějaké závěry.

@gbp no to je přesný, já měla naopak dítě co (tedy v pár měsících, nepíšu o době po narození) úžasně spala, byla hodně spavá a já pro to neudělala vůbec nic, nikoho jsem nic "neučila"...

@jahodi
@gbp ja od kazdyho jeden kus, prvni nekontaktni, druhy neodlozitelny, takze muzu potvrdit 😆

Nejmladší strávila půl roku nonstop u mě, i v noci spala na mě, přes den šátek, nosítko nebo v náručí, občas usnula u někoho jiného, ale jinak pořád jen v náručí nebo u prsa 😁 hodně sil a vydržet, přejde to 😉

@nefrita No moc ti neporadím, takový kousek mám doma 😀 první dva měsíce jen na mě, skoro celý den v nosítku, protože běhat kolem staršího jinak moc nešlo, v noci vedle mě. Zhruba po těch 2m vzal na milost postýlku a je v ní schopný i teď pres den usnout, teď má 7m a v noci nespal v postýlce ještě ani jednou, spí stále se mnou, když vstanu je do dvou minut vzhůru 😀 naštěstí oba chodí spát ve stejnou dobu, starší má postýlku přitaženou k naší velké posteli... No řeším to tak, že mám Netflix v telefonu, bezdrátová sluchátka a mám své večery jak před dětmi 😀😀

@nefrita Dobrý den, je to velmi náročné a připomíná mi to moji dcerku. Do 6 měs. byla na mně doslova přilepená, to spala klidně 2-3 hodiny a kočárek, postýlka 10 min. Myslela jsem, že to nepřežiju (nakonec jsem to přežila 😅)
Kamarádka mi říká, vydrž do půl roku a určitě se to otočí… a opravdu v 6 měs jako když otočí a začala sama usínat v postýlce a je to od té doby zlaté dítě za odměnu. Když se narodila, syn měl právě 4 roky, ale byl už v té době velký pomocník a hlavně zamilovaný do toho malého miminka. A to byla taky veliká motivace. Tak se držte a ať je čím dál líp. 🍀💗

@nefrita Tak asi tě moc nepotěším, ale srovná se to až později. Moje malá má 10 měsíců. První 2 měsíce ani nevím jak jsem přežila. Nonstop na rukách, uspavání třeba i hodinu a půl, a když jsem jí odložila, sotva jsem si sedla na záchod, hned kravál. Nejedla jsem, nespala, záda v háji, prsa bolavy. Celé dny jsem na to byla sama, a pak když přišel můj večer z práce a vycitave něco prohodil o obědu nebo neporadku, myslela jsem, že mu vyrazím nůž do zad. Jak se začínala rozkoukavat, už to šlo a hlavně ihned po tom, co jsem změnila vigantol za Terezii. On nam totiž způsobovat neklid a nespavost. Zvládneš to, věř si, pak až se na tebe za pár týdnů usměje, bude vše zapomenuto a s každým dalším úsměvem budeš získávat sílu a motivaci to vydržet.

Satek, nositko, zkoušet. Posílám hodně sil, Stepanek je též to neodlozitelne miminko, zlepšilo se to od 3 mesice, ale i tak spi večer jedine se mnou. Už jsem si zvykla, ze co neudělám do 7 do večera proste neudělám

@nefrita posílám hodně sil, jistě se brzy sžijete. Já s dcerou nemohla také nic, nakonec mi pomohl hodně šátek. Ale co se nám také osvědčilo bylo uspávání na gymnastickém míči. Když byla malinká, tak ji tam uspavala i manžel - třeba v hnízdečku nebo zavinovačce, aby se mu lépe držela a pak přendala do postýlky

@nefrita živě si na tohle období vzpomínám, měli jsme to hooodne podobné, výhoda byla vlastní dům se zahradou, kde takhle malinká dcera(nyní 10mesicu) v kočárku usla, já ji po vytuhnuti pod okno, poprosila babičku ať hlídá a já si mohla dát sprchu 😂 oni teď se mi to směje ale tyhle první 3 měsíce jsou opravdu má Chocholouška, to chce prostě vytrpět, obrnet se, ikdyž, dcera má teď období kdy taky nemůžu odejít od ní ani na 2 metry, ale po usnutí v náručí se dá odložit do postýlky aspoň. Časem se naučíte spoustu grifu, třeba já už zvládám aji WC s malou v náručí🙈😂🤭, jak sedí, udrží hlavičku tak je to lepší ❤️❤️ vytvoříte si nějaké rituály, harmonogram a to miminko bude mít jistotu že je všechno v pořádku, já když už fakt nezvládala nestíhala, tak jsem malou pripla do autosedačky, cumel do pusy a dala rychlosprchu a pak už si tak nějak třeba zvyklá když uslyšela vodu že se maminka umyje a hned se k ní vrátím a budu se mazlit apod., Přeji opravdu moc sil a trpělivosti, soucítím 🍀❤️❤️

Soucítím,ale je ještě malé a chce tvoji přítomnost,zkus ten šátek,třeba si zvykne,ale když musíš na záchod dej ho do postýlky,a nech ho chvíli brečet,přece se nepočuráš a u vaření ho klidně dej na chvíli do lehátka a mluv na něj,a když máš vše hotové a chvíli volna sedni si na pohovku a dej si ho na hrudnicek ,takhle mi spala ta starší dcera