Holky já už prostě nemůžu. Dneska jsem zase bouchla. Za měsíc rodím a naše 2letačka je šílená v jídle. Jako jak to s ní budu dělat, až tu bude prcek, to nevím. Nechávám ji samozřejmě jíst samotnou. ALE! Už asi rok pořád dokola hází jídlem a příborem na zem. Jako chápu to, když byla malá, ale ve dvou letech by už snad mohla jíst normálně ne? Zkoušela jsem si toho nevšímat, nekomentovat to, neuklízet to, pak to zase uklízet, vynadat jí za to, vysvětlit jí to, dát přes ruku, ale nic nepomáhá. Už to asi fakt dělá schválně, ale já už toho mám dost. Člověk ji nemůže nechat chvíli samotnou s jídlem, jinak bych mohla uklízet všechno v okruhu minimálně dvou metrů. Jsem z toho vyčerpaná a čekám, kdy už se to konečně zlepší a ono pořád nic. Kdyby aspoň byla nějaký jedlík, jenže pořádně se ani nenají. Vařím klasický domácí jídla, suroviny máme vesměs domácí. Manžel jezdí domů na obědy, takže jíme všichni společně u stolu, žádná televize nebo hračky. Už si připadám, že snad vařím nějaký blafy, že to nechce jíst. To tak ovocné knedlíky nebo palačinky, to by jedla. Houby má ráda. Takže včera houbová omáčka s knedlíkem. No sní jeden knedlík, pak se v tom hnípe a hází na zem. Dneska fazole s chlebem, má je ráda, ale co snědla? Tak jako možná 4 lžíce, kousek chleba a konec, zase lítaly na zem. To už jsem bouchla, dostala přes ruku až chudák brečela. Masu taky moc nedá, to ještě tak kuřecí nebo rybu. Když začne dělat kraviny u jídla, tak bych ji nejradši vzala a dala pryč od stolu, jenže je to hubeňour a já zase potřebuju, aby se najedla. Nemůžu si dovolit ji držet hlady každý den. Jí to je úplně jedno, kdyby nejedla. To samý s pitím, kdybych jí to pořád nepřipomínala, tak se nenapije. Snídaně jsou taky katastrofa, to nechce skoro vůbec nic. Přeci musí mít hlad po noci, ne? Ještě tak odpolední svačina a pak sní docela pěkně večeři, protože už má asi hlad. Kdo by taky neměl. Snažím se jí necpat žádné sladkosti, ale občas jí musím něco dát, protože to sní s chutí a já jsem v klidu, že aspoň něco sní. Má ráda ovoce a zeleninu. Kdyby mohla, tak jí jenom rajčata nebo mrkev s jablkem, ale to taky nejde pořád. Omlouvám se za výlev, ale už mi dneska došly nervy. Prosím vás, jak to máte vy a co si o tom myslíte? Nemáte nějaký fígl, jak na to? Uklidněte mě, že se z toho nezblázním, až tu bude druhý mimčo. Nemůžu u ní potom přeci pořád sedět a přemlouvat ji, aby jedla a hlídat, aby na sebe nevylila polívku nebo nepoházela všechno po zemi a po sobě. Vím, že doma nebudu mít dokonale čisto, ani to nestíhám, ale když už konečně vytřu, tak chci, aby to chvíli vydrželo a nemusela jsem s pupkem vytírat každý den.
@jjasmina Já už se snažím mít pevné nervy rok a už mi nějak dochází. Neteř (o 2 měsíce mladší) jí krásně sama a hlavně něco sní a má nějakou zásobu kil na sobě (není tlustá, ale normální dítě). Ta naše má všehovšudy 12 kilo. Ze začátku jsem ji nechávala patlat se v jídle, děti mají objevovat, ale kurňa už jí jsou 2 roky, tak by se mohla začít trochu chovat. V jejím věku už jdou děti do školky a umí jíst. Pořád si říkám, co jsem kde udělala blbě, ale nemůžu na nic přijít.
Chybu nikde neděláte, každé dítě má svoje tempo ❤️ale jsou to nervy
Jeden knedlík a konec? A kolik by toho mělo dvouleté dítě sníst? 😲 Jako jestli neváží 7 kilo, tak bych ji úplně s klidem sundala ze židličky a nechceš jíst, nejez, tohle se u jídla dělat nebude
Další jídlo je svačina. Mezitím samozřejmě dodržet nic, žádné křupky a mističky s dobrotama. 🤷♀️ Čím větší má pozornost, tím víc to bude dělat. Hlady určitě neumře, neboj se.
@jjasmina Děkuji, jdu si dát na ty nervy čokoládu 😀
@prejeta_zaba Právě že už si taky myslím, že to dělá schválně. Proto asi bude jistější ji sundat a čau, protože řvát na ni nebo ji mlátit fakt nechci. Po obědě chodí spát, takže pak je hned svačina, nic mezi. Když ji nechce, tak ji taky dávám od stolu. Jenže ten oběd mi pořád přijde víc důležitý než svačina. No uvidíme, zkusíme to jinak a třeba jí to už konečně dojde 🙂
Dnes na oběd u nás tři lžičky a dělá blbosti a odchází, nechceš, nejez. Takže asi tak a to má 2,5
@jjasmina A kolik váží? Ještě jsem zapomněla říct, že u nás jedno jídlo trvá minimálně půl hodiny, takže taky děs.
Syn je trochu mladší, ale taky "svůj" - když mu chutná, sní toho opravdu hodně. Ale hned jak dojí nebo dopije, mrskne nádobím o zem 🤦♀️ Ani nenaznačí, prostě poslední lok a hrnek už letí, totéž talíř. Dělá to asi týden a nepomáhá nic. Když jíst nechce (nemá na to chuť?), tak se v tom naštěstí nenimrá, ale rovnou mi talíř vrací. Kdybych si ho nevzala, mrskne s ním. Já jsem teda v tomhle dost neoblomná - nechceš? Nevadí, nejez. Další jídlo až např. svačina. Přijde mi, jestli to pro dceru není dlouhé, ta půl hodina. Prostě dokud jí, sedí u stolu. Dojedla a nimrá? Odchod od stolu. Přeju pevné nervy, taky tohle nimrání a šeredění s jídlem blbě zvládám 🤦♀️
Dcera jedla od prvního příkrmu sama (BLW), má teď dva a čtvrt. Je to dost podobné, už jedla hezky, ale zase se v tom začala patlat a házet jídlo a příbor na zem. Jediné co pomáhá je trpělivě vysvětlovat. Když začne dělat kraviny, nečekám až bude půlka jídla na zemi, při prvních náznacích se zeptám, jestli bude ještě jíst. Někdy řekne jo a spořádaně jí dál, většinou ale řekne jo a stejně dál dělá kraviny. V tom momentě jídlo dávám pryč. I když je to těžké, tak nekričet, neplácat, tak se akorát naučí, že bude mít pozornost když to bude dělat. Když to jde tak zapojit do úklidu a jak se píše výš, další jídlo svačina a žádné křupky a dobroty mezi tím. Jinak mi dcera váží 10,5 kg 🙂
@emillyhk Tak to vám přeju, abyste to včas utnuli, protože já po roce jsem z toho fakt hotová 😀 Ale je to přesně tak, bez varování letí příbor i talíř. Ten talíř naštěstí prázdný. Možná mám přehnané nároky na velikost porce, nevím. Ale je pravda, že když jí to chutná, tak toho sní hodně. Tak si říkám, že asi vařím špatně, když většinou toho sní málo (podle mě málo, třeba toho je dost, nevím).
@moonulka Ano, tohle dělám většinou u svačiny. Nechceš? Tak dávám pryč. Ona je schopná se vztekat a začít brečet, že chce dál jíst. Tak jí to teda vrátím. Někdy jí dál, ale většinou začne zase dělat blbosti. Vezmu jí to znova a ona zase brečí a vzteká se, ale to už jsem neoblomná a jídlo nevrátím. Říkám si, že už je dost velká na to, aby tomu rozuměla.
Určitě nevaříš špatně 😊 Jen děti mají (stejně jako my) svoje chutě, oblíbená a neoblíbená jídla... Já třeba vůbec nejsem na omáčky a knedlíky. Moje dítě miluje knedlíky a guláš (jiné omáčky ne) 😆
Hele věz, že tvoje dcera je krásný jedlík. 😀 syn má za dva měsíce 3 a nejí. Kdybych ho nekrmila, tak nejí nic. Opravdu, kdybych to nechala na něm, tak ráno vypije akorát mlíko, dopoledne možná pár krupek. Na oběd by mu bohate stačilo např půlka parku, půlka té malé kostičky filé, tři lžičky těstoviny. Dál nechce a musim do něm cpat. Čerstvou zeleninu nesni žádnou. Jako nic. Za celý život snědl asi půl kolečka okurky. Ovoce ještě jakžtakž, ale zase pod tlakem. Večer mu docela chutná kaše,.ale zase ho musím krmit.
Má tak tak 12,5kg. Včera se houpal na hřišti se stejně starou holčičkou a ta měla 17kg, vedle ní vypadal jak půlroční dítě pomalu....už jsem si prošla snad všema fazema jak ty a zkousela jsem taky všechny rady a triky. Nic. Teď jsem se s tím už tak nějak smířila, že prostě asi nikdy žádný jedlík nebude.
Jo a taky mám mladsi, ta se narodila když měl 15m. Prostě jsem ho krmila a mala se u toho kojila třeba
..
malá má 13 kg, ale házet s talířem se už odnaučila, zatim jen vylívá pití z hrnku..Ona jí taky dlouho, ale za 5 mes má jit do školky, kde mi bylo řečeno, že musí sedět pěkně u stolu ikdyž nejí, žak uvidíme jak na tom bude
@me_druhe_ja Fakt, až takhle? :-O No začínám se pomalu uklidňovat, když to tady čtu 😀 Od malička byla podle doktorky (tabulek) hubená. Nikdy jsem se nějakými tabulkami nechtěla řídit, ale přeci jen ten červík v hlavě hlodá a říkám si, že když toho sní o trochu víc, tak se nic nestane. No a pak se někdy neudržím a asi na tom větším jídle zbytečně lpím. Pak mám hroznou radost, když sní třeba 2,5 palačinky nebo 3 ovocné knedlíky, 2 vajíčka, celý toast, misku rajčat, papriku, salát z jablka a mrkve, talíř polívky atd. - a to během chvilky a bez zbytečného házení čehokoli kamkoli.
Naprostý souhlas s @prejeta_zaba. Mýmu synovi budou 2 roky za měsíc a půl, neváží ještě ani 10 kg, přitom toho sní skoro jak dospělák a pak to z něj všechno vyleze spodem a prd se mu uloží 😅. Některý děti jsou prostě hubený. Psala jsi dost věcí, co má dcera ráda - drůbeží, ovoce, zeleninu..., tak bych se snažila vařít převážně z toho. Syn třeba moc nemusí rýži, miluje bramborovou kaši a různý omačky (naházím třeba maso a různou zeleninu a pak rozmixuju do hladka, k tomu např. těstoviny), tak mu dělám častěji takový věci. Já ho teda ještě dost krmím, protože mu to hodně padá. Občas jí sám a lžičkou taky někdy házel, někdy plive jídlo a tak. V tu chvíli prostě končíme, nechceš jíst, tak jdeš ze židličky. Někdy jsem mu dala druhou šanci (když jsem viděla, že jíst chce, jen dělá kraviny) s tím, že ještě jednou hodí lžičku, končíme. Člověk musí být pak důsledný a oni tomu moc dobře rozumí. Když ti jí aspoň něco, tak bych to udělala takto a samozřejmě žádný mlsotky mezi jídlem, když pak nechce jíst. Ona hlady neumře, z popisu mi nepřijde, že je to až takový nejedlík, že by to byl problém.
Ve dvou letech 12 kg rozhodne nemela. A jednu dobu fungovao rozhodne lip, kdyz jsem ji prostrelq maly kreslici.stolecek a sedla si z druhe strany. Normalne jsme jedly u ministolku. Jak se narodil maly a jedly jsme a on se do toho vzbudil, tak to bylo jak kdy. Vetsinou se najedla (neco malo aspon) a sla si hrat. No a nekdy mi rozpatlala termix po sobe, linu, detske kuchynce a klaviru...
Já se musím přiznat, že jsem dceru dlouho krmila. Nevím do kdy přesně, asi tak cca do těch dvou let. Prostě jsem ji krmila tak dlouho, dokud jsem si nebyla jistá, že ji mizí věřit, že musím nebude házet a že se zvládne najíst bez šíleného bince. Prostě talíř před ní, ten jsem držela rukou, ona lžíci, je lžíci a obě jsme ji krmili. I tak to strašně dlouho trvalo, třeba 45 minut. Ji to nevadilo, mě vlastně taky ne. Jídlo má ráda, jen prostě ty děti v tom věku mají své osobité tempo.
@biciklissie Nejhorší je, že ona chce poslední tři měsíce všechno sama, takže krmení nepřipadá v úvahu, to by se nenajedla už vůbec 😀
A ani když by měla svoji vlastní lžíci? Já to vždycky dělala tak, že měla svoji, já svoji a v té chvilce, co se v tom hrabala nebo zrovna otvírala pusu, že si tam něco dá, tak jsem ji tam soupla jídlo sama. Jinak mám pocit, ze by jedla tak dvě hodiny.
Já myslím že vše má svůj čas a některé děti člověk nezmění....naše dvojceci holky mají nyní 5 let (narodily se předčasně ve 32tt) no a s jídlem zápasíme snad od narození...ve 2 letech je to úplně v pohodě 😄 ale musím říct, že teď v těch 5 se konečně trochu rozhodly, a učitelka ve školce je pochvaluje že hezky jí 🙂 váží teda necelých 16 kg nyní v 5 letech (porodní váhy kolem kila). Byla bych vklidu, dcerka se to naučí ♥️
@biciklissie Má svoji hlavu, když nechce, tak nechce. Možná bych ji ošulila první lžící, ale další už by si dát nenechala 😀 Stejně se v tom nejradši patlá rukou, z čehož taky už kvetu, ale neřeším to. Do školky ještě nejde, tak se to snad za ten rok naučí pořádně příborem.
K tomu patlání jídla v rukou - nedávno jsem v podobné diskusi narazila na radu, že je fajn připravit dítěti nějaké patlací aktivity, aby si to jakože pořádně užilo. A vysvětlovat, kdy a co patlat může a kdy nemůže. Klidně bych jí uvařila balení nejlevnějších špaget a nechala ji v tom vyřádit 😉
Upřímně? Dcera ti jí krásně. Syn má ve dvou letech taky něco přes 12 kg. Mít v tomhle věku 17 kg je extrém. Taky sní 1 knedlík, půlku řízku nebo hrst těstovin. Dokud má hlad, tak jí, když ho nemá, začne dělat blbosti. Navíc je dost vybíravý, tak někdy nabízím třeba i 3 jídla a nakonec mi sní jen suché těstoviny třeba. V tabulkách je na 25 percentilu a to je kluk, to znamená, že 25% dětí váží míň a 75% víc jak on. Nic jiného. Nucením do jídla se žádné dítě ještě nerozjedlo. Nám docela pomáhá, když chci, aby jedl víc, ho u jídla zabavit třeba pohádkou. Není to možná výchovné, ale na nejedlíky to pomáhá. Tvoje dcera jí ale normálně. Zkus si představit, jak velký má v těle asi žaludek a kolik se tam toho vejde?
@petulkadodo Děkuji, tohle jsem taky potřebovala slyšet. Taky někdy nabízím různá jídla, ale moc to dělat nechci. Ono na snídani je víc možností na jídlo, než na oběd. Ale je to přesně tak třeba s těmi těstovinami. Nejradši si je ve finále dá suchý a kolikrát je nechce ani ohřát, nechápu. Spoléhám na to, že už si řekne, co chce a rozumí tomu. A s tím žaludkem - já si to právě nedovedu představit 😀 Říkám si, že když dokáže spořádat to, co někdy dokáže, tak přeci pár lžiček při jiném jídle jí nemůže stačit.
No vidis. Dcera nekdy sni jak kdyby byla prokopnuta a pak tyden ji k obedu dve lzicky ryze treba. A za tyden zas zblajzne misku na obed a na veceri taky. Teda... Takhle to bylo nez se narodil maly. Ted se zacala vic kojit s nim, kdyz se ji nechce jist, a bud sni dva talire polivky a kus obeda nebo vubec nic a jen mliko. Taky na palici.
Jeden den ji jenom mrkev. Kdyz pak udelam michanou zeleninu s kuretem, tak vybere jen brokolici, protoze mrkev nema rada...
Dcera skoro dvouletá,když mi hodí na zem s jídlem,seberu talíř a ať nejí ,ona je jedlík ,takže talíř chce za chvilku zpátky a pak se snaží jíst hezky,jinak je upatlaná pořád a stůl utřít stejně musím a když má rýží ,tak rýže je všude ,jíst jako člověk bude stejně až v těch pěti letech i moje pětileta je někdy čuňátko a když mi taky nechce jíst sebrání talíře vždy zabere,ale jak říkám mi máme doma jedlíka
Autorko můžu vás uklidnit,syn od skoro narození na Um, teď má 4,5r od malicka jí pěkně,vše sní od těstovin po omáčky,ryby,ovoce, zeleninu,není vybíravý,porce má přiměřené a má nyní 13kg.je hubený,hluboko pod takbulkami,dle doktora podvyživený ale dokud jí vše tak co s tím. Dokonce mu dělám i polévky z morkových kostí,kde je víc přírodních vitamínů a to má taky rád. Takže 12kg ve 2 letech je zprominutim luxus
Myslím, že máš přehnané nároky na porce. Syn je jedlik, má 18 kg v 5 letech a 2 houskové knedlíky sní jen výjimečně. A třeba snídaně mi hned po probuzení nejí ani jedno dítko, půl hodiny po probuzení jí mnohem lépe.
Ještě se připrav na to, že po narození sourozence může přijít období "chci krmit, neumím sama"
Já jsem za tyhle blbiny taky nadávala, bejsem totiž typ rodiče, co nechá své dítě patlat v talíře, kdy je jak prase. Hele ono se to srovná neboj ❤️pevné nervy to chce, to zase jo