Uspávání. Pomůžete, prosím?
Ahojte, mám obrovský problém s uspanim syna 3,5 let. Už od února nespí přes den i přesto, že to potřebuje. Nicméně přes veškeré pokusy se odpolední spánek nedaří. Nové máme miminko 2 měsíce a všichni spíme spolu. Vím že pro syna je tohle velmi velmi náročné, má v posteli někoho nového a musí si zvyknout, to vše vím. K mimcu se chová přes den krásně, občas má tendenci ji něco udělat, trošku žárlí ale nic hrozného. Ve er čteme knížky a říkáme si příběhy, do té doby vše v pohodě. Mimco se koji, nebo je v šátku a už spí, jakmile má dojít ale na spaní, zacně peklo. Syn skáče, dělá binec, mimco budi schválně tím, že ji chce dávat furt pusy, dnes ji tahal za pyžamo, obcas ji zmáčkne apod. Jsem pod velkým tlakem, protože mimco neusne jinak než v šátku a pokud se vzbudí, znamená to, že musím znovu uspavat a syn beze mě neusne a jelikož je vzhůru většinou od 5-6 rána a přes den nespí a ještě si v 5 odpoledne stěžuje, že chce jít spát, jsem z toho a nervy protože tak by pretahoval a další den by s nim bylo peklo. Už tak se dívám půl roku na červené unavené oči 🤦♀️Vyvsvetluju mu všemi způsoby ať mimco nebudi, ať jde spát, dnes se mi podařilo mimco dát do postýlky ať můžu být se synem pritulena, tak jak byl zvyklý, ale ani to nezabralo 🤦♀️ neposlouchá mě, směje se furt, nesnáším jak po mě skáče a tak nakonec dostane přes zadek, rvu jsem hnusná a to je pro mě hrozné, protože jsem nikdy nic takového nedělala 🤦♀️ nechci mu posouvat vecerku, vstává v 5 ráno, v 6 si jdeme lehnout a do půl 7 čteme apod pak usinal velmi rychle. Už nevím jak dál, nic nezabírá a nemůžu ho přece každý večer plácat a řvát. Mimcu chci dát taky to, co potřebuje. Nemůžu nutit 2 měsíční miminko spát samotné v postýlce, protože brácha.... Pomoc 🤦♀️
@konidana samozřejmě že bych byla radši, kdyby šel později, ale je opravdu unavený a hodně. Od odpoledne si jen stěžuje že je unavený, nic ho nebaví, nic se mu nechce, je mrsky no hrůza, proto chodíme spát brzo no.
A pujde do skolky? Nebo to zatim neplanujes? Ve skolce mi deti vzdy spaly v pohode , i kdyz doma uz vubec. Tak treba by to klaplo i u vas...
Je to obdobi a to prejde! Taky to me deti delaly, a byla jsem ve stejnych nervech jako ty. Ale zase to preslo.
No napadlo me dat mimco do postylky, at muzes v klidu uspat syna - coz jsi udelala a nezabralo. Tak co zkusit si s nim misto primeho uspavani povidat a davat mu otazky? Napr. co se mu na dnesnim dni libilo? Co se mu nelibilo? Jaky byl jeho nejvetsi zazitek apod. To u nas zabralo, kdyz jsem potrebovala, aby se zklidnily - tak oni tu svou fyzickou energii presunuly do premysleni a povidani, a pak to bylo dobre.
Úplně jsem si vzpomněla na sebe, co to bylo za nervy. Starší dcera dělala úplně to samé, když byla mladší miminko. Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem mladší dala manželovi, i přesto, že u něj hrozně řvala. Čekal s ní v obýváku nebo jí nosil různě po bytě a starší dceru jsem v ložnici uspala, jak byla zvyklá. Až pak jsem si došla pro mladší a uspala i jí. Držím pěsti, ať přijdeš na nějaký způsob, co ti aspoň trochu ulehčí 🙏
A manzela vecer doma nemas? Pokud ano,nechala bych miminko u manzela a uspala ho az pote,co starsi bude spat a syna uspala tak,jak je zvykly. Miminko ho nebude rozptylovat a bude te mit jen pro sebe tu chvilku. Dal bych nebrala za tragedii to,ze nemuzes nutit spat miminko samotne v postylce. Je o to nastaveni,vim. treba na tom nic spatneho neprijde. Aby treba po dobu nez starsi usne,bylo mimco v postylce. Nedavas ho prece na konec sveta. A jak bude mimco starsi,tak uz to nebude tak jednoduche uspavat oba naraz,mimco se bude vic zajimat o svet atd...Mam dve deti,2,5 roku od sebe. Odpoledne jsem to delala tak,ze jsme si se starsim lehli do postele a mladsi byla v postylce ( 2 kroky od nas). Mladsi bud spala nebo proste lezela,pustila jsem ji kolotoc,mela tedy dudlik,takze lezela v klidu. Cetla jsem,takze nas slysela. Starsi usnul,mladsi bud taky a pokud mladsi ne,odnesla jsem si ji do obyvaku s sebou. Vecer bud pomahal manzel nebo tim,ze syn uz byl u sebe v pokojicku,tak jsem v loznici uspala mladsi a pak s nim sla do klidu uspat jeho. Do dnes,kdyz mame spat nekde spolecne,treba u nasich nebo na chate,dovolene atd. ,tak je to masakr, je to narocnejsi. Hlavne jedna postel. Pokojicek meli do ted spolecny. Jak se stridaji vekova obdobi,tak chvilku mi chodili spat po sobe,ve skolce spolu. Ted je jim 8 a 5,5 let a udelali jsme kazdemu pokoj zvlast.
Jen tim chci rict,ze se deti muzou vzajemne rusit.
@kristyn86 manžel pracuje na směny tak když má odpolední jsem na to sama, jinak to děláme prave tak, že má mimco a já uspim staršího. Včera jsem dala mimco do postýlky a vydrželo tak snad to tak nějak půjde než se to změní, jak píšete 🙈
Ja myslim,ze kdyz bude zvykle na postylku,ze to pujde. Pozdeji jsem davala mladsi,kdyz byla starsi do lehatka nebo na zem pod hrazdicku. Nejhorsi boj nastal s nastupem lezeni,to jsem zase vzdy musela nejprve uspat mladsi a pak starsiho 🙂
A opravdu potrebuje spat tolik?
Moje dcera prestala pres den spat ve 2 letech a pres noc v teto dobe spala az od 21.h a rano vstavala v 6. Nejak ji odjakziva stacilo tech 9 hodin🤪