Trhání vlasů u roční dcery
Ahoj, dcera bude mít 1.8. rok a posledních pár dnů se při sebemenší nelibosti začala rukou bouchat do hlavy a u toho si škube vlasy. Vlasů má hodně, snad od 5m se neobejde bez culíčků a sponek, nikdy žádný problém, vůbec si toho nevšímala. A teď si x krát denně trhá chomáčky vlasů + to plácání se. Občas majzne či škrábne i mě a já nevím co s tím 🤷🏼♀️ Důrazné NE, auau a podobně, chytit pevně ruku, to všechno ano, ale spíš ji to akorát víc nasere a zintenzivní plácání nebo přejde do amoku 🤦🏼♀️ Předcházet jejím nelibostem prostě není vždy úplně možné. Přejde to než mi oplešatí nebo se majzne nečím tvrdým a fakt si ublíží? 😅 Nebo máte nějaké tipy jak ji to odnaučit?
Jinak ta cast, ze rocni dite je obcas vztekly, v amoku, neuklidnitelny a boucha do vsech kolem, to je ta vyvojove normalni cast, to je v poradku 😁🙈 akorat pro rodice tezky.
Dcera, vlastně obě děti zase vlasy motaly na prsty. A to tak, že si kolikrát uskříply prst, a nešlo nic, než to ustřihnout. Když toho už bylo příliš, šli strojkem max na 6mm. I holka. Batoleti to je fuk. Akorát jsem si pak musela dávat bacha já, šli i po mejch vlasech úplně stejně. Asi je to nějak uklidňovalo...
A u vás doma je vše v pořádku? Nějaká změna. Normální to není!
A jak je na tom jinak, vývojově vše ok? Zdrojem takového jednání bývá často silná úzkost, takže důrazné NE, plácání apod. situaci spíš zhorší. V tu chvíli je naopak důležité vytvořit jí bezpečný prostor.
Ručičku, kterou se bije, zkusit jemně vzít a hladit, případně hladit po tělíčku, jemně masírovat - ale záleží jak reaguje na dotyk. Pokud máte vysledované nějaké věci, které ji uklidňují, můžete je vyzkoušet.
Ještě bych vyzkoušela analgetika - pokud by zabrala a uklidnila se po nich, tak má pravděpodobně nějakou fyzickou bolest, kterou je potřeba řešit s dr.
Taky to může být "trest" pro mámu (děti vyhmatnou naše citlivé místo) a nebo nějaká forma zrcadla kdy máma radši než například křičet na druhé obrátí vztek na sebe (a děti poznají i vnitřní výčitky a ne pohodu. Neumí to pojmenovat, ale poznají). A nebo právě tak silná psychická bolest, až je nesnesitelnejsi než ta fyzická - která pomáhá odvést pozornost od té psychické.
V každém případě ale nepomůže zakazovat, v každém z těch případů to problém ještě prohloubí.
(Mě se podobně staré dítě dokázalo stát chvilkama zenovym Mistrem když se vztekala kvůli věci co šlo vyřešit, nebo jsem nevěděla, řekla jsem "uklidni se, vyřešíme" a opakovala to, dokud nezačala vnímat a já s ní pak probrala v klidu situaci a našla i treba náhradní řešení co bylo možné a pro ni přijatelné. Pak už stačilo i jediné "uklidni se" a z nezvladatelneho dítěte bylo klidné, které s důvěrou čekalo co se stane. Bohužel teď když je jí 5 už mi to nefunguje, možná i tím že teď nejsem tak klidná já. Ale proč to píšu, možná využít tuhle důvěru dítěte v matku... )
Naše dvaceti měsíční frajerka se také plácá rukou do hlavy, ale po nedávnem pádu na asfaltu jde při vztekání tzv. na Alláha 😆 klekne si a mlátí hlavou o zem. Těším se, až toto období přejde.
No, normalne jsem spis optimista, ktery sem pise, ze skoro vsechno je norma a obdobi... Ale to vytrhavani vlasu je fakt blby, protoze je zda se prudce navykovy 😐 a ty deti se toho strasne tezko zbavujou. Jmenuje se to trichotillomanie a jestli to dela jen chvilku, tak bych nasadila vsechny sily, aby to delat prestala.
Svoje vlastni dite bych teda radsi vzala strojkem nez riskovat, ze se to rozjede a budu tenhle "zlozvyk" resit dalsich nekolik let. Ale urcite potrebuje ukazat, jak svoje negativni emoce ventilovat mene sebedestruktivne, treba radsi rozbijet hracky, bouchat do plysaku, jecet, dupat... Vyhledove neni vubec od veci psycholog, ale cekacky jsou dlouhatansky, takze fakt se tomu diteti snazit ukazat jiny cesty ventilovani vzteku nebo bezmoci nez to trhani vlasu. To i toho bouchani do hlavy se snaz zbavi, i kdyz to vypada hur.