Totální spánková deprivace - už se o sebe bojím. Co dělat?
Ahoj, mam tri deti, poslednimu je skoro 8M. Starsi deti taky nebyly zadni spaci, ale to co zazivam ted, to je teda i na zkusenou matku dost. Maly je uzasny, hrozne sikovny, ucenlivy, docela rychlik, uz mesic vic jak mesic obchazi nabytek. Je porad vesely, usmevavy, ma rad lidi, v tomhle smeru naprosto bezproblemovy, kamkoli ho vzit, cokoli s nim podniknout. Skvele k nam a nasemu zivotnimu stylu zapadl. Vsechno ale asi nemuze byt dokonale🙂 Krom prvnich par tydnu uz od zacatku nespi nikdy dele nez jednu hodinu - ve dne, v noci. Pred den si dava takove sloficky pulhodinkove, probere se a je spokojeny, jak kdyby prospal pul dne. A v noci je vzhuru kazdou hodinu. Kdyz je dobra noc, jen si cucne a spi dal. Kdyz je horsi, zustava vzhuru. Nebreci, jen proste chce vstavat. Je kojeny, mam ho v posteli, dudlik nechce. A po takovemhle nocnim rodeu kazde rano vstavam v 5:30 a vypravuju deti do skoly. Po obede pro ne jedu 50km a rozvazim po krouzkach. Kolikrat v aute musim telefonovat s kymkoli, protoze citim, jak mi na dalnici pada hlava. A nejvic ze vseho mi chybi ten psychicky odpocinek, vecer si sednout s manzelem a pustit si film, nebo mit dokonce sex, to proste neexistuje, protoze defacto cely vecer uspavame do doby, nez jdeme spat. Hlad nema, kdyz se nepripomenu vydrzel by i nekolik hodin, hlidani zadne a manzel dela do vecera a nemuze z toho slevit, zivime dohromady 4 deti a dum. Vim, ze to neni navzdy a ze to obdobi jednou skonci, ale trva to uz tak dlouho a ja citim, ze to fyzicke strance prestavam zvladat, taky uz mi neni 25.
Co mam delat? Preziju to? Cim to muze byt, ze ma tak malou potrebu spanku? Cely den je v pohybu, jaktoze se vubec neunavi? Prijde mi, ze je dost napred na svuj vek, tak jestli ten mozecek nestiha a je porad v pozoru, nevim. Moje kriticka mamka ma to jasny nazor - ze ho porad nekam taham a jezdim a ze nema svuj klid, ze se porad kolem nej neco deje. To je ale snad normalni, kdyz ma clovek vic deti, ze nemuze sedet doma v houpacim kresle a cist pohadky cely den.
Asaaach jo. Diky za precteni.
Fuha vozit 50km daleko? To nemáte školu někde poblíž?
A jinak nezkoušela jsi šátek? Nosítko? Syn mi taky první půlrok moc nespinkal, ale jak se začal víc pohybovat tak to přestalo...
A máš ho u sebe v posteli? U nás totiž stačilo spát nahá a dítě si prso našlo, takže jsem ho nemusela vydávat z postýlky atd.
Tak v noci s chlapem pul na pul? Tohle je dost nezodpovedne nejen vuci sama sobe, ale i detem a okoli na silnici 🤷🏻♀️
A pres den - jak stare jsou deti? Nemuzou jet na krouzek autobusem? Maji tolik krouzku tak daleko z nejakeho duvodu? Neslo by to proste omezit na nektere dny, at si zbytek odpocinete?
Podobna situace, podobne mimino, ale nastesti neridim auto a se starsimi vstava rano manzel. Jinak bych posla. Ten cas jen tak vypnout mi taky chybi, chodim spat hned jak to jde, precejen vic hodin nekvalitniho spanku je furt vic hodin.
Chapu, ze manzel pracuje do vecera, ale nemuze se zapojit bud rano nebo na zacatku noci, treba si vzit mimino k televizi (jestli na ni ma nekdo z vas cas) nebo rano odvest deti cestou do prace? Neni to na furt, par mesicu a bude lip. Ale jestli si do ty doby pujdes sednout za zabiti z nedbalosti, tak se stejne bude muset zapojit vic, mikrospanky nejsou sranda, me takhke na prostredniho jednou malem spadl zapnuty fen. Nejses v tom sama, ale resit se to musi.
Deti maji skolu a krouzky v Praze a prestehovali jsme se po rozvodu. Nechtela jsem a nechci jim menit skolu a aktivity, ani tady v okoli se na takove urovni delat nedaji. Uz tak se jim dost zmenil zivot. Manzel neni zadne hovado, snazi se pomoct, ale vstava taky po 5.hodine rano a maka rukama 12 hodin v kuse, chci aby se vyspal. A navic nenakoji. Maly nechce dudlik a na prsu je dost zavisly, takze by me stejne musel budit.
Prezijes to, soucitim a uprimne krome odstaveni nevim, co poradit :( Mela jsem uplne presne stejny exemplar doma (teda jeste mam, ale nastesti je mu uz 8 a spi dobre 🙂) a dodnes netusim, proc se tak budil. Ta pomerne mala potreba spanku mu teda zustala, chodi spat pozde a vstava brzo, cely den je aktivni a je uplne v pohode. NIkdy jsme na zadnou pricinu neprisli, byl vzdy zdravy, pres den naprosto spokojene dite, ale proste v noci se budil kazdych 30 minut az hodinu skoro dva roky, nez jsem ho odstavila. Zvladli jsme to jen diky 'delbe prace' s partnerem, ja vstavala v noci, on vstal cca ve 4-5 rano a prevzal ho, abych ja se mohla alespon ty 2-3 hodiny vyspat v kuse a prezila den. Meli jsme to jednodussi tim, ze to je prvni dite. Bylo to ale uplne sileny.
Napíšu ti vlastní zkušenost. Mám tři děti, všechny jsou od miminka nespavci. Prostřední dcera se do tří let budila co hodinu. Nejmladší má 2,5 roku a spí příšerně. Už jsem po těch devíti letech nevyspání dost vyčerpaná, bolí mě každý den hlava, mívám mžitky před očima, mám problémy se spánkem, velké výkyvy nálad. Není to dobré... Zkus popřemýšlet, jestli je nutné děti vozit do kroužků. Kolik jim je let? Myslím, že důležitější je si odpoledne odpočinout než jezdit tam a zpátky. Dětem pusť pohádku a jdi si lehnout. Proč vstáváš tak brzy ty? Manžel přece může taky. Kolik hodin denně pracuje? V kolik hodin přijíždí domů? Ať se zapojí o víkendu. Osmiměsíční dítě už by mohlo pár hodin bez maminky zvládnout, pokud není extra závislák nebo nemá separační úzkost. Párkrát týdně jdi spát rovnou s miminem. Stejně píšeš, že pořád uspáváte, tak budeš mít aspoň delší odpočinek. Mamka pohlídat nemůže?
@oplatecka ony zavodne sportuji, ta mladsi dela zavodne dokonce dva sporty. A stejne tam jezdime do skoly a tu menit nebudeme. Rano si je chci vypravit sama, jsem rada, ze je manzel alespon odveze a stejne malej dele jak do 6-ti nespi, takze tu pul hodinu uz vem cert. Manzel je skvelej, jen toho ma taky hodne. Denne dela 12h rukama, ve vedru, v zime a ve volnu se snazi makat jeste na baraku…. No jo, ukously jsme si velke sousto, ted uz to vim. Ale nejak jsem necekala, ze by ten spanek az takovy problem.
Mohla bych se krasne dospat cele dopoledne, vykaslat se na uklid a vareni, ale jak pisu, ty jeho pul hodinove sloficky me tak vytrhnou😀
Mamka má možná pravdu, že dítě většinu odpolední tráví v sedačce auta, což pro něj není ideální a normální pro vývoj. V podstatě zřejmě dost velkou část dne stráví v režimu klidu v autě, nemá možnost se běžně unavit.Těžká situace, ale asi běžná u rodičů čtyř dětí.
Hele, tak potom to prostě jen přežít. Přijde mi, že jen hledáš důvody, proč něco změnit nejde, ne jak by to šlo. Ale naprosto tě chápu, jsem v tomhle úplně stejná.
Uplne divoky napad...Nemuze manzel ve volnu bejt s miminem ty spat a praci "na baraku" konat ty s miminem dopoledne? Jasne, ze toho neudelate ani pulku co manzel, ale mimino se aspon unavi a ta prace, co rok nepocka, nebude uplne stat.
..V ramci preziti bych se na 'praci na baraku' naprosto vyprdla, dokud to nepujde jinak. Manzel rovnou z prace domu a prevzit dite, ty musis alespon na chvili pres den mit neruseny odpocinek, jinak se sesypes uplne.
Rano si je chci vypravit sama ... proc? Neni kamen urazu v tehle vete, ze mas pocit, ze chces byt supermatka a mas pocit, ze selhavas, kdyz svacinu namazes vecer? Na co te rano potrebuji? Tak si nejakou dobu vezmou k snidani jen jogurt a obleci se snad umi bez tebe. Jestli ne, chystejte hromadny vecer, neni to o tom, ze te pulhodinka nespasi, Pulhodinka je hodne. Navic nevis, jestli to nebude zrovna cas kdy miminak zabere na dyl 😅 A ano, mela by ses dopoledne jestli mas sanci spat vykaslat na uklid, jinak sebe i deti na te dalnici jednou zabijes. Nemyslim to zle ani utocne, to je proste fakt.
Jaky mate rezim dne s nejmladsim? Kolik si tech pulhodinovych sloficku dava a neni to moc? Ze kdyby jich mel mene tak budou delsi a kvalitnejsi?
Jinak jestli je to opravdu tak jak popisujes, tak je to spatne i pro nej, doporucuju konzultaci s neurologem nebo alespon pediatrou. Prvni dcera byla velmi podobna (za cely den dohromady max. 8hod po pulhodinkach), dostala Pyridoxin na dozrani nervove soustavy a svete div se - pomohlo to! Jak se dite zabredne do te nekonecne nevyspalosti, neumi se ani ono sama z toho dostat ven a potrebuje neco zmenit,
@oplatecka hele to si uplne nemyslim, ze hledam duvody, proc to nejde. Tak jasne, mohla bych byt mene ohleduplna, ale nechci detem brat jejich dosavadni zivot, pratele, konicky. A co se tyce manzela, ja to zas vnimam tak, ze ac ja jsem nevyspala, zase se fyzicky nejak nenadru a kdyz deti nemaji krouzky, nebo si je obcas vezme v tydnu jejich tatinek, tak sice s miminem nespim, ale tak zevlime, placame se doma. Pravda je, ze jsem trochu spolehala na svoji mamku, ktera akorat nastoupila do duchodu, ale te se zalibil zivot na chalupe a do Prahy uz skoro nejezdi😀
Samozřejmě je to tvoje věc. Já ti jen píšu své zkušenosti. Uvažovala jsem stejně jako ty a dohnalo mě to skoro do pekla. Kdybych to měla všechno zažít znovu, myslela bych víc na sebe. Mnohem víc...
Měla jsem dvě nespavé děti a s mladší taky včetně dojíždění do školy a stavby baráku. Nevím, jak jsem to tehdy přežila, ale nakonec přežila. Ani teď, když je mladší 5, bohužel většina nocí není bez probuzení, ale je to mnohem lepší. Na dálnici jsem si pouštěla nahlas písničky a v nejhorším se fackovala. Držím palce, ať je to brzo lepší….
Já budu pro někoho možná nepochopitelně drsná, ale zkus se nad tím s nadhledem zamyslet, jestli na tom fakt něco není... Matka je lvice, musí být nažraná, aby dokázala nalovit dost i pro svoje děti a aby je mohla ochraňovat. To stejné platí se spánkem.
Pokud nebudeš odpočatá, neochraníš svoje děti, nepostaráš se o ně dostatečně. Můžeš způsobit nehodu, ublížit tím svým dětem nebo někomu cizímu, můžeš být na děti zbytečně nevrlá, sama se v tom necítíš dobře, začíná trpět váš manželský život, jedno manželství ti už ztroskotalo, takže pozor i na to. Zkrátka bych omezila uspokojování potřeb dětí a zaměřila se na uspokojení svých základních potřeb, protože v téhle situaci jsi důležitější ty, abys tu mohla pro svoje děti být. Uspáváš koho do doby než jdete spát? Jednoduše jde dětem vysvětlit, že je na čase naučit se postupně usnout sami. Ono to zvládne i to mrně, postupně. Klidně by mu mohlo pomoct spát v postýlce, v posteli se možná budíte navzájem (chápu, někteří si zase myslí, že dítě spí lépe s rodiči v posteli, ale ono tohle má každý skutečně jinak, někteří ke spánku naopak preferují klid). Pokud se dítě v noci budilo a nic ho netrápilo, tak jsem k němu nevstávala, nechala jsem ho být a pokud možno spala dál. Dítě se naučilo, že si třeba samo chvilku pohraje a hlavně zase samo klidně usne. Kojila jsem do dvou let, není to o dom, že bych nekojila, ale v noci už žádné dítě po půl roce ne, protože to nebylo potřeba (vím, každé dítě je jiné, ale někdy se dá s těmi návyky trošku pohnout naším směřováním, jindy to nejde, chce to zkoušet).
Starší se mohou ráno vypravit samotní, večer připravit věci, poučit je co a jak, vstát klidně na budíka... Jestli dobře chápu, jsou to už školní děti, takže tam nevidím jediný problém. Přejíždění ze školy do kroužků - nezvládnou aspoň část taky sami? Nevím, kolik je nestaršímu dítku, ale nezvládlo by dojet domů třeba aspoň 1-2 x v týdnu veřejnou dopravou samo?
Jeden den v týdnu (sobotu nebo neděli) jde vyhlásit den na dospání matky, takže mimino si vezme tatínek nebo klidně i starší sourozenci a ty se jednoduše vyspíš. Ostatní členové rodiny se mohou klidně střídat... A třeba mu ráno dát klidně i flašku, takhle staré dítě se neodstaví, neboj se, pohrají si s ním, přebalí (počurané zvládnou i ti starší sourozenci). Vše jde nějak řešit. Pokud využiješ aspoň některý z nápadů, určitě ti to pomůže. Sama přijdeš na další. Mysli na sebe, ty jsi lvice, ty musíš fungovat! Nejsi otrok rodiny, není potřeba se do té role stavět. Za vedení k samostatnosti ti budou děti vděčné, ono se jim to bude dost hodit.
A neslo by treba jednou tydne odsat mliko, sbalit mimino a odvezt ho na cely den k babicce na tu chalupu? Nebo se s mamkou domluvit, ze ji proste fakt potrebujes a aby k vam parkrat do tydne z te chalupy prijela a vzala male do kocaru, aby tys mohla nabrat trochu sily? Mne prijde, ze ty moznosti proste mas, ale musis se naucit nad tim uvazovat jinak, rict si o pomoc a na par veci se vykaslat. Spolehat na to, ze prcek zacne spat, proste nemuzes. A to 'zevlovani', kdy musis byt porad ve strehu a starat se o dite, neni zadny odpocinek. Uprimne, co si pamatuju na tu dobu, mnohokrat bych radeji brala tu normalni byt fyzicky narocnou praci, kde vim, co me kdy ceka a muzu mentalne castecne vypnout (a vim, ze se pak v noci normalne v kuse vyspim), nez to 24/7 zevlovani s ditetem.
Naprosto skvěle to napsala @zuzkasim. S odstupem času lituju, že jsem se těmito radami neřídila dříve. Myslela jsem si, jak musím vše zvládat, i když nespím, jak dělám to nejlepší pro děti. Paradoxně jsem tímto přístupem uškodila nejvíce sama sobě a vlastně i těm dětem. Čas vrátit nejde, ale plno věcí se snažím dělat aspoň teď. Syn chtěl chodit na fotbal, tréninky třikrát týdně, časté zápasy. Splnila bych mu sen, ale pro mě by to znamenalo jezdit se všemi dětmi tam a zpátky, což jsem odmítla. Tak ho vozí tatínek. Přijde dříve z práce, pak pracuje ještě z domu. Párkrát do měsíce vezme manžel děti na celý den na výlet nebo k babičce, ať si můžu odpočinout. Kdysi jsem se cítila hloupě, že bych přece měla být s nimi. Teď už ne. Oni si to užijí, já taky. Teď jsme zavedli, že jeden den v týdnu chystají večeři děti s tatínkem a v sobotu nebo v neděli dělá oběd manžel. Vařit moc neumí, ale rád by se to naučil. Koupíme třeba ten albertovský box, kde je recept sepsaný krok po kroku, takže to zvládne. Sem tam se mě na něco zeptá, ale vyšvihne parádní oběd a spokojenost je na všech stranách. Starší děti si večer chystají věci do školy na druhý den samy. Prvňačce jen zkontroluji, čtvrťákovi už ne. Pokud něco zapomene, je to jeho problém, ne můj. A takhle bych mohla pokračovat... Musí se prostě snažit všichni, nemůže to být vše jen na mámě.
Binec v tom celém dělá to dojíždění, tohle roky nejde vydržet. Já mám děti 1., 3. a 5. třída a obstarají si školu a kroužky samy, já jsem jen záloha, kdyby něco neklaplo. Jsem s nima sama a zvládáme to krásně, protože je vše blízko, navíc s bytem není žádná práce.
Radši bych se přestěhovala být tebou. Ty to totiž dáš na hraně a zpětně ti bude líto, že ti dětství všech proklouzlo mezi prsty.
Mne pride silene, ze denne najazdite aj s manzelom vyse 200km kvoli tomu aby deti mohli chodit do konkretnej skoly a na konkretny kruzok.
Mne z toho vychadzaju 3 moznosti:
1. Zmenite skolu a kruzky
2. Prestahujete sa naspat blizsie ku skole a kruzkom
3. Alebo nic nezmenite a roky stravite nekonecnym rozvazanim deti do skol a kruzkov
Mna akurat zaujima, ze kedy sa stihate s detmi napriklad ucit alebo travit kvalitny cas. Ved tie deti odidu rano a vratia sa (zrejme) vecer. To mi pride na tom najsmutnejsie.
@lauriak Vzdyt to menit nemusi, tam je ale uplna blbost, ze aby se dite presunulo z prazske skoly do prazskeho krouzku, jede maminka s osmimesicnim ditetem 50km autem. To prece neni udrzitelne. Jestli je mladsi tak mala, ze jeste nemuze prejet z jednoho do druheho sama, tak prece nemusi delat zavodne dva sporty na ukor mamina naprosteho fyzickeho vycerpani.
Bude nutne nastavit nejaky kompromis. Nepises, kolik je skolnim detem, ale pokud se nechcete stehovat bliz Praze nebo menit skolu, tak budes muset nechat starsi deti se vic osamostatnit. Tj na krouzky si dojedou samy, pokud to nezvladnou, neni krouzek a bude teprve tehdy, az to budou zvladat. Dojezd ze skoly/krouzku domu hromadnou dopravou - lze to? Pises, ze manzel maka 12 hodin rukama, aby vas uzivil - je OSVC? Pokud ano, mel by prehodnotit svou cenotvorbu, dnes si sikovni remeslnici vydelaji dost i za mensi objem prace denne. Starsi deti nejsou jeho - co zapojeni jejich tatinka do pece? Uprava rezimu u mimca v ramci moznosti - nenechavat ty pulhodinove slofiky pres den, ale zkusit zabavit a nechat max 2 spani pres den - treba se protahnou a Ty muzes spat s nim - kolikrat pomuze i tech 60 minut. A jak uz tu padlo, myslet primarne na sebe. Neodpocata vycerpana muzes te rodine i ublizit.
@uzivatelkapetra na tohle sem tam pohlidani nefunguje, nekdy je to pak spis jeste horsi. Jedine celkova zmena. Jak? Na to jsem neprisla 🤣
Spankovy deficit nejde zpetne dospat
Co najít někoho, i za cenu financí, kdo ho veme na 2 hodiny do kočárku ven a ty se prospíš? Můžete se v tom autě zabít nebo zmrzačit, když budeš mít mikrospánek. Blíž k Praze se přestěhovat nejde? Musí to být náročné, prvorozený byl nespavec a měla jsem dost, přitom jen jedno dítě a dalo mi to zabrat.
@lauriak Tak pokud mají dojezd 50 km autem, tak hromadnou dopravou je takové dojíždění fakt na prd, leda by měli u nosu vlak. To se pak do Prahy dojíždí podstatně lépe.
A zkoušela si ho dát spát přes den do vajíčka, houpátka nebo něčeho takového a zkoušet ho ukývat, aby spal déle?
Jak píšeš, občas usínáš za volantem, to je věc, která by se měla řešit okamžitě, ať už že by rodiče pohlídali chvilku semtam a ty se dospíš, nebo alespoň o víkendu chlap.